Článek 47 Pravomoc ve vztahu k aktivům, právům, závazkům, akciím a jiným nástrojům účasti osob nacházejícím se ve třetích zemích nebo se řídícím právem třetích zemí

1.   Členské státy stanoví, aby v případech, kdy se opatření k řešení krize týká opatření přijatého ohledně aktiv umístěných ve třetí zemi nebo akcií, jiných nástrojů účasti, práv nebo závazků, které se řídí právem třetí země, orgány příslušné k řešení krize mohly požadovat, aby:

2.   Za účelem usnadnění potenciálního opatření podle odstavce 1 tohoto článku členské státy uloží subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. a) až e), aby do příslušných smluv zahrnuly smluvní podmínku, podle níž akcionáři, věřitelé nebo smluvní strany smlouvy zřizující daný závazek uznávají, že tento závazek může podléhat pravomocem k odpisu či konverzi, a souhlasí, že pro ně bude závazné jakékoli snížení jistiny nebo splatné neuhrazené částky, konverze nebo zrušení provedené výkonem uvedených pravomocí orgánem příslušným k řešení krize.

Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize mohly od subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až e) vyžadovat, aby orgánům příslušným k řešení krize poskytly odůvodněné právní stanovisko od nezávislého právního odborníka potvrzující právní vymahatelnost a účinnost takové smluvní podmínky.

3.   Pokud orgán příslušný k řešení krize dojde k závěru, že přes veškeré nezbytné kroky podniknuté osobou vykonávající kontrolu nad podnikem v režimu řešení krize v souladu s odst. 1 písm. a) je velmi nepravděpodobné, že opatření k řešení krize nabude účinnosti ve vztahu k určitým aktivům umístěným ve třetí zemi nebo k určitým akciím, jiným nástrojům účasti, právům nebo závazkům, které se řídí právem třetí země, neprovede toto opatření k řešení krize. Pokud již orgán příslušný k řešení krize toto opatření přikázal provést, neplatí tento příkaz ve vztahu k dotčeným aktivům, akciím, nástrojům účasti, právům nebo závazkům.