PŘÍLOHA VII
UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU A PROJEKTŮ VE SPOLEČNÉM ZÁJMU (DÁLE JEN „SEZNAM UNIE“),
uvedený v čl. 3 odst. 4
A. ZÁSADY UPLATŇOVANÉ PŘI STANOVENÍ SEZNAMU UNIE
1) Seskupení projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu
Některé projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu tvoří kvůli své vzájemné závislosti, potenciální nebo skutečné konkurenční povaze součást seskupení projektů. Byly vypracovány následující typy seskupení projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu:
a)
seskupení vzájemně závislých projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující následující projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu:“. Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu provedeny tak, aby dosáhly výhod v rámci celé Unie;
b)
seskupení potenciálně konkurenčních projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující jeden nebo více následujících projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu:“. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden projekt společného zájmu / projekt ve společném zájmu, několik z nich nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu se znovu posoudí, a to i s ohledem na potřeby v oblasti kapacity, v rámci následného procesu určení projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu;
c)
seskupení konkurenčních projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující jeden z následujících projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu:“. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu, a je proto nutné provést pouze jeden projekt společného zájmu / projekt ve společném zájmu. Rozhodnutí, který projekt společného zájmu / projekt ve společném zájmu se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu se v případě potřeby znovu posoudí v rámci následného procesu určení projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu.
Na všechny projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu se vztahují práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) 2022/869.
2) Zařazení napájecích stanic a kompresorových stanic
Napájecí stanice a konverzní stanice v oblasti elektrické energie a kompresorové stanice jsou považovány za součásti projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu, jestliže se zeměpisně nacházejí na přenosových/přepravních vedeních či případně v blízkosti plynovodů. Napájecí stanice, konverzní stanice a kompresorové stanice jsou považovány za samostatné projekty společného zájmu a uvádějí se výslovně v seznamu Unie, jestliže je jejich zeměpisné umístění odlišné od umístění přenosových/přepravních vedení či případně plynovodů. Vztahují se na ně práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) 2022/869.
3) Projekty, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu nebo projekty ve společném zájmu, a projekty, které se staly součástí jiných projektů společného zájmu nebo projektů ve společném zájmu
Několik projektů zařazených do prvního seznamu Unie již není považováno za projekty společného zájmu nebo projekty ve společném zájmu z jednoho nebo více následujících důvodů:
a)
projekt již byl uveden do provozu nebo bude uveden do provozu do března 2026, a tak by nemohl využít ustanovení nařízení (EU) 2022/869;
b)
podle nových údajů projekt nesplňuje obecná kritéria;
c)
projekt nebyl znovu předložen k výběru jako projekt společného zájmu / projekt ve společném zájmu;
d)
členský stát, k jehož území se projekt vztahuje, tento projekt neschválil, nebo
e)
projekt byl v rámci procesu výběru zařazen na žebříčku níže než jiné kandidátské projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu.
U těchto projektů (s výjimkou projektů, které již byly uvedeny do provozu nebo které mají být uvedeny do provozu do března 2026) lze uvažovat o zařazení do příštího seznamu Unie, pokud pominou důvody, proč nebyly zařazeny do aktuálního seznamu Unie.
Tyto projekty sice nejsou projekty společného zájmu nebo projekty ve společném zájmu, ale z důvodu transparentnosti a jednoznačnosti jsou uvedeny se svými původními čísly v části C této přílohy jako „Projekty, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu nebo projekty ve společném zájmu“.
Některé projekty zařazené do prvního seznamu Unie se v průběhu realizace staly nedílnou součástí jiných (seskupení) projektů společného zájmu nebo projektů ve společném zájmu.
Tyto projekty se sice již nepovažují za samostatné projekty společného zájmu nebo projekty ve společném zájmu, ale z důvodu transparentnosti a jednoznačnosti jsou uvedeny se svými původními čísly v části C této přílohy jako „Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných projektů společného zájmu nebo projektů ve společném zájmu“.
