NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2026/405 ze dne 11. února 2026 o detergentech a povrchově aktivních látkách a o zrušení nařízení (ES) č. 648/2004 (Text s významem pro EHP)

(1)

Podmínky pro uvádění detergentů a povrchově aktivních látek na trh a jejich dodávání na trh byly harmonizovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 (3). Uvedené nařízení stanoví požadavky týkající se biologické rozložitelnosti povrchově aktivních látek, omezení nebo zákazy týkající se povrchově aktivních látek z důvodu biologické rozložitelnosti, omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu v pracích prostředcích pro spotřebitele a detergentech určených pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele, informace, které mají výrobci uchovávat pro potřebu příslušných orgánů členských států a zdravotnických pracovníků, a pravidla pro označování detergentů, a to i pokud jde o alergenní vonné látky.

(2)

Z hodnocení nařízení (ES) č. 648/2004, které provedla Komise, vyplynulo, že uvedené nařízení do značné míry dosáhlo svých cílů. Toto hodnocení však odhalilo i řadu nedostatků a oblastí, které je třeba dále zlepšit. Regulační rámec pro chemické látky se v posledních letech radikálně změnil, což vedlo k duplicitě a k nedostatečné soudržnosti v pravidlech vztahujících se na detergenty, zejména v relevantních požadavcích na informace. Proto je třeba zajistit konzistentnost a odstranit duplicitní požadavky na informace.

(3)

Na určité nové trendy na trhu, zejména vývoj detergentů obsahujících mikroorganismy a prodej detergentů formou opětovného naplnění, se nařízení (ES) č. 648/2004 buď zcela, nebo částečně nevztahuje. Kromě toho se zvyšuje počet výrobků nabízených k prodeji přes internet a tento prodej online představuje zvláštní problémy s prosazováním v situacích, kdy není ani výrobce usazený v Unii ani dovozce. Na druhou stranu digitalizace nabízí příležitosti ke zjednodušení, snížení zátěže a zvýšení snadnosti použití a srozumitelnosti informací o bezpečnosti a použití, které v současné době chybí. Je proto nutné zohlednit nové výrobky a postupy a zintenzivnit úsilí o digitalizaci v souladu se zastřešujícími cíli Unie, zejména pokud jde o udržitelnost a zelenou a digitální transformaci. Kromě toho by měl být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu stanovenou ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 a s novým akčním plánem pro oběhové hospodářství s názvem Čistší a konkurenceschopnější Evropa stanoveným ve sdělení Komise ze dne 11. března 2020 podporován prodej formou opětovného naplnění jako specifické opatření k předcházení vzniku odpadů, které je nezbytné pro splnění cílů v oblasti opětovného použití a opětovného naplnění. S cílem dále podpořit přechod Unie k oběhovému hospodářství by mělo být podporováno a propagováno opětovné použití a opětovné naplňování obalů. Hospodářské subjekty by rovněž měly usilovat o to, aby byly detergenty dodávány pro spotřebitele na trh jinými udržitelnými formami prodeje, například v recyklovatelných obalech, které spotřebitelům umožňují vhodné obaly doma znovu naplnit, a zároveň zajistit bezpečnost spotřebitelů.

(4)

Kontrola účelnosti nejvýznamnějších právních předpisů v oblasti chemických látek, které nezahrnovaly nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (4), upozornila na složitost regulačního rámce Unie pro chemické látky a tuto složitost přičetla velkému počtu vzájemně souvisejících produktových a odvětvových právních aktů. Kontrola účelnosti poukázala na to, že orgány dozoru nad trhem hlásí problémy s prosazováním, pokud jde o výrobky vstupující do Unie ze třetích zemí prostřednictvím prodeje online. Poukázala rovněž na to, že existuje prostor pro zjednodušení sdělování informací uživatelům výrobků prostřednictvím štítků, a zjistila, že v současné době není využíváno výhod inovativních nástrojů pro sdělování informací o výrobcích. Je proto nutné stávající pravidla zjednodušit, aby se snížila zátěž pro hospodářské subjekty, zlepšilo porozumění spotřebitelů a usnadnil dozor nad trhem. Nařízení (ES) č. 648/2004 by proto mělo být nahrazeno.

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (5) stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít napříč odvětvovými právními předpisy s cílem poskytnout ucelený základ pro revizi uvedených právních předpisů. Nový právní rámec pro detergenty a povrchově aktivní látky by měl být co nejvíce sladěn s těmito společnými zásadami a referenčními ustanoveními.

(6)

Pro zajištění právní jistoty a rovných podmínek pro hospodářské subjekty by měla být stávající definice „detergentu“ rozšířena tak, aby se vztahovala na nově vyvinuté detergenty obsahujících záměrně přidané mikroorganismy. Tato definice by se měla vztahovat i na výrobky, které se používají k podpoře procesu čištění, jsou-li používány společně s pracím prostředkem nebo detergentem určeným pro automatické myčky nádobí, jakož i na výrobky, jež mění vůni tkanin, a to vzhledem k pomocné úloze, kterou tyto výrobky mají pro plnění čisticí funkce. Odkazy na povrchy zahrnují i povrch ovoce a zeleniny.

(7)

Vzhledem k tomu, že povrchově aktivní látky jsou hlavními složkami detergentů, měly by být zachovány stávající požadavky na biologickou rozložitelnost. Jelikož jsou povrchově aktivní látky prodávány především v rámci transakcí mezi podniky za účelem jejich použití při výrobě detergentů, nemusí se na ně vztahovat stejné požadavky jako na detergenty. Proto by měla být stanovena minimální pravidla pro povrchově aktivní látky, konkrétně pravidla pro informace na štítku a povinnost výrobců vypracovat technickou dokumentaci. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži, měl by být výrobce povinen vytvořit digitální pas výrobku a poskytnout datový list složek pro účely reakce na ohrožení zdraví, pouze pokud jsou povrchově aktivní látky dodávány na trh přímo spotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům. Kromě toho by se ustanovení o prodeji výrobků formou opětovného naplnění měla vztahovat i na povrchově aktivní látky pro konečné uživatele.

(8)

Zelená dohoda pro Evropu stanovila rovněž cíl lépe chránit lidské zdraví a životní prostředí jako součást ambiciózního přístupu k řešení znečištění ze všech zdrojů a k přechodu na životní prostředí bez toxických látek. V rámci tohoto přístupu by toto nařízení mělo doplňovat pravidla stanovená ve stávajících právních nástrojích.

(9)

Vzhledem k tomu, že Unie již má jeden z nejkomplexnějších a nejvíce chránících regulačních rámců pro chemické látky, který podporuje nejpokročilejší znalostní základna na celém světě, toto nařízení se nedotýká používání stávajících právních předpisů Unie týkajících se aspektů ochrany lidského zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, na které se toto nařízení nevztahuje. Toto nařízení by se zejména mělo použít, aniž by byla dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, (EU) č. 1272/2008 (6) a (ES) č. 528/2012 (7).

(10)

Povrchově aktivní látky jsou povrchově aktivní činidla, která pomáhají rozkládat rozhraní mezi vodou a oleji nebo nečistotami. Jsou jednou z hlavních složek používaných v detergentech. Povrchově aktivní látky však při vypouštění do odpadních systémů nebo přímo do povrchových vod mohou představovat riziko pro životní prostředí. S cílem zabránit jakýmkoli nepříznivým účinkům, které povrchově aktivní látky mohou mít na životní prostředí, je nutné stanovit požadavky, jež zajistí, že povrchově aktivní látky, ať už jsou uváděny na trh samostatně pro následné použití v detergentech, nebo jsou v detergentech obsaženy, budou zcela biologicky rozložitelné.

(11)

