Článek 74 Řešení krize na úrovni skupiny zahrnující poslední mateřský podnik

1.   Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny, který rozhodne, že poslední mateřský podnik, za nějž je odpovědný, splňuje podmínky uvedené v čl. 19 odst. 1 nebo čl. 20 odst. 3, neprodleně oznámí orgánu dohledu nad skupinou a ostatním členům kolegia k řešení krize pro dotčenou skupinu informace uvedené v čl. 73 odst. 2.

Opatření k řešení krize nebo opatření v případě platební neschopnosti uvedená v čl. 73 odst. 2 písm. c) mohou zahrnovat zavedení programu řešení krize na úrovni skupiny vypracovaného podle čl. 73 odst. 7 za jakékoli z těchto okolností:

2.   Pokud opatření navrhovaná orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny nezahrnují program řešení krize na úrovni skupiny, přijme tento orgán své rozhodnutí po konzultaci s členy kolegia k řešení krize.

3.   Pokud opatření navrhovaná orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny zahrnují program řešení krize na úrovni skupiny, musí mít tento program formu společného rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny a orgánů příslušných k řešení krize, které jsou odpovědné za dceřiné podniky, na něž se daný program řešení krize na úrovni skupiny vztahuje.

Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EIOPA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1094/2010.

4.   Orgán příslušný k řešení krize, jenž nesouhlasí s programem řešení krize na úrovni skupiny navrženým orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny nebo se od tohoto programu odchýlí nebo usoudí, že z důvodů finanční stability musí ve vztahu k subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. a) až e) přijmout nezávislá opatření k řešení krize nebo jiná opatření než opatření navrhovaná v uvedeném programu:

Při uvádění důvodů svého nesouhlasu dotčený orgán příslušný k řešení krize náležitě zváží skupinové plány řešení krize, možný dopad nezávislých opatření k řešení krize, jež přijme, na finanční stabilitu, fiskální zdroje, garanční systémy v pojišťovnictví a veškeré mechanismy financování v dotčených členských státech a možné účinky opatření k řešení krize nebo jiných opatření na jiné části skupiny.

5.   Orgány příslušné k řešení krize, které vyjádřily souhlas s programem řešení krize na úrovni skupiny navrženým orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny, mohou dosáhnout společného rozhodnutí ohledně programu řešení krize na úrovni skupiny, který se vztahuje na subjekty skupiny v jejich členském státě, bez účasti orgánů příslušných k řešení krize, které nesouhlasí.

6.   Společné rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 5 a opatření k řešení krize podle odstavce 4 se považují za definitivní a musí být uplatňovány orgány příslušnými k řešení krize v dotčených členských státech.

7.   Orgány provedou veškerá opatření k řešení krize uvedená v odstavcích 1 až 6 neprodleně a s patřičným ohledem na naléhavost situace.

8.   Není-li zaveden program řešení krize na úrovni skupiny, spolupracují orgány příslušné k řešení krize při přijímání opatření k řešení krize ve vztahu k jakémukoli subjektu skupiny úzce v kolegiu k řešení krize s cílem dosáhnout koordinované strategie řešení krize pro všechny dotčené subjekty skupiny.

9.   Orgány příslušné k řešení krize, které ve vztahu k jakémukoli subjektu skupiny přijmou opatření k řešení krize, o uvedených opatřeních a jejich uplatňování pravidelně a úplně informují členy kolegia k řešení krize.