4) Části projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu nesplňující kritéria způsobilosti
Součástí některých projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu je jedna nebo několik nezpůsobilých investic. Tyto investice se nepovažují za součást seznamu Unie:
a)
posílení vnitrostátní sítě pro projekt „MEDLINK“ (součást projektu ve společném zájmu 1.35), konkrétně přenosového vedení střídavého proudu mezi místy Annaba a Tougourt v Alžírsku a přenosového vedení střídavého proudu mezi místy De Jebil a Marsa Dhib v Tunisku;
b)
posílení vnitrostátní sítě pro propojovací vedení mezi místy Subotica (RS) a Sándorfalva (HU) (součást projektu ve společném zájmu 2.12), konkrétně nadzemního vedení mezi místy Novi Sad 3 a Sombor 3 a nadzemního vedení mezi místy Srbobran a Sremska Mitrovica 2, a rekonstrukce napájecí stanice v místě Subotica 3;
c)
posílení vnitrostátní sítě pro propojovací vedení mezi místy Wadi El Natroon (EG) a Mesogeia/St Stefanos (EL) [v současné době označované jako „GREGY Interconnector“] (součást projektu ve společném zájmu 2.13) – vnitrostátní úseky v EG;
d)
posílení vnitrostátní sítě pro propojovací vedení mezi místy Bobov Dol (BG) a Leskovac 2 (RS) [v současné době označované jako „Central Balkan Corridor“] (součást projektu ve společném zájmu 2.26), konkrétně modernizace nadzemního vedení mezi místy Nis 2 a Krusevac 1, modernizace napájecí stanice v místě Krusevac 1, modernizace nadzemního vedení v místech Krusevac 1 a Kraljevo 3, modernizace nadzemního vedení mezi místy Kraljevo a Pozega, nová napájecí stanice v místě Pozega, nové nadzemní vedení mezi místy Jagodina a Pozarevac, modernizace nadzemního vedení mezi místy Pozega a Vardiste a nová napájecí stanice v místě Pozarevac 3;
e)
vnitrostátní úseky španělské páteřní soustavy (součást projektu společného zájmu 9.1.3): Coruña – Zamora, Huelva – Algeciras, Castilla y León (mezi místy Zamora – Haro), Guitiriz – Zamora a spojení mezi místy Castilla La Mancha a Madrid;
f)
vnitrostátní úsek Freiburg – Offenbach v Německu (součást projektu společného zájmu 9.2.1);
g)
úsek Limburská oblast a její propojení se severojižní páteřní soustavou (North-South backbone) na východě NL (součást projektu společného zájmu 9.6);
h)
vnitrostátní úsek v Německu, který začíná poblíž místa Brémy a směřuje k místu Hannover (součást projektu společného zájmu 9.7.4);
i)
vnitrostátní úsek ve Francii z místa Port-de-la-Nouvelle přes místo Barbaira (součást projektu společného zájmu 9.27.2);
j)
vnitrostátní úsek ve Francii mezi místy Bordeaux – Lussagnet (součást projektu společného zájmu 9.27.3);
k)
vnitrostátní úsek v Německu, který začíná poblíž místa Brémy a pokračuje na jih (součást projektu společného zájmu 9.28);
l)
vnitrostátní úsek ve Spojeném království z místa Bacton do vnitrostátní vodíkové sítě Spojeného království (součást projektu ve společném zájmu 9.35);
m)
vnitrostátní úseky vodíkového koridoru v severní Africe v Tunisku (součást projektu ve společném zájmu 10.12);
n)
vnitrostátní úsek ve Švédsku spojující místo Kiruna s místem Luleå na Severské vodíkové trase – Botnický záliv (součást projektu společného zájmu 11.1);
o)
vnitrostátní úseky ve Finsku (zeměpisné odkazy se uvádějí pouze pro orientaci): Mäntsälä, Imatra, Kouvola, Kotka; vnitrostátní vedení seversko-baltského vodíkového koridoru v LT, které se napojuje na místo Klaipėda (součást projektu společného zájmu 11.2);
p)
úsek Švédsko – Finsko a napojení vodíkového kolektoru v Baltském moři na ostrov Gotland (součást projektu společného zájmu 11.3).
5) Číslování projektů na seznamu Unie
Projekty, které byly zařazeny do prvního seznamu Unie, si ve stávajícím seznamu Unie ponechají své původní číslo projektu společného zájmu / projektu ve společném zájmu. Projektům, které jsou nově zařazeny do stávajícího seznamu Unie, se přidělí nové jedinečné číslo projektu společného zájmu / projektu ve společném zájmu.
B. SEZNAM UNIE OBSAHUJÍCÍ PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU A PROJEKTY VE SPOLEČNÉM ZÁJMU
1) Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
1.1
|
Portugalsko – Španělsko: propojení mezi místy Beariz – Fontefría (ES), Fontefría (ES) – Ponte de Lima (PT) a Ponte de Lima – Vila Nova de Famalicão (PT), včetně napájecích stanic v místech Beariz (ES), Fontefría (ES) a Ponte de Lima (PT)
|
|
1.2
|
Propojení mezi místy Gatica (ES) a Cubnezais (FR) [v současné době označované jako „Biscay Gulf“]
|
|
1.3
|
Propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako „Celtic Interconnector“]
|
|
1.4
|
1.4.1 Vnitrostátní vedení mezi místy Emden-východ a Osterath za účelem zvýšení kapacity přenosu ze severního Německa do Porýní [v současné době označované jako „A-Nord“]
|
|
1.5
|
Vnitrostátní vedení v Německu mezi místy Brunsbüttel/Wilster a Grοβgartach/Grafenrheinfeld za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích [v současné době označované jako „Südlink“]
|
|
1.6
|
Vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích [v současné době označované jako „Ultranet“]
|
|
1.7
|
1.7.1 Propojení mezi místy Navarra (ES) a Landes (FR) [v současné době označované jako „Pyrenean crossing 1“]
1.7.2 Propojení mezi místy Aragón (ES) a Marsillon (FR) [v současné době označované jako „Pyrenean crossing 2“]
|
|
1.8
|
Propojení mezi místy Lonny (FR) a Gramme (BE)
|
|
1.9
|
Vnitrostátní vedení na severní hranici Belgie mezi místy Zandvliet a Lillo-Liefkenshoek (BE) a mezi místy Liefkenshoek a Mercator, včetně napájecí stanice v místě Lillo (BE) [v současné době označované jako „BRABO II + III“]
|
|
1.10
|
Propojení mezi pevninskou částí Itálie – Korsikou (FR) a Sardinií (IT) [v současné době označované jako „SACOI 3“]
|
|
1.11
|
Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Kaunertalu (AT)
|
|
1.12
|
Přečerpávací vodní elektrárna NAVALEO, purifikační zařízení (ES)
|
|
1.13
|
Přečerpávací vodní elektrárna Silvermines (IE)
|
|
1.14
|
Přečerpávací vodní elektrárna RIEDL (DE)
|
|
1.16
|
Skladování energie stlačením vzduchu v Green Hydrogen Hub (DK)
|
|
1.17
|
Přečerpávací vodní elektrárna WSK PULS (DE)
|
|
1.18
|
Reverzibilní ukládání energie, přečerpávací vodní elektrárna AGUAYO II (ES)
|
|
1.22
|
Vnitrostátní vedení mezi oblastmi Bordeaux a Nantes (FR) [v současné době označované jako „GiLA“]
|
|
1.23
|
Vnitrostátní vedení mezi místy Montalto a Avenza (IT) [v současné době označované jako „HG North Tyrrhenian Corridor“]
|
|
1.24
|
Vnitrostátní vedení mezi místy Ovelgönne/Rastede/Wiefelstede/Westerstede a Bürstadt a Marxheim (Taunus) (DE) [v současné době označované jako „Rhine-Main-Link“]
|
|
1.25
|
Online ovladač soustavy „PSKW-Rio“ (DE)
|
|
1.26
|
Přečerpávací vodní elektrárna CHR IRENE (ES)
|
|
1.27
|
Přečerpávací vodní elektrárna PSP CONSO II (ES)
|
|
1.28
|
Přečerpávací vodní elektrárna Villarosa (IT)
|
|
1.29
|
Přečerpávací vodní elektrárna Taccu Sa Pruna (IT)
|
|
1.30
|
Přečerpávací vodní elektrárna Favazzina (IT)
|
|
1.31
|
Přečerpávací vodní elektrárna Serra Del Corvo (IT)
|
|
1.32
|
Skladování energie stlačením vzduchu „CAES Ahaus, Germany“ (DE)
|
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
1.19
|
Propojení uzlu Sicílie (IT) a Tunisko (TN) [v současné době označované jako „ELMED“]
|
|
1.20
|
Propojení mezi oblastí Zeebrugge (BE) a místem Kemsley, Kent (UK) [v současné době označované jako „Cronos“]
|
|
1.21
|
Propojení mezi oblastí Emden (DE) a místem Corringham, Essex (UK) [v současné době označované jako „Tarchon“]
|
|
1.33
|
Propojení mezi místy Woodland (IE) a Turleenan (UK) [v současné době označované jako „North-South interconnector“] (č. 2.13.1 na čtvrtém seznamu projektů společného zájmu)
|
|
1.34
|
Propojení mezi místy Maynooth (IE) a Bodelwyddan (UK) [v současné době označované jako „MaresConnect“]
|
|
1.35
|
Propojení mezi místy La Spezia (IT) a Annaba (DZ) a mezi místy Suvereto (IT) a Marsa Dhib (TN) [v současné době označované jako „Medlink“]
|
2) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Electricity“)
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
2.1
|
Seskupení projektů Rakousko – Německo obsahující následující projekty společného zájmu:
2.1.1 Propojení mezi místy Isar/Altheim/Ottenhofen (DE) – St.Peter (AT)
2.1.3 Vnitrostátní vedení mezi místy Westtirol – Zell/Ziller (AT)
2.1.4 Propojovací vedení mezi místy Pleinting (DE) – St.Peter (AT)
|
|
2.2
|
Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Isar [v současné době označované jako „SüdOstLink“]
|
|
2.3
|
Seskupení projektů vnitrostátních vedení v Česku obsahující následující projekty společného zájmu:
2.3.2 Vnitrostátní vedení mezi místy Přeštice a Kočín
2.3.3 Vnitrostátní vedení mezi místy Kočín a Mírovka
|
|
2.4
|
Propojovací vedení mezi místy Würmlach (AT) – Somplago (IT)
|
|
2.5
|
Seskupení projektů Maďarsko – Rumunsko obsahující následující projekty společného zájmu:
2.5.1 Propojovací vedení mezi místy Józsa (HU) a Oradea (RO)
2.5.2 Vnitrostátní vedení mezi místy Urechesti (RO) a Targu Jiu (RO)
2.5.3 Vnitrostátní vedení mezi místy Targu Jiu (RO) a Paroseni (RO)
2.5.4 Vnitrostátní vedení mezi místy Paroseni (RO) a Baru Mare (RO)
2.5.5 Vnitrostátní vedení mezi místy Baru Mare (RO) a Hasdat (RO)
2.5.6 Modernizace napájecí stanice Rosiori (RO)
2.5.7 Propojovací vedení mezi místy Nadab (RO) a Bekescsaba (HU)
|
|
2.6
|
Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko [v současné době označované jako „Great Sea Interconnector“] obsahující následující projekty společného zájmu:
2.6.1 Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinou (CY)
2.6.2 Propojení mezi místy Kofinou (CY) a Korakia, Kréta (EL)
|
|
2.7
|
Propojovací vedení mezi místy Otrokovice (CZ) – Ladce (SK)
|
|
2.8
|
Propojovací vedení mezi místy Lienz (AT) – region Veneto (IT)
|
|
2.9
|
Přečerpávací vodní elektrárna Amfilochia (EL)
|
|
2.10
|
Bateriový systém pro ukládání energie Ptolemaida (EL)
|
|
2.11
|
Modernizace přečerpávacích vodních elektráren Čierny Váh (SK) [v současné době označované jako „SE Integrator“]
|
|
2.14
|
Vnitrostátní vedení mezi místy Villanova a Fano (IT) [v současné době označované jako „Adriatic HVDC link“]
|
|
2.15
|
Vnitrostátní vedení mezi místy Lienz, Malta a Obersielach (AT)
|
|
2.16
|
Propojení mezi místy Hradec (CZ) a Röhrsdorf (DE)
|
|
2.17
|
Propojení mezi místy Galatina (IT) a Thesprotia (EL) [v současné době označované jako „GRITA 2“]
|
|
2.18
|
Vnitrostátní vedení mezi místy St. Peter a Dürnrohr (AT)
|
|
2.19
|
Vnitrostátní vedení mezi místy Foggia a Forli (IT) [v současné době označované jako „HG Adriatic Corridor“]
|
|
2.20
|
Propojení mezi místy Sajóivánka (HU) – Rimavská Sobota (SK) (č. 3.17 na čtvrtém seznamu projektů společného zájmu)
|
|
2.21
|
Přečerpávací vodní elektrárna Yadenitsa (BG) (č. 3.23 na čtvrtém seznamu projektů společného zájmu)
|
|
2.22
|
Přečerpávací vodní elektrárna Kozjak (SI)
|
|
2.23
|
Přečerpávací vodní elektrárna Batak (BG)
|
|
2.24
|
Přečerpávací vodní elektrárna Dospat (BG)
|
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
2.12
|
Propojovací vedení mezi místy Subotica (RS) a Sándorfalva (HU) [v současné době označované jako „Pannonian Corridor“]
|
|
2.13
|
Propojení mezi pobřežím Sidi Barrani (EG) a místy Mesogeia/St Stefanos (EL) [v současné době označované jako „GREGY Interconnector“]
|
|
2.25
|
Druhé propojení mezi místy Villanova (IT) a Lastva (ME)
|
|
2.26
|
Propojení mezi místy Bobov Dol (BG) a Leskovac 2 (RS) [v současné době označované jako „Central Balkan Corridor“]
|
|
2.27
|
Propojení mezi místy Anaklia (GE) a Constanta Sud (RO) [v současné době označované jako „Black Sea interconnection cable“]
|
|
2.28
|
Propojení mezi místy Mukacheve (UA) a Veľké Kapušany (SK)
|
|
2.29
|
Propojení mezi místy Artsyz (UA) a Isaccea (RO)
|
3) Plán propojení baltského trhu s elektrickou energií („BEMIP Electricity“)
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
3.2
|
Přečerpávací vodní elektrárna v Estonsku
|
|
3.3
|
Integrace a synchronizace elektrických soustav pobaltských států s evropskými sítěmi obsahující následující projekty společného zájmu:
3.3.3 Vnitrostátní vedení mezi místy Paide a Sindi (EE)
3.3.5 Další aspekty infrastruktury související s prováděním synchronizace soustav pobaltských států s kontinentální evropskou sítí
3.3.6 Propojení mezi Litvou a Polskem [v současné době označované jako „Harmony Link“]
3.3.11 Vnitrostátní vedení mezi místy Dunowo a Żydowo Kierzkowo (PL)
3.3.12 Vnitrostátní vedení mezi místy Piła Krzewina a Żydowo Kierzkowo (PL)
3.3.13 Vnitrostátní vedení mezi místy Morzyczyn–Dunowo–Słupsk–Żarnowiec (PL)
3.3.14 Vnitrostátní vedení mezi místy Żarnowiec–Gdańsk/Gdańsk Przyjaźń–Gdańsk Błonia (PL)
|
|
3.5
|
Čtvrté propojení mezi Finskem – Švédskem [v současné době označované jako „Aurora line 2“]
|
|
3.6
|
Propojení mezi Finskem a Estonskem [v současné době označované jako „Estlink 3“]
|
|
3.7
|
Propojení mezi Finskem a Švédskem [v současné době označované jako „Fenno-Skan 3“]
|
|
3.8
|
Propojení mezi Švédskem a Dánskem [v současné době označované jako „Upgrade to Konti-Skan“]
|
|
3.9
|
Projekt posílení přeshraniční sítě Lotyšska a Litvy
|
|
3.10
|
Přečerpávací vodní elektrárna ve Finsku [v současné době označované jako „Kemijoki PSP“]
|
4) Příbřežní elektrizační soustavy v severních mořích („NSOG“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
4.2
|
Hybridní propojovací vedení na moři mezi Belgií a Dánskem [v současné době označované jako „Triton Link“]
|
|
4.3
|
Vysokonapěťová napájecí stanice na moři a připojení k místu Menuel (FR) [v současné době označované jako „Offshore Wind connection Centre Manche 1“]
|
|
4.4
|
Vysokonapěťová napájecí stanice na moři a připojení k místu Tourbe (FR) [v současné době označované jako „Offshore Wind connection Centre Manche 2“]
|
|
4.7
|
Napojení větrných elektráren na moři Fécamp-Grand Large 1 (FR)
|
|
4.8
|
Napojení větrných elektráren na moři Fécamp-Grand Large 2 (FR)
|
|
4.9
|
Hybridní propojovací vedení na moři mezi Německem a Nizozemskem
|
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
4.5
|
Víceúčelové propojovací vedení mezi místy Princess Elisabeth Island (BE) a Kent (UK) [v současné době označované jako „Nautilus“]
|
|
4.6
|
Víceúčelové vysokonapěťové stejnosměrné vedení (HVDC) mezi Velkou Británií a Nizozemskem [v současné době označované jako „LionLink“]
|
|
4.10
|
Hybridní propojovací vedení na moři mezi Spojeným královstvím a Německem [v současné době označované jako „HansaLink – Phase 1“]
|
5) Příbřežní elektrizační soustavy v rámci plánu propojení baltského trhu s energií („BEMIP offshore“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
5.1
|
Lotyšsko a Estonsko – hybridní příbřežní propojovací vedení [v současné době označované jako „Elwind“]
|
|
5.2
|
Hybridní příbřežní propojovací vedení Bornholm Energy Island (BEI) mezi Dánskem a Německem
|
6) Jižní a západní příbřežní elektrizační soustavy („SW offshore“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
6.1
|
Napojení větrných elektráren na moři Occitanie (FR)
|
|
6.2
|
Napojení větrných elektráren na moři PACA (FR)
|
|
6.3
|
Napojení větrných elektráren na moři Golfe de Lion Centre (FR)
|
7) Jižní a východní příbřežní elektrizační soustavy („SE offshore“):
Pro tento koridor nebyly předloženy žádné projekty.
