+PŘÍLOHA II NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ

PŘÍLOHA II NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ



PŘÍLOHA II

NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ

ČÁST A: ORIENTAČNÍ SEZNAM KATEGORIÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK SPECIFICKÝCH PRO POVODÍ

1. Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.

2. Organofosforové sloučeniny.

3. Organocínové sloučeniny.

4. Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.

5. Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.

6. Kyanidy.

7. Kovy a jejich sloučeniny.

8. Arsen a jeho sloučeniny.

9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.

10. Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů.

11. Mikroorganismy, geny nebo genetický materiál odrážející přítomnost mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, zejména mikroorganismů patogenních pro člověka nebo hospodářská zvířata.

ČÁST B: POSTUP PRO ODVOZENÍ NOREM ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ

Metody používané pro stanovení NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí zahrnují tyto kroky:

a) 

identifikaci receptorů a složek nebo matric ohrožených danou látkou;

b) 

shromáždění a posouzení kvality údajů o vlastnostech látky vzbuzující obavy, včetně její (eko)toxicity, zejména ze zpráv o laboratorních studiích, studiích mesokosmu a terénních studiích, které zahrnují chronické i akutní účinky ve sladkovodním i mořském prostředí;

c) 

extrapolace údajů o (eko)toxicitě na koncentrace bez účinku nebo podobné koncentrace pomocí deterministických nebo pravděpodobnostních metod a výběr a použití vhodných hodnotících faktorů k řešení nejistot a odvození NEK;

d) 

porovnání NEK pro různé receptory a složky a výběr kritických NEK, tj. NEK, které poskytují ochranu nejcitlivějšímu receptoru v nejvýznamnější složce nebo matrici.

ČÁST C: REGISTR HARMONIZOVANÝCH NOREM ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ



 

Název látky

Kategorie látek

Číslo CAS (1)

Číslo EU (2)

RP-NEK (3)

Vnitrozemské povrchové vody (4)

[μg/l]

RP-NEK (3)

Ostatní povrchové vody

[μg/l]

NPK-NEK (5)

Vnitrozemské povrchové vody (4)

[μg/l]

NPK-NEK (5)

Ostatní povrchové vody

[μg/l]

NEK pro

biotu (6)

[μg/kg čerstvé hmotnosti] nebo NEK pro sediment [μg/kg sušiny], pokud je tak uvedeno

1

Alachlor (7)

Pesticidy

15972-60-8

240-110-8

0,3

0,3

0,7

0,7

 

2

Tetrachlormethan (7)

Průmyslové látky

56-23-5

200-262-8

12

12

nepoužije se

nepoužije se

 

3

Chlorfenvinfos (7)

Pesticidy

470-90-6

207-432-0

0,1

0,1

0,3

0,3

 

4

Simazin (7)

Pesticidy

122-34-9

204-535-2

1

1

4

4

 

5

Trichlorbenzeny (7)

Průmyslové látky – rozpouštědlo

12002-48-1

234-413-4

0,4

0,4

nepoužije se

nepoužije se

 

6

Atrazin (7)

Pesticidy – herbicid

1912-24-9

217-617-8

0,6

0,6

2,0

2,0

 
(1)   

CAS: Chemical Abstract Service.

(2)   

Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

(3)   

Tento parametr představuje NEK vyjádřenou roční průměrnou hodnotou (RP-NEK). Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů.

(4)   

Vnitrozemské povrchové vody zahrnují řeky a jezera a související umělé nebo silně ovlivněné vodní útvary.

(5)   

Tento parametr představuje NEK vyjádřenou jako nejvyšší přípustnou koncentraci (NPK-NEK). Je-li NPK-NEK označena výrazem ‚nepoužije se‘, pak se hodnoty RP-NEK považují za hodnoty, které v případě trvalého vypouštění chrání proti krátkodobým maximům znečištění, neboť jsou výrazně nižší než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity.

(6)   

Pokud je stanovena NEK pro biotu, použije se tato NEK namísto NEK pro vodu, aniž je dotčen čl. 3 odst. 3 této směrnice, které umožňuje namísto toho monitorovat alternativní biotický taxon nebo jinou matrici, pokud použitá NEK zajišťuje stejnou úroveň ochrany. Pokud není uvedeno jinak, NEK pro biotu se vztahují na ryby.

(7)   

Látka dříve uvedená jako prioritní látka v příloze X směrnice 2000/60/ES nebo v příloze I směrnice 2008/105/ES.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy