9.1 Souvislost mezi používáním vlastních názorů a zásadou nezávislosti

Při posuzování nezávislosti členů by instituce měly rozlišovat mezi pojmem „používání vlastních názorů“, který se vztahuje na všechny členy vedoucího orgánu instituce, a zásadou „nezávislosti“, která se vyžaduje u některých členů vedoucího orgánu příslušné instituce v kontrolní funkci. Kritéria pro posuzování „používání vlastních názorů“ jsou uvedena v oddíle 9.2 a kritéria pro posuzování „nezávislosti“ v oddíle 9.3.

Jednání, které zahrnuje „používání vlastních názorů“, je vzorec chování, který se projevuje zejména během diskusí a rozhodování v rámci vedoucího orgánu. Je vyžadováno od všech členů vedoucího orgánu bez ohledu na to, zda jsou považováni za „nezávislé“ v souladu s oddílem 9.3. Všichni členové vedoucího orgánu by se měli aktivně věnovat svým povinnostem a při výkonu svých funkcí a povinností by měli být schopni činit vlastní správné, objektivní a nezávislé úsudky a rozhodnutí.

„Být nezávislý“ znamená, že člen vedoucího orgánu v kontrolní funkci nemá žádné současné ani nedávné minulé vztahy nebo vazby jakékoli povahy s příslušnou institucí nebo jejím vedením, které by mohly ovlivnit objektivní a vyvážený úsudek člena a omezit jeho schopnost přijímat nezávislá rozhodnutí. Skutečnost, že je člen vedoucího orgánu považován za „nezávislého“, neznamená, že by měl být automaticky považován za osobu „používající vlastní názory“, protože může postrádat požadované behaviorální schopnosti.