8) Příbřežní elektrizační soustavy v Atlantském oceánu:
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
8.1
|
Napojení větrných elektráren na moři South Britanny (FR)
|
|
8.2
|
Napojení větrných elektráren na moři South Atlantic Oléron 1 (FR)
|
|
8.3
|
Napojení větrných elektráren na moři South Atlantic Oléron 2 (FR)
|
|
8.4
|
Napojení větrných elektráren na moři Golfe de Gascogne Sud (FR)
|
|
8.5
|
Napojení větrných elektráren na moři Bretagne Nord-Ouest (FR)
|
9) Propojení rozvodných sítí vodíku v západní Evropě („HI West“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
9.1
|
Koridor Portugalsko – Španělsko – Francie – Německo:
9.1.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Portugalsku
9.1.2 Vodíkové propojovací vedení Portugalsko – Španělsko
9.1.3 Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Španělsku
9.1.4 Vodíkové propojovací vedení Španělsko – Francie [v současné době označované jako „BarMar“]
9.1.5 Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Francii spojující s Německem [v současné době označované jako „HyFen“]
9.1.6 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu spojující s Francií [v současné době označované jako „H2Hercules South-West“]
|
|
9.2
|
Přeshraniční vodíková údolí Francie – Německo:
9.2.1 Vodíkové údolí v Německu k francouzské hranici [v současné době označované jako „RHYn“]
9.2.2 Vodíkové údolí ve Francii k německé hranici [v současné době označované jako „Mosahyc“]
|
|
9.3
|
Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Francii k belgické hranici [v současné době označované jako „Franco-Belgian H2 corridor“]
|
|
9.4
|
Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označované jako „H2ercules West“]
|
|
9.5
|
Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Belgii [v současné době označované jako „Belgian Hydrogen Backbone“]
|
|
9.6
|
Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Nizozemsku [v současné době označované jako „National Hydrogen Backbone“]
|
|
9.7
|
Vodíková propojovací vedení National Hydrogen Backbone (NL) – Německo
Německá část:
9.7.1 Vodíkové propojovací vedení ze severojižní páteřní soustavy (North-South backbone) na východě k Oude (NL) [v současné době označované jako „H2ercules North“]
9.7.2 Vodíkové propojovací vedení ze severojižní páteřní soustavy (North-South backbone) na východě k Vlieghuis (NL) – Vlieghuis – Ochtrup (DE)
9.7.3 Vodíkové propojovací vedení z Nizozemska do Německa [v současné době označované jako „Delta Rhine Corridor H2“]
9.7.4 Vodíkové propojovací vedení Německo – Nizozemsko 2 [v současné době označované jako „Hyperlink“]
9.7.5 Vodíkové propojovací vedení ze severojižní páteřní soustavy (North-South backbone) v místě Winterswijk/Vreden do Německa [v současné době označované jako „H2ercules North-West“]
|
|
9.8
|
Příbřežní vodíkové potrubí – Německo [v současné době označované jako „AquaDuctus“]
|
|
9.9
|
Vodíkové propojovací vedení Dánsko – Německo:
9.9.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označované jako „HyperLink III“]
9.9.2 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Dánsku [v současné době označované jako „DK Hydrogen Pipeline West“]
|
|
9.10
|
Zařízení pro příjem amoniaku v Belgii:
9.10.1 Zařízení pro příjem amoniaku Antverpy
9.10.2 Zařízení pro příjem amoniaku Amplifhy Antverpy
9.10.3 Zařízení pro příjem amoniaku Zeebrugge New Molecules Development
9.10.4 Zařízení pro příjem amoniaku Antverpy VEPA
|
|
9.11
|
Zařízení pro příjem amoniaku v Německu:
9.11.1 Zařízení pro příjem amoniaku Brunsbüttel
9.11.3 Zařízení pro příjem amoniaku Wilhelmshaven (Uniper)
|
|
9.12
|
9.12.2 Zařízení pro příjem amoniaku Amplifhy Rotterdam
|
|
9.13
|
Zařízení pro příjem amoniaku Dunkerque (FR)
|
|
9.15
|
Elektrolyzéry ve Španělsku:
9.15.4 Elektrolyzér Valle Andaluz del Hidrógeno Verde – Huelva
9.15.5 Elektrolyzér pro vodíkové údolí Asturias H2
9.15.6 Elektrolyzér Valdo Eume
9.15.7 Elektrolyzér Catalina
9.15.8 Elektrolyzér ErasmoPower2X
|
|
9.16
|
Elektrolyzéry ve Francii:
9.16.6 Elektrolyzér GHYga H2
9.16.7 Elektrolyzér H2V 59
|
|
9.17
|
9.17.4 Elektrolyzér ScheldeH2 (NL)
|
|
9.18
|
Elektrolyzéry v Německu:
9.18.3 Elektrolyzér Rheinfelden
9.18.4 Elektrolyzér GreenRoot
|
|
9.20
|
Zařízení pro skladování vodíku Danish Hydrogen Storage (DK)
|
|
9.21
|
Zařízení pro skladování vodíku Hystock Opslag (NL)
|
|
9.22
|
Skladování vodíku v Německu:
9.22.1 Zařízení pro skladování vodíku Salthy Harsefeld
9.22.3 Zařízení pro skladování vodíku Salthy Harsefeld II A+B
9.22.4 Zařízení pro skladování vodíku EWE Huntorf
9.22.5 Zařízení pro skladování vodíku UST Krummhörn
9.22.6 Zařízení pro skladování vodíku NWKG H2
9.22.7 Zařízení pro skladování vodíku EWE Jemgum
9.22.8 Gasunie SpHyGER Etzel
9.22.9 Rozšíření zařízení pro skladování vodíku RWE H2 Gronau-Epe (č. 9.22.2 na prvním seznamu Unie)
9.22.10 Zařízení pro skladování vodíku RWE H2 Gronau-Epe – druhé rozšíření
9.22.11 Zařízení pro skladování vodíku UST Epe
|
|
9.24
|
