4.5 Začleňování strategie pro nevýkonné expozice

Jelikož provádění a plnění strategie pro nevýkonné expozice bude zahrnovat a záviset na řadě různých oblastí v rámci úvěrové instituce, měla by strategie pro nevýkonné expozice být začleněna do procesů na všech úrovních organizace, včetně strategické a operační a včetně výboru pro rizika, jak je definován v čl. 76 odst. 3 směrnice 2013/36/EU.

Úvěrové instituce by měly informovat všechny příslušné zaměstnance o klíčových složkách strategie pro nevýkonné expozice v souladu s přístupem přijatým k celkové strategii instituce, a zejména ke strategii v oblasti rizik definované v článku 76 směrnice 2013/36/EU. To je důležité zejména tehdy, pokud provádění strategie pro nevýkonné expozice bude zahrnovat rozsáhlé změny v obchodních postupech.

Úvěrové instituce by měly jasně stanovit a dokumentovat úlohy, odpovědnost a formální hierarchické vztahy při provádění strategie a operačního plánu pro nevýkonné expozice.

Zaměstnanci a vedoucí pracovníci zapojení do řešení nevýkonných expozic by měli mít stanoveny jasné individuální (nebo týmové) cíle a pobídky zaměřené na dosažení cílů stanovených v rámci strategie a operačního plánu pro nevýkonné expozice. Aby bylo zajištěno plné zapojení zaměstnanců a vedoucích pracovníků do snižování nevýkonných expozic, měly by cíle pro nevýkonné expozice zohledňovat také související zásady v oblasti odměňování, cíle kariérního rozvoje a rámce pro sledování výkonnosti, jež by měly zohledňovat rovněž spravedlivé zacházení se spotřebiteli. Systém pobídek pro zaměstnance a vedoucí pracovníky v útvarech poskytujících úvěry / obchodních útvarech by měl rovněž zohlednit poznatky získané v procesu řešení problémových expozic a kvalitu expozic úvěrové instituce, aby se předešlo nadměrnému podstupování rizik. Pokud jde o retailové expozice, tyto zásady odměňování by měly být vypracovány v souladu s Obecnými pokyny orgánu EBA k zásadám a postupům odměňování v souvislosti s prodejem a poskytováním retailových bankovních produktů a služeb¹² .

¹² Obecné pokyny k zásadám a postupům odměňování v souvislosti s prodejem a poskytováním retailových bankovních produktů a služeb (EBA/GL/2016/06).

Všechny relevantní složky strategie pro nevýkonné expozice by měly být plně v souladu s obchodním plánem a rozpočtem a měly by být do něj začleněny, a to včetně všech příslušných nákladů souvisejících s prováděním operačního plánu a také potenciálních ztrát vyplývajících z řešení nevýkonných expozic.

Strategie pro nevýkonné expozice by měla být plně začleněna do rámce pro řízení rizik. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost:

• a) internímu postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti:¹³ všechny relevantní složky strategie pro nevýkonné expozice by měly být plně v souladu s interním postupem pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a měly by být do něj začleněny. Úvěrové instituce by měly vypracovat kvantitativní a kvalitativní posouzení vývoje nevýkonných expozic za obvyklých a ztížených podmínek, včetně dopadu na plánování kapitálu;
• b) rámci rizikového apetitu¹⁴ : rámec rizikového apetitu a strategie pro nevýkonné expozice jsou vzájemně úzce propojeny. V tomto ohledu by měly být jasně definovány metriky a limity rámce rizikového apetitu schválené vedoucím orgánem, které jsou sladěny se základními prvky a cíli, jež tvoří součást strategie pro nevýkonné expozice;
• c) ozdravnému plánu:¹⁵ pokud jsou úrovně ukazatelů a opatření souvisejících s nevýkonnými expozicemi součástí ozdravného plánu, měly by úvěrové instituce zajistit, aby byly v souladu s cíli strategie a operačním plánem pro nevýkonné expozice.

¹³ Definovaný v článku 108 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

¹⁴ Popsaném v dokumentu Rady pro finanční stabilitu s názvem „Zásady pro účinný rámec rizikového apetitu“.

¹⁵ Jak požaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

Úvěrové instituce by měly zajistit vysokou úroveň sledování a dohledu ze strany zaměstnanců odpovědných za řízení rizik, pokud jde o vypracování a provádění strategie a operačního plánu pro nevýkonné expozice.