|
+PŘÍLOHA METODY ODBĚRU VZORKŮ A ANALÝZY |
PŘÍLOHA METODY ODBĚRU VZORKŮ A ANALÝZYPŘÍLOHA METODY ODBĚRU VZORKŮ A ANALÝZY A. VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Referenční metodou analýzy pro stanovení množství celkových nerozpustných látek (filtrovatelné látky z nevysráženého vzorku) vyjádřených v mg/l je filtrace přes filtrační membránu 0,45 μm, sušení při 105 °C a vážení ( 4 ). Vzorky musí být odebrány tak, aby byly reprezentativní pro vypouštění za období 24 hodin. Toto měření se musí provádět s přesností ( 5 ) ±5 % a správností (5) ±10 %. B. SPECIFIKACE, KTERÉ JE NUTNO DODRŽET PŘI VÝBĚRU METODY MĚŘENÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ I. Gravimetrická metoda
II. Metoda počítání vláken Použijí-li se pro kontrolu dodržování mezní hodnoty podle článku 4 směrnice, s výhradou ustanovení čl. 6 odst. 3 směrnice, postupy počítání vláken, je možné použít přepočítací faktor, podle kterého dvě vlákna/ml odpovídají 0,1 mg/m3 azbestu. Pro účely této směrnice se vláknem rozumí každý předmět s délkou větší než 5 μm, šířkou menší než 3 μm, který má poměr délky k šířce větší než 3/1, a je počitatelný pod optickým mikroskopem s fázovým kontrastem při použití evropské referenční metody stanovené v příloze I směrnice 83/477/EHS. Metoda počítání vláken musí splňovat následující specifikace: 1. Metoda musí být schopná měřit koncentraci počitatelných vláken v emitovaných plynech. Kontrolní orgány rozhodnou o periodicitě těchto měření na základě charakteristik závodu a jeho produkce, ale zpočátku by to mělo být nejméně každých šest měsíců. Neprovádí-li se pravidelná měření, použije se pro celkové emise prachu mezní hodnota stanovená v článku 4 směrnice. Odběr vzorků se provádí před každým zředěním průtoku, který má být měřen. 2. Provoz zařízení Měření je platné, pouze probíhá-li odběr vzorků při běžné činnosti zařízení. 3. Výběr místa odběru Odběr vzorků se musí uskutečňovat v místě s laminárním průtokem vzduchu. Je-li to možné, je nutné se vyhnout turbulenci a překážkám, které by mohly narušit průtok vzduchu. 4. Změny požadované při odběru vzorků V potrubích se vytvoří vhodné otvory, v nichž probíhá odběr vzorků, a vybudují se potřebné plošiny. 5. Měření, která je nutno uskutečnit před odběrem vzorků Před zahájením měření se nejprve musí změřit teplota, tlak a rychlost průtoku vzduchu v potrubí. Teplota a tlak vzduchu se obvykle měří v odběrné lince při běžných rychlostech průtoku. Za výjimečných podmínek je rovněž nutné změřit koncentraci vodních par, aby bylo možné opravit výsledky. 6. Všeobecné požadavky na postup odběru vzorků Postup vyžaduje, aby se přefiltroval vzorek vzduchu z potrubí, kterým jsou vypouštěny emise azbestového prachu a změřila se počitatelná vlákna azbestu v prachu zadrženém na filtru. 6.1 Nejprve je třeba zkontrolovat, že odběrná linka je vzduchotěsná a že nedochází k únikům, které by mohly způsobit chyby při měření. Odběrnou hlavu je nutné pečlivě utěsnit a zapnout odběrné čerpadlo. Množství uniklého vzduchu by nemělo přesáhnout 1 % běžného odběrného průtoku. 6.2 Odběr vzorků emisních plynů se provádí uvnitř výduchů za isokinetických podmínek. 6.3 Doba odběru vzorků závisí na typu procesu, který je monitorován a na velikosti použité odběrné hubice. Doba odběru vzorků by měla být přiměřená pro shromáždění 100–600 počitatelných vláken azbestu na mm2 filtru odběrné linky. Měla by být reprezentativní pro celý proces, který je monitorován. 6.4 Odběrná hlava a počet míst odběru se stanoví v souladu s přijatými národními normami. 7. Typ odběrného filtru 7.1 Zvolí se filtr vhodný z hlediska techniky měření. Pro metodu počítání vláken se používají membránové filtry (směs esterů celulosy nebo nitrátu celulosy) se jmenovitou velikostí pórů 5 μm, s předtištěnými čtverci a průměrem 25 mm. 7.2 Filtr odběrné linky má mít minimální filtrační účinnost 99 % s ohledem na počitatelná vlákna azbestu. 8. Počítání vláken Metoda počítání vláken musí odpovídat evropské referenční metodě stanovené v příloze I směrnice 83/477/EHS. 9. Vyjádření výsledků Kromě naměřených údajů se ve výsledcích uvedou údaje o teplotě, tlaku a průtoku, stejně jako všechny relevantní informace, jakými jsou např. jednoduchý nákres zobrazující umístění míst odběru, rozměry potrubí, odebrané objemy a metody výpočtu použité k získání výsledků. Tyto výsledky se vyjádří při běžné teplotě (273 K) a tlaku (101,3 kPa). ( 1 ) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 47. ( 2 ) Úř. věst. L 84, 31.3.1978, s. 43. ( 3 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. ( 4 ) Viz příloha III směrnice 82/883/EHS (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 1). ( 5 ) Tyto pojmy jsou definovány v článku 2 směrnice 79/869/EHS (Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44) ve znění směrnice 81/855/EHS (Úř. věst. L 319, 7.11.1981, s. 16). 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|