|
+PŘÍLOHA V |
PŘÍLOHA V
PŘÍLOHA V
1. STAV POVRCHOVÝCH VOD 1.1 Složky kvality pro klasifikaci ekologického stavu 1.1.1 Řeky Biologické složky toků Složení a četnost akvatické flóry Složení a četnost fauny bentických bezobratlých Složení, četnost a věková struktura fauny ryb Hydromorfologické složky podporující biologické složky Hydrologický režim velikost a dynamika proudění vody propojení na útvary podzemní vody Kontinuita toku Morfologické podmínky proměnlivost hloubky a šířky koryta toku struktura a substrát dna toku struktura příbřežní zóny Všeobecné fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky Tepelné poměry Kyslíkové poměry Slanost Acidobazický stav Živinové podmínky 1.1.2 Jezera Biologické složky Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu Složení a četnost další akvatické flóry Složení a četnost fauny bentických bezobratlých Složení, četnost a věková struktura fauny ryb Hydromorfologické složky podporující biologické složky Hydrologický režim velikost a dynamika proudění vody doba zdržení propojení na útvar podzemní vody Morfologické podmínky proměnlivost hloubky jezera velikost, struktura a substráty dna jezera struktura břehů jezera Všeobecné fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky Průhlednost vody Tepelné poměry Kyslíkové poměry Slanost Acidobazický stav Živinové podmínky 1.1.3 Brakické vody Biologické složky Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu Složení a četnost další akvatické flóry Složení a četnost fauny bentických bezobratlých Složení a četnost fauny ryb Hydromorfologické složky podporující biologické složky Morfologické podmínky proměnlivost hloubky velikost, struktura a substráty dna struktura přílivové zóny Přílivový režim přítok sladké vody vystavení účinkům vln Všeobecné fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky Průhlednost vody Tepelné poměry Kyslíkové poměry Slanost Živinové podmínky 1.1.4 Pobřežní vody Biologické složky Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu Složení a četnost další akvatické flóry Složení a četnost fauny bentických bezobratlých Hydromorfologické složky podporující biologické složky Morfologické podmínky proměnlivost hloubky struktura a substráty pobřežního dna struktura přílivové zóny Přílivový režim směr převládajících proudů vystavení účinkům vln Všeobecné fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky Průhlednost vody Tepelné poměry Kyslíkové poměry Slanost Živinové podmínky 1.1.5 Umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod Za kvalitativní složky využitelné pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se považují složky využitelné jakoukoli z předcházejících čtyř kategorií přirozených povrchových vod, která se příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému útvaru povrchové vody nejvíce podobá. 1.2 Normativní definice klasifikace ekologického stavu Tabulka 1.2 Všeobecná definice pro řeky, jezera, brakické vody a pobřežní vody
Následující text poskytuje všeobecnou definici ekologické kvality. Pro účely klasifikace jsou v tabulkách 1.2.1 až 1.2.4 uvedeny hodnoty kvalitativních složek ekologického stavu pro každou kategorii povrchových vod.
