Článek 44 Zvláštní správa

1.   Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize mohly jmenovat zvláštního správce, jenž nahradí správní, řídící nebo kontrolní orgán podniku v režimu řešení krize. Členské státy dále zajistí, aby zvláštní správce měl kvalifikaci, schopnosti a znalosti nezbytné k výkonu svých funkcí. Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k řešení může jmenovat několik zvláštních správců.

2.   Zvláštní správce má veškeré pravomoci akcionářů a správního, řídícího nebo kontrolního orgánu podniku v režimu řešení krize. Zvláštní správce vykonává tyto pravomoci pod kontrolou orgánu příslušného k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize může omezit činnosti zvláštního správce nebo vyžadovat pro určité úkony předchozí souhlas.

Orgán příslušný k řešení krize zveřejní jmenování uvedené v odstavci 1 a podmínky s tímto jmenováním spojené.

3.   Zvláštní správce má zákonnou povinnost přijmout veškerá nezbytná opatření k prosazování účelů řešení krize a provádět opatření k řešení krize přijatá orgánem příslušným k řešení krize. V případě nesouladu nebo rozporu s jinou povinností vedení podle stanov pojišťovny nebo zajišťovny nebo vnitrostátního práva má tato zákonná povinnost přednost před touto jinou povinností.

4.   Členské státy požadují, aby zvláštní správce vypracovával zprávy pro orgán příslušný k řešení krize, jenž jej jmenoval, v pravidelných odstupech stanovených orgánem příslušným k řešení krize a na počátku a na konci svého mandátu. Tyto zprávy podrobně popisují finanční pozici podniku v režimu řešení krize a uvádějí důvody pro přijatá opatření.

5.   Zvláštní správce je jmenován nejvýše na jeden rok. Tuto dobu lze prodloužit, pokud orgán příslušný k řešení krize shledá, že podmínky pro jmenování zvláštního správce jsou i nadále splněny.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může zvláštního správce kdykoli odvolat.