+Článek 26e Požadavky týkající se smlouvy o zajištění úvěrového rizika, nezávislého ověřovatele a syntetického nadměrného rozpětí
---+Článek 26e 1.
---+Článek 26e 2.
---+Článek 26e 3.
---+Článek 26e 4.
---+Článek 26e 5.
---+Článek 26e 6.
---+Article 26e 7
---+Článek 26e 8.
---+Článek 26e 9.
---+Článek 26e 10.

Článek 26e Požadavky týkající se smlouvy o zajištění úvěrového rizika, nezávislého ověřovatele a syntetického nadměrného rozpětí

Požadavky týkající se smlouvy o zajištění úvěrového rizika, nezávislého ověřovatele a syntetického nadměrného rozpětí

1. Přehled

,
Název Regulace
Článek 26e 1.

Smlouva o zajištění úvěrového rizika pokrývá alespoň následující úvěrové události:

a) 

pokud je přenesení rizika dosaženo použitím záruk, úvěrové události uvedené v čl. 215 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

pokud je přenesení rizika dosaženo použitím úvěrových derivátů, úvěrové události uvedené v čl. 216 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

Všechny úvěrové události musejí být zdokumentovány.

Úlevy ve smyslu článku 47b nařízení (EU) č. 575/2013 poskytnuté na podkladové expozice nebrání tomu, aby nastaly způsobilé úvěrové události.

Článek 26e 2.
Platba ze zajištění úvěrového rizika, která následuje po vzniku úvěrové události, se vypočítá na základě skutečné ztráty, kterou původce nebo původní věřitel utrpěl, v souladu s jejich standardními zásadami a postupy zpětného získání pro příslušné typy expozic a bude zaznamenána do jejich účetních závěrek v okamžiku provedení platby. Poslední platba ze zajištění úvěrového rizika je splatná ve stanoveném časovém období následujícím po restrukturalizaci dluhu za příslušnou podkladovou expozici, pokud je restrukturalizace dluhu dokončena před stanoveným okamžikem závazné splatnosti nebo předčasným ukončením smlouvy o zajištění úvěrového rizika.

Průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika musí být provedena nejpozději šest měsíců po vzniku úvěrové události podle odstavce 1 v případech, kdy restrukturalizace dluhu u ztrát za příslušnou podkladovou expozici nebyla dokončena do konce daného šestiměsíčního období. Průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika musí být minimálně vyšší než:

a) 

očekávaná ztráta, která se rovná snížení hodnoty zaznamenanému původcem v jeho účetních závěrkách v souladu s platným účetním rámcem v okamžiku provádění průběžné platby, za předpokladu, že smlouva o zajištění úvěrového rizika neexistuje a nepokrývá žádné ztráty;

b) 

případná očekávaná ztráta stanovená v souladu s třetí částí hlavou II kapitolou 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

Pokud je provedena průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika, musí být poslední platba ze zajištění úvěrového rizika uvedená v prvním pododstavci provedena za účelem úpravy průběžného vyrovnání ztrát dle skutečné ztráty.

Metodu výpočtu průběžné a poslední platby ze zajištění úvěrového rizika stanoví smlouva o zajištění úvěrového rizika.

Platba ze zajištění úvěrového rizika je úměrná podílu nesplacené nominální hodnoty odpovídající podkladové expozice, na kterou se vztahuje smlouva o zajištění úvěrového rizika.

Právo původce získat platbu ze zajištění úvěrového rizika je vymahatelné. Částky splatné investorem na základě smlouvy o zajištění úvěrového rizika jsou jasně stanoveny ve smlouvě o zajištění úvěrového rizika a omezeny. Dané částky je možné vypočítat za všech okolností. Smlouva o zajištění úvěrového rizika jasně stanoví okolnosti, za nichž jsou investoři povinni platbu provést. Nezávislý ověřovatel uvedený v odstavci 4 posoudí, zda takové okolnosti nastaly.

Výše platby ze zajištění úvěrového rizika se vypočte na úrovni jednotlivé podkladové expozice, u které nastala úvěrová událost.

Článek 26e 3.
Smlouva o zajištění úvěrového rizika stanoví maximální dobu prodloužení, která se použije na restrukturalizaci dluhu za podkladové expozice, v souvislosti s nimiž nastala úvěrová událost podle odstavce 1, ale kde restrukturalizace dluhu nebyla k plánovanému zákonnému termínu splatnosti nebo k datu předčasného ukončení smlouvy o zajištění úvěrového rizika dokončena. Tato doba prodloužení není delší než dva roky. Smlouva o zajištění úvěrového rizika stanoví, že do konce takové doby prodloužení musí být provedena poslední platba ze zajištění úvěrového rizika na základě původcova odhadu konečné ztráty, který by původce musel zaznamenat v jeho účetní uzávěrce v dané době v případě, že by smlouva o zajištění úvěrového rizika neexistovala a nepokrývala žádné ztráty.

V případě, že byla smlouva o zajištění úvěrového rizika ukončena, bude restrukturalizace dluhu pokračovat s ohledem na veškeré nevyřízené úvěrové události, které nastaly před tímto ukončením, a to stejným způsobem, který je uveden v prvním pododstavci.

Prémie za zajištění úvěrového rizika, které mají být uhrazeny podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika, jsou strukturovány jako podmíněné nesplacenou nominální hodnotou výkonných sekuritizovaných expozic v okamžiku platby a zohledňují riziko zajištěné tranše. Smlouva o zajištění úvěrového rizika pro takové účely nestanoví zaručené odměny, úhrady odměn předem, slevové mechanismy nebo jiné mechanismy, které mohou zabránit skutečné alokaci ztrát investorům nebo ji snížit nebo vrátit část uhrazené odměny původci po uplynutí doby splatnosti transakce.

Odchylně od třetího pododstavce tohoto odstavce je povoleno provádět úhradu odměn předem, pokud je to v souladu s předpisy týkajícími se poskytování státní pomoci, a to v případech, kdy je ve vnitrostátním právu členského státu výslovně stanoven systém záruk a využívá protizáruku kteréhokoli ze subjektů uvedených v čl. 214 odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013.

Transakční dokumentace popisuje, jak jsou prémie za zajištění úvěrového rizika a případné kupóny vypočítány s ohledem na každé datum platby po dobu celé existence sekuritizace.

Právo investorů získat prémii za zajištění úvěrového rizika je vymahatelné.

Článek 26e 4.

Původce jmenuje nezávislého ověřovatele přede dnem uzavření transakce. Nezávislý ověřovatel u každé podkladové expozice, pro kterou je vydáno oznámení o úvěrové události, ověřuje alespoň následující skutečnosti:

a) 

že úvěrová událost uvedená v oznámení o úvěrové události je úvěrovou událostí v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě o zajištění úvěrového rizika;

b) 

že podkladová expozice byla v době vzniku dané úvěrové události zahrnuta v referenčním portfoliu;

c) 

že podkladová expozice splňovala v době svého zahrnutí do referenčního portfolia kritéria způsobilosti;

d) 

že v případech, kdy byla podkladová expozice přidána do sekuritizace v důsledku doplnění, splňovalo takové doplnění příslušné podmínky;

e) 

že konečná ztráta souhlasí se ztrátou, kterou původce zaznamenal do svého výkazu zisků a ztrát;

f) 

že ztráty ve vztahu k podkladovým expozicím byly v okamžiku poslední platby ze zajištění úvěrového rizika správně přiděleny investorům.

Nezávislý ověřovatel je nezávislý na původci, investorech a v příslušných případech i sekuritizační jednotce a své jmenování do funkce nezávislého ověřovatele přijal před datem uzávěrky transakce.

Nezávislý ověřovatel může provést ověření na vzorku namísto ověřování každé jednotlivé podkladové expozice, za kterou je platba ze zajištění úvěrového rizika požadována. Investoři však mohou požádat o ověření způsobilosti jakékoli podkladové expozice, pokud nejsou spokojeni s ověřením prostřednictvím vzorku.

Původce do transakční dokumentace zahrne závazek, že nezávislému ověřovateli poskytne všechny nezbytné informace k ověření požadavků uvedených v prvním pododstavci.

Článek 26e 5.

Původce nesmí ukončit transakci před její plánovanou splatností z jiného než níže uvedeného důvodu:

a) 

platební neschopnost investora;

b) 

neschopnost investora zaplatit jakékoli částky splatné podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika nebo porušení jakékoli významné povinnosti stanovené v transakčních dokumentech, k němuž dojde ze strany investora;

c) 

relevantní regulační události, včetně:

i) 

relevantní změny v unijních nebo vnitrostátních právních předpisech, relevantní změny případně provedené příslušnými orgány v souvislosti s úředně zveřejňovaným výkladem těchto právních předpisů, nebo příslušné změny ve zdanění či účetním zpracování transakcí, které mají významný nepříznivý dopad na ekonomickou účinnost transakce, vždy porovnávané s ekonomickou účinností transakce, jež byla očekávána v okamžiku uzavření transakce, a které nebylo možné v takovém okamžiku rozumně očekávat,

ii) 

rozhodnutí příslušného orgánu, že původce nebo jakýkoli přidružený subjekt původce není nebo již není oprávněn uznat převod významného úvěrového rizika v souladu s čl. 245 odst. 2 nebo 3 nařízení (EU) č. 575/2013 v souvislosti se sekuritizací;

d) 

využití opce na ukončení transakce v daném časovém okamžiku („time call“), pokud se časové období měřené od data uzávěrky transakce rovná nebo je delší než vážená průměrná životnost původního referenčního portfolia ke dni uzávěrky transakce;

e) 

uplatnění opce na zpětný odkup ve smyslu čl. 242 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

f) 

v případě osobního zajištění úvěrového rizika se investor již nadále nekvalifikuje jako způsobilý poskytovatel zajištění v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 8.

Transakční dokumentace uvádí, zda jsou jakákoli práva na koupi uvedená v písmenech d) a e) zahrnuta v dotčené transakční dokumentaci a jakým způsobem jsou tato práva na koupi strukturována.

Pro účely písmene d) nesmí být opce typu „time call“ strukturována způsobem, který by zabránil alokaci ztrát na pozice úvěrového posílení nebo jiné pozice, jež drží investoři, ani jiným způsobem poskytujícím úvěrové posílení.

Pokud se uplatní opce typu „time call“, původci informují příslušné orgány o tom, jak jsou požadavky uvedené ve druhém a třetím pododstavci plněny, včetně odůvodnění použití opce typu „time call“ a důvěryhodného vysvětlení prokazujícího, že důvodem pro použití této opce není zhoršení kvality podkladových aktiv.

V případě majetkového zajištění úvěrového rizika je po ukončení smlouvy o zajištění úvěrového rizika kolaterál vrácen investorům podle seniority tranší na základě ustanovení příslušného insolvenčního práva, které se vztahuje na původce.

Článek 26e 6.
Investoři nesmějí ukončit transakci před její plánovanou splatností z žádného jiného důvodu, než je neschopnost uhradit prémii za zajištění úvěrového rizika nebo jiné závažné porušení smluvních závazků ze strany původce.
Article 26e 7

The originator may commit synthetic excess spread, which shall be available as credit enhancement for the investors, where all of the following conditions are met:

(a) 

the amount of the synthetic excess spread that the originator commits to using as credit enhancement at each payment period is specified in the transaction documentation and expressed as a fixed percentage of the total outstanding portfolio balance at the start of the relevant payment period (fixed synthetic excess spread);

(b) 

the synthetic excess spread which is not used to cover credit losses that materialise during each payment period shall be returned to the originator;

(c) 

for originators using the IRB Approach referred to in Article 143 of Regulation (EU) No 575/2013, the total committed amount per year shall not be higher than the one-year regulatory expected loss amounts on all underlying exposures for that year, calculated in accordance with Article 158 of that Regulation;

(d) 

for originators not using the IRB Approach referred to in Article 143 of Regulation (EU) No 575/2013, the calculation of the one-year expected loss of the underlying portfolio shall be clearly determined in the transaction documentation;

(e) 

the transaction documentation specifies the conditions laid down in this paragraph.

Článek 26e 8.

Smlouva o zajištění úvěrového rizika musí mít jednu z následujících forem:

a) 

záruka, která splňuje požadavky uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 nařízení (EU) č. 575/2013, kterou je úvěrové riziko převedeno na jakýkoli subjekt uvedený v čl. 214 odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud výše expozice vůči investorovi činí 0 % rizikové váhy podle části třetí hlavy II kapitoly 2 uvedeného nařízení;

b) 

záruka, která splňuje požadavky uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 nařízení (EU) č. 575/2013, která využívá protizáruku jakéhokoli subjektu uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce; nebo

c) 

jiné zajištění úvěrového rizika neuvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce ve formě záruky, úvěrového derivátu nebo úvěrového dluhového cenného papíru, které splňují požadavky stanovené v článku 249 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou závazky investora zajištěny kolaterálem, který splňuje požadavky stanovené v odstavcích 9 a 10 tohoto článku.

Článek 26e 9.

Jiné zajištění úvěrového rizika uvedené v odst. 8 písm. c) musí splňovat následující požadavky:

a) 

právo původce použít kolaterál ke splnění závazků investorů ohledně úhrady ze zajištění je vymahatelné a jeho vymahatelnost je zajištěná vhodnou dohodou o kolaterálu;

b) 

právo investorů vrátit jakýkoli kolaterál, který nebyl použit za účelem provedení platby ze zajištění, je-li sekuritizace zrušena nebo jsou-li tranše splaceny, je vymahatelné;

c) 

pokud je kolaterál investován do cenných papírů, jsou v transakční dokumentaci stanovena kritéria způsobilosti a ujednání o úschově daných cenných papírů.

Transakční dokumentace určí, zda jsou investoři nadále vystaveni úvěrovému riziku původce.