Vody dosahující nižšího stavu, než je střední stav, se klasifikují jako poškozené nebo zničené. Vody, jež vykazují známky výrazných změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, se klasifikují jako poškozené. Vody, jež vykazují známky vážných změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, se klasifikují jako zničené. 1.2.1 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu řek
Složky biologické kvality
Složky hydromorfologické kvality
Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality
1.2.2 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu jezer
Složky biologické kvality
Složky hydromorfologické kvality
Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality
1.2.3 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu brakických vod
Složky biologické kvality
Složky hydromorfologické kvality
Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality
1.2.4 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu pobřežních vod
Složky biologické kvality
Složky hydromorfologické kvality
Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality
1.2.5 Definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých vodních útvarů
▼M8 ————— 1.3 Monitorování ekologického stavu a chemického stavu povrchových vod Monitorovací síť povrchových vod musí být zřízena v souladu s požadavky článku 8. Monitorovací síť musí být navržena tak, aby poskytla souvislý a souhrnný přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého povodí a aby umožnila klasifikaci vodních útvarů do pěti tříd odpovídajících normativním definicím v části 1.2. Členské státy zařadí do plánu povodí mapu nebo mapy znázorňující monitorovací síť povrchových vod. Na základě charakteristik a zhodnocení dopadů zpracovaných v souladu s článkem 5 a přílohou II zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu povodí situační monitorovací program a provozní monitorovací program. Pro členské státy může být v některých případech též potřebné zřídit programy situačního monitorování. Členské státy monitorují ukazatele, které jsou indikativní pro stav každé příslušné kvalitativní složky. Při výběru ukazatelů pro složky biologické kvality určí členské státy přiměřenou taxonomickou úroveň požadovanou pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních složek. Odhady úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků získaných monitorovacími programy budou uvedeny v plánu. Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, musí mapa monitorovací sítě obsahovat informace o kvalitativních složkách a vodních útvarech nebo skupinách vodních útvarů, které byly monitorovány pomocí těchto monitorovacích metod. Uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků a měření. Členské státy mohou v případě potřeby použít pasivní metody odběru vzorků pro monitorování chemických znečišťujících látek, zejména pro účely screeningu a pro dlouhodobé posouzení, za podmínky, že tyto metody odběru vzorků nepodceňují koncentrace znečišťujících látek, pro které platí normy environmentální kvality, a spolehlivě tak identifikují ‚nedosažení dobrého stavu‘, a že chemická analýza vzorků vody, bioty nebo sedimentů je prováděna v souladu s uplatňovanými normami environmentální kvality všude tam, kde je takové nedosažení zjištěno. Členské státy mohou za stejných podmínek použít také metody monitorování založené na účinku. 1.3.1 Návrh situačního monitorování Cíl Členské státy zřídí programy situačního monitorování, aby získaly informace pro:
—
doplnění a potvrzení postupu posouzení dopadů popsaného v příloze II,
—
účelný a efektivní návrh budoucích monitorovacích programů,
—
hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek a
—
hodnocení dlouhodobých změn způsobených všeobecnou antropogenní činností.
Výsledky monitorování musí být přezkoumávány a využívány, v kombinaci s postupem posouzení dopadů popsaným v příloze II, k určení požadavků na monitorovací programy ve stávajících a následných plánech povodí. Výběr monitorovacích míst Situační monitorování musí být prováděno na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnilo hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí v oblasti povodí. Při výběru těchto vodních útvarů členské státy zajistí, aby bylo monitorování podle okolností prováděno v místech:
—
kde je velikost průtoků významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2,
—
kde je objem vody v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,
—
kde významné vodní útvary přesahují hranice členských států,
—
stanovených rozhodnutím o výměně informací 77/795/EHS, a
na dalších místech, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přesahujícím přes hranice členských států a do mořského prostředí. Výběr kvalitativních složek Situační monitorování musí být prováděno na každém monitorovacím místě po období jednoho roku v průběhu období, na které se vztahuje plán povodí. Situační monitorování zahrnuje tyto informace:
a)
směrné parametry pro všechny složky biologické kvality;
b)
směrné parametry pro všechny složky hydromorfologické kvality;
c)
směrné parametry pro všechny všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality;
d)
prioritní látky vypouštěné nebo jinak ukládané v povodí nebo dílčím povodí;
e)
znečišťující látky specifické pro povodí. Pokud však předcházející situační monitorování prokázalo, že předmětný vodní útvar dosáhl dobrého stavu, a zároveň posouzení vlivů lidských činností uvedené v příloze II nepřineslo důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, provede se situační monitorování jednou během období, na které se vztahují tři po sobě následující plány povodí. 1.3.2 Návrh provozního monitorování Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4, a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají prioritní látky nebo do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají znečišťující látky specifické pro povodí. Pro prioritní látky se monitorovací místa zvolí tak, jak je uvedeno v právních předpisech stanovujících příslušné normy environmentální kvality. Ve všech ostatních případech, včetně těch, kde pro prioritní látky příslušné právní předpisy neuvádějí specifický návod, se monitorovací místa vyberou takto:
—
zjištění stavu vodních útvarů, které byly určeny z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové, a
—
vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření.
