1. Při posuzování, zda standardy pro údaje instituce splňují minimální standardy pro to, aby mohl být interní model měření rizika považován za přijatelně přesný v měření rizik, jak vyžaduje čl. 325bi odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013, příslušné orgány ověří, zda:
a)
instituce v rámci svých interních strategií dokumentuje veškeré metodiky používané k doplňování časových řad s chybějícími údaji a zda tato dokumentace obsahuje spolehlivou analýzu, která prokazuje, že tyto metodiky neovlivňují volatility a korelace rizikových faktorů;
b)
instituce stanovila objektivní kritéria, jež určují, která metodika pro doplňování časových řad se použije, pokud je k dispozici více než jedna metodika, a zda tato kritéria zdokumentovala ve svých interních strategiích;
c)
instituce v rámci svých interních strategií stanovila postup, který se má uplatnit, kdykoli se změní hodnoty v časové řadě, a zda tento postup zahrnuje dokumentaci provedených změn;
d)
instituce neprovádí filtrování údajů, mimo jiné tím, že uplatňuje limity nebo stropy a vylučuje odlehlé hodnoty, ledaže je schopna prokázat, že se vyloučení týká chybných nebo neaktuálních údajů, a zda instituce takové vyloučení dokumentuje;
e)
instituce provádí pravidelné kontroly kvality časových řad používaných pro výpočet rizikového ukazatele očekávaného deficitu a zda tyto kontroly a odpovídající výsledky dokumentuje;
f)
instituce v rámci kontrol uvedených v písmenu e) analyzuje, jaký mají chybějící nebo nahrazené údaje a metodika použitá k získání časových řad vliv na volatilitu a korelace rizikových faktorů;
g)
kvalita údajů časových řad, které instituce používá, je odpovídající.
Pro účely písmene e) příslušné orgány ověří, zda instituce v rámci kontrol zmíněných v uvedeném písmenu sleduje u každé časové řady:
a)
počet dnů, pro které původně chyběly údaje a které byly následně doplněny pomocí určité metodiky;
b)
počet dnů, pro které byly údaje původně k dispozici a byly nahrazeny pomocí konkrétní metodiky;
c)
počet dnů bez denních změn;
d)
maximální počet po sobě jdoucích dnů bez denní změny.
požadují, aby instituce poskytla přehled svých časových řad použitých v
,
,
,
,
a
, jak je uvedeno v článku 325bb nařízení (EU) č. 575/2013, a při výpočtu rizikových ukazatelů zátěžového scénáře, jak je uvedeno v článku 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, a aby v tomto přehledu uvedla u každé použité časové řady:
i)
celkový počet dnů v historickém období pozorování, které bylo použito pro výpočet
,
,
,
,
a
podle článku 325bb nařízení (EU) č. 575/2013 a rizikových ukazatelů zátěžového scénáře podle článku 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
ii)
počet dnů s chybějícími údaji v časové řadě předtím, než instituce uplatní jakoukoli úpravu;
iii)
počet dnů bez denní změny v časové řadě předtím, než instituce uplatní jakoukoli úpravu;
iv)
maximální počet po sobě jdoucích dnů bez denní změny v časové řadě předtím, než instituce uplatní jakoukoli úpravu;
v)
počet dnů, pro které byly údaje v časové řadě původně k dispozici, ale které instituce vyloučila nebo změnila předtím, než byly použity při výpočtu
,
,
,
,
a
podle článku 325bb nařízení (EU) č. 575/2013 a rizikových ukazatelů zátěžového scénáře podle článku 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
b)
na základě přehledu uvedeného v písmenu a) určí ty časové řady použité pro rizikové faktory, které mohou být ovlivněny nízkou kvalitou údajů;
c)
na základě přehledu uvedeného v písmenu a) vyberou vzorek časových řad, které se vyznačují vysokým počtem původně chybějících údajů, a uplatní následující kroky v tomto pořadí:
i)
požadují, aby instituce poskytla časové řady pouze s počátečními údaji a časové řady po jejich doplnění;
ii)
ověří, že byly časové řady doplněny v souladu s metodikami předpokládanými v interních strategiích, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) a b), a že jsou takové metodiky pro daný případ vhodné;
d)
na základě přehledu uvedeného v písmenu b) vyberou vzorek časových řad, které se vyznačují vysokým počtem údajů, jež byly původně k dispozici, ale byly nahrazeny jinými údaji, a uplatní následující kroky v tomto pořadí:
i)
požadují, aby instituce poskytla časovou řadu pouze s počátečními údaji a časovou řadu po nahrazení údajů v této časové řadě;
ii)
ověří, že byly údaje nahrazeny v souladu s metodikami předpokládanými v interních strategiích, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) a b), a že jsou tyto metodiky pro daný případ vhodné.
Pro účely písmene b) mohou příslušné orgány v příslušných případech použít jako základ pro určení zmíněné v uvedeném písmenu následující ukazatele:
a)
časové řady s méně než 10 % původně dostupných údajů;
b)
časové řady s 20 po sobě jdoucími obchodními dny bez denní změny;
c)
časové řady s více než 20 % dnů beze změn;
d)
časové řady, u nichž bylo změněno více než 50 % původně dostupných údajů.
Příslušné orgány vyžadují, aby instituce odůvodnila použití těchto časových řad a případně uvedla důvod, proč je příslušný rizikový faktor zařazen do redukovaného souboru rizikových faktorů podle čl. 325bc odst. 2 písm. a) a b) a čl. 325bc odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 575/2013.
3. V případě rizikových faktorů, u kterých se používají zástupné ukazatele, provedou příslušné orgány posouzení podle odstavce 2 na časových řadách vyjádřených pomocí zástupných ukazatelů, které se používají při výpočtu
,
,
,
,
a
podle článku 325bb nařízení (EU) č. 575/2013 a rizikových měr zátěžového scénáře podle článku 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/397.