|
+PŘÍLOHA II KATEGORIE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY |
PŘÍLOHA II KATEGORIE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY
PŘÍLOHA II KATEGORIE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY Za účelem provádění priorit energetické infrastruktury stanovených v příloze I je nutno vytvořit následující kategorie energetické infrastruktury:
1)
v oblasti elektrické energie:
a)
nadzemní přenosové vedení vysokého a velmi vysokého napětí překračující hranici nebo na území členského státu, včetně výlučné ekonomické zóny, pokud je zkonstruováno pro napětí 220 kV nebo více, a podzemní a podmořské přenosové kabely, pokud byly zkonstruovány pro napětí 150 kV nebo více. V případě členských států a malých izolovaných soustav s celkovou přenosovou soustavou s nižším napětím se tyto prahové hodnoty napětí rovnají nejvyšší hodnotě napětí v jejich příslušných elektrizačních soustavách;
b)
veškeré vybavení nebo zařízení spadající do kategorie energetické infrastruktury uvedené v písmenu a), které umožňuje přenos elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na moři z míst její výroby (energetická infrastruktura pro elektřinu z obnovitelných zdrojů na moři);
c)
jednotlivá zařízení nebo souhrn zařízení pro ukládání energie pro trvalé nebo dočasné ukládání energie v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo v geologických úložištích za předpokladu, že jsou přímo připojena k přenosovému a distribučnímu vedení vysokého napětí zkonstruovanému pro napětí 110 kV či více. V případě členských států a malých izolovaných soustav s celkovou přenosovou soustavou s nižším napětím se tyto prahové hodnoty napětí rovnají nejvyšší hodnotě napětí v jejich příslušných elektrizačních soustavách;
d)
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz systémů uvedených pod písmeny a) a b) a c) včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech napěťových úrovních a rozvodnách;
e)
inteligentní elektrizační soustavy: veškeré vybavení nebo zařízení, digitální systémy a součásti, které integrují informační a komunikační technologie prostřednictvím operačních digitálních platforem, kontrolní systémy a technologie senzorů jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce středního a vysokého napětí a jejichž cílem je účinnější a inteligentnější síť pro přenos a distribuci elektřiny a větší kapacita pro integraci nových forem výroby, ukládání a spotřeby energie stejně jako usnadnění nových obchodních modelů a struktur trhu, včetně investic do ostrovů a ostrovních systémů za účelem snížení energetické izolace, podpory inovativních a jiných řešení se zapojením alespoň dvou členských států s významným pozitivním dopadem na plnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050 a významně přispěje k udržitelnosti ostrovního energetického systému a energetického systému Unie;
f)
veškeré vybavení nebo zařízení spadající do kategorie energetické infrastruktury uvedené v bodě a), které má dvojí funkci: propojení a systém připojení k soustavě na moři z míst výroby obnovitelné elektřiny na moři do dvou nebo více členských států a třetích zemí, jež se účastní projektů na seznamu Unie, včetně prodloužení tohoto vybavení na pevnině až po první rozvodnu přenosové soustavy na pevnině, jakož i veškerá sousední zařízení nebo instalace na moři nezbytná pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a nezbytných rozvoden, pokud také zajišťují interoperabilitu technologií, mimo jiné kompatibilitu rozhraní mezi různými technologiemi (elektrizační soustavy na moři pro obnovitelnou energii);
2)
v oblasti inteligentních plynárenských soustav: veškeré následující vybavení nebo veškerá zařízení, jejichž cílem je umožnit a usnadnit integraci rozmanité škály nízkouhlíkových plynů a zejména plynů z obnovitelných zdrojů, včetně biometanu nebo vodíku, do plynárenské sítě: digitální systémy a součásti, které integrují informační a komunikační technologie, kontrolní systémy a technologie senzorů, jejichž cílem je umožnit interaktivní a inteligentní monitorování, měření, kontrolu kvality a řízení výroby, přepravy, distribuce, skladování a spotřeby plynu v rámci plynárenské sítě. Tyto projekty mohou rovněž zahrnovat vybavení umožňující zpětné toky z úrovně distribuce na úroveň přepravy včetně souvisejících fyzických modernizací, jsou-li nezbytné pro fungování vybavení a zařízení pro integraci nízkouhlíkových plynů a zejména plynů z obnovitelných zdrojů;
3)
v oblasti vodíku:
a)
potrubí pro přepravu vodíku, především vysokotlaké, umožňující transparentní a nediskriminační přístup více uživatelům sítě, včetně infrastruktury pro zemní plyn se změněným účelem využití;
b)
zásobníky napojené na vysokotlaké vodíkové potrubí uvedené v bodě a);
c)
zařízení pro příjem, skladování a opětovné zplyňování nebo dekompresi zkapalněného vodíku nebo vodíku začleněného do jiných chemických látek za účelem případného vstřikování vodíku do sítě;
d)
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz vodíkového systému nebo pro zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;
e)
veškeré vybavení nebo zařízení umožňující použití vodíku nebo paliv vyrobených z vodíků v odvětví dopravy v rámci hlavní sítě TEN-T určené v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013 Evropského parlamentu a Rady ( 11 ). Veškerá aktiva vyjmenovaná v bodech a) až d) mohou být aktiva nově vybudovaná, aktiva, která vznikla přeměnou účelu využití z aktiv pro přírodní plyn na aktiva pro vodík, nebo kombinace obou uvedených možností;
4)
v oblasti zařízení využívajících elektrolyzéry:
a)
elektrolyzéry:
i)
které mají kapacitu minimálně 50 MW poskytovanou jediným elektrolyzérem nebo souborem elektrolyzérů, jež jsou součástí jediného a koordinovaného projektu;
ii)
jejichž výroba odpovídá požadavku na úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši 70 % v porovnání s hodnotou referenčního fosilního paliva 94 g CO2 ekv./MJ, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 2 a příloze V směrnice (EU) 2018/200160. Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se počítají s využitím metodologie uvedené v čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 nebo případně s využitím normy ISO 14067 nebo ISO 14064-1. Do emisí skleníkových plynů během životního cyklu musí být zahrnuty nepřímé emise. Kvantifikované úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu jsou v příslušných případech ověřovány v souladu s článkem 30 směrnice (EU) 2018/2001 nebo nezávislou třetí stranou; a
iii)
které mají funkci související se sítí, zejména s ohledem na celkovou flexibilitu systému a celkovou systémovou účinnost elektrizačních a vodíkových sítí;
b)
související vybavení, včetně potrubních připojení k plynárenské síti;
5)
v oblasti oxidu uhličitého:
a)
vyhrazené potrubí jiné než těžební plynovodní síť sloužící k přepravě oxidu uhličitého z více než jednoho zdroje za účelem trvalého geologického uložení oxidu uhličitého podle směrnice 2009/31/ES;
b)
fixní zařízení pro zkapalňování, vyrovnávací skladování a konverzi oxidu uhličitého s cílem jeho další přepravy prostřednictvím plynovodů a ve vyhrazených druzích dopravy, jako je loď, vlečný člun, nákladní vozidlo a vlak;
c)
aniž je dotčen zákaz geologického ukládání oxidu uhličitého v členském státě, povrchová a injektážní zařízení spojená s infrastrukturou v rámci geologické formace, která se v souladu se směrnicí 2009/31/ES používá k trvalému geologickému uložení oxidu uhličitého, pokud nesouvisejí s použitím oxidu uhličitého k terciární těžbě uhlovodíků a jsou nezbytná k umožnění přeshraniční přepravy a ukládání oxidu uhličitého;
d)
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|