|
+PŘÍLOHA II |
PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA II 1. POVRCHOVÉ VODY 1.1 Charakterizace typů útvarů povrchových vod Členské státy určí umístění a hranice útvarů povrchových vod a zpracují výchozí charakterizaci všech těchto útvarů v souladu s následující metodou. Členské státy mohou pro tento výchozí popis zařadit útvary povrchových vod do skupin.
i)
Útvary povrchových vod v rámci oblasti povodí se zařadí do jedné z následujících kategorií povrchových vod — řeky, jezera, brakické vody nebo pobřežní vody — nebo se určí jako umělé útvary povrchových vod nebo jako silně ovlivněné útvary povrchových vod.
ii)
Pro každou kategorii povrchových vod se odpovídající vodní útvary v oblasti povodí rozdělí na typy. Typy jsou definovány buď s použitím „systému A“ nebo „systému B“, jak jsou popsány v oddílu 1.2.
iii)
Pokud se použije systém A, útvary povrchových vod v oblasti povodí se nejprve rozdělí do odpovídajících ekoregionů v souladu s geografickými oblastmi podle oddílu 1.2 a znázorněnými na odpovídající mapě v příloze XI. Vodní útvary v každém ekoregionu se pak rozdělí na typy vodních útvarů povrchových vod podle popisných charakteristik uvedených v tabulkách pro systém A.
iv)
Pokud se použije systém B, musí členské státy dosáhnout přinejmenším stejného stupně rozlišení, který by byl dosažen systémem A. Útvary povrchových vod v oblasti povodí se dle toho rozdělí na typy s použitím hodnot závazných popisných charakteristik a takových volitelných charakteristik nebo jejich kombinací, které jsou potřebné pro spolehlivé určení specifických referenčních biologických poměrů.
v)
Pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se rozdělení provede podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému silně ovlivněnému nebo umělému vodnímu útvaru.
vi)
Členské státy předloží Komisi mapu nebo mapy (ve formátu GIS) geografické polohy typů shodných se stupněm rozlišení požadovaném v systému A. 1.2 Ekoregiony a typy útvarů povrchových vod 1.2.1 Řeky
Systém A
Systém B
1.2.2 Jezera
Systém A
Systém B
1.2.3 Brakické vody
Systém A
Systém B
1.2.4 Pobřežní vody
Systém A
Systém B
1.3 Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod
i)
Pro každý typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 se stanoví typově specifické hydromorfologické a fyzikálně-chemické podmínky, jež představují hodnoty hydromorfologických a fyzikálně-chemických kvalitativních složek specifikované pro daný typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 přílohy V pro velmi dobrý ekologický stav definovaný v příslušné tabulce v oddílu 1.2 přílohy V. Stanoví se typově specifické biologické referenční podmínky, jež představují hodnoty složek biologické kvality specifikované pro příslušný typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 přílohy V pro velmi dobrý ekologický stav, který je definován v příslušné tabulce v oddílu 1.2 přílohy V.
ii)
Při uplatnění postupů uvedených v této části pro silně ovlivněné nebo umělé vodní útvary se odkazy na velmi dobrý ekologický stav chápou jako odkazy na maximální ekologický potenciál definovaný v tabulce 1.2.5 přílohy V. Hodnoty maximálního ekologického potenciálu vodního útvaru se přezkoumávají každých šest let.
iii)
Typově specifické podmínky pro účely bodů i) a ii) a typově specifické biologické referenční podmínky mohou být stanoveny buď prostorově, nebo modelováním, nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. Pokud tyto metody uplatnit nelze, mohou členské státy použít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických syntetických znečišťujících látek se za detekční limity považují hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické podmínky mají stanovit.
iv)
Pro prostorově určené typově specifické biologické referenční podmínky vybudují členské státy pro každý typ útvaru povrchové vody referenční síť. Síť musí obsahovat dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, aby poskytla potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních složek odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchové vody a pro modelovací postupy, které mají být uplatněny ve smyslu bodu v).
v)
Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování mohou být odvozeny buď s použitím prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při uplatnění těchto metod se použijí historické, paleontologické a jiné dostupné údaje a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky, aby se zabezpečilo, že takto odvozené podmínky budou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchové vody.
