Pododdíl 3 Solventnostní kapitálový požadavek úplné a částečné interní modely

Článek 115

Na začátku schvalovacího procesu schválí orgány dohledu koncepci změny modelu dané pojišťovny nebo zajišťovny. Pojišťovny a zajišťovny mohou podle této koncepce svůj interní model změnit.

Koncepce musí zahrnovat specifikaci menších a větších změn interního modelu.

Větší změny interního modelu, jakož i změny koncepce, musí vždy podléhat předchozímu schválení orgány dohledu, jak je stanoveno v článku 112.

Menší změny interního modelu nemusí podléhat předchozímu schválení orgány dohledu, pokud jsou vypracovány v souladu s danou koncepcí.

Článek 116

Správní, řídící nebo kontrolní orgány pojišťoven a zajišťoven schválí žádost o schválení interního modelu podle článku 112 určenou orgánům dohledu, jakož i žádost o schválení jakýchkoli pozdějších větších změn uvedeného modelu.

Správní, řídící nebo kontrolní orgán odpovídá za zavedení systémů, které zajistí stálé a řádné fungování interního modelu.

Článek 117

Byla-li schválena žádost podle článku 112, pojišťovny a zajišťovny se k výpočtu celého nebo jakékoli části solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoveného v pododdílu 2 vrátí jen za řádně zdůvodněných okolností a se souhlasem orgánů dohledu.

Článek 119

Pokud není vhodné vypočítat solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce stanoveného v pododdílu 2 z toho důvodu, že se rizikový profil dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny podstatně odchyluje od podkladových předpokladů k výpočtu podle standardního vzorce, mohou orgány dohledu prostřednictvím odůvodněného rozhodnutí na dotyčné pojišťovně nebo zajišťovně požadovat, aby k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho rizikových modulů použily interní model.

Článek 120

Pojišťovny a zajišťovny prokáží, že interní model je hojně používán a má významnou úlohu v jejich řídícím a kontrolním systému uvedeném v článcích 41 až 50, zejména pak v

Pojišťovny a zajišťovny navíc prokáží, že četnost výpočtu kapitálového solventnostního požadavku podle interního modelu je v souladu s četností, s níž svůj interní model používají pro jiné účely, na něž se vztahuje první pododstavec.

Správní, řídící nebo kontrolní orgán odpovídá za zajištění průběžné vhodnosti konstrukce a operací interního modelu a rovněž za to, aby interní model nadále vhodně zohledňoval rizikový profil dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 123

Pojišťovny a zajišťovny alespoň jednou za rok přezkoumají v každém větším obchodním útvaru příčiny a zdroje zisků a ztrát.

Pojišťovny a zajišťovny prokáží, jak jsou v kategorizaci rizik zvolené v interním modelu vysvětleny příčiny a zdroje zisků a ztrát. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát se zohlední rizikový profil daných pojišťoven a zajišťoven.

Článek 124

Pojišťovny a zajišťovny pravidelně ověřují platnost modelu, a to v cyklech, které zahrnují sledování chování interního modelu, přezkum průběžné přiměřenosti jeho specifikace a poměřování jeho výsledků se zkušenostmi.

Proces ověřování platnosti modelu zahrnuje účinnou statistickou metodu pro ověřování platnosti interního modelu, kterým pojišťovny a zajišťovny orgánům dohledu prokazují, že jejich výsledné kapitálové požadavky jsou přiměřené.

Použitou statistickou metodou se testuje přiměřenost prognózy rozdělení pravděpodobnosti nejen vůči škodnímu průběhu, ale rovněž vůči veškerým souvisejícím podstatným novým údajům a informacím.

Proces ověřování platnosti modelu zahrnuje analýzu stability interního modelu, a zejména testování citlivosti výsledků interního modelu na změny klíčových podkladových předpokladů. Zahrnuje rovněž posouzení přesnosti, úplnosti a vhodnosti údajů používaných v interním modelu.

Článek 125

Pojišťovny a zajišťovny podrobně zdokumentují konstrukci a fungování svého interního modelu.

Dokumentace musí být v souladu s články 120 až 124.

Dokumentace musí obsahovat nástin teorie, předpokladů, jakož i matematického a empirického základu interního modelu.

V dokumentaci se uvedou veškeré okolnosti, za nichž interní model nemůže účinně fungovat.

Pojišťovny a zajišťovny zdokumentují veškeré větší změny svého interního modelu, jak je stanoveno v článku 115.

Článek 126

Používání modelu nebo údajů získaných od třetí strany nelze považovat za důvod pro výjimku z jakýchkoli požadavků na interní model stanovených v článcích 120 až 125.

Článek 127

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a týkající se používání interních modelů v celé Unii v souvislosti s články 120 až 126 s cílem zlepšit posuzování rizikového profilu a řízení činnosti pojišťoven a zajišťoven.