Původce získá stanovisko kvalifikovaného právního poradce, který potvrdí vymahatelnost zajištění úvěrového rizika ve všech příslušných jurisdikcích.

Článek 26e 10.

V případech, ve kterých je zajištění úvěrového rizika poskytnuto v souladu s odst. 8 písm. c) tohoto článku, mají původce a investor možnost využít kolaterál vysoké kvality, kterým se rozumí:

a) 

kolaterál ve formě dluhových cenných papírů s rizikovou váhou 0 % uvedených v části třetí hlavě II kapitole 2 nařízení (EU) č. 575/2013, které splňují všechny následující podmínky:

i) 

tyto dluhové cenné papíry mají zbývající maximální dobu splatnosti tři měsíce, což nepřesahuje dobu zbývající do příštího data platby;

ii) 

tyto dluhové cenné papíry mohou být vyplaceny v hotovosti ve výši rovnající se zůstatku zajištěné tranše,

iii) 

tyto dluhové cenné papíry drží schovatel, který je nezávislý na původci a investorech;

b) 

kolaterál v hotovosti držený nezávislou úvěrovou institucí se stupněm úvěrové kvality 3 nebo vyšším v souladu s přiřazováním stanoveným v článku 136 nařízení (EU) č. 575/2013.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, s výhradou výslovného souhlasu v konečné transakční dokumentaci ze strany investora a po provedení postupů náležité péče podle článku 5 tohoto nařízení, včetně posouzení případné relevantní expozice úvěrového rizika protistrany, smí mít pouze původce přístup k vysoce kvalitnímu kolaterálu ve formě hotovostních vkladů u původce nebo jednoho z jeho přidružených subjektů, pokud původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů splňuje úvěrovou kvalitu minimálně na stupni 2 v souladu s přiřazováním stanoveným v článku 136 nařízení (EU) č. 575/2013.

Příslušné orgány určené podle čl. 29 odst. 5 mohou po konzultaci s orgánem EBA povolit kolaterál ve formě hotovostních vkladů u původce nebo jednoho z jeho přidružených subjektů, pokud původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů splňuje úvěrovou kvalitu na stupni 3, lze-li doložit obtíže na trhu, objektivní překážky související se stupněm úvěrové kvality přiděleným členskému státu instituce nebo významné potenciální problémy v oblasti koncentrace v dotčeném členském státě kvůli uplatňování požadavku, aby úvěrová kvalita byla minimálně na stupni 2, který je uveden ve druhém pododstavci.

Pokud nezávislá úvěrová instituce nebo původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů již nesplňují minimální stupeň úvěrové kvality , je kolaterál do devíti měsíců převeden na nezávislou úvěrovou instituci se stupněm úvěrové kvality 3 nebo vyšším, nebo se kolaterál investuje do cenných papírů, které splňují kritéria stanovená v písmeni a) prvního pododstavce.

Požadavek stanovený tímto odstavcem se považuje za splněný v případě investic do úvěrových dluhových cenných papírů vydaných původcem v souladu s článkem 218 nařízení (EU) č. 575/2013.

Orgán EBA sleduje uplatňování postupů zajištění stanovených v tomto článku a věnuje pozornost především úvěrovému riziku protistrany a dalším hospodářským a finančním rizikům neseným investory, která z těchto postupů zajištění vyplývají.

Orgán EBA podá zprávu o svých zjištěních Komisi do 10. dubna 2023.

Do 10. října 2023 předloží Komise na základě zprávy orgánu EBA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku se zvláštním zaměřením na riziko nadměrného nahromadění úvěrového rizika protistrany ve finančním systému, případně spolu s legislativním návrhem na změnu tohoto článku.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj Požadavek
  • Builddate: 09.04.2021 00:00:00 -Doknr: CELEX:32017R2402
  • EULAW -

    EN: Legal acts of the European Union from EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © European Union. Re-use is authorised by Decision 2011/833/EU, provided the source is acknowledged; the consolidated texts are licensed under CC BY 4.0 (EUR-Lex legal notice). Divided into sections and converted into the GRCA format, the wording unchanged. Only the legislation published in the Official Journal of the European Union is deemed authentic.

    DE: Rechtsakte der Europäischen Union aus EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © Europäische Union. Weiterverwendung nach Beschluss 2011/833/EU mit Quellenangabe gestattet; die konsolidierten Fassungen stehen unter CC BY 4.0 (Rechtlicher Hinweis von EUR-Lex). In Abschnitte aufgeteilt und in das GRCA-Format umgewandelt, der Wortlaut unverändert. Verbindlich sind allein die im Amtsblatt der Europäischen Union veröffentlichten Rechtsakte.