Článek 29 2.

Nemohou-li se příslušné orgány místa odeslání a místa určení dohodnout na zařazení, pokud jde o rozlišení, co je a co není odpad, s ohledem na ustanovení odstavce 1 a na případné podmínky nebo rozhodnutí přijaté na úrovni Unie nebo členskými státy v souladu s články 5 nebo 6 směrnice 2008/98/ES, nakládá se s předmětem nebo látkou pro účely přepravy, jako by se jednalo o odpad. Tím není dotčeno právo země určení nakládat s přepravovaným materiálem po jeho doručení podle svých vnitrostátních právních předpisů, pokud jsou tyto předpisy v souladu s právem Unie nebo mezinárodním právem.