V období platnosti plánu povodí může být program pozměněn podle informací získaných jako součást požadavků přílohy II nebo jako součást této přílohy, zejména aby se umožnilo snížení četnosti tam, kde byl dopad posouzen jako nevýznamný nebo kde byl odstraněn hlavní vliv. Výběr monitorovacích míst Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4 a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí látky ze seznamu prioritních látek. Pro látky ze seznamu prioritních látek se monitorovací místa zvolí tak, jak je uvedeno v právních předpisech stanovujících příslušné normy environmentální kvality. Ve všech ostatních případech, včetně těch, kde pro látky ze seznamu prioritních látek příslušné právní předpisy neuvádějí specifický návod, se monitorovací místa vyberou takto:
—
pro vodní útvary ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je vodní útvar vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,
—
pro vodní útvary ohrožené vlivy významných difúzních zdrojů znečištění dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů těchto difúzních zdrojů. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby reprezentovaly relativní rizika vyplývající z výskytu vlivů difúzních zdrojů a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,
—
pro vodní útvary ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny vodní útvary vystaveny.
Výběr kvalitativních složek Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, musí členské státy monitorovat ty kvalitativní složky, které jsou indikativní pro vlivy, jimž jsou vodní útvary vystaveny. Pro posouzení dopadu těchto vlivů musí členské státy monitorovat jako relevantní:
—
ukazatele indikativní pro složku nebo složky biologické kvality, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou vodní útvary vystaveny,
—
všechny prioritní látky vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů a všechny znečišťující látky specifické pro povodí vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů ve významných množstvích.
—
ukazatele indikativní pro tu složku hydromorfologické kvality, která je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.
1.3.3 Návrh průzkumného monitorování Cíl Průzkumné monitorování musí být prováděno:
—
tam, kde nejsou známy příčiny jakýchkoli mimořádných jevů,
—
tam, kde situační monitorování indikuje, že není pravděpodobné dosáhnout cílů stanovených pro daný vodní útvar podle článku 4 a dosud nebylo zřízeno provozní monitorování, a to s cílem zjistit příčiny nedosažení environmentálních cílů vodního útvaru nebo útvarů nebo
—
ke zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění,
a musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění. 1.3.4 Četnost monitorování Pro období situačního monitorování mají být uplatněny níže uvedené hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní složky, pokud nebudou na základě odborných znalostí nebo expertního posudku zdůvodněny delší intervaly. Pro biologické nebo hydromorfologické kvalitativní složky by se monitorování mělo provádět alespoň jednou v průběhu období průzkumného monitorování. Pro provozní monitorování stanoví členské státy potřebnou četnost monitorování pro každý ukazatel tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušné kvalitativní složky. Vodítkem je, že se monitorování má uskutečňovat v intervalech, které nepřesahují intervaly uvedené v následující tabulce, pokud nebudou na základě odborných znalostí nebo expertního posudku zdůvodněny delší intervaly. Četnost musí být zvolena tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti. Odhady spolehlivosti a přesnosti dosažené provozovaným monitorovacím systémem se uvedou v plánu povodí. Četnost monitorování musí být v případě potřeby upravena s cílem zohlednit proměnlivost parametrů vyplývající z proměnlivosti jak antropogenních, tak přírodních podmínek. Časy, ve kterých se monitorování provádí, se zvolí tak, aby byl zohledněn dopad sezónních výkyvů v používání látek nebo hladinách vody na výsledky monitorování, a aby se tak zajistilo, že výsledky budou skutečně odrážet veškeré změny ve vodním útvaru způsobené antropogenním tlakem a klimatickými rozdíly. Pokud jde o prioritní látky, u nichž je pravděpodobné, že v důsledku sezónních výkyvů v jejich používání bude jejich koncentrace během krátkých období dosahovat vysokých hodnot, se monitorování během těchto období v případě potřeby provádí v kratších intervalech než u jiných látek s cílem zajistit, že budou získány adekvátní informace o koncentraci těchto látek.