Některé látky používané v detergentech jiné než povrchově aktivní látky mohou po použití zůstávat v odpadní vodě, a pokud nejsou provozovateli čistíren odpadních vod prostřednictvím nákladných procesů odstraněny, přetrvávají a hromadí se v životním prostředí. V zájmu usnadnění inovací a řešení potenciálních rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a na podporu cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 (8) by měly být stanoveny ambiciózní cíle pro zavedení kritérií biologické rozložitelnosti a odpovídajících zkušebních metod pro další složky detergentů, s upřednostněním složek s potenciálně vyšším dopadem na životní prostředí. Komise by měla v první fázi vypracovat kritéria biologické rozložitelnosti pro vodorozpustné polymerní filmy používané jako detergentní kapsle a pro všechny polymery v těchto filmech a ve druhé fázi by měla tato kritéria vypracovat pro jiné organické látky používané v detergentech ve vysoké koncentraci, které představují alespoň 10 % výrobku. S cílem zajistit rovné zacházení s výrobky bez ohledu na jejich kapalnou nebo pevnou formu a zabránit ředění by měl být tento procentní podíl vypočten z celkové hmotnosti látek, včetně různých rozpouštědel, bez ohledu na obsah vody. Komise by rovněž měla určit vhodné zkušební metody, aby bylo zajištěno jednotné provádění a účinný dozor nad trhem v celé Unii. Kromě toho by v zájmu právní jasnosti a předvídatelnosti měly být stanoveny realistické lhůty pro výrobce, aby přizpůsobili složení svých výrobků tak, aby splňovaly kritéria biologické rozložitelnosti, která vypracuje Komise buď pro filmy, nebo pro polymery ve filmech a pro organické látky ve vysokých koncentracích. Aby byla v řádně odůvodněných případech zajištěna flexibilita pravidel, měla by být Komise zmocněna k zavedení odchylek od požadavků na biologickou rozložitelnost s cílem zajistit, aby nebyla dotčena účinnost, dostupnost a cenová dostupnost detergentů. V zájmu zajištění vysokého stupně ochrany životního prostředí by Komise měla rovněž posoudit proveditelnost zavedení kritérií biologické rozložitelnosti pro organické látky přítomné v nižších koncentracích nebo proveditelnost snížení minimální prahové hodnoty. Takový komplexní a odstupňovaný přístup k biologické rozložitelnosti by měl zajistit trvalý pokrok směrem k biologicky rozložitelným výrobkům v realistických lhůtách. Aby výrobci získali čas přizpůsobit složení výrobků, měla by být stanovena dostatečná přechodná období a měla by být rovněž s dostatečným předstihem stanovena relevantní zkušební kritéria.

(12)

Další klíčovou složkou detergentů je fosfor. Fosfor a jeho sloučeniny však poškozují ekosystémy a vodní prostředí, protože přispívají k eutrofizaci. Očekává se, že v oblasti využití fosforu z městských odpadních vod podle směrnice (EU) 2024/3019 bude dosaženo významného pokroku. Je však důležité i nadále řešit tuto otázku u zdroje tím, že se omezí obsah fosforu v typech detergentů, které se používají v nejvyšších objemech. Proto je pro další zajištění vysokého stupně ochrany životního prostředí a snížení podílu detergentů na eutrofizaci nutné zachovat harmonizovaná omezení obsahu fosforečnanů a sloučenin fosforu v pracích prostředcích pro spotřebitele a detergentech určených pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele. Vzhledem k významným důsledkům, které může eutrofizace mít, by Komise měla posoudit proveditelnost dalšího snižování těchto limitů a zavedení nových limitů pro další kategorie výrobků a případně přijmout návrh na změnu těchto podstatných prvků tohoto nařízení.

(13)

V posledních letech byly vyvinuty nové čisticí prostředky, které obsahují živé mikroorganismy jako účinné látky. Mikroorganismy mají vlastní biologii a reakci na prostředí. Vzhledem k jejich schopnosti se množit je mezi běžnými a mikrobiálními detergenty zřetelný rozdíl. Nebezpečí plynoucí z jejich podstaty a rizika, která z nich vyplývají, proto nemusí být nutně stejné povahy jako u chemických látek, zejména pokud jde o schopnost mikroorganismů přežít a množit se v různých prostředích a produkovat řadu různých metabolitů a toxinů s potenciálním toxikologickým významem.

(14)

Protože mikroorganismy nepodléhají registraci podle nařízení (ES) č. 1907/2006 ani podle jiných právních předpisů Unie, které po výrobcích vyžadují, aby prokázali, že je zamýšlené použití bezpečné, mělo by být možné je používat v detergentech pouze v rozsahu, v jakém byly jasně identifikovány a podloženy údaji prokazujícími, že jejich použití je bezpečné. Proto by měla být stanovena harmonizovaná pravidla upravující bezpečné používání mikroorganismů v detergentech. Pro zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví a životního prostředí a rovných podmínek pro hospodářské subjekty by Komise měla stanovit metodiku pro posuzování rizik detergentů obsahujících mikroorganismy. Tato metodika by měla být co nejkomplexnější a měla by zahrnovat všechna známá rizika, a to i pro konkrétní kategorie výrobků, jako jsou přípravky ve formě spreje nebo přípravky používané na površích přicházejících do styku s potravinami.

(15)

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (9) je nutné nahrazovat a omezovat zkoušky na zvířatech a zajistit šetrné zacházení s nimi, aby se postupně dosáhlo toho, že jakmile to bude možné, bude používání zvířat k testování ukončeno. Uvádění na trh detergentů a povrchově aktivních látek, při jejichž testování byla použita zvířata, s cílem vyhovět požadavkům tohoto nařízení by proto mělo být obecně zakázáno, avšak současně by mělo být umožněno využívání historických údajů. Komise by měla v případě potřeby stanovit odchylku s cílem zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a měla by o každém takovém rozhodnutí o povolení odchylky informovat členské státy a příslušné hospodářské subjekty.