Skladování vodíku ve Španělsku:
9.24.1 Zařízení pro skladování vodíku H2 North – 1
9.24.2 Zařízení pro skladování vodíku H2 North – 2
|
|
9.26
|
Vodíková propojovací vedení Francie – Lucembursko – Belgie:
9.26.1 Vodíkové propojovací vedení Francie – Lucembursko [v současné době označované jako „Hy4link (FR)“]
9.26.2 Vnitrostátní vodíkové potrubí v Lucembursku k belgickým hranicím [v současné době označované jako „Hy4link (LU)“]
|
|
9.27
|
Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Francii od místa Bordeaux po pobřeží Středozemního moře:
9.27.1 MidHY
9.27.2 HySoW Mediterranean
9.27.3 HySoW Atlantic
|
|
9.28
|
Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označované jako „Hyperlink 4-5“]
|
|
9.29
|
Vodíkový koridor Itálie – Švýcarsko – Německo:
9.29.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Itálii od místa Poggio Renatico ke švýcarským hranicím
9.29.2 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označované jako „Alpine HyWay“]
|
|
9.30
|
Elektrolyzéry v Dánsku:
9.30.1 Elektrolyzér HØST PtX Esbjerg (dříve Jyske Banke Nord PtX) (č. 9.19 na prvním seznamu Unie)
9.30.2 Elektrolyzér Hela
9.30.3 Elektrolyzér Vidar
9.30.4 Elektrolyzér Plug Idomlund
9.30.5 Elektrolyzér Esbjerg
|
|
9.31
|
Elektrolyzér H2Austria&Bavaria+Store (AT)
|
|
9.32
|
Elektrolyzér CHYMIA (BE)
|
|
9.33
|
Skladování vodíku ve Francii:
9.33.1 Zařízení pro skladování vodíku GeoH2 (č. 9.23 na prvním seznamu Unie)
9.33.2 Zařízení pro skladování vodíku HyPSTER_3
9.33.3 Zařízení pro skladování vodíku HySoW
|
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
9.34
|
Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Švýcarsku (součást vodíkového koridoru Itálie – Švýcarsko – Německo) [v současné době označované jako „Alpine H2 corridor“]
|
|
9.35
|
Vodíkové propojovací vedení Belgie – Spojené království
|
10) Propojení rozvodných sítí vodíku ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („HI East“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
10.1
|
Koridor SoutH2 Tunisko – Itálie – Rakousko – Německo:
10.1.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Itálii [v současné době označované jako „Italian H2 Backbone“]
10.1.2 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Rakousku [v současné době označované jako „H2 Readiness of the TAG pipeline system“]
10.1.3 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Rakousku [v současné době označované jako „H2 Backbone WAG + Penta West“]
10.1.4 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označované jako „HyPipe Bavaria – The Hydrogen Hub“]
|
|
10.2
|
Česko-německé vodíkové propojení:
10.2.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Česku směrem do Německa [v současné době označované jako „Czech H2 Backbone West“]
10.2.2 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označované jako „FLOW East – Making Hydrogen Happen“]
10.2.3 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označované jako „H2ercules Network South-East“]
|
|
10.3
|
Vodíkové propojení Řecko – Bulharsko:
10.3.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Řecku směrem k bulharské hranici [v současné době označované jako „H2DRIA pipeline“]
10.3.2 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Bulharsku směrem k řecké hranici
|
|
10.5
|
Středoevropský vodíkový koridor Ukrajina – Slovensko – Česko – Německo:
10.5.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura na Slovensku [v současné době označované jako „Slovak Hydrogen Backbone“]
10.5.2 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Česku [v současné době označované jako „Czech Hydrogen Backbone North“]
|
|
10.6
|
Vodíkové propojení Slovensko – Maďarsko:
10.6.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura na Slovensku [v současné době označované jako „SK-HU H2 corridor“]
10.6.2 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Maďarsku [v současné době označované jako „HU/SK hydrogen corridor“]
|
|
10.7
|
Vodíkový koridor Řecko – Itálie:
10.7.1 Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Řecku [v současné době označované jako „Komnina – Florovouni pipeline“]
10.7.2 Příbřežní vodíkové potrubí mezi Řeckem a Itálií [v současné době označované jako „H2 Poseidon pipeline“]
|
|
10.8
|
Zařízení pro příjem amoniaku Ionian Energy Terminal (GR)
|
|
10.9
|
Elektrolyzér Thalis 1 (GR)
|
|
10.10
|
Zařízení pro skladování vodíku EWE Ruedersdorf (DE)
|
|
10.11
|
Podzemní zařízení pro skladování vodíku Fiume Treste Livello (IT)
|
Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
10.12
|
Příbřežní vodíkové potrubí mezi Tuniskem a Itálií [v současné době označované jako „North Africa Hydrogen Corridor“] (součást koridoru SoutH2)
|
|
10.13
|
Vnitrostátní vodíková infrastruktura na Ukrajině [v současné době označované jako „Central European Hydrogen Corridor (UKR part)“]
|
11) Plán propojení baltského trhu s energií z vodíku („BEMIP Hydrogen“):
Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:
|
Č.