1.3.5 Dodatečné monitorovací požadavky pro chráněné oblasti Výše požadované monitorovací programy musí být doplněny s cílem splnit následující požadavky: Místa odběru pitné vody Útvary povrchové vody určené podle článku 7, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, se určí jako monitorovací místa a stanou se předmětem doplňkového monitorování, které může být nezbytné pro splnění požadavků tohoto článku. Na těchto útvarech se monitorují všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav vodního útvaru a které jsou omezovány podle ustanovení směrnice o pitné vodě. Monitorování se provádí v souladu s následujícími četnostmi:
Stanoviště a chráněné oblasti výskytu druhů Vodní útvary vytvářející tyto oblasti se začlení do výše uvedených programů provozního monitorování, pokud budou na základě posouzení dopadů a situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska dosažení environmentálních cílů podle článku 4. Monitorování se provádí k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitorování bude pokračovat, dokud tyto oblasti nesplní požadavky na vodu v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny, a dokud nebudou splněny cíle podle článku 4. 1.3.6. Metody použité pro monitorování typových ukazatelů musí odpovídat dále uvedeným mezinárodním normám, pokud se týkají monitorování, nebo takovým národním nebo mezinárodním normám, které zabezpečí získání údajů stejné odborné kvality a srovnatelnosti. Normy pro odběr vzorků k určení složek biologické kvality Obecné metody používané spolu se zvláštními metodami uvedenými v normách týkajících se těchto složek biologické kvality:
Normy pro fytoplankton
Normy pro makrofyta a fytobentos
Normy pro bentické bezobratlé
Normy pro ryby
Normy pro hydromorfologické ukazatele
Normy pro fyzikálně-chemické ukazatele Příslušné normy CEN/ISO 1.4 Klasifikace a znázornění ekologického stavu 1.4.1 Porovnatelnost výsledků biologického monitorování
i)
Členské státy zřídí monitorovací systémy pro účely odhadování hodnot složek biologické kvality specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při uplatnění dále stanoveného postupu na silně ovlivněné nebo umělé vodní útvary mají být odkazy na ekologický stav chápány jako odkazy na ekologický potenciál. Takové systémy mohou využívat specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní složku jako celek.
ii)
Pro zabezpečení srovnatelnosti těchto monitorovacích systémů musí být výsledky systémů provozovaných jednotlivými členskými státy pro účely klasifikace ekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry představují vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchové vody a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních podmínek uplatněných na tento útvar. Každý poměr se vyjádří ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule.
iii)
Každý členský stát rozdělí rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro svůj monitorovací systém a každou kategorii povrchových vod do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného ekologického stavu, jak je definováno v oddílu 1.2, tím, že přiřadí každé hranici mezi třídami číselnou hodnotu. Číselná hodnota pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hodnota pro hranici mezi dobrým a středním stavem se stanoví dále popsaným mezikalibračním porovnáním.
iv)
Komise usnadní toto mezikalibrační porovnání s cílem zajistit, aby byly hranice tříd stanoveny v souladu s normativními definicemi v oddílu 1.2 a aby byly srovnatelné mezi jednotlivými členskými státy.
v)
Jako součást tohoto porovnání Komise napomůže výměně informací mezi členskými státy, což povede k identifikaci rozmezí míst v každém ekoregionu ve Společenství; tato místa vytvoří mezikalibrační síť. Tato síť se skládá z míst vybraných z rozmezí typů útvarů povrchových vod vyskytujících se v každém ekoregionu. Pro každý vybraný typ útvaru povrchové vody obsahuje síť nejméně dvě místa odpovídající hranici mezi normativními definicemi velmi dobrého a dobrého stavu a nejméně dvě místa odpovídající hranici mezi normativními definicemi dobrého a středního stavu. Tato místa se vyberou expertním posudkem založeným na společných průzkumech a veškerých dalších dostupných informacích.
vi)
Každý monitorovací systém členského státu se uplatní na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchové vody, na který má být systém uplatněn ve shodě s požadavky této směrnice. Výsledky tohoto uplatnění se použijí ke stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd v každém monitorovacím systému členského státu.
