Článek 74 Zprávy

efektivnosti vypořádání domácích a přeshraničních operací za jednotlivé členské státy, přičemž se zohlední alespoň:

míry efektivnosti vypořádání ve srovnání se situací na hlavních kapitálových trzích třetích zemí, jakož i pokud jde o obchodované nástroje a druhy obchodů prováděných na těchto trzích;

přiměřenosti peněžitých sankcí za selhání vypořádání, a zejména potřeby větší flexibility ve vztahu k těmto sankcím za selhání vypořádání v souvislosti s nelikvidními finančními nástroji;

počtu a objemu obchodů, které jsou vypořádány mimo vypořádací systémy provozované centrálními depozitáři, a jejich vývoje v čase, včetně srovnání s počtem a objemem obchodů vypořádaných ve vypořádacích systémech provozovaných centrálními depozitáři na základě informací obdržených podle článku 9 a jakýchkoli jiných relevantních informací, jakož i dopadu tohoto vývoje na hospodářskou soutěž na trhu s vypořádáním a jakákoli případná rizika pro finanční stabilitu vyplývající z internalizovaného vypořádání;

přeshraničního poskytování služeb, na něž se vztahuje toto nařízení, na základě počtu a druhů propojení centrálních depozitářů, počtu zahraničních účastníků vypořádacích systémů provozovaných centrálními depozitáři, počtu a objemu obchodů, na nichž se podílejí tito účastníci, počtu zahraničních emitentů evidujících cenné papíry v centrálním depozitáři podle článku 49 a jiných vhodných kritérií;

vyřizování žádostí o přístup uvedených v článcích 49, 52 a 53, s cílem určit důvody zamítnutí žádostí o přístup ze strany centrálních depozitářů, ústředních protistran a obchodních systémů, včetně případných trendů u těchto zamítnutí a způsobů, jakými lze zjištěná rizika do budoucna omezit, tak aby bylo možné přístup udělit, a jakýchkoli jiných faktických překážek pro hospodářskou soutěž v oboru poobchodních finančních služeb;

vyřizování žádostí podaných v souladu s postupy uvedenými v čl. 23 odst. 3 až 7 a čl. 25 odst. 4 až 10;

případných zjištění vyplývajících z procesu srovnávacího hodnocení pro účely přeshraničního dohledu uvedeného v čl. 24 odst. 6 a možnosti snížit do budoucna četnost těchto hodnocení, včetně údaje o tom, zda z těchto zjištění vyplývá potřeba formálnějších kolegií orgánů dohledu;

uplatňování pravidel členských států v oblasti občanskoprávní odpovědnosti v souvislosti se ztrátami způsobenými centrálními depozitáři;

postupů a podmínek, za nichž centrální depozitáři získali povolení určit úvěrové instituce nebo samy poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s články 54 a 55, včetně posouzení účinků, jež daná ustanovení mohou mít na finanční stabilitu a hospodářskou soutěž pro účely vypořádání a bankovních doplňkových služeb v Unii;

uplatňování pravidel podle článku 38 týkajících se ochrany cenných papírů účastníků a jejich zákazníků, a zejména pravidel uvedených v čl. 38 odst. 5;

uplatňování sankcí, a zejména potřeby další harmonizace správních sankcí stanovených za porušení požadavků stanovených v tomto nařízení;

nakládání s oznámeními předloženými v souladu s čl. 25 odst. 2a.

každé dva roky v případě zpráv uvedených v odst. 1 písm. a), aa), b), c), i) a l);

každé tři roky v případě zpráv uvedených v odst. 1 písm. d) a f);

nejméně jednou za tři roky, v každém případě však do šesti měsíců od provedení srovnávacího hodnocení postupem dle článku 24, v případě zpráv uvedených v odst. 1 písm. g);

na žádost Komise v případě zpráv uvedených v odst. 1 písm. e), h), j) a k).

posouzení vhodnosti zkrácení cyklu vypořádání a možného dopadu tohoto zkrácení na centrální depozitáře, obchodní systémy a další účastníky trhu;

posouzení nákladů a přínosů zkrácení cyklu vypořádání v Unii, v příslušných případech s rozlišením různých finančních nástrojů a kategorií obchodů;

podrobný popis přechodu na kratší cyklus vypořádání, v příslušných případech s rozlišením různých finančních nástrojů a kategorií obchodů;

přehled mezinárodního vývoje cyklů vypořádání a jejich dopadu na kapitálové trhy v Unii.

průměrnou dobu selhání vypořádání s ohledem na finanční nástroje nebo kategorie obchodů s těmito finančními nástroji, na něž by se mohly vztahovat povinné náhradní koupě;

dopad zavedení povinného postupu náhradní koupě na trh Unie, včetně posouzení důvodů selhání vypořádání, na něž by se povinná náhradní koupě mohla vztahovat, a analýzu toho, jaké důsledky by měl postup povinné náhradní koupě vztahující se ke konkrétním finančním nástrojům a kategoriím obchodů, pokud by se na ně vztahoval;

uplatnění obdobného řízení náhradní koupě na srovnatelných trzích třetích zemí a dopad na konkurenceschopnost trhu Unie;

jakýkoli jasný dopad na finanční stabilitu v Unii vyplývající ze selhání vypořádání;

jakýkoli jasný dopad na roztříštěnost kapitálových trhů v Unii vyplývající z rozdílné míry efektivnosti vypořádání, včetně důvodů těchto rozdílů a vhodných opatření k jejich omezení.