(16)

Aby byl zajištěn vysoký stupeň ochrany veřejného zájmu a aby byla zaručena spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřním trhu, měly by být hospodářské subjekty odpovědny za soulad detergentů a povrchově aktivních látek s tímto nařízením, a to ve vztahu k jejich příslušným úlohám v dodavatelském řetězci. Výrobci a dovozci by, kdykoli je to vhodné, měli v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a životního prostředí provádět zkoušky vzorků detergentů a povrchově aktivních látek, které dodali na trh.

(17)

Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná a účinná opatření, která zajistí, aby na trh Unie dodávaly pouze detergenty a povrchově aktivní látky, které jsou v souladu s tímto nařízením. Proto je třeba stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých hospodářských subjektů v dodavatelském a distribučním řetězci.

(18)

Aby mohly hospodářské subjekty prokázat a příslušné orgány ověřit, že detergenty a povrchově aktivní látky dodávané na trh jsou v souladu s tímto nařízením, je třeba stanovit postup posuzování shody. Rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Pro účely zajištění koherentnosti mezi jednotlivými odvětvími, jakož i s cílem zamezit ad hoc variantám, stanoví uvedené rozhodnutí postupy posuzování shody, které lze z těchto modulů zvolit.

(19)

Vzhledem k tomu, že výrobci znají podrobně proces navrhování a výroby, mají nejlepší možnosti zajistit soulad detergentu nebo povrchově aktivní látky s tímto nařízením. Za provádění postupu posuzování shody detergentů a povrchově aktivních látek by proto měli být odpovědní výhradně výrobci. Pro posuzování shody detergentů a povrchově aktivních látek by měl být použitelný modul A stanovený v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES. Výrobci by měli rovněž sestavit technickou dokumentaci prokazující soulad detergentu nebo povrchově aktivní látky s příslušnými pravidly a zkušebními metodami.

(20)

Vzhledem k tomu, že detergenty a povrchově aktivní látky mohou mít dlouhou dobu použitelnosti, a s cílem zajistit soudržnost s požadavky na uchovávání dokumentace podle nařízení (ES) č. 1272/2008, které se vztahují na většinu detergentů, by výrobci měli technickou dokumentaci, digitální pas výrobku a případně digitální štítek uchovávat po dobu deseti let ode dne, kdy byly detergent nebo povrchově aktivní látka, na něž se tato technická dokumentace, digitální pas výrobku nebo digitální štítek vztahují, uvedeny na trh.

(21)

Pro snazší plnění povinností podle tohoto nařízení by mělo být výrobcům usazeným v Unii umožněno jmenovat zplnomocněného zástupce, který by jejich jménem vykonával konkrétní úkoly. Toto jmenování by mělo být platné pouze tehdy, je-li zplnomocněným zástupcem písemně přijato. Kromě toho je pro zajištění jasného a přiměřeného rozdělení odpovědnosti mezi výrobce a zplnomocněného zástupce nezbytné stanovit seznam úkolů, kterými by výrobci měli mít možnost zplnomocněného zástupce pověřit, jakož i seznam úkolů, které delegovat nelze. Aby byla zajištěna vymahatelnost a účinnost požadavků na dozor nad trhem a aby bylo zajištěno, že budou na trh Unie uváděny pouze vyhovující detergenty a povrchově aktivní látky, měl by být v Unii vždy zřízen subjekt odpovědný za spolupráci s orgány dozoru nad trhem a za zajištění souladu s tímto nařízením. Za tímto účelem by výrobci usazení mimo Unii měli jmenovat zplnomocněného zástupce usazeného v Unii, pokud jde o detergenty a povrchově aktivní látky, které uvádějí na trh Unie prostřednictvím prodeje na dálku, a to i prostřednictvím online tržišť. Toto nařízení by proto mělo stanovit seznam dalších úkolů, kterými mají tito výrobci pověřit zplnomocněné zástupce. Tento seznam by měl obsahovat povinnost vynaložit veškeré úsilí k ověření, zda informace a dokumentace předložené výrobcem prokazují soulad s tímto nařízením. Tato povinnost by měla být chápána jako kontrola dokumentů, neboť zplnomocněný zástupce by neměl být povinen provádět podrobná šetření nebo komplexní analýzy souladu. Zajistila by odpovídající ochranu lidského zdraví a životního prostředí a zároveň by v souladu se zásadou proporcionality respektovala zvláštní úlohu a kapacity zplnomocněných zástupců.