vii)
Komise připraví návrh registru míst, která mají tvořit mezikalibrační síť. ►M8 ————— ◄ ▼M8 —————
ix)
Výsledky interkalibračního porovnání a hodnoty stanovené pro klasifikace monitorovacích systémů členských států podle bodů i) až viii) se zveřejní do šesti měsíců od přijetí prováděcího aktu v souladu s článkem 21. 1.4.2 Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu
i)
Pro kategorie povrchových vod se klasifikace ekologického stavu vodního útvaru vyjádří použitím nižší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitorování odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle prvního sloupce níže uvedené tabulky. Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého vodního útvaru, který bude barevně označen podle druhého sloupce následující tabulky vyjadřující klasifikaci ekologického stavu vodního útvaru:
ii)
Pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary bude klasifikace ekologického stavu vodního útvaru vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitorování odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle prvního sloupce níže uvedené tabulky. Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující klasifikaci ekologického potenciálu každého vodního útvaru, který bude v případě umělých vodních útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných vodních útvarů třetího sloupce následující tabulky:
iii)
Členské státy rovněž označí černou tečkou na mapě ty vodní útvary, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v důsledku nesplnění jednoho nebo více norem environmentální kvality stanovených pro tento vodní útvar pro specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky (v souladu s harmonogramem plnění stanoveným členským státem).
iv)
Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o ekologické kvalitě pro jednu nebo více z těchto složek kvality zvlášť:
—
biologické složky;
—
hydromorfologické složky podporující biologické složky;
—
fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky.
Členské státy mohou rovněž vypracovat mapy nebo tabulky znázorňující míru změny těchto složek kvality ve srovnání s předchozím plánovacím cyklem. 1.4.3 Znázornění výsledků monitorování a klasifikace chemického stavu Vodní útvar se označí jako útvar dosahující dobrého chemického stavu, pokud vykazuje dobrý chemický stav povrchových vod ve smyslu čl. 2 bodu 24. V opačném případě se zaznamená, že nedosáhl dobrého chemického stavu.
Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující chemický stav každého vodního útvaru, který bude barevně označen podle druhého sloupce následující tabulky vyjadřující klasifikaci chemického stavu vodního útvaru:
Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o chemickém stavu pro jednu nebo více z následujících látek odděleně od informací o ostatních látkách uvedených v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES:
a)
prioritní látky označené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES jako látky, které se chovají jako všudypřítomné, perzistentní, bioakumulativní a toxické (uPBT);
b)
látky, jež byly v rámci posledního přezkumu provedeného Komisí v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice, nově označeny jako prioritní;
c)
prioritní látky, pro něž byla při posledním přezkumu v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice stanovena revidovaná a přísnější NEK;
d)
látky označené jako znečišťující látky specifické pro povodí podle čl. 8d směrnice 2008/105/ES a na základě posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedeného v souladu s přílohou II této směrnice. Členské státy mohou rovněž pro látky uvedené v písmenech a) až d) prvního pododstavce v plánech povodí uvádět rozsah každé odchylky od hodnoty NEK. Členské státy, které tyto další mapy vypracují, usilují o zajištění jejich vzájemné porovnatelnosti na úrovni povodí a na úrovni Unie. 2. PODZEMNÍ VODY 2.1 Kvantitativní stav podzemních vod 2.1.1 Ukazatel pro klasifikaci kvantitativního stavu Režim hladiny podzemní vody 2.1.2 Definice kvantitativního stavu
2.2 Monitorování kvantitativního stavu podzemních vod 2.2.1 Monitorovací síť úrovně hladin podzemních vod Monitorovací síť podzemních vod musí být zřízena v souladu s požadavky článků 7 a 8. Monitorovací síť musí být navržena tak, aby poskytla spolehlivé hodnocení kvantitativního stavu všech vodních útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod, včetně vyhodnocení dosažitelného zdroje podzemních vod. Členské státy zařadí mapu nebo mapy znázorňující monitorovací síť podzemních vod do plánu povodí. Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků. 2.2.2 Hustota monitorovacích míst Monitorovací síť musí obsahovat dostatečný počet reprezentativních monitorovacích míst pro odhad hladiny podzemní vody v každém útvaru nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování a zejména:
—
pro útvary podzemních vod určené jako rizikové z hlediska nedosažení environmentálních cílů ve smyslu článku 4 zajištění dostatečné hustoty monitorovacích míst pro vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na hladinu podzemní vody,
—
pro útvary podzemních vod, u kterých podzemní voda proudí přes hranice členských států, zajištění dostatečného počtu monitorovacích míst pro odhad směru a velikosti proudění podzemní vody přes hranice členských států.