|
Definice
|
|
11.1
|
Vodíkové propojovací vedení mezi Švédskem a Finskem [v současné době označované jako „Nordic Hydrogen Route – Bothnian Bay“]
|
|
11.2
|
Vodíkové propojovací vedení mezi Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem a Německem [v současné době označované jako „Nordic-Baltic Hydrogen Corridor“]
|
|
11.3
|
Vodíkové propojovací vedení mezi Finskem a Německem [v současné době označované jako „Baltic Sea Hydrogen Collector“]
|
|
11.4
|
Vodíkové propojení Německo – Polsko [v současné době označované jako „Pomeranian Green Hydrogen cluster“]
|
|
11.5
|
Elektrolyzéry ve Finsku:
11.5.1 Porvoo Phase 2
11.5.2 Projekt FOX
11.5.3 Projekt Plug Power Kristinestad
|
12) Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních elektrických rozvodných sítí:
Projekty společného zájmu vypracované v této tematické oblasti:
|
Č.
|
Definice
|
|
12.2
|
CARMEN (BG, RO) má posílit přeshraniční spolupráci a sdílení informací mezi provozovateli přenosových soustav, posílit spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav, podporovat rozšiřování sítě a zvýšit kapacitu pro integraci nových obnovitelných zdrojů energie a zlepšit stabilitu, bezpečnost a flexibilitu sítě
|
|
12.3
|
Danube InGrid (HU, SK) má zajistit účinnou integraci chování a opatření všech uživatelů trhu připojených k elektroenergetickým sítím v Maďarsku a na Slovensku
|
|
12.4
|
Gabreta Smart Grids (CZ, DE) má zajistit zvýšení přijímací kapacity sítí, umožnit dálkové monitorování a kontrolu sítí středního napětí a zlepšit schopnost sledování sítí a jejich plánování
|
|
12.5
|
GreenSwitch (AT, HR, SI) má zvýšit přijímací kapacitu pro distribuované obnovitelné zdroje a zajistit účinnou integraci nových zatížení, zlepšit schopnost sledování distribuční sítě a zvýšit přeshraniční kapacitu
|
|
12.6
|
Selena (CZ, HU, SK) má zvýšit energetickou bezpečnost, účinnost a odolnost v České republice, v Maďarsku a na Slovensku prostřednictvím modernizace a integraceelektrických distribučních sítí těchto zemí
|
|
12.7
|
Tune (HU, SI, SK) má zvýšit regulovatelnost a posílit energetické sítě ve Slovinsku, na Slovensku a v Maďarsku
|
13) Prioritní tematická oblast – přeshraniční sítě pro přepravu oxidu uhličitého:
Projekty společného zájmu vypracované v této tematické oblasti:
|
Č.
|
Definice
|
|
13.1
|
CO2 TransPorts vytvoří infrastrukturu, která usnadní rozsáhlé zachycování, přepravu a ukládání CO2 z oblastí Rotterdamu, Antverp a přístavů v Severním moři
|
|
13.2
|
Aramis – přeshraniční projekt přepravy a ukladání CO2, přísun od producentů emisí v okolí přístavu Rotterdam, potrubní přeprava a ukládání na nizozemském kontinentálním šelfu
|
|
13.4
|
Bifrost – projekt přepravy a ukládání emisí s příbřežními uložišti v Dánsku, a to od producentů emisí z Dánska, Německa a Polska
|
|
13.5
|
Callisto – vývoj multimodálních center pro CO2 ve Středomoří, která slouží k ukládání emisí CO2 z Francie a Itálie do úložišť u pobřeží Ravenny
|
|
13.6
|
CCS Baltic Consortium – přeshraniční potrubní a železniční/silniční přeprava CO2 mezi Lotyšskem a Litvou s multimodálním terminálem kapalného CO2 se sídlem v Klaipedě
|
|
13.7
|
Delta Rhine Corridor – projekt přepravy CO2 potrubím od producentů emisí z Porúří v Německu a z oblasti Rotterdamu v Nizozemsku do příbřežních úložišť u nizozemského pobřeží
|
|
13.8
|
EU2NSEA – přeshraniční síť CO2 vyvinutá mezi Belgií, Německem a Norskem za účelem sběru CO2 také z DK, FR, LV, NL, PL a SE, s úložišti na norském kontinentálním šelfu
|
|
13.10
|
Norne – dopravní infrastruktura v Dánsku s ukládáním na pevnině a případně na moři, producenti emisí především z DK, SE, BE a UK je budou do DK přepravovat lodní dopravou
|
|
13.11
|
Prinos – Apollo CO2 – ukládání na moři v oblasti Prinos, a to pro emise z EL dopravované potrubím a z BG, HR, CY, EL, IT a SI lodí
|
|
13.12
|
Pycasso – přeprava a ukládání CO2 v úložišti na pevnině v jihozápadní FR, průmysloví producenti emisí z FR a ES
|
|
13.15
|
BaltiCO2Net – projekt zahrnuje sedmnáct iniciativ na zachycování průmyslových emisí v pěti členských státech EU (Dánsko, Německo, Lotyšsko, Polsko, Švédsko) s předpokládaným ukládáním na pevnině v Dánsku
|
|
13.16
|
ECO2CEE – terminál kapalného CO2 v Gdaňsku, který přijímá CO2 z průmyslu v Polsku potrubím, a terminál v Klaipedě, který přijímá CO2 z litevského závodu pomocí potrubní/železniční/silniční přepravy (č. 13.3 na prvním seznamu Unie)
|
Projekty ve společném zájmu vypracované v této tematické oblasti:
|
Č.
|
Definice
|
|
13.13
|
Northern Lights – přeshraniční projekt propojující několik evropských iniciativ pro zachycování CO2 (mimo jiné v Belgii, Německu, Irsku, Francii a Švédsku), který se následně přepravuje lodí do úložiště na norském kontinentálním šelfu
|
|
13.14
|
Nautilus CCS – emise z oblastí Le Havre, Dunkirk, Duisburg a Rogaland, které mají být zachyceny a přepraveny lodí k různým propadům v Severním moři (rozšíření č. 12.8 na pátém seznamu projektů společného zájmu)
|
|
13.17
|
Atlas – ukládání v přímořské lokalitě Atlas (NO) a přeprava kyvadlovými plavidly pro CO2 s možností přímého vykládání a plovoucí jednotkou pro sběr, ukládání a vykládání (FCSO) jako možnost pro CO2 zachycený v průmyslových lokalitách v EU
|
|
13.18
|
Carbon Connect – přeshraniční podmořské potrubí o délce ~200 km pro přepravu a ukládání antropogenního CO2 z místa Zeebrugge (Belgie) do sektoru Spojeného království v jižní části Severního moře
|
|
13.19
|
German Carbon Transport Grid – záměrem projektu je vybudovat a provozovat rozsáhlou síť potrubí CO2 v Německu, která bude přepravovat emise do propadů CO2 v severní Evropě, a propojit síť s různými vnitrostátními sítěmi
|
14) Prioritní tematická oblast – inteligentní plynárenské sítě:
|
Č.
|
Definice
|
|
14.1
|
GREENCONNECT (Síť pro plyn z obnovitelných zdrojů umožňující efektivní sítě a přeshraniční provoz pro nové propojení a přenos energie s nulovými čistými emisemi)
|
|
14.2
|
Projekt inteligentní plynárenské sítě Chorvatska a Slovinska
|
|
14.3
|
Projekt SmartSwitch – přeměna stávající řecké a bulharské plynárenské přepravní soustavy na inteligentní za účelem integrace vodíku a plynů z obnovitelných zdrojů do sítě
|
15) Projekty, které si zachovávají status projektu společného zájmu (odchylka podle článku 24):
|
Č.
|
Definice
|
|
15.1
|
Napojení Malty na evropskou plynárenskou síť – propojení plynovodů s Itálií v místě Gela
|
|
15.2
|
Plynovod z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří na řeckou pevninu přes Kypr a Krétu [v současné době označované jako „EastMed Pipeline“], s měřicí a regulační stanicí v Megalopoli
|
C. SEZNAMY „PROJEKTŮ, KTERÉ JIŽ NEJSOU POVAŽOVÁNY ZA PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU NEBO PROJEKTY VE SPOLEČNÉM ZÁJMU“ A „PROJEKTŮ, KTERÉ JSOU NYNÍ NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ JINÝCH PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU NEBO PROJEKTŮ VE SPOLEČNÉM ZÁJMU“
1) Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“)
Čísla projektů, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu
2) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Electricity“)
Čísla projektů, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu
3) Plán propojení baltského trhu s elektrickou energií („BEMIP Electricity“)
Čísla projektů, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu
|
3.1
|
|
3.3.1
|
|
3.3.2
|
|
3.3.4
|
|
3.3.7
|
|
3.3.8
|
|
3.3.9
|
|
3.3.10
|
|
3.3.15
|
|
3.4.1
|
|
3.4.2
|
4) Příbřežní elektrizační soustavy v severních mořích („NSOG“)
Čísla projektů, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu
9) Propojení rozvodných sítí vodíku v západní Evropě („HI West“)
Čísla projektů, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu
|
9.11.2
|
|
9.12.1
|
|
9.12.3
|
|
9.14
|
|
9.15.1
|
|
9.15.2
|
|
9.15.3
|
|
9.16.1
|
|
9.16.2
|
|
9.16.3
|
|
9.16.4
|
|
9.16.5
|
|
9.17.1
|
|
9.17.2
|
|
9.17.3
|
|
9.18.1
|
|
9.18.2
|
|
9.19
|
|
9.22.2
|
|
9.25
|
10) Propojení rozvodných sítí vodíku ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („HI East“)
Projekty, které jsou nyní nedílnou součástí jiných projektů společného zájmu / projektů ve společném zájmu
|
Původní číslo projektu společného zájmu / projektu ve společném zájmu
|
Číslo projektu společného zájmu / projektu ve společném zájmu, do nějž je projekt nyní začleněn
|
|
10.4
|
10.5 a 10.13
|
12) Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních elektrických rozvodných sítí
Čísla projektů, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu
13) Prioritní tematická oblast – přeshraniční sítě pro přepravu oxidu uhličitého
Čísla projektů, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu / projekty ve společném zájmu