+KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ
---+Článek 1 Předmět
------+Article 1 1.
------+Article 1 2.
------+Article 1 3.
------+Article 1 4.
---+Článek 2 Oblast působnosti
------+Article 2 1.
------+Article 2 2.
---+Článek 3 Definice
---+Článek 4 Mořské oblasti a podoblasti
------+Article 4 1.
------+Article 4 2.
---+Článek 5 Strategie pro mořské prostředí
------+Article 5 1.
------+Article 5 2.
------+Article 5 3.
---+Článek 6 Regionální spolupráce
------+Article 6 1.
------+Article 6 2.
---+Článek 7 Příslušné orgány
------+Article 7 1.
------+Article 7 2.

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

1. Přehled

,
Název Regulace
Článek 1 Předmět

Článek 1

Předmět

1.  Tato směrnice stanoví rámec, v němž členské státy přijmou nezbytná opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí nejpozději do roku 2020.

2.  Za tímto účelem se vypracují a provádějí strategie pro mořské prostředí, jež mají:

a) chránit a zachovávat mořské prostředí, předcházet zhoršování jeho stavu nebo, ukáže-li se to jako možné, obnovovat mořské ekosystémy v oblastech, kde byly negativně postiženy;

b) předcházet vlivům na mořské prostředí a omezovat tyto vlivy s cílem odstraňovat znečištění vymezené v čl. 3 odst. 8, aby nedošlo k významnému ovlivnění či ohrožení mořské biologické rozmanitosti, mořských ekosystémů, lidského zdraví či oprávněného využívání moře.

3.  Strategie pro mořské prostředí uplatňují ekosystémový přístup k řízení lidské činnosti a zajišťují, že celkový dopad těchto činností je udržován na úrovních slučitelných s dosahováním dobrého stavu prostředí a že se nezhorší schopnost mořských ekosystémů reagovat na změny vyvolané člověkem, a současně umožňují udržitelné využívání zboží a služeb v mořské oblasti současnými a příštími generacemi.

4.  Tato směrnice přispívá k soudržnosti různých politik, dohod a legislativních opatření, které se dotýkají mořského prostředí, a jejím cílem je začlenit do nich environmentální otázky.

Článek 2 Oblast působnosti

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice se vztahuje na všechny mořské vody vymezené v čl. 3 odst. 1 a zohledňuje přeshraniční dopady na kvalitu mořského prostředí třetích států ve stejné mořské oblasti nebo podoblasti.

2.  Tato směrnice se nevztahuje na činnosti, jejichž jediným účelem je obrana nebo národní bezpečnost. Členské státy se však vynasnaží zajistit, aby takové činnosti byly prováděny způsobem slučitelným s cíli této směrnice, je-li to přijatelné a proveditelné.

Článek 3 Definice

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) „mořskými vodami“

a) vody, mořské dno a podzemí na straně směřující k moři od základní linie, od níž se měří šíře teritoriálních vod, až po nejvzdálenější hranici oblasti, ve které členský stát má nebo vykonává jurisdikci v souladu s UNCLOS, s výjimkou vod přilehlých k zemím a územím uvedeným v příloze II Smlouvy a k francouzským zámořským departementům a společenstvím a

b) pobřežní vody definované směrnicí 2000/60/ES, jejich dno a podloží v té míře, v níž se na zvláštní aspekty environmentálního stavu mořského prostředí nevztahuje již uvedená směrnice nebo jiné právní předpisy Společenství;

2) „mořskou oblastí“ oblast moře vymezená v článku 4. Mořské oblasti a jejich podoblasti jsou vymezeny pro účely usnadnění provádění této směrnice a jsou určeny s přihlédnutím k hydrologickým, oceánografickým a biogeografickým rysům;

3) „strategií pro mořské prostředí“ strategie, kterou je podle článku 5 třeba vytvořit a provádět pro každou mořskou oblast nebo podoblast;

4) „stavem prostředí“ celkový stav prostředí v mořských vodách s ohledem na strukturu, funkci a procesy mořských ekosystémů, které je tvoří, spolu s přirozenými fyziografickými, zeměpisnými, biologickými, geologickými a klimatickými činiteli, jakož i fyzikálními, akustickými a chemickými podmínkami včetně těch, které vyplývají z lidských činností v dotčené oblasti i mimo ni;

5) „dobrým stavem prostředí“ stav prostředí mořských vod, jenž zajišťuje ekologicky rozmanité a dynamické oceány a moře, které jsou čisté, zdravé a v rámci svých skutečných podmínek výnosné, a je-li využívání mořského prostředí na udržitelné úrovni a zaručuje tak potenciál pro využití a činnosti současných i budoucích generací, tj.:

a) struktura, funkce a procesy základních mořských ekosystémů, spolu s přirozenými fyziografickými, zeměpisnými, geologickými a klimatickými činiteli, umožňují těmto ekosystémům náležitě fungovat a uchovat si svou odolnost vůči změně životního prostředí způsobené člověkem. Jsou chráněny mořské druhy a stanoviště, předchází se úbytku biologické rozmanitosti v důsledku lidské činnosti a funkce jednotlivých biologických složek jsou v rovnováze;

b) hydromorfologické, fyzikální a chemické vlastnosti ekosystémů, včetně vlastností vznikajících na základě lidské činnosti v příslušné oblasti, podporují ekosystémy výše uvedeným způsobem. Antropogenní vlivy vstupující v podobě látek, energie či hluku do mořského prostředí nemají znečišťující účinky.

Dobrý stav prostředí je určován na úrovni mořských oblastí nebo podoblastí podle článku 4 na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I. S cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí se uplatňuje flexibilní řízení založené na ekosystémovém přístupu;

6) „kritérii“ charakteristické technické vlastnosti, které úzce souvisejí s kvalitativními deskriptory;

7) „evironmentálním cílem“ kvalitativní nebo kvantitativní stanovení žádoucího stavu jednotlivých složek mořských vod, jakož i zátěží a dopadů na ně, pro každou mořskou oblast nebo podoblast. Environmentální cíle se stanoví podle článku 10;

8) „znečištěním“ přímé nebo nepřímé uvádění látek nebo energie do mořského prostředí v důsledku lidské činnosti, včetně hluku pod mořskou hladinou vyvolaného lidskou činností, které vede nebo by mohlo vést ke škodlivým účinkům, jako jsou poškození živých zdrojů a mořských ekosystémů včetně ztráty biologické rozmanitosti, ohrožení lidského zdraví, překážky v provozování mořských činností včetně rybolovu, cestovního ruchu a rekreace a jiných zákonných využití moře, zhoršení jakosti používané mořské vody a snižování hodnoty prostředí nebo obecně narušení udržitelného využívání zboží a služeb mořských oblastí;

9) „regionální spoluprací“ spolupráce a koordinace činností mezi členskými státy a, pokud možno, třetími zeměmi sdílejícími tutéž mořskou oblast nebo podoblast, za účelem vytváření a provádění strategií pro mořské prostředí;

10) „regionálními úmluvami pro mořské prostředí“ mezinárodní úmluvy nebo mezinárodní dohody spolu s jejich řídícími orgány sjednanými v zájmu ochrany mořského prostředí mořských oblastí uvedených v článku 4, například Úmluva o ochraně mořského prostředí v oblasti Baltského moře, Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku a Úmluva o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře.

Článek 4 Mořské oblasti a podoblasti

Článek 4

Mořské oblasti a podoblasti

1.  Členské státy berou při provádění svých povinností podle této směrnice patřičný ohled na skutečnost, že mořské vody pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí jsou nedílnou součástí těchto mořských oblastí:

a) Baltského moře;

b) severovýchodního Atlantského oceánu;

c) Středozemního moře;

d) Černého moře.

2.  V zájmu zohlednění zvláštností určité oblasti mohou členské státy provádět tuto směrnici prostřednictvím odkazu na subdivize mořských vod příslušné úrovně uvedených v odstavci 1 za předpokladu, že jsou tyto subdivize vymezeny způsobem slučitelným s těmito mořskými podoblastmi:

a) v severovýchodním Atlantském oceánu:

i) oblast Severního moře v širším smyslu včetně Kattegatu a Lamanšského průlivu,

ii) Keltské moře,

iii) Biskajský záliv a pobřeží Iberského poloostrova,

iv) v Atlantském oceánu biogeografická oblast Makaronésie, tedy vody obklopující Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy;

b) ve Středozemním moři:

i) západní část Středozemního moře,

ii) Jaderské moře,

iii) Jónské moře a střední část Středozemního moře,

iv) Egejské a Levantské moře.

Členské státy uvědomí Komisi o všech subdivizích do dne stanoveného v prvním pododstavci čl. 26 odst. 1, mohou je však upravit po dokončení počátečního posouzení podle čl. 5 odst. 2 písm. a) bodu i).

Článek 5 Strategie pro mořské prostředí

Článek 5

Strategie pro mořské prostředí

1.  Každý členský stát vytvoří v každé příslušné mořské oblasti nebo podoblasti strategii pro mořské prostředí pro své mořské vody v souladu s akčním plánem stanoveným v odst. 2 písm. a) a b).

2.  Členské státy, které sdílejí určitou mořskou oblast či podoblast, spolupracují s cílem zajistit, aby byla v rámci každé mořské oblasti nebo podoblasti opatření vyžadovaná v zájmu dosažení cílů této směrnice, zejména jednotlivé části strategií pro mořské prostředí uvedené v písmenech a) a b), koherentní a koordinovaná v celé dotčené mořské oblasti nebo podoblasti, v souladu s následujícím akčním plánem, pro nějž se dotčené členské státy snaží postupovat společně:

a) příprava:

i) počáteční posouzení současného stavu prostředí dotyčných vod a dopadu lidských činností na toto prostředí podle článku 8, které má být dokončeno do 15. července 2012,

ii) stanovení dobrého stavu prostředí dotyčných vod podle čl. 9 odst. 1, které má být provedeno do 15. července 2012;

iii) stanovení řady environmentálních cílů a souvisejících ukazatelů podle čl. 10 odst. 1 do 15. července 2012,

iv) stanovení a provádění programu sledování pro průběžné posuzování a pravidelnou aktualizaci cílů podle čl. 11 odst. 1 do 15. července 2014, pokud příslušné právní předpisy Společenství nestanoví jinak;

b) program opatření:

i) nejpozději do roku 2015 vypracovat program opatření určený k dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí podle čl. 13 odst. 1, 2 a 3,

ii) nejpozději do roku 2016 začít s prováděním programu uvedeného v bodu i) podle čl. 13 odst. 10.

3.  Členské státy, jejichž hranice leží v téže mořské oblasti nebo podoblasti spadající do působnosti této směrnice, by v případě, kdy je stav moře natolik kritický, že vyžaduje naléhavý zásah, měly vypracovat akční plán v souladu s odstavcem 1, který zahrnuje včasnější uvedení programů opatření v platnost, a případně i přísnější ochranná opatření, pokud tato opatření nebrání dosažení či udržení dobrého stavu prostředí v jiné mořské oblasti či podoblasti. V těchto případech

a) dotyčné členské státy informují Komisi o pozměněných časových lhůtách a postupují podle nich;

b) Komise je vyzvána, aby zvážila zajištění činnosti na podporu členských států při jejich zvýšeném úsilí o zlepšení mořského prostředí tím, že z dotyčné oblasti učiní pilotní projekt.

Článek 6 Regionální spolupráce

Článek 6

Regionální spolupráce

1.  Za účelem koordinace uvedené v čl. 5 odst. 2 členské státy, je-li to účelné a vhodné, využívají stávající regionální institucionální struktury spolupráce, včetně struktur v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí, vztahující se na danou mořskou oblast nebo podoblast.

2.  Za účelem stanovení a provádění mořských strategií vyvíjejí členské státy v každé mořské oblasti nebo podoblasti veškeré úsilí, s využitím příslušných mezinárodních fór včetně mechanismů a struktur daných regionálními úmluvami pro mořské prostředí, ke koordinaci svých činností se třetími zeměmi, které mají svrchovanost nebo jurisdikci nad vodami v téže mořské oblasti nebo podoblasti.

V této souvislosti členské státy co nejvíce navazují na příslušné stávající programy a činnosti vyvíjené v rámci struktur vyplývajících z mezinárodních dohod, jako jsou regionální úmluvy pro mořské prostředí.

S cílem umožnit členským státům nacházejícím se v dané mořské oblasti nebo podoblasti splnit povinnosti podle této směrnice se koordinace a spolupráce případně rozšíří na všechny členské státy v oblasti povodí příslušející k této mořské oblasti nebo podoblasti, včetně vnitrozemských států, přičemž se využijí zavedené struktury spolupráce stanovené touto směrnicí nebo směrnicí 2000/60/ES.

Článek 7 Příslušné orgány

Článek 7

Příslušné orgány

1.  Členské státy do 15. července 2010 určí pro každou dotyčnou mořskou oblast nebo podoblast orgán nebo orgány příslušné pro provádění této směrnice s ohledem na jejich mořské vody.

Do 15. ledna 2011 poskytnou členské státy Komisi seznam určených příslušných orgánů spolu s údaji uvedenými v příloze II.

Zároveň členské státy zašlou Komisi seznam svých příslušných orgánů, pokud jde o mezinárodní subjekty, na jejichž činnosti se podílejí a které jsou důležité pro provádění této směrnice.

Členské státy v oblasti povodí příslušející ke každé mořské oblasti nebo podoblasti rovněž určí orgán nebo orgány příslušné pro spolupráci a koordinaci podle článku 6.

2.  Členské státy sdělí Komisi jakékoliv změny údajů poskytnutých podle odstavce 1 do šesti měsíců od vstupu těchto změn v platnost.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj Požadavek
  • Builddate: 07.06.2017 00:00:00 -Doknr: CELEX:32008L0056
  • EULAW -

    EN: Legal acts of the European Union from EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © European Union. Re-use is authorised by Decision 2011/833/EU, provided the source is acknowledged; the consolidated texts are licensed under CC BY 4.0 (EUR-Lex legal notice). Divided into sections and converted into the GRCA format, the wording unchanged. Only the legislation published in the Official Journal of the European Union is deemed authentic.

    DE: Rechtsakte der Europäischen Union aus EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © Europäische Union. Weiterverwendung nach Beschluss 2011/833/EU mit Quellenangabe gestattet; die konsolidierten Fassungen stehen unter CC BY 4.0 (Rechtlicher Hinweis von EUR-Lex). In Abschnitte aufgeteilt und in das GRCA-Format umgewandelt, der Wortlaut unverändert. Verbindlich sind allein die im Amtsblatt der Europäischen Union veröffentlichten Rechtsakte.