2.2.3 Četnost monitorování Četnost monitorování musí být dostatečná, aby umožnila vyhodnotit kvantitativní stav každého útvaru podzemní vody nebo jejich skupiny se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování. Zejména:
—
pro útvary podzemích vod, určené jako rizikové z hlediska nedosažení environmentálních cílů ve smyslu článku 4, zajištění dostatečné četnosti monitorování pro vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na hladinu podzemní vody,
—
pro útvary podzemních vod, u kterých podzemní voda proudí přes hranice členských států, zajištění dostatečné četnosti monitorování pro odhad směru a velikosti proudění podzemní vody přes hranice členských států.
2.2.4 Interpretace a znázornění kvantitativního stavu podzemních vod Výsledky získané z monitorovací sítě pro útvar podzemní vody nebo jejich skupinu se užijí k vyhodnocení kvantitativního stavu tohoto útvaru nebo útvarů. V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu výsledného vyhodnocení kvantitativního stavu podzemních vod, která bude barevně označena takto: Dobrý stav : zelená Nevyhovující stav : červená 2.3 Chemický stav podzemních vod 2.3.1 Ukazatele pro určení chemického stavu podzemních vod Vodivost Koncentrace znečišťujících látek
2.3.2. Definice dobrého chemického stavu podzemních vod
2.4 Monitorování chemického stavu podzemních vod 2.4.1 Monitorovací síť podzemních vod Monitorovací síť podzemních vod musí být zřízena v souladu s požadavky článků 7 a 8. Monitorovací síť se navrhne tak, aby poskytla souvislý a vyčerpávající přehled o chemickém stavu podzemních vod v každém povodí a aby odhalila dlouhodobé antropogenně vyvolané vzestupné trendy koncentrace znečišťujících látek. Na základě charakteristik a posouzení dopadů zpracovaných v souladu s článkem 5 a přílohou II zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu povodí situační monitorovací program. Výsledky tohoto programu se využijí ke zřízení provozního monitorovacího programu, který se uplatní ve zbylém období platnosti plánu. Odhady spolehlivosti a přesnosti výsledků monitorovacích programů se uvedou v plánu. Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků. 2.4.2 Situační monitorování Cíl Situační monitorování se provede za účelem:
—
doplnění a ověření postupu posouzení dopadů,
—
získání informací pro vyhodnocení dlouhodobých trendů způsobených jak změnami přírodních podmínek, tak antropogenní činností.
Výběr monitorovacích míst Pro oba následující případy se vybere dostatečný počet monitorovacích míst:
—
útvary určené jako rizikové po charakterizaci uskutečněné v souladu s přílohou II,
—
útvary, které přesahují hranice členských států.
Výběr ukazatelů Na všech vybraných útvarech podzemních vod se monitoruje následující soubor klíčových ukazatelů:
—
obsah kyslíku,
—
hodnota Ph,
—
vodivost,
—
dusičnany,
—
amonium.
U útvarů určených v souladu s přílohou II jako významně rizikové z hlediska nedosažení dobrého stavu se dále monitorují ty ukazatele, které jsou indikativní vůči dopadům příslušných vlivů. U přeshraničních vodních útvarů se také monitorují ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání závislých na proudění podzemní vody. 2.4.3 Provozní monitorování Cíl Provozní monitorování se provádí v obdobích mezi uskutečňováním situačních monitorovacích programů s cílem:
—
zjistit chemický stav všech útvarů podzemních vod nebo jejich skupin, které byly určeny jako rizikové,
—
zjistit existenci jakéhokoli dlouhodobého, antropogenně vyvolaného vzestupného trendu koncentrace jakékoli znečišťující látky.
