9 Review of estimates

Instituce by měly stanovit interní zásady pro změny modelů a odhadů rizikových parametrů používaných v rámci ratingového systému. Tyto zásady by měly stanovit, že by se změny u modelů měly provádět v důsledku alespoň následujícího:

• (a) pravidelného přezkumu odhadů ;
• (b) nezávislého ověření ;
• (c) změn v právním prostředí ;
• (d) přezkumu při interním auditu ;
• (e) přezkumu příslušným orgánem.

Pokud jsou v důsledku postupů uvedených v odstavci 215 zjištěny významné nedostatky, instituce by měly podniknout vhodná opatření v závislosti na závažnosti nedostatku a měly by uplatnit konzervativní přirážku v souladu s oddílem 4.4.3.

Pro účely pravidelných přezkumů odhadů by instituce měly mít zavedený rámec, který obsahuje alespoň následující prvky:

• (a) minimální rozsah a četnost prováděných analýz, včetně předdefinované metriky zvolené institucí pro testování reprezentativnosti údajů, fungování modelu, jeho schopnos ti předpovědi a stability;
• (b) předdefinované normy, včetně předdefinovaných prahových hodnot a hladin významnosti pro příslušné metriky ;
• (c) předdefinovaná opatření, která se podniknou v případě nepříznivých výsledků přezkumu, v závislosti na závažnosti nedosta tku.

Ve svých pravidelných přezkumech odhadů se instituce mohou spoléhat na výsledky nezávislého ověření, pokud jsou tyto výsledky aktuální.

Přezkumy odhadů prováděné alespoň jednou ročně v souladu s čl. 179 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 by se měly provádět s ohledem na metriky, normy a prahové hodnoty definované institucí v souladu s odstavcem 217 . Oblast působnosti těchto přezkumů by měla zahrnovat alespoň následující prvky:

• (a) analýzu reprezentativnosti údajů, včetně vše níže uvedené:
• (i) analýza potenciálních rozdílů mezi RDS používanými při kvantifikaci rizikového parametru a aplikačního portfolia, včetně analýzy jakýchkoli změn portfolia nebo jakýchkoli strukturálních nerovnováh, způsobů analyzování reprezentativnosti popsaných v oddílu 4.2.4;
• (ii) analýza potenciálních rozdílů mezi RDS používanými při vytváření modelu a aplikačním portfoliem; pro tyto účely by instituce měly:
•  provést analýzu stanovenou v odstavcích 24, 25 , a 26,
•  zvážit, zda jsou údaje použité při vytváření modelu dostatečně

•  provést analýzu stanovenou v odstavcích 22 a 23 , pokud se fungování

• (b) analýzu fungování modelu a jeho stability v čase, která by měla mít obě následující charakteristiky:
• (i) analýza by měla identifikovat jakékoli potenciální zhoršování fungování modelu, včetně rozlišovací schopnosti modelu, pomocí srovnání jeho fungování v době

souboru údajů a také s předdefinovanými prahovými hodnotami; tato analýza by se měla provést na příslušných podskupinách, například se stavem nesplácení a bez něj v případě odhadů PD, nebo pro různé scénáře vymáhání v případě odhadů LGD ;

• (ii) analýza by se měla provést z hlediska celého aplikačního portfolia, bez úprav údajů nebo vyloučení prováděných při vývoji modelu; pro účely srovnání by se měl rovněž v době vývoje získat výkon pro celé aplikační portfolio, před všemi úpravami nebo vyloučeními údajů ;
• (c) analýzu schopnosti předpovědi modelu, včetně alespoň:
• (i) analýzy, zda zahrnutí nejnovějších údajů do souboru údajů použitých při odhadování rizikových parametrů vede k významně odlišným rizikovým odhadům, a zejména:
•  u PD, zda zahrnutí nejnovějších údajů vede k významné změně

•  u LGD, zda zahrnutí nejnovějších údajů vede k významné změně

• (ii) analýzy vymáhání, která by měla zahrnovat srovnání odhadů použitých při výpočtu kapitálových požadavků instituce s pozorova nými výsledky pro každý stupeň nebo seskupení; pro tyto účely mohou instituce brát v úvahu výsledky zpětného testování prováděného v rámci interního ověřování v souladu s čl. 185 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo mohou provést dodatečné testy, například s ohledem na odlišný časový rámec souboru údajů.

Instituce by měly stanovit podmínky, za kterých by se měly provést analýzy uvedené v odstavci 218 častěji než jednou za rok, například velké změny v rizikovém profilu instituce, úvěrových zásadách nebo příslušných IT systémech. Instituce by měly provést přezkum modelu PD nebo LGD vždy, když pozorují významnou změnu ekonomických podmínek ve srovnání s ek onomickými podmínkami, ze kterých vycházel soubor údajů použitý pro účely vývoje modelu.

Pro účely provádění úkolů uvedených v čl. 190 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 by instituce měly definovat pravidelný cyklus pro úplný přezkum ratingových systémů, přičemž zohlední, jak jsou podstatné, a zahrnou všechny aspekty vývoje modelu, kvantifikaci rizikových parametrů, případně odhad součástí modelu. Tento přezkum by měl zahrnovat vše níže uvedené:

• (a) přezkum stávajících a potenciálních rizikových faktorů a posouzení jejich významu na základě předdefinovaných norem pro přezkum uvedených v odstavci 217;
• (b) posouzení modelovacího přístupu, jeho koncepční vhodnosti, splnění předpokladů ohledně modelovacího postupu a alternativních postupů.

Pokud výsledky tohoto přezkumu doporučí změny řešení modelu, měla by se na základě výsledků této analýzy podniknout vhodná opatření.

Pro účely přezkumu uvedeného v odstavcích 217 až 220 by instituce měly uplatňovat konzistentní zásady pro úpravy a vyloučení údajů a zajistit, že budou všechny rozdíly v zásadách uplatněných na příslušné soubory údajů odůvodněné a nezkreslí výsledky přezkumu.