(22)

S cílem usnadnit komunikaci mezi hospodářskými subjekty, orgány dozoru nad trhem a spotřebiteli by hospodářské subjekty měly uvést a aktualizovat své kontaktní údaje, jako je kromě poštovní a emailové adresy také telefonní číslo či jiné komunikační kanály.

(23)

Za účelem ochrany fungování vnitřního trhu a dosažení cíle zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí je třeba stanovit, aby detergenty a povrchově aktivní látky ze třetích zemí vstupující na trh Unie, a to i prostřednictvím prodeje online, byly rovněž v souladu s tímto nařízením. Zejména je nezbytné zajistit, aby výrobci u těchto výrobků prováděli vhodné postupy posuzování shody. Je rovněž nutné stanovit pravidla, podle kterých mají dovozci zajistit, aby detergenty a povrchově aktivní látky uváděné na trh splňovaly tyto požadavky. Dovozci a zplnomocnění zástupci by měli zajistit, aby dokumentace vypracovaná výrobci byla k dispozici příslušným vnitrostátním orgánům ke kontrole. Mělo by být stanoveno, že dovozci a případně zplnomocnění zástupci musí zajistit, aby byl u detergentů a povrchově aktivních látek pro konečné uživatele vytvořen digitální pas výrobku.

(24)

Jelikož dovozci hrají klíčovou úlohu při zajišťování souladu dovážených detergentů a povrchově aktivních látek na trhu Unie, měli by dovozci při uvádění detergentu nebo povrchově aktivní látky na trh uvádět na štítku výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku, jakož i svou poštovní a emailovou adresu a telefonní číslo.

(25)

Vzhledem k tomu, že distributoři dodávají detergent nebo povrchově aktivní látku na trh poté, co je na trh uvedl výrobce nebo dovozce, měli by řádně dbát na soulad s použitelnými požadavky. Distributoři by měli rovněž zajistit, aby jejich nakládání s detergentem nebo povrchově aktivní látkou nemělo nepříznivý vliv na soulad s tímto nařízením.

(26)

Vzhledem k tomu, že distributoři, dovozci a případně zplnomocnění zástupci jsou blízko trhu a hrají důležitou roli při zajišťování shody výrobku s předpisy, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se účastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného detergentu nebo dotčené povrchově aktivní látky.

(27)

Dovozci a distributoři, kteří buď uvádějí detergent nebo povrchově aktivní látku na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo je upravují tak, že by to mohlo ovlivnit soulad s tímto nařízením, by měli být považováni za výrobce, a měli by tedy převzít povinnosti výrobců. Podobně by dovozci a distributoři, kteří konečným uživatelům dodávají na trh povrchově aktivní látku, která nebyla vyrobena za účelem dodání konečným uživatelům, ale výrobcům detergentů, měli převzít úlohu výrobců a mimo jiné vytvořit digitální pas výrobku. V jiných případech by hospodářské subjekty, jež detergenty a povrchově aktivní látky, které již byly na trh uvedeny jinými hospodářskými subjekty, pouze zabalí nebo přebalí, měly být schopny prokázat, že nebyl ovlivněn soulad s tímto nařízením, a to tím, že na obale uvedou svou totožnost a uchovají kopii informací uvedených na původním štítku. Činnosti spojené s balením a přebalením by měly být chápány jako poskytování výrobků konečným uživatelům v individuálním balení a neměly by zahrnovat prodej výrobků formou opětovného naplnění.

(28)

Vzhledem k tomu, že detergenty používané v průmyslu a institucích jsou používány specializovanými pracovníky mimo domácnosti, vztahují se na ně jiné požadavky než na detergenty určené pro spotřebitele. Aby se zabránilo rizikům pro zdraví spotřebitelů nebo pro životní prostředí a usnadnil dozor nad trhem, měly by být detergenty používané v průmyslu a institucích jasně označeny vlastním štítkem.

