+Článek 12
---+Článek 12 1.
---+Článek 12 2.
---+Článek 12 3.
---+Článek 12 4.
---+Článek 12 5.
---+Článek 12 6.
---+Článek 12 7.
---+Článek 12 8.

Článek 12

1. Přehled

,
Článek 12 1.
Pro účely plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 provádí orgán ve spolupráci s finančními orgány dozoru pravidelné hodnocení úvěrových institucí a finančních institucí a skupin úvěrových institucí a finančních institucí, pokud působí, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb, v nejméně šesti členských státech, včetně domovského členského státu, bez ohledu na to, zda jsou činnosti prováděny prostřednictvím infrastruktury na dotčeném území nebo na dálku.
Článek 12 2.
Orgány dohledu a povinné osoby podléhající pravidelnému hodnocení poskytují orgánu veškeré informace nezbytné k provedení pravidelného hodnocení uvedeného v odstavci 1.
Článek 12 3.
Profil přirozeného a zbytkového rizika povinné osoby hodnocené podle odstavce 1 vyhodnotí orgán jako nízký, střední, významný nebo vysoký na základě referenčních hodnot a podle metodiky stanovené v regulačních technických normách uvedených v odstavci 7. Pokud je hodnocená povinná osoba součástí skupiny úvěrových institucí nebo finančních institucí, klasifikuje se rizikový profil na úrovni celé skupiny.
Článek 12 4.

Metodika klasifikace profilů přirozeného a zbytkového rizika se stanoví samostatně alespoň pro tyto kategorie povinných osob:

a) 

úvěrové instituce;

b) 

směnárny;

c) 

subjekty kolektivního investování;

d) 

poskytovatele úvěrů jiné než úvěrové instituce;

e) 

instituce elektronických peněz;

f) 

investiční podniky;

g) 

platební instituce;

h) 

životní pojišťovny;

i) 

zprostředkovatele životního pojištění;

j) 

poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

k) 

ostatní finanční instituce.
Článek 12 5.

Pro každou kategorii povinných osob uvedenou v odstavci 4 jsou referenční hodnoty pro posuzování přirozeného rizika v metodice hodnocení založeny na kategoriích rizikových faktorů týkajících se klientů, produktů, služeb, transakcí, distribučních kanálů a zeměpisných oblastí. Referenční hodnoty se stanoví alespoň pro tyto ukazatele přirozeného rizika v každém členském státě, v němž povinné osoby působí:

a) 

pokud jde o riziko související s klienty: podíl klientů-nerezidentů ze třetích zemí identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624 a přítomnost a podíl klientů identifikovaných jako politicky exponované osoby;

b) 

pokud jde o nabízené produkty a služby:

i) 

význam a objem obchodování s produkty a službami, které byly označeny jako nejzranitelnější z hlediska rizik praní peněz a financování terorismu buď na úrovni vnitřního trhu v posouzení rizik na úrovni Unie, nebo na úrovni země ve vnitrostátním posouzení rizik;

ii) 

u poskytovatelů služeb poukazování peněz význam souhrnné roční emisní a poukazovací činnosti jednotlivých subjektů poukazujících peníze v zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624;

iii) 

relativní objem produktů, služeb a transakcí, které nabízejí značnou úroveň ochrany soukromí a totožnosti klientů nebo jiné formy anonymity;

c) 

pokud jde o zeměpisné oblasti:

i) 

roční objem korespondenčních bankovních služeb a korespondenčních služeb spojených s kryptoaktivy poskytovaných subjekty finančního sektoru Unie ve třetích zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624;

ii) 

počet a podíl klientů využívajících korespondenčního bankovnictví a držitelů kryptoaktiv ve třetích zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624.
Článek 12 6.
U každé kategorie povinných osob uvedené v odstavci 4 zahrnuje posouzení zbytkového rizika v metodice hodnocení referenční hodnoty pro hodnocení kvality vnitřních strategií, kontrol a postupů zavedených povinnými osobami za účelem zmírnění jejich přirozeného rizika.
Článek 12 7.

Orgán vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

minimální činnosti, které má úvěrová instituce nebo finanční instituce vykonávat v rámci volného pohybu služeb, ať už prostřednictvím infrastruktury, nebo na dálku, aby mohla být považována za instituci působící v jiném členském státě, než ve kterém je usazena;

b) 

metodiku založenou na referenčních hodnotách uvedených v odstavcích 5 a 6 pro klasifikaci profilů přirozeného a zbytkového rizika úvěrových institucí nebo finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí jako nízkého, středního, významného nebo vysokého.

Orgán uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2026.

Komise je zmocněna doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.
Článek 12 8.
Orgán nejméně jednou za tři roky referenční hodnoty a metodiku přezkoumá. V případě potřeby změn předloží orgán Komisi pozměněné návrhy regulačních technických norem.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy