NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013

v oblasti elektrické energie:

v oblasti inteligentních plynárenských soustav: veškeré následující vybavení nebo veškerá zařízení, jejichž cílem je umožnit a usnadnit integraci rozmanité škály nízkouhlíkových plynů a zejména plynů z obnovitelných zdrojů, včetně biometanu nebo vodíku, do plynárenské sítě: digitální systémy a součásti, které integrují informační a komunikační technologie, kontrolní systémy a technologie senzorů, jejichž cílem je umožnit interaktivní a inteligentní monitorování, měření, kontrolu kvality a řízení výroby, přepravy, distribuce, skladování a spotřeby plynu v rámci plynárenské sítě. Tyto projekty mohou rovněž zahrnovat vybavení umožňující zpětné toky z úrovně distribuce na úroveň přepravy včetně souvisejících fyzických modernizací, jsou-li nezbytné pro fungování vybavení a zařízení pro integraci nízkouhlíkových plynů a zejména plynů z obnovitelných zdrojů;

v oblasti vodíku:

Veškerá aktiva vyjmenovaná v bodech a) až d) mohou být aktiva nově vybudovaná, aktiva, která vznikla přeměnou účelu využití z aktiv pro přírodní plyn na aktiva pro vodík, nebo kombinace obou uvedených možností;

v oblasti zařízení využívajících elektrolyzéry:

v oblasti oxidu uhličitého:

posouzení těchto projektů s ohledem na jejich příspěvek k provádění priorit stanovených v příloze I;

uvedení příslušné kategorie projektů podle přílohy II;

analýzu plnění příslušných kritérií podle článku 4;

u projektů, které dosáhly dostatečného stupně zralosti, analýzu nákladů a přínosů pro konkrétní projekt, která je v souladu s metodikami vypracovanými podle článku 11;

u projektů ve společném zájmu dopisy o podpoře zaslané vládami přímo dotčených zemí, které vyjadřují jejich podporu projektu, nebo jiné nezávazné dohody;

jakékoli další informace relevantní pro hodnocení tohoto projektu.

u přenosu elektřiny projekt zvyšuje přenosovou kapacitu sítě či kapacitu dostupnou pro obchodní toky na hranici daného členského státu s jedním nebo více jinými členskými státy, čímž zvyšuje přeshraniční přenosovou kapacitu sítě na hranici daného členského státu s jedním nebo více jinými členskými státy nejméně o 500 megawattů (MW) oproti situaci, kdy by nedošlo k uvedení projektu do provozu, nebo projekt snižuje energetickou izolaci nepropojených soustav v jednom nebo více členských státech a zvyšuje přeshraniční přenosovou kapacitu sítě na hranici mezi dvěma členskými státy nejméně o 200 MW;

u ukládání elektrické energie projekt poskytuje nejméně 225 MW instalované kapacity a má úložnou kapacitu, která umožňuje čistou roční výrobu elektrické energie ve výši 250 gigawatthodin ročně;

u inteligentních elektrizačních soustav je projekt určen pro zařízení a vybavení vysokého a středně vysokého napětí a zahrnuje provozovatele přenosových soustav, provozovatele přenosových a distribučních soustav nebo provozovatele distribučních soustav alespoň ze dvou členských států. Projekt může zahrnovat pouze provozovatele distribučních soustav za předpokladu, že pocházejí alespoň ze dvou členských států a že je zajištěna interoperabilita. Projekt splňuje alespoň dvě z následujících kritérií: zahrnuje 50 000 uživatelů, výrobců, spotřebitelů nebo samovýrobců elektřiny, zachycuje oblast spotřeby odpovídající nejméně 300 gigawatthodinám ročně, nejméně 20 % spotřeby elektřiny spojené s projektem pochází z proměnlivých obnovitelných zdrojů nebo projekt snižuje energetickou izolaci nepropojených soustav v jednom nebo více členských státech. Projekt nemusí zahrnovat společnou fyzickou hranici. U projektů týkajících se malých izolovaných soustav ve smyslu čl. 2 bodu 42 směrnice (EU) 2019/944, včetně ostrovů, se tyto úrovně napětí rovnají nejvyšší hodnotě napětí v relevantní elektrizační soustavě;

u přepravy vodíku projekt umožňuje přepravu vodíku přes hranice dotčených členských států nebo zvyšuje stávající kapacitu přeshraniční přepravy vodíku na hranici mezi dvěma členskými státy nejméně o 10 % ve srovnání se situací před uvedením projektu do provozu, a projekt důvěryhodně prokazuje, že je nezbytnou součástí plánované přeshraniční vodíkové sítě a podává dostatečný důkaz o stávajících plánech a spolupráci se sousedními zeměmi a provozovateli sítí, nebo v případě projektů, které snižují energetickou izolaci nepropojených soustav v jednom nebo více členských státech, je účelem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy;

u zařízení pro skladování nebo příjem vodíku uvedených v bodě 3 přílohy II je cílem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy;

u elektrolyzérů poskytuje projekt instalovaný výkon minimálně 50 MW poskytovaný jediným elektrolyzérem nebo souborem elektrolyzérů, jež jsou součástí jediného a koordinovaného projektu, přináší výhody přímo nebo nepřímo nejméně dvěma členským státům, a pokud jde konkrétně o ostrovy a ostrovní systémy, podporuje inovativní a jiná řešení se zapojením alespoň dvou členských států s významným pozitivním dopadem na plnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050 a významně přispěje k udržitelnosti ostrovního energetického systému a energetického systému Unie;

u inteligentních plynárenských soustav projekt zahrnuje provozovatele přenosových soustav, provozovatele přenosových a distribučních soustav nebo provozovatele distribučních soustav alespoň ze dvou členských států. Provozovatelé distribučních soustav mohou být zapojeni, ale pouze s podporou provozovatelů přenosových soustav minimálně ze dvou členských států, kteří jsou úzce spojeni s projektem a zajišťují interoperabilitu.

u přenosu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na moři má projekt sloužit k přenosu elektřiny z míst na moři s kapacitou minimálně 500 MW a umožňovat přenos elektřiny do elektrizační soustavy konkrétního členského státu na pevnině, a zvyšovat tak množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, jež je dostupné na vnitřním trhu. Projekt je rozvíjen v oblastech s nízkým rozšířením elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři, prokazuje významný pozitivní dopad na cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a její cíl klimatické neutrality do roku 2050 a významně přispívá k udržitelnosti energetického systému a integraci trhu, aniž by bránil přeshraničním kapacitám a tokům;

u projektů oxidu uhličitého se projekt využívá k přepravě, případně k ukládání antropogenního oxidu uhličitého pocházejícího alespoň ze dvou členských států.

u projektů ve společném zájmu v kategorii stanovené v bodě 1 písm. a) až f) přílohy II projekt zvyšuje přenosovou kapacitu sítě či kapacitu dostupnou pro obchodní toky na hranici daného členského státu s jednou nebo více třetími zeměmi a na základě zvláštních kritérií vyjmenovaných v čl. 4 odst. 3 přináší přímo či nepřímo (prostřednictvím propojení se třetí zemí) významné výhody na úrovni Unie. Výpočet výhod pro členské státy provádí a zveřejňuje síť ENTSO pro elektřinu v rámci desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii;

u projektů ve společném zájmu v kategorii stanovené v bodě 3 přílohy II projekt v oblasti vodíku umožňuje přepravu vodíku na hranici členského státu s jednou nebo více třetími zeměmi a na základě specifických kritérií vyjmenovaných v čl. 4 odst. 3 prokazuje, že přináší přímo či nepřímo (prostřednictvím propojení se třetí zemí) významné výhody na úrovni Unie. Výpočet výhod pro členské státy provádí a zveřejňuje síť ENTSO pro zemní plyn v rámci desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii;

u projektů ve společném zájmu v kategorii stanovené v bodě 5 přílohy II mohou projekt využít nejméně dva členské státy a třetí země k přepravě a uložení antropogenního oxidu uhličitého.

přenos energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť posuzovaný v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě pro celou Unii, zejména:

integrace trhu, hospodářská soutěž a pružnost systému posuzované v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě pro celou Unii, zejména:

bezpečnost dodávek, interoperabilita a bezpečný provoz systému posuzované v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména pomocí hodnocení dopadu projektu na předpokládanou ztrátu zatížení v analyzované oblasti uvedené v příloze V z hlediska přiměřenosti výroby a přenosu u souboru období s charakteristickým zatížením s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních klimatických jevů a jejich dopad na odolnost infrastruktury. Případně se posuzuje dopad projektu na nezávislou a spolehlivou kontrolu provozu a služeb systému.

úroveň udržitelnosti měřená posouzením rozsahu schopnosti sítí připojovat a přenášet variabilní energii z obnovitelných zdrojů;

bezpečnost dodávek měřená posouzením úrovně ztrát v distribučních nebo přenosových sítích, případně v obou sítích, procenta využití (tj. průměrné zátěže) prvků elektrické sítě, dostupnosti prvků sítě (ve vztahu k plánované a neplánované údržbě) a jejího dopadu na výkonnost sítí a na délku trvání a četnost přerušení dodávek, včetně výpadků souvisejících s klimatem;

integrace trhu měřená posouzením míry využití inovací v provozu systémů, snížení energetické izolace a propojení a také úrovně integrace jiných odvětví a usnadnění nových obchodních modelů a struktur trhu;

bezpečnost sítě, flexibilita a kvalita dodávek měřené posouzením inovativního přístupu k flexibilitě systému, kybernetické bezpečnosti, efektivní provozuschopnosti mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav, kapacity pro integraci odezvy strany poptávky, ukládání, opatření v oblasti energetické účinnosti, nákladově efektivního využití digitálních nástrojů a IKT pro účely monitorování a kontroly, stability elektrického systému a kvality dodávaného napětí.

udržitelnost měřená na základě přispění projektu ke snížení emisí skleníkových plynů v různých koncových aplikacích v těžko dekarbonizovatelných odvětvích, jako je průmysl nebo doprava; k flexibilitě a možnosti sezónního ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebo k integraci vodíku z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů s cílem zohlednit potřeby trhu a prosazovat využívání vodíku z obnovitelných zdrojů;

integrace a interoperabilita trhu měřené na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska integrace oblastí trhu a cenové konvergence a z hlediska celkové pružnosti systému;

bezpečnost dodávek a flexibilita měřené na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska odolnosti, diverzity a flexibility dodávek vodíku;

hospodářská soutěž měřená posouzením přínosu daného projektu pro diverzifikaci včetně usnadnění přístupu k domácím zdrojům dodávek vodíku.

úroveň udržitelnosti měřená na základě hodnocení podílu obnovitelných a nízkouhlíkových plynů integrovaných do plynárenské sítě, souvisejících úspor emisí skleníkových plynů na celkové dekarbonizaci systému a náležitého zjišťování úniků;

kvalita a bezpečnost dodávek měřená na základě hodnocení poměru spolehlivě dostupných dodávek plynu a poptávky v době špičky, podílu dovozu nahrazeného místními obnovitelnými a nízkouhlíkovými plyny, stability provozu soustavy, doby trvání a četnosti přerušení na odběratele;

umožnění služeb flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání, usnadněním integrace inteligentního energetického systému vytvořením propojení s jinými energetickými nosiči a odvětvími, měřené na základě hodnocení úspor nákladů umožněných v připojených energetických odvětvích a systémech, jako je systém tepla a elektřiny, doprava a průmysl.

udržitelnost měřená na základě posouzení podílu vodíku z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkového vodíku, a to zejména z obnovitelných zdrojů, splňujícího kritéria stanovená v bodě 4 písm. a) bodě ii) přílohy II integrovaného do sítě nebo na základě odhadu míry využití syntetických paliv tohoto původu a souvisejících úspor emisí skleníkových plynů;

bezpečnost dodávek měřená na základě posouzení jeho příspěvku k bezpečnosti, stabilitě a efektivitě provozu sítě, mimo jiné posouzením omezení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým se podařilo předejít;

umožnění služeb flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie usnadněním integrace inteligentního energetického systému vytvořením propojení s jinými energetickými nosiči a odvětvími, měřené na základě hodnocení úspor nákladů umožněných v připojených energetických odvětvích a systémech, jako jsou plynárenské, vodíkové, energetické a tepelné sítě a odvětví dopravy a průmyslu.

udržitelnost měřená na základě posouzení celkového očekávaného snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu projektu a neexistence alternativních technologických řešení, jako je mimo jiné energetická účinnost a elektrifikace integrující obnovitelné zdroje, za účelem dosažení stejného snížení emisí skleníkových plynů, jako je množství oxidu uhličitého, které má být zachyceno v připojených průmyslových zařízeních za srovnatelných nákladů ve srovnatelném časovém rámci, při čemž se podle potřeby přihlédne k emisím skleníkových plynů z energie nezbytné pro zachycení, přepravu a ukládání oxidu uhličitého, a to s ohledem na infrastrukturu, včetně případného dalšího možného budoucího využití;

odolnost a bezpečnost měřené posouzením bezpečnosti infrastruktury;

zmírnění environmentální zátěže a rizika prostřednictvím trvalé neutralizace oxidu uhličitého.

Oblast analýzy jednotlivých projektů zahrnuje všechny členské státy a třetí země, na jejichž území je projekt situován, všechny přímo sousedící členské státy a všechny ostatní členské státy, ve kterých bude mít projekt významný dopad. Za tímto účelem síť ENTSO pro elektřinu a síť ENTSO pro zemní plyn spolupracují se všemi příslušnými provozovateli systémů v příslušných třetích zemích. V případě projektů spadajících do kategorie energetické infrastruktury uvedené v bodě 3 přílohy II síť ENTSO pro elektřinu a síť ENTSO pro zemní plyn spolupracují s předkladatelem projektu, a to i tehdy, není-li provozovatelem soustavy;

každá analýza nákladů a přínosů obsahuje citlivostní analýzy souboru vstupních dat, včetně nákladů na výrobu a nákladů souvisejících se skleníkovými plyny, jakož i předpokládaný vývoj poptávky a nabídky, a to i pokud jde o obnovitelné zdroje energie, a včetně flexibility obou těchto aspektů, a dostupnost ukládání energie, datum uvedení jednotlivých projektů v téže analyzované oblasti do provozu, klimatické dopady a další relevantní parametry;

metodiky vymezí analýzu, která má být provedena, na základě souboru relevantních víceoborových vstupních dat posouzením dopadu v situaci, kdy bude realizován jednotlivý projekt, a v situaci, kdy realizován nebude, a zahrnuje relevantní informace o vzájemné provázanosti s jinými projekty;

metodiky určí pokyny pro modelování rozvoje a využívání energetické sítě a trhu nezbytné pro provedení analýzy nákladů a přínosů. Modelování umožní úplné posouzení hospodářských přínosů, včetně integrace trhu, bezpečnosti dodávek a hospodářské soutěže, jakož i odstranění energetické izolace, sociálních, environmentálních a klimatických dopadů, včetně meziodvětvových dopadů. Metodika je plně transparentní a obsahuje také podrobné informace o tom, proč a jak se vypočítávají přínosy a náklady, a o jaké přínosy a náklady se jedná;

metodiky objasňují, jak je zásada „energetická účinnost v první řadě“ uplatňována ve všech krocích desetiletých plánů rozvoje sítě pro celou Unii;

metodiky objasňují, že projekt nebude bránit rozvoji a zavádění obnovitelných zdrojů energie;

metodiky zajistí určení členských států, na které má projekt čistý pozitivní dopad, příjemců, členských států, na něž má projekt čisté negativní dopady, a subjektů, které ponesou náklady, což mohou být jiné členské státy než ty, na jejichž území je infrastruktura vybudována;

metodiky berou v úvahu alespoň kapitálové výdaje, výdaje na provoz a údržbu, jakož i náklady vzniklé pro související soustavu v průběhu celého technického životního cyklu projektu, jako jsou náklady na vyřazení z provozu a na nakládání s odpady, včetně externích nákladů. Metodiky poskytnou vodítka ohledně diskontních sazeb, technického životního cyklu a zbytkové hodnoty, které mají být při výpočtech použity. Dále zahrnují povinnou metodiku pro výpočet poměru přínosů a nákladů a čisté současné hodnoty, jakož i rozlišení přínosů podle úrovně spolehlivosti metod jejich odhadu. Zohlední se rovněž metody výpočtu klimatického a environmentálních dopadů projektů a přínos k plnění cílů Unie v oblasti energetiky, jako je rozšíření obnovitelných zdrojů energie, energetická účinnost a propojení;

metodiky zajistí, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu přijatá u každého projektu byla posouzena a odrážela náklady na emise skleníkových plynů a aby posouzení bylo spolehlivé a v souladu s jinými politikami Unie s cílem umožnit srovnání s jinými řešeními, jež novou infrastrukturu nevyžadují.

vymezení příslušných právních předpisů, z nichž vycházejí rozhodnutí a stanoviska týkající se různých typů relevantních projektů společného zájmu, včetně práva v oblasti životního prostředí;

seznam příslušných rozhodnutí a stanovisek, která je nutno získat;

název a kontaktní údaje příslušného orgánu, dalších dotčených orgánů a dotčených hlavních zúčastněných stran;

pracovní postupy popisující jednotlivé fáze procesu včetně orientačního časového rámce a stručný přehled fází rozhodovacího procesu u různých typů příslušných projektů společného zájmu;

informace o rozsahu, struktuře a úrovni podrobnosti dokumentů, které mají být předloženy spolu s žádostí o rozhodnutí, včetně kontrolního seznamu;

fáze a prostředky umožňující účast široké veřejnosti na tomto procesu;

způsob, kterým musí příslušný orgán, další dotčené orgány a předkladatel projektu prokázat, že byla zohledněna stanoviska vyjádřená při veřejné konzultaci, například tím, že ukáže, jaké změny byly provedeny v umístění a koncepci projektu, nebo poskytne důvody, proč taková stanoviska nebyla zohledněna;

překlady jejího obsahu do všech jazyků sousedních členských států mají být v maximální možné míře prováděny v koordinaci s příslušnými sousedními členskými státy.

rozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;

pravděpodobně dotčené orgány, zúčastněné strany a veřejnost;

jednotlivé etapy tohoto postupu a jejich trvání;

hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato;

zdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje.

zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných celostátních, regionálních a místních orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi, kdy je stále ještě možné zohlednit potenciální obavy veřejnosti, rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem a za účasti všech stran. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu;

příslušné orgány zajistí v případech, kdy to bude možné, sloučení postupů veřejných konzultací pro projekty společného zájmu, včetně veřejných konzultací již vyžadovaných na základě vnitrostátních právních předpisů. Každá veřejná konzultace se týká všech předmětů vztahujících se k příslušné fázi řízení a jeden předmět vztahující se k příslušné fázi řízení nelze řešit v rámci více než jedné veřejné konzultace; jedna veřejná konzultace se však může konat na více než jednom zeměpisném místě. Předměty veřejné konzultace jsou jasně uvedeny v oznámení o veřejné konzultaci;

vznášet připomínky a námitky je přípustné pouze v období od zahájení veřejných konzultací do uplynutí termínu uzávěrky.

navrhovatelé projektů zajistí, aby konzultace probíhaly v období, které umožňuje otevřené a inkluzivní zapojení veřejnosti.

dotčených a oslovených zúčastněných stranách;

plánovaných opatřeních, s obecným uvedením návrhů dat a míst konání zvláštních schůzek;

časové ose;

lidských zdrojích přidělených na různé úkoly.

zveřejní informační brožuru v elektronické a případně i v tištěné podobě v rozsahu maximálně 15 stran, která bude obsahovat jasný a výstižný nástin popisu a účelu a předběžný časový harmonogram projektu, vnitrostátní plán rozvoje sítí zohledňující alternativní možnosti, typy a charakteristiky potenciálního dopadu včetně dopadu přeshraniční povahy a možná opatření ke zmírnění rizik, přičemž taková informační brožura se má zveřejnit před zahájením konzultací a má v ní být uveden seznam internetových adres webových stránek projektu společného zájmu, na který odkazuje čl. 9 odst. 7, platforma pro transparentnost podle článku 23 a příručka postupů podle bodu 1 této přílohy;

zveřejní informace o konzultaci na internetových stránkách projektu společného zájmu uvedených v čl. 9 odst. 7, na vývěskách úřadů místních správ a alespoň v jednom, případně ve dvou místních sdělovacích prostředcích;

písemnou nebo elektronickou formou pozve dotčené zúčastněné strany, sdružení, organizace a skupiny na zvláštní jednání, na nichž se projednají vznesené obavy.

datum poslední aktualizace internetových stránek projektu;

překlady jejich obsahu do všech jazyků členských států, jichž se projekt týká nebo na které má významný přeshraniční dopad v souladu s bodem 1 přílohy IV;

informační brožura uvedená v bodě 5, doplněná nejnovějšími údaji o projektu;

netechnický a pravidelně aktualizovaný souhrn, který odráží aktuální stav projektu, včetně zeměpisných informací, a v případě aktualizace jasně vyznačí změny v předchozích verzích;

prováděcí plán uvedený v čl. 5 odst. 1, doplněný nejnovějšími údaji o projektu;

finanční prostředky vyčleněné a uhrazené Unií na daný projekt;

plánování projektu a veřejných konzultací s jasným uvedením dat a míst veřejných konzultací a jednání a předpokládaných předmětů relevantních pro tato jednání;

kontaktní údaje za účelem získání dalších informací nebo dokumentů;

kontaktní údaje za účelem předávání připomínek a námitek v průběhu veřejných konzultací.

seskupení vzájemně závislých projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující následující projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu:“. Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu provedeny tak, aby dosáhly výhod v rámci celé Unie;

seskupení potenciálně konkurenčních projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující jeden nebo více následujících projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu:“. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden projekt společného zájmu / projekt ve společném zájmu, několik z nich nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu se znovu posoudí, a to i s ohledem na potřeby v oblasti kapacity, v rámci následného procesu určení projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu;

seskupení konkurenčních projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující jeden z následujících projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu:“. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu, a je proto nutné provést pouze jeden projekt společného zájmu / projekt ve společném zájmu. Rozhodnutí, který projekt společného zájmu / projekt ve společném zájmu se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu se v případě potřeby znovu posoudí v rámci následného procesu určení projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu.

Na všechny projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu se vztahují práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) 2022/869.

projekt již byl uveden do provozu nebo bude uveden do provozu do března 2026, a tak by nemohl využít ustanovení nařízení (EU) 2022/869;

podle nových údajů projekt nesplňuje obecná kritéria;

projekt nebyl znovu předložen k výběru jako projekt společného zájmu / projekt ve společném zájmu;

členský stát, k jehož území se projekt vztahuje, tento projekt neschválil, nebo

projekt byl v rámci procesu výběru zařazen na žebříčku níže než jiné kandidátské projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu.

posílení vnitrostátní sítě pro projekt „MEDLINK“ (součást projektu ve společném zájmu 1.35), konkrétně přenosového vedení střídavého proudu mezi místy Annaba a Tougourt v Alžírsku a přenosového vedení střídavého proudu mezi místy De Jebil a Marsa Dhib v Tunisku;

posílení vnitrostátní sítě pro propojovací vedení mezi místy Subotica (RS) a Sándorfalva (HU) (součást projektu ve společném zájmu 2.12), konkrétně nadzemního vedení mezi místy Novi Sad 3 a Sombor 3 a nadzemního vedení mezi místy Srbobran a Sremska Mitrovica 2, a rekonstrukce napájecí stanice v místě Subotica 3;

posílení vnitrostátní sítě pro propojovací vedení mezi místy Wadi El Natroon (EG) a Mesogeia/St Stefanos (EL) [v současné době označované jako „GREGY Interconnector“] (součást projektu ve společném zájmu 2.13) – vnitrostátní úseky v EG;

posílení vnitrostátní sítě pro propojovací vedení mezi místy Bobov Dol (BG) a Leskovac 2 (RS) [v současné době označované jako „Central Balkan Corridor“] (součást projektu ve společném zájmu 2.26), konkrétně modernizace nadzemního vedení mezi místy Nis 2 a Krusevac 1, modernizace napájecí stanice v místě Krusevac 1, modernizace nadzemního vedení v místech Krusevac 1 a Kraljevo 3, modernizace nadzemního vedení mezi místy Kraljevo a Pozega, nová napájecí stanice v místě Pozega, nové nadzemní vedení mezi místy Jagodina a Pozarevac, modernizace nadzemního vedení mezi místy Pozega a Vardiste a nová napájecí stanice v místě Pozarevac 3;

vnitrostátní úseky španělské páteřní soustavy (součást projektu společného zájmu 9.1.3): Coruña – Zamora, Huelva – Algeciras, Castilla y León (mezi místy Zamora – Haro), Guitiriz – Zamora a spojení mezi místy Castilla La Mancha a Madrid;

vnitrostátní úsek Freiburg – Offenbach v Německu (součást projektu společného zájmu 9.2.1);

úsek Limburská oblast a její propojení se severojižní páteřní soustavou (North-South backbone) na východě NL (součást projektu společného zájmu 9.6);

vnitrostátní úsek v Německu, který začíná poblíž místa Brémy a směřuje k místu Hannover (součást projektu společného zájmu 9.7.4);

vnitrostátní úsek ve Francii z místa Port-de-la-Nouvelle přes místo Barbaira (součást projektu společného zájmu 9.27.2);

vnitrostátní úsek ve Francii mezi místy Bordeaux – Lussagnet (součást projektu společného zájmu 9.27.3);

vnitrostátní úsek v Německu, který začíná poblíž místa Brémy a pokračuje na jih (součást projektu společného zájmu 9.28);

vnitrostátní úsek ve Spojeném království z místa Bacton do vnitrostátní vodíkové sítě Spojeného království (součást projektu ve společném zájmu 9.35);

vnitrostátní úseky vodíkového koridoru v severní Africe v Tunisku (součást projektu ve společném zájmu 10.12);

vnitrostátní úsek ve Švédsku spojující místo Kiruna s místem Luleå na Severské vodíkové trase – Botnický záliv (součást projektu společného zájmu 11.1);

vnitrostátní úseky ve Finsku (zeměpisné odkazy se uvádějí pouze pro orientaci): Mäntsälä, Imatra, Kouvola, Kotka; vnitrostátní vedení seversko-baltského vodíkového koridoru v LT, které se napojuje na místo Klaipėda (součást projektu společného zájmu 11.2);

úsek Švédsko – Finsko a napojení vodíkového kolektoru v Baltském moři na ostrov Gotland (součást projektu společného zájmu 11.3).