(29)

Aby byl zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví, určené subjekty členských států podle nařízení (ES) č. 1272/2008 podporující reakci na ohrožení zdraví by vzhledem k široké dostupnosti detergentů a povrchově aktivních látek pro konečné uživatele a vysokému riziku náhodné otravy, zejména u dětí, měly mít přístup ke kvalitativním a kvantitativním informacím o složení detergentů a povrchově aktivních látek pro konečné uživatele, i když to uvedené nařízení nevyžaduje. Proto by výrobci a případně jejich dovozce nebo zplnomocněný zástupce měli před uvedením takových výrobků na trh poskytnout datový list složek detergentů a povrchově aktivních látek pro konečné uživatele, které jsou směsmi, jež nejsou nebezpečné pro lidské zdraví. Kromě toho by datový list složek měli poskytnout rovněž distributoři dodávající výrobky na trh v jiných členských státech, než ve kterých jsou dané výrobky již k dispozici. Za účelem optimalizace sdělování informací by povinnosti stanovené v tomto nařízení měly vycházet ze systému týkajícího se reakce na ohrožení zdraví, který již byl zaveden nařízením (ES) č. 1272/2008, neboť je již mnoha hospodářským subjektům a toxikologickým střediskům znám. Komise by měla být zmocněna stanovit technické požadavky pro splnění povinnosti poskytnout datový list složek.

(30)

Štítky zprostředkovávají uživatelům důležité informace o použití a bezpečnosti, například o přítomnosti látek senzibilizujících pokožku nebo dýchací cesty v detergentech a povrchově aktivních látkách, jako jsou alergenní vonné látky, konzervanty nebo enzymy. Uvedení informací o obsahu těchto látek na štítcích detergentů a povrchově aktivních látek uživatelům s alergiemi nebo alergickými predispozicemi umožňuje činit informovaná rozhodnutí, a tím se snižují možné reakce související s používáním detergentů a povrchově aktivních látek. Je proto nutné stanovit požadavky na označování detergentů a povrchově aktivních látek.

(31)

Jelikož označování detergentů a povrchově aktivních látek by mohlo spadat pod více právních aktů Unie, je třeba informace na štítcích detergentů a povrchově aktivních látek zjednodušit tak, aby v případě, že jsou na štítcích detergentů a povrchově aktivních látek požadovány podobné informace vyplývající z různých právních aktů Unie, byly tyto informace uvedeny pouze jednou v souladu s přísnějšími pravidly. Toto zjednodušení by na jedné straně zlepšilo čitelnost a srozumitelnost štítků pro konečné uživatele a na straně druhé by snížilo administrativní zátěž pro výrobce.

(32)

Vonné látky jsou organické sloučeniny s charakteristickou, obvykle příjemnou vůní, které se hojně používají v detergentech, jakož i v mnoha dalších výrobcích, jako jsou parfémy a jiné parfémované kosmetické přípravky. Tyto látky by mohly při kontaktu, zejména u citlivých osob, vyvolat alergickou reakci, a to i v nízkých koncentracích. Proto je důležité poskytovat informace o přítomnosti jednotlivých alergenů v detergentech, aby se senzibilizované osoby mohly vyhnout kontaktu s látkou, na kterou jsou alergické. Proto by měly být stanoveny zvláštní požadavky na označování, které by se uplatňovaly, pouze pokud nemají být alergenní vonné látky označeny podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Tím by se nejen zabránilo zbytečné administrativní zátěži pro hospodářské subjekty, ale také zajistilo, že spotřebitelé nebo jiní koneční uživatelé tyto informace obdrží jasnou formou, což poskytne vysoký stupeň ochrany zdraví pro senzibilizované osoby.

(33)

U některých látek, jako jsou konzervanty, jsou pro zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví potřebné další požadavky na označování. Požadavky na označování konzervantů by se proto měly vztahovat nejen na konzervanty záměrně přidané do detergentu výrobcem, ale také na ty, které vznikají ze směsí jeho složek a které se často označují jako „přenesené konzervanty“.

(34)

Informace o správném množství detergentu, které je třeba použít pro účely čištění, konkrétně informace o dávkování, by měly být uvedeny na štítku pracích prostředků pro spotřebitele, detergentů určených pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele a detergentů na povrchy určených pro spotřebitele, aby se zabránilo případnému nadměrnému použití detergentů, a tím se snížilo celkové množství detergentů a povrchově aktivních látek, které se dostávají do životního prostředí.

(35)

Digitální označování by mohlo zlepšit poskytování informací na štítcích jednak tím, že zamezí tomu, aby byly fyzické štítky přeplněny informacemi, a jednak tím, že uživatelé mohou využívat různé možnosti čtení, které jsou k dispozici pouze u digitálních formátů, jako je zvětšené písmo, automatické vyhledávání, hlasitá reprodukce nebo překlad do jiných jazyků. Digitální označování by tudíž mohlo zvýšit čitelnost, snadnost použití a srozumitelnost štítků pro spotřebitele, včetně zranitelných a zrakově postižených spotřebitelů. Poskytování digitálních štítků by také mohlo vést k účinnější správě povinností v oblasti označování ze strany hospodářských subjektů tím, že by se usnadnila aktualizace informací na štítcích, snížily by se náklady na označování a umožnilo by se cílenější poskytování informací uživatelům. Hospodářským subjektům by proto mělo být za určitých podmínek zajišťujících vysoký stupeň ochrany uživatelů umožněno poskytovat určité informace o detergentech na štítku pouze prostřednictvím digitálního štítku.

(36)

Aby se zamezilo zbytečné administrativní zátěži pro hospodářské subjekty a vzhledem k tomu, že digitální štítek doplňuje fyzický štítek, měly by mít hospodářské subjekty možnost rozhodnout se, zda budou používat digitální štítky, nebo zda budou všechny informace uvádět pouze na fyzickém štítku. Rozhodnutí o poskytnutí digitálního štítku by mělo být na výrobcích a dovozcích, kteří jsou odpovědní za poskytnutí přesného souboru informací na štítku.

(37)

Digitální označování by také mohlo způsobit problémy zranitelným skupinám obyvatelstva s žádnými nebo nedostatečnými digitálními dovednostmi a prohloubit digitální propast. Z tohoto důvodu by konkrétní informace, které mají být poskytnuty pouze prostřednictvím digitálního štítku, měly zohledňovat současnou úroveň digitální připravenosti a konkrétní situaci uživatelů detergentů, jakož i připravenost nezbytné bezdrátové a jiné technologické infrastruktury umožňující neomezený přístup k informacím. Kromě toho by na fyzickém štítku měly zůstat všechny informace týkající se ochrany zdraví a životního prostředí, jakož i minimální pokyny pro použití detergentů, aby všichni spotřebitelé a jiní koneční uživatelé mohli před nákupem detergentu učinit informovaná rozhodnutí a zajistit bezpečnou manipulaci s ním.

(38)

Pokud jde o detergenty a povrchově aktivní látky prodávané konečným uživatelům formou opětovného naplnění, mělo by být možné poskytovat větší množství informací pouze digitálně, aby bylo možné plně využít nejen výhody digitalizace, ale také velké přínosy pro životní prostředí, pokud jde o snížení množství obalů a souvisejícího obalového odpadu, které postup prodeje formou opětovného naplnění nabízí. Koneční uživatelé by však měli obdržet ve fyzické podobě alespoň zjednodušené pokyny pro dávkování pracích prostředků pro spotřebitele a informace o alergenních vonných látkách a konzervantech, aby se zabránilo riziku alergických reakcí.

(39)

V zájmu zajištění rovných podmínek pro hospodářské subjekty, které detergenty dodávají na trh, a v zájmu ochrany spotřebitelů a jiných konečných uživatelů by měly být stanoveny obecné požadavky na digitální označování. Hospodářské subjekty by například měly zajistit volný a snadný přístup k digitálním štítkům a oddělit povinné informace na štítcích požadované podle tohoto nařízení od ostatních informací.

(40)

Vzhledem k současnému rozvoji digitálních dovedností by měly hospodářské subjekty informace na štítcích poskytovat spotřebitelům a jiným konečným uživatelům, kteří nemají přístup k digitálnímu štítku, také alternativními prostředky. Tato povinnost by měla být uložena jako bezpečnostní opatření ke snížení případných rizik způsobených nedostupností informací na štítku, zejména pokud jde o detergenty nebo povrchově aktivní látky pro konečné uživatele prodávané formou opětovného naplnění, u kterých může být více informací uvedeno na pouze digitálním štítku.

(41)

Jelikož detergenty a povrchově aktivní látky pro konečné uživatele mají stejné použití a představují stejná rizika bez ohledu na to, v jakém formátu jsou dodávány na trh, měly by hospodářské subjekty, které dodávají na trh tyto přípravky formou opětovného naplnění, zajistit, aby tyto přípravky splňovaly stejné požadavky jako výrobky v individuálním balení. Kromě toho by spotřebitelé měli obdržet potřebné informace na štítcích v případě, že se rozhodnou pro detergenty prodávané formou opětovného naplnění, a měly být stanoveny minimální bezpečnostní požadavky pro doplňovací stanice. Prodej detergentů formou opětovného naplnění by proto měl být výslovně upraven tímto nařízením, aby byl zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a rovné podmínky pro hospodářské subjekty.

