+PŘÍLOHA VII STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 1 TUNY NEBO VĚTŠÍM (59)

PŘÍLOHA VII STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 1 TUNY NEBO VĚTŠÍM (59)



PŘÍLOHA VII

STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 1 TUNY NEBO VĚTŠÍM ( 59 )

Ve sloupci 1 této přílohy jsou stanoveny standardní informace požadované pro

a) 

nezavedené látky vyráběné nebo dovážené v množství 1 až 10 tun;

b) 

zavedené látky vyráběné nebo dovážené v množství 1 až 10 tun a splňující kritéria v příloze III podle čl. 12 odst. 1 písm. a) a b) a

c) 

látky vyráběné nebo dovážené v množství 10 tun nebo větším.

Poskytnou se veškeré další dostupné důležité fyzikálně-chemické, toxikologické a ekotoxikologické informace. Pro látky, které nesplňují kritéria přílohy III, platí pouze fyzikálně-chemické požadavky stanovené v oddíle 7.

Ve sloupci 2 této přílohy je uveden seznam zvláštních pravidel, podle kterých je možné požadované standardní informace vynechat, nahradit jinými informacemi, poskytnout v jiné fázi nebo jinak upravit. Jsou-li splněny podmínky, za nichž je podle sloupce 2 této přílohy možné provést úpravy, žadatel o registraci tuto skutečnost a důvody každé změny jasně uvede v příslušných položkách registrační dokumentace.

▼M51

Aniž jsou dotčeny informace předkládané pro jiné formy, musí všechny příslušné fyzikálně-chemické, toxikologické a ekotoxikologické informace obsahovat charakterizaci zkoušených nanoforem a zkušební podmínky. V případě použití QSAR nebo získání důkazů jiným způsobem než zkoušením musí být předloženo odůvodnění, jakož i popis rozsahu charakteristik/vlastností nanoforem, pro které mohou být důkazy použity.

▼C1

Kromě těchto zvláštních pravidel může žadatel o registraci upravit požadované standardní informace uvedené ve sloupci 1 této přílohy podle obecných pravidel uvedených v příloze XI s výjimkou oddílu 3 týkajícího se možnosti upustit od zkoušek přizpůsobených expozici látce. V tom případě rovněž jasně uvede důvody každého rozhodnutí upravit standardní informace v příslušných položkách registrační dokumentace s odkazem na příslušná zvláštní pravidla ve sloupci 2 či v příloze XI ( 60 ).

Před provedením nových zkoušek k určení vlastností uvedených v této příloze se nejprve posoudí všechny dostupné údaje ze zkoušek in vitro, in vivo, historické údaje o účincích na člověka, údaje z platných (Q)SAR a údaje odvozené ze strukturně příbuzných látek (analogický přístup). Zkoušky in vivo u žíravých látek v koncentracích nebo dávkách způsobujících žíravost se neprovádějí. Před provedením zkoušek by měly být navíc k této příloze konzultovány další pokyny o strategii zkoušení.

▼M64

Pokud zkušební metoda nabízí flexibilitu v koncepci studie, například pokud jde o volbu úrovní dávek, musí zvolená koncepce studie zajistit, aby získané údaje byly přiměřené pro určení nebezpečnosti a posouzení rizik. Za tímto účelem se zkoušky provádějí za použití přiměřeně vysokých úrovní dávek. Je-li výběr dávky (koncentrace) omezen fyzikálně-chemickými vlastnostmi nebo biologickými účinky testované látky, je nutné předložit odůvodnění.

▼C1

Pokud pro určité sledované vlastnosti nejsou poskytnuty informace z důvodů jiných, než jsou důvody uvedené ve sloupci 2 této přílohy nebo v příloze XI, je nutné tuto skutečnost spolu s důvody jasně uvést.

7.   INFORMACE O FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH VLASTNOSTECH LÁTKY



SLOUPEC 1

STANDARDNÍ POŽADOVANÉ INFORMACE

SLOUPEC 2

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ODCHYLKY OD SLOUPCE 1

7.1  Stav látky při 20 °C a 101,3  kPa

 

7.2  Bod tání nebo tuhnutí

7.2  Studii není nutné provést pod hranicí –20 °C.

7.3  Bod varu

7.3  Studii není nutné provést

— pro plyny nebo

— pro pevné látky, které tají při teplotách vyšších než 300 °C nebo se před dosažením bodu varu rozkládají. V těchto případech je možné odhadnout nebo změřit bod varu při sníženém tlaku nebo

— pro látky, které se rozkládají před dosažením bodu varu (např. autooxidace, přeskupení, rozklad atd.).

7.4  Relativní hustota

7.4  Studii není nutné provést, je-li látka

— stabilní pouze v roztoku v určitém rozpouštědle a hustota roztoku je podobná hustotě rozpouštědla. V těchto případech stačí uvést, zda je hustota roztoku vyšší nebo nižší než hustota rozpouštědla nebo

— plyn. V tomto případě je nutné provést odhad na základě výpočtu z molekulové hmotnosti a zákonů ideálního plynu.

7.5  Tlak par

7.5  Studii není nutné provést, je-li bod tání vyšší než 300 °C.

Je-li bod tání mezi 200 °C a 300 °C, postačuje mezní hodnota stanovená na základě měření nebo uznávanou metodou výpočtu.

►M64  
7.6.  Povrchové napětí vodného roztoku  ◄

7.6  Studii je nutné provést, pouze pokud

— lze na základě struktury povrchové napětí předpokládat nebo je lze předvídat nebo

— je povrchové napětí žádanou vlastností materiálu.

Je-li rozpustnost ve vodě menší než 1 mg/l při 20 °C, není nutné zkoušku provést.

▼M51

7.7  Rozpustnost ve vodě

U nanoforem musí být kromě toho zváženo zkoušení rychlosti rozpouštění ve vodě, jakož i v příslušných biologických médiích a složkách životního prostředí.

7.7  Studii není nutné provést, pokud:

— hydrolyticky nestálá při pH 4, 7 a 9 (poločas rozpadu kratší než 12 hodin) nebo

— ve vodě snadno oxidovatelná.

Jeví-li se látka ve vodě „nerozpustná“, provede se limitní zkouška až do meze detekce analytické metody.

U nanoforem se při provádění studie posoudí potenciální matoucí účinek disperze.

U kovů a mírně rozpustných sloučenin kovů musí být poskytnuty informace o transformaci/rozpouštění ve vodném prostředí.

7.8  Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda

7.8  Studii není nutné provést, pokud se jedná o anorganickou látku. Pokud zkoušku nelze provést (např. látka se rozkládá, má vysokou povrchovou aktivitu, během zkoušky silně reaguje nebo se nerozpouští ve vodě nebo oktanolu, nebo není možné získat dostatečně čistou látku), uvede se vypočtená hodnota log P a podrobné údaje o metodě výpočtu.]

U nanoforem se při provádění studie posoudí potenciální matoucí účinek disperze v oktanolu a ve vodě.;

U nanoforem, a to jak u anorganických, tak u organických látek, pro které není použitelný rozdělovací koeficient n-oktanol/voda, se místo toho zváží provedení studie stability disperze.

▼C1

7.9  Bod vzplanutí

7.9  Studii není nutné provést, pokud

— látka je anorganická nebo

— látka obsahuje pouze prchavé organické složky s bodem vzplanutí nad 100 °C pro vodné roztoky nebo

— odhadovaný bod vzplanutí je nad 200 °C nebo

— bod vzplanutí lze přesně předpokládat na základě interpolace ze stávajících popsaných materiálů.

7.10  Hořlavost

7.10  Studii není nutné provést,

— jedná-li se o pevnou látku s výbušnými nebo samozápalnými vlastnostmi. Tyto vlastnosti je vždy nutné zvážit před posouzením hořlavosti nebo

— pro plyny, je-li koncentrace hořlavého plynu ve směsi s netečnými plyny natolik nízká, že při smísení se vzduchem je koncentrace stále pod mezní hodnotou nebo

— pro látky, které se samovolně zapalují při kontaktu se vzduchem.

7.11  Výbušné vlastnosti

7.11  Studii není nutné provést, pokud

— v molekule nejsou žádné chemické skupiny s výbušnými vlastnostmi nebo

— látka obsahuje chemické skupiny s výbušnými vlastnostmi s obsahem kyslíku a vypočtená kyslíková bilance je méně než –200 nebo

— organická látka nebo homogenní směs organických látek obsahuje chemické skupiny s výbušnými vlastnostmi, avšak energie exotermního rozkladu je méně než 500 J/g a začátek exotermního rozkladu je při teplotě nižší než 500° C, nebo

— u směsí anorganických oxidantů (podtřída UN 5.1) s organickými materiály, koncentrace anorganického oxidantu je

— 

— nižší než 15 % hmotnostních, pokud patří do balící skupiny UN I (vysoká nebezpečnost) nebo II (střední nebezpečnost)

— nižší než 30 % hmotnostních, pokud patří do balící třídy UN III (malá nebezpečnost).

Poznámka: Nevyžaduje se zkouška šíření výbuchu ani zkouška citlivosti na detonační rázové vlny, je-li energie exotermního rozkladu nižší než 800 J/g.

7.12  Bod samozápalu

7.12  Studii není nutné provést,

— je-li látka výbušná nebo se samovolně zapaluje na vzduchu při pokojové teplotě nebo

— pro kapaliny, které jsou na vzduchu nehořlavé, např. pokud mají bod vzplanutí nad 200 °C nebo

— pro nehořlavé plyny nebo

— pro pevné látky s bodem tání < 160 °C, nebo pokud předběžné výsledky vylučují vlastní zahřívání látky do 400 °C.

7.13  Oxidační vlastnosti

7.13  Studii není nutné provést, je-li látka

— výbušná nebo

— vysoce hořlavá nebo

— organický peroxid nebo

— neschopná exotermicky reagovat s hořlavými materiály, například na základě chemické struktury (např. organické látky, které neobsahují atomy kyslíku nebo halogenu a tyto prvky nejsou chemicky vázané na dusík nebo kyslík, nebo anorganické látky, které neobsahují atomy kyslíku nebo halogenu).

Úplné zkoušky není nutné provádět pro pevné látky, pokud předběžná zkouška jednoznačně ukazuje, že testovaná látka má oxidační vlastnosti.

Pokud neexistuje zkušební metoda k určení oxidačních vlastností plynných směsí, musí se vyhodnocení těchto vlastností provést metodou odhadu na základě srovnání oxidačního potenciálu plynů ve směsi s oxidačním potenciálem kyslíku ve vzduchu.

7.14  Granulometrie

7.14  Studii není nutné provést, pokud se látka uvádí na trh nebo používá v nepevném stavu nebo ve formě granulí.

▼M51

7.14bis  Prašnost

Pro nanoformy

7.14bis  Studii není nutné provést, pokud lze vyloučit expozici vůči granulované formě látky během jejího životního cyklu.

▼C1

8.   TOXIKOLOGICKÉ INFORMACE



SLOUPEC 1

STANDARDNÍ POŽADOVANÉ INFORMACE

SLOUPEC 2

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ODCHYLKY OD SLOUPCE 1

▼M36

8.1.  Žíravost/dráždivost pro kůži

8.1.  Studii (studie) není nutné provést, pokud:

— látka je silná kyselina (pH < 2,0) nebo silná zásada (pH > 11,5) a z dostupných informací vyplývá, že by měla být klasifikována jako žíravá pro kůži (kategorie 1), nebo

— jako látka je samozápalná na vzduchu nebo při styku s vodou nebo vlhkostí při pokojové teplotě, nebo

— jako látka je akutně toxická dermální cestou (kategorie 1), nebo

— studie akutní toxicity dermální cestou nenaznačuje kožní dráždivost až do mezní hodnoty dávky (2 000  mg/kg tělesné hmotnosti).

Umožňují-li výsledky jedné ze dvou studií podle bodů 8.1.1. nebo 8.1.2. jednoznačné rozhodnutí o klasifikaci látky nebo o neexistenci potenciálu kožní dráždivosti látky, druhá studie nemusí být provedena.

8.1.1.  Žíravost pro kůži, in vitro

 

8.1.2.  Dráždivost pro kůži, in vitro

 

8.2.  Vážné poškození očí/podráždění očí

8.2.  Tuto studii (tyto studie) není nutné provést, pokud:

— látka je klasifikována jako žíravá pro kůži, což má za následek klasifikaci jako látka způsobující vážné poškození očí (kategorie 1), nebo

— látka je klasifikována jako dráždivá pro kůži a z dostupných informací vyplývá, že by měla být klasifikována jako látka způsobující podráždění očí (kategorie 2), nebo

— látka je silná kyselina (pH < 2,0) nebo silná zásada (pH > 11,5) a z dostupných informací vyplývá, že by měla být klasifikována jako látka způsobující vážné poškození očí (kategorie 1), nebo

— jako látka je samozápalná na vzduchu nebo při styku s vodou nebo vlhkostí při pokojové teplotě.

8.2.1.  Vážné poškození očí/podráždění očí, in vitro

►M64  
8.2.1.  Pokud výsledky první studie in vitro neumožňují konečné rozhodnutí o klasifikaci látky nebo o neexistenci potenciálu dráždivých účinků na oči, provede ohledně tohoto ukazatele žadatel o registraci další studii/studie in vitro nebo je může požadovat agentura.  ◄

▼M42

8.3.  Senzibilizace kůže

Informace umožňující

— závěr, zda látka představuje látku, která má senzibilizující účinky na kůži, a zda se dá předpokládat, že má látka potenciál způsobit závažnou senzibilizaci u lidí, (kat. 1 A), a

— v případě potřeby posouzení rizik.

Studii (studie) podle bodu 8.3.1 a 8.3.2 není nutné provést, pokud:

— je látka klasifikována jako látka s leptavými účinky na kůži (kategorie 1) nebo

— látka je silná kyselina (pH ≤ 2,0) nebo silná zásada (pH ≥ 11,5), nebo

— jako látka je samozápalná na vzduchu nebo při styku s vodou nebo vlhkostí při pokojové teplotě.

8.3.1.  Senzibilizace kůže, in vitro/in chemico

Údaje ze zkušební metody (zkušebních metod) in vitro/in chemico uznaných podle čl. 13 odst. 3, které se zabývají všemi těmito klíčovými událostmi senzibilizace kůže

a)  molekulární interakcí s kožními proteiny

b)  zánětlivou reakcí na keratinocyty

c)  aktivací dendritických buněk

Studie není nutné provést, pokud:

— je dostupná studie in vivo podle bodu 8.3.2, nebo

— dostupné zkušební metody in vitro/in chemico nejsou použitelné pro danou látku či nejsou přiměřené pro klasifikaci a hodnocení rizik podle bodu 8.3.

Jestliže informace ze zkušební metody (zkušebních metod), které se zabývají jednou nebo dvěma klíčovými událostmi ve sloupci 1, již umožňují klasifikaci a posouzení rizik podle bodu 8.3, není nutné provést studie zabývající se dalšími klíčovými událostmi.

8.3.2.  Senzibilizace kůže, in vivo.

Studie in vivo se provede, pouze pokud zkušební metody in vitro/in chemico popsané v bodu 8.3.1 nejsou použitelné, nebo výsledky získané z těchto studií nejsou vhodné pro provedení klasifikace a posouzení rizik podle bodu 8.3.

Pro zkoušky in vivo je první volbou zkouška s vyšetřením lokálních mízních uzlin (Murine Local Lymph Node Assay (LLNA)). Jiná zkouška by se měla použít pouze ve výjimečných případech. Použití jiné zkoušky in vivo se odůvodní.

Studie senzibilizace kůže in vivo, které byly provedeny nebo zahájeny před 10. květnem 2017 a které splňují požadavky stanovené v čl. 13 odst. 3 prvním pododstavci a v čl. 13 odst. 4, se považují za studie náležitě naplňující tyto standardní požadavky na informace.

▼C1

8.4  Mutagenita

►M70  
8.4  V případě pozitivního výsledku studie genových mutací na bakteriích in vitro podle bodu 8.4.1 této přílohy, který může vzbuzovat obavy, provede žadatel o registraci studii in vitro podle bodu 8.4.2 přílohy VIII. Na základě pozitivního výsledku kterékoli z těchto studií genotoxicity in vitro žadatel o registraci navrhne nebo agentura může požadovat provedení odpovídající studie in vivo podle bodu 8.4.4 přílohy IX. Studie in vivo se zaměří na chromozómovou aberaci nebo genovou mutaci, případně na obojí.
Studii genových mutací na bakteriích in vitro není nutné provést, není-li zkouška pro danou látku použitelná. V takovém případě žadatel o registraci poskytne odůvodnění a provede studii in vitro podle bodu 8.4.3 přílohy VIII. V případě pozitivního výsledku této studie žadatel o registraci provede studii in vitro týkající se cytogenity podle bodu 8.4.2 přílohy VIII. Na základě pozitivního výsledku kterékoli z těchto studií genotoxicity in vitro, nebo v případě, že jedna ze zkoušek in vitro podle přílohy VIII není pro danou látku použitelná, žadatel o registraci navrhne nebo agentura může požadovat provedení odpovídající studie in vivo podle bodu 8.4.4 přílohy IX. Studie in vivo se zaměří na chromozómovou aberaci nebo genovou mutaci, případně na obojí.
Studie genových mutací na bakteriích in vitro podle bodu 8.4.1 a následné zkoušky nemusí být provedeny v žádném z následujících případů:

— látka je známa jako látka způsobující mutagenitu v zárodečných buňkách a splňuje kritéria pro klasifikaci v třídě nebezpečnosti mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1 A nebo 1B a jsou zavedena vhodná opatření k řízení rizik, nebo

— látka je známa jako genotoxický karcinogen a splňuje kritéria pro klasifikaci jak v třídě nebezpečnosti mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1 A, 1B nebo 2, tak v třídě nebezpečnosti karcinogenita kategorie 1 A nebo 1B a jsou zavedena vhodná opatření k řízení rizik.

 ◄

▼M51

8.4.1  Studie genových mutací na bakteriích in vitro.

►M70  
8.4.1  Studie genových mutací na bakteriích in vitro není nutné provést u nanoforem, u kterých to není vhodné. V takovém případě se předloží studie in vitro podle bodu 8.4.3 přílohy VIII.  ◄

▼C1

8.5  Akutní toxicita

8.5  Studie není obecně nutné provést, pokud

— je látka klasifikována jako látka s leptavými účinky na kůži.

▼M51

8.5.1  Orální cestou.

8.5.1  Studii není nutné provést, je-li

k dispozici studie o akutní toxicitě inhalací (8.5.2).

U nanoforem se studie orální cestou nahradí studií inhalační cestou (8.5.2), ledaže je expozice člověka prostřednictvím inhalace nepravděpodobná, přičemž se zohlední možnost expozice aerosolům, částicím nebo kapénkám inhalovatelných rozměrů.

▼C1

9.   EKOTOXIKOLOGICKÉ INFORMACE



SLOUPEC 1

STANDARDNÍ POŽADOVANÉ INFORMACE

SLOUPEC 2

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ODCHYLKY OD SLOUPCE 1

9.1  Toxicita pro vodní prostředí

 

▼M51

9.1.1  Zkoušky subakutní toxicity na bezobratlých (upřednostňuje se rod Daphnia)

►M70  
9.1.1  Studii není nutné provést v žádném z následujících případů:

— existují faktory, které naznačují, že subakutní toxicita pro vodní prostředí není pravděpodobná, například je-li látka vysoce nerozpustná ve vodě nebo není pravděpodobné, že by látka pronikla biologickými membránami, nebo

— je k dispozici studie chronické toxicity pro vodní prostředí provedená na bezobratlých.

— U nanoforem se od studie nesmí upustit jen na základě samotné vysoké nerozpustnosti ve vodě.

— Žadatel o registraci může místo studie subakutní toxicity navrhnout studii chronické toxicity.

— Zkoušky chronické toxicity na bezobratlých (upřednostňuje se rod Daphnia) (příloha IX bod 9.1.5) navrhne žadatel o registraci nebo je může požadovat agentura, pokud není pravděpodobné, že by zkoušky subakutní toxicity mohly poskytnout skutečnou míru vnitřní toxicity látky pro vodní prostředí, například:

— je-li látka ve vodě málo rozpustná (rozpustnost pod 1 mg/l), nebo

— u nanoforem s nízkou rychlostí rozpouštění v příslušných zkušebních médiích.

 ◄

9.1.2  Studie inhibice růstu vodních rostlin (upřednostňují se řasy)

►M70  
9.1.2  Studii není nutné provést, existují-li faktory, které naznačují, že toxicita pro vodní prostředí není pravděpodobná, například je-li látka vysoce nerozpustná ve vodě nebo není-li pravděpodobné, že by látka pronikla biologickými membránami.
U nanoforem se od studie nesmí upustit jen na základě samotné vysoké nerozpustnosti ve vodě.  ◄

▼C1

9.2  Rozklad

 

9.2.1  Biotický

 

9.2.1.1  Snadná biologická rozložitelnost

9.2.1.1  Studii není nutné provést, pokud se jedná o anorganickou látku.

Poskytnou se veškeré další důležité fyzikálně-chemické, toxikologické a ekotoxikologické informace.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy