4.2.2 Vnější p odmínky a provozní prostředí

Při vytváření strategie pro nevýkonné expozice a souvisejících cílů jejich snižování by měly úvěrové instituce posoudit a zvážit stávající a pravděpodobné budoucí vnější provozní podmínky a prostředí. Při stanovování strategie pro nevýkonné expozice by úvěrové instituce měly ve vhodných případech zohlednit tento seznam vnějších faktorů:

• a) makroekonomické podmínky, včetně dynamiky trhu s nemovitostmi nebo jiných příslušných odvětví, s přihlédnutím ke koncentracím v portfoliích nevýkonných expozic v daném odvětví;
• b) tržní očekávání s ohledem na přijatelné úrovně nevýkonných expozic a krytí, mj. názory ratingových agentur a tržních analytiků, a dostupný výzkum, který by náležitě zohledňoval také zájmy dlužníků;
• c) poptávku investorů v oblasti nevýkonných expozic, včetně trendů a dynamiky domácích a mezinárodních trhů nevýkonných expozic, pokud jde o prodej portfolií;
• d) vyspělost odvětví zabývajícího se správou nevýkonných expozic a dostupnost a pokrytí specializovaných správců;
• e) regulační, právní a soudní rámec. Úvěrové instituce by měly mít dobrou znalost soudních řízení týkajících se řešení nevýkonných expozic pro různé typy aktiv a různé jurisdikce. Úvěrové instituce by zejména měly posoudit průměrnou dobu trvání takového řízení, průměrné finanční výsledky, pořadí různých druhů expozic a související důsledky pro výsledky, vliv typů a pořadí kolaterálu a záruk na výsledky, dopad otázek ochrany spotřebitele na soudní rozhodnutí a průměrné celkové náklady spojené se soudním řízením. Úvěrové instituce by při stanovování strategie pro nevýkonné expozice měly zvážit i právní předpisy zaměřené na ochranu spotřebitelů, zejména na expozice v případě hypotečních úvěrů na obytné nemovitosti;
• f) vnitrostátní daňové dopady znehodnocení a odpisů nevýkonných expozic.