vi)
V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některou složku kvality některého typu útvaru povrchové vody v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti této složky, avšak nikoli pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tato složka z posouzení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučena. Za těchto okolností uvedou členské státy důvody tohoto vyloučení v plánu povodí. 1.4 Určení vlivů Členské státy musí shromažďovat a spravovat informace o typu a míře významných antropogenních vlivů, kterým jsou útvary povrchových vod v každé oblasti povodí vystaveny, zejména následující. Odhady a identifikace významných bodových zdrojů znečištění, zvláště pak látkami uvedenými v příloze VIII, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení a činností, a to mezi jiným na základě informací shromážděných podle:
i)
článků 15 a 17 směrnice 91/271/EHS;
ii)
článků 9 a 15 směrnice 96/61/ES ( 27 ) a pro účely výchozího plánu povodí podle:
iii)
článku 11 směrnice 76/464/EHS a Odhady a identifikace významných difúzních zdrojů znečištění, zvláště pak látkami uvedenými v příloze VIII, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení a činností, a to mezi jiným na základě informací shromážděných podle:
i)
článků 3, 5 a 6 směrnice 91/676/EHS ( 30 );
ii)
článků 7 a 17 směrnice 91/414/EHS;
iii)
směrnice 98/8/ES a pro účely prvního plánu povodí:
iv)
směrnic 75/440/EHS, 76/160/EHS, 76/464/EHS, 78/659/EHS a 79/923/EHS. Odhady a identifikace významných odběrů vody pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich sezónní proměnlivosti a celkové roční potřeby a ztrát vody v rozvodných systémech. Odhady a identifikace vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod, na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilance. Identifikace významných morfologických úprav/vodních útvarů. Odhady a identifikace dalších významných vlivů lidské činnosti na stav povrchových vod. Odhady způsobů užívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí a popřípadě i rybářských oblastí a lesů. 1.5 Vyhodnocení dopadů Členské státy vyhodnotí citlivost stavu vodních útvarů povrchových vod na výše určené vlivy. Členské státy využijí výše uvedené shromážděné informace a jakékoli další příslušné informace včetně údajů ze sledování životního prostředí k vyhodnocení možnosti, že útvary povrchových vod v oblasti povodí nebudou schopny vyhovět cílům environmentální kvality, které pro ně byly stanoveny podle článku 4. Členské státy mohou k usnadnění tohoto hodnocení využít modelovacích postupů. Pro vodní útvary určené z hlediska splnění cílů environmentální kvality jako rizikové bude v odpovídajících případech provedena další charakterizace sloužící k optimalizaci návrhu jak programů monitorování požadovaných ve smyslu článku 8, tak programů opatření požadovaných článkem 11. 2. PODZEMNÍ VODY 2.1 Výchozí charakterizace Členské státy zpracují výchozí charakterizaci všech útvarů podzemních vod za účelem posouzení jejich využívání a stupně rizika nedosažení cílů pro každý útvar podzemní vody podle článku 4. Pro tuto výchozí charakterizaci mohou členské státy slučovat útvary podzemních vod do skupin. Tato analýza může využívat stávající hydrologické, geologické a pedologické údaje, údaje o užívání území, odtoku, odběrech a jiných veličinách, avšak musí stanovit:
—
umístění a hranice útvaru nebo útvarů podzemních vod,
—
vlivy, kterým jsou tyto útvary podzemních vod vystaveny včetně:
—
difúzních zdrojů znečištění,
—
bodových zdrojů znečištění,
—
odběrů vody,
—
umělého doplňování,
—
všeobecný charakter nadložních vrstev v povodí, ze kterého se útvar podzemní vody doplňuje,
—
útvary podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy.
2.2 Další charakterizace Po výchozí charakterizaci zpracují členské státy další charakterizaci útvarů podzemních vod nebo jejich skupin, které byly určeny jako rizikové, a to za účelem získat přesnější hodnocení významu tohoto rizika a stanovit opatření požadovaná podle článku 11. Tato charakterizace by měla tedy zahrnovat odpovídající informace o dopadu lidské činnosti a popřípadě i informace týkající se:
—
geologických charakteristik útvaru podzemní vody, včetně rozsahu a typu geologických jednotek,
—
hydrogeologických charakteristik útvaru podzemní vody, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti,
—
charakteristik povrchových sedimentů a půd v povodí, ze kterého se útvar podzemní vody doplňuje, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd,
—
stratifikačních charakteristik podzemních vod v daném útvaru,
—
soupisu souvisejících povrchových systémů, včetně suchozemských ekosystémů a útvarů povrchových vod, se kterými je útvar podzemní vody hydraulicky spojen,
—
odhadů směrů a podílu výměny vody mezi útvarem podzemních vod a souvisejícími povrchovými systémy,
—
dostačujících údajů potřebných pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství celkového doplňování podzemních vod,
—
popisu chemického složení podzemních vod, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností. Při stanovování koncentrací přirozeného pozadí pro tyto útvary podzemních vod mohou členské státy použít typologie pro charakterizaci podzemních vod.
2.3 Přezkoumání dopadu lidské činnosti na podzemní vody Pro útvary podzemních vod, které překračují hranice mezi dvěma nebo více členskými státy nebo které byly určeny podle výchozí charakterizace zpracované v souladu s oddílem 2.1 jako rizikové vzhledem k dosažení cílů stanovených pro každý vodní útvar podle článku 4, budou pro každý útvar podzemní vody popřípadě shromažďovány a vedeny následující informace:
a)
místa odběrů vody v útvaru podzemní vody s výjimkou:
—
míst odběru vody poskytujících v průměru méně než 10 m3 za den, nebo
—
míst odběru vody určené k lidské spotřebě poskytujících v průměru méně než 10 m3 za den nebo sloužících méně než 50 osobám;
b)
roční průměrný odběr vody z těchto míst;
c)
chemické složení vody odebrané z útvaru podzemní vody;
d)
poloha míst v útvaru podzemní vody, do kterých je voda přímo vypouštěna;
e)
velikost vypouštění v těchto bodech;
f)
chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody a
g)
využívání území v infiltrační oblasti nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a antropogenních změn charakteristik doplňování, jako je např. odklonění odtoku a srážkových vod pro nepropustnost pozemků, umělé doplňování, ohrázování nebo odvodnění. 2.4 Přezkoumání dopadů změn úrovně hladin podzemních vod Členské státy také určí útvary podzemní vody, pro které mají být podle článku 4 stanoveny nižší cíle, včetně zvážení účinků stavu příslušného útvaru na:
i)
povrchové vody a související suchozemské ekosystémy;
ii)
regulaci vodních zdrojů, povodňovou ochranu a odvodnění území;
iii)
rozvoj společnosti. 2.5 Přezkoumání vlivu znečišťování na jakost podzemních vod Členské státy určí útvary podzemní vody, pro které mají být v souladu s čl. 4 odst. 5 určeny nižší cíle, tj. kde je v důsledku dopadu lidské činnosti podle čl. 5 odst. 1 útvar podzemní vody natolik znečištěn, že dosažení dobrého chemického stavu podzemní vody je neproveditelné nebo neúměrně nákladné. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|