SECTION 1 Assessment of ambient air quality in relation to sulphur dioxide, nitrogen dioxide and oxides of nitrogen, particulate matter, lead, benzene and carbon monoxide

Článek 5

Systém posuzování

1.  Pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice (PM10 a PM2,5), olovo, benzen a oxid uhelnatý se použijí horní a dolní prahy posuzování stanovené v oddíle A přílohy II.

Každá zóna a aglomerace se klasifikuje na základě těchto prahů posuzování.

2.  Klasifikace podle odstavce 1 se přezkoumá nejméně každých pět let postupem podle oddílu B přílohy II.

V případě významných změn činností souvisejících s koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo případně oxidů dusíku, částic (PM10, PM2,5), olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší se však klasifikace přezkoumá častěji.

Článek 6

Kritéria posuzování

1.  Členské státy provádějí posuzování kvality vnějšího ovzduší, pokud jde o znečišťující látky uvedené v článku 5, ve všech svých zónách a aglomeracích v souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku a v souladu s kritérii stanovenými v příloze III.

2.  Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 překračuje horní práh posuzování stanovený pro tyto znečišťující látky, se k posuzování kvality vnějšího ovzduší použije stacionární měření. Aby stacionární měření poskytovala dostatečné informace o prostorovém rozložení kvality vnějšího ovzduší, mohou být doplněna modelováním nebo orientačními měřeními.

3.  Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž je úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 nižší než horní práh posuzování stanovený pro tyto látky, může být k posuzování kvality vnějšího ovzduší použita kombinace stacionárních měření a modelování nebo orientačních měření.

4.  Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž je úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 nižší než dolní práh posuzování stanovený pro tyto látky, postačí k posuzování kvality vnějšího ovzduší použít metody modelování nebo metody objektivního odhadu či obě tyto metody.

5.  Kromě posuzování uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 se ve venkovských pozaďových lokalitách vzdálených od významných zdrojů znečišťování ovzduší provádějí měření pro získání alespoň ročních průměrných údajů o celkové hmotnostní koncentraci a o koncentracích chemických složek jemných částic (PM2,5), přičemž se řídí těmito kritérii:

Členské státy informují Komisi o měřicích metodách používaných pro měření chemického složení jemných částic (PM2,5).

Článek 7

Místa odběru vzorků

1.  Poloha míst odběru vzorků pro měření oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, částic (PM10, PM2,5), olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší se stanoví v souladu s kritérii uvedenými v příloze III.

2.  V žádné zóně nebo aglomeraci, v nichž jsou jediným zdrojem informací pro posuzování kvality ovzduší stacionární měření, nesmí být počet míst odběru vzorků pro žádnou příslušnou znečišťující látku menší než minimální počet míst odběru vzorků uvedený v oddíle A přílohy V.

3.  V zónách a aglomeracích, v nichž jsou údaje z míst odběru vzorků pro stacionární měření doplňovány údaji z modelování nebo orientačního měření, může být celkový počet míst odběru vzorků podle oddílu A přílohy V snížen až na 50 % za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

Při posuzování kvality ovzduší, pokud jde o mezní hodnoty, se vezmou v úvahu výsledky modelování nebo orientačního měření.

4.  Komise sleduje, jak členské státy uplatňují kritéria pro výběr míst odběru vzorků, aby se umožnilo harmonizované uplatňování těchto kritérií v celé Evropské unii.

Článek 8

Referenční metody měření

1.  Členské státy použijí referenční metody měření a kritéria uvedená v oddílech A a C přílohy VI.

2.  Jiné metody měření mohou být použity za podmínek stanovených v oddíle B přílohy VI.