Výběr monitorovacích míst Provozní monitorování se provádí pro všechny útvary podzemních vod nebo jejich skupiny, které byly buď na základě posouzení dopadů zpracovaného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování, určeny jako rizikové z hlediska splnění cílů podle článku 4. Výběr monitorovacích míst také odráží hodnocení reprezentativnosti údajů monitorovaných v daném místě z hlediska kvality příslušného útvaru nebo útvarů podzemní vody. Četnost monitorování Provozní monitorování se provádí v obdobích mezi programy situačního monitorování s četností dostatečnou ke zjištění dopadů relevantních vlivů, případně včetně sezónních výkyvů v používání látek a krátkodobých a dlouhodobých výkyvů v doplňování, jež by mohly ovlivnit parametry chemického stavu, a s minimální četností jednou ročně, ledaže by na základě technických poznatků a odborného posouzení byly odůvodněny delší intervaly, a to zejména pokud lze prokázat, že v průběhu po sobě jdoucích let nebylo u konkrétního parametru zjištěno žádné překročení ani setrvalý vzestupný trend. 2.4.4 Identifikace trendů znečišťujících látek Členské státy použijí údaje jak ze situačního, tak z provozního monitorování k identifikaci dlouhodobých antropogenně vyvolaných vzestupných trendů koncentrací znečišťujících látek a ke zvrácení takových trendů. Přitom musí být identifikován základní rok nebo období, od kterého má být identifikace trendu počítána. Výpočet trendů musí být uskutečněn pro útvar nebo popřípadě pro skupinu útvarů podzemní vody. Zvrat trendu musí být prokázán statisticky s uvedením meze spolehlivosti související s jeho identifikací. 2.4.5 Interpretace a znázornění chemického stavu podzemních vod Při posuzování chemického stavu podzemních vod se výsledky z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru podzemní vody agregují pro tento vodní útvar jako celek. Vypočte se průměrná hodnota výsledků monitorování v každém bodě útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod pro tyto parametry:
a)
chemické parametry, pro které byly stanoveny normy jakosti v příloze I směrnice 2006/118/ES;
b)
chemické parametry, pro které byly stanoveny vnitrostátní prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/118/ES;
c)
chemické parametry, pro které byly stanoveny prahové hodnoty pro celou Unii podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2006/118/ES. Průměrné hodnoty uvedené v prvním pododstavci se použijí k prokázání souladu s dobrým chemickým stavem podzemních vod definovaným odkazem na normy jakosti a prahové hodnoty uvedené v prvním pododstavci. V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu chemického stavu podzemních vod, který bude barevně označen následovně: Nevyhovující stav: červená
Dobrý stav: zelená
Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o chemickém stavu pro jednu nebo více z následujících látek odděleně od informací o ostatních látkách určených ve směrnici 2006/118/ES:
a)
látky nově označené při posledním přezkumu v souladu s článkem 8 směrnice 2006/118/ES;
b)
látky, pro které jsou v souladu s článkem 8 směrnice 2006/118/ES stanoveny revidované a přísnější normy jakosti nebo prahové hodnoty. Členské státy mohou rovněž pro látky uvedené v písmenech a) a b) prvního pododstavce v plánech povodí uvádět rozsah každé odchylky od normy jakosti nebo prahové hodnoty. Členské státy, které tyto další mapy vypracují, usilují o zajištění jejich vzájemné porovnatelnosti na úrovni povodí a na úrovni Unie. Členské státy rovněž černou tečkou vyznačí na mapě útvary podzemních vod, které vykazují významný a setrvalý vzestupný trend koncentrace některé znečišťující látky v důsledku vlivu lidské činnosti. Zvrat tohoto trendu se na mapě znázorní modrou tečkou. Tyto mapy musí být součástí plánu povodí. 2.5 Znázornění stavu podzemních vod Členské státy zařadí do plánu povodí mapu, která pro každý útvar podzemní vody nebo skupinu útvarů podzemní vody znázorní jak kvantitativní, tak chemický stav tohoto útvaru nebo jejich skupiny, barevně označený v souladu s požadavky oddílů 2.2.4 a 2.4.5. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou zpracovávat oddělené mapy podle oddílů 2.2.4 a 2.4.5, avšak v tomto případě, v souladu s požadavky oddílu 2.4.5, musí také provést na mapě požadované podle tohoto bodu označení útvarů, které jsou vystaveny významnému a setrvalému vzrůstajícímu trendu koncentrace jakékoli znečišťující látky nebo jakéhokoli zvratu takového trendu. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||