Článek 3 Změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu instituce

1.   Instituce ve svých výpočtech ekonomické hodnoty vlastního kapitálu zohlední společné modelové a parametrické předpoklady stanovené v odstavcích 2 až 10:

2.   Instituce zahrnou do svých výpočtů ekonomické hodnoty vlastního kapitálu:

Pro účely písmene c) instituce přizpůsobí klíčové předpoklady modelování chování nástrojů citlivých na úrokové sazby charakteristikám různých scénářů úrokových sazeb, přičemž zohlední prahové hodnoty proporcionality a významnosti stanovené v čl. 8 odst. 10, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2 a čl. 23 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/857 (6).

3.   Všechny nástroje CET1 a jiný trvalý kapitál bez vypověditelné lhůty se z výpočtu vyloučí.

4.   Instituce s poměrem nevýkonných expozic 2 % nebo vyšším zahrnou nevýkonné expozice mezi nástroje citlivé na obecné úrokové riziko, jejichž modelování by mělo odrážet očekávané peněžní toky a jejich načasování. Nevýkonné expozice by měly být zahrnuty snížené o opravné položky. Pro tyto účely jsou nevýkonné expozice určeny dluhovými cennými papíry, úvěry a zálohami klasifikovanými jako nevýkonné v souladu s čl. 47a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž poměr nevýkonných expozic se vypočítá jako podíl objemu nevýkonných expozic a objemu celkových hrubých dluhových cenných papírů, úvěrů a záloh vypočtený na úrovni instituce.

5.   S obchodními maržemi a jinými složkami rozpětí v úrokových platbách, pokud jde o jejich vyčlenění z peněžních toků nebo jejich zahrnutí do peněžních toků, bude nakládáno v souladu s přístupem instituce k internímu řízení a měření úrokových rizik investičního portfolia. Jsou-li vyloučeny obchodní marže a jiné složky rozpětí, instituce:

6.   Změna ekonomické hodnoty vlastního kapitálu se vypočítá s předpokladem tzv. run-off konečné rozvahy, kdy stávající pozice dosáhnou splatnosti a nejsou nahrazovány.

7.   Pro každou měnu by měla být po šoku použita dolní mez úrokové sazby v závislosti na splatnosti, a to od –150 bazických bodů pro okamžitou splatnost. Tato dolní mez se zvyšuje o 3 bazické body za rok, až dosáhne 0 % v případě splatnosti v délce 50 let a více. Jsou-li sledované úrokové sazby nižší než dolní mez úrokové sazby po šoku, uplatní instituce nižší sledovanou úrokovou sazbu.

8.   Při výpočtu celkové změny pro každý scénář úrokových šoků sečtou instituce všechny negativní i pozitivní změny, ke kterým došlo v každé měně. Měny jiné než vykazovací měna se převedou na vykazovací měnu podle spotového měnového kurzu Evropské centrální banky k referenčnímu datu. Pozitivní změny jsou váženy koeficientem 50 % nebo koeficientem 80 % v případě měn mechanismu směnných kurzů – ERM II s formálně dohodnutým fluktuačním pásmem užším než standardní pásmo +/– 15 %. Vážené zisky se vykazují až do výše vyšší z následujících hodnot: a) absolutní hodnoty negativních změn v eurech nebo měnách ERM II a b) výsledku použití koeficientu 50 % na pozitivní změny měn ERM II nebo EUR.

9.   Při diskontování bude pro každou měnu použita odpovídající obecná „bezriziková“ výnosová křivka. Tato výnosová křivka nezahrnuje úvěrové rozpětí nebo rozpětí likvidity specifické pro daný nástroj, odvětví nebo subjekt.

10.   Při posuzování rizika produktů citlivých na úrokové sazby, které souvisejí s inflací nebo jinými tržními faktory, se použijí obezřetné předpoklady. Tyto předpoklady musí být založeny na současné/poslední zjištěné hodnotě, na prognózách renomovaného ústavu pro ekonomický výzkum nebo na jiných obecně uznávaných tržních postupech a musí být obecně nezávislé na scénáři.