(42)

Aby bylo možné držet krok s technologickým vývojem a novými způsoby prodeje a zároveň zajistit kvalitní informace pro spotřebitele a účinné činnosti dozoru nad trhem, měly by být informace o detergentech a povrchově aktivních látkách uvedeny na štítku v případě prodeje na dálku, a to i prostřednictvím online tržišť.

(43)

Zajištění sledovatelnosti detergentu nebo povrchově aktivní látky v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém sledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které dodávají na trh nevyhovující detergenty nebo povrchově aktivní látky.

(44)

Výrobci by měli vytvořit digitální pas výrobku, který by poskytoval informace o souladu detergentů a povrchově aktivních látek pro konečné uživatele s tímto nařízením. Zatímco toto nařízení stanoví minimální obsah digitálního pasu výrobku, počínaje EU prohlášením o shodě, v budoucnu lze uvažovat o zahrnutí dalších informací, jako je technická dokumentace. Aby se orgánům dozoru nad trhem usnadnily kontroly detergentů nebo povrchově aktivních látek pro konečné uživatele a aby byl subjektům v dodavatelském řetězci, spotřebitelům a jiným konečným uživatelům, jakož i dalším relevantním zúčastněným stranám, jako jsou organizace občanské společnosti a výzkumní pracovníci, umožněn přístup k potřebným informacím, jako jsou složky, měly by být informace v digitálním pasu výrobku poskytovány digitálně a přímo přístupným a uživatelsky přívětivým způsobem prostřednictvím nosiče údajů. Nosič údajů by měl být jasně viditelný pro konečného uživatele před každým nákupem, a to i v případě, kdy je detergent nebo povrchově aktivní látka pro konečného uživatele dostupná prostřednictvím reklamy online. Orgány dozoru nad trhem, celní orgány, hospodářské subjekty, spotřebitelé a jiní koncoví uživatelé by proto měli mít prostřednictvím nosiče údajů okamžitý přístup k informacím, které se jich týkají, a to na základě jejich příslušných přístupových práv.

(45)

Aby se zamezilo nákladům pro společnosti, které jsou nepřiměřené širším přínosům, měl by digitální pas výrobku být pro konkrétní model detergentu nebo povrchově aktivní látky pro konečné uživatele specifický. Detergenty nebo povrchově aktivní látky pro konečné uživatele by měly být považovány za látky patřící ke stejnému modelu, pokud nedojde ke změnám ve složení nebo výrobě, které by vedly ke změnám na štítku výrobků.

(46)

Aby se zabránilo duplikaci investic do digitalizace ze strany všech zúčastněných subjektů včetně výrobců, orgánů dozoru nad trhem a celních orgánů, měl by být v případě, že jakékoli jiné právní předpisy Unie vyžadují pro detergenty a povrchově aktivní látky digitální pas výrobku, k dispozici jediný digitální pas výrobku obsahující informace požadované podle tohoto nařízení a daného jiného právního předpisu Unie. Kromě toho by měl být digitální pas výrobku zavedený podle tohoto nařízení plně interoperabilní s jakýmkoli digitálním pasem výrobku požadovaným podle jiných právních předpisů Unie.

(47)

Zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 (10) rovněž stanoví požadavky a technické specifikace pro digitální pas výrobku, zřízení registru Komise pro digitální pasy výrobku (dále jen „registr“), v němž jsou informace uvedené v tomto digitálním pasu výrobku uloženy, a propojení tohoto registru s jednotným celním portálem Evropské unie pro výměnu certifikátů zavedeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 (11). Uvedené nařízení by mohlo ve střednědobém horizontu do své působnosti zahrnout detergenty nebo povrchově aktivní látky, což by vyžadovalo, aby pro ně byl k dispozici digitální pas výrobku.

(48)

Digitální pas výrobku pro detergenty a povrchově aktivní látky pro konečné uživatele vytvořený podle tohoto nařízení by proto měl splňovat stejné požadavky a technické prvky jako ty, které jsou stanoveny v nařízení (EU) 2024/1781, včetně jeho technických, významových a organizačních aspektů spojení mezi dvěma koncovými body a přenosu údajů.

(49)

Je nezbytné, aby bylo výrobcům i uživatelům jasné, že vytvořením digitálního pasu výrobku pro detergent nebo povrchově aktivní látku pro konečné uživatele výrobce prohlašuje, že přípravek je v souladu se všemi platnými požadavky a že za tento soulad nese plnou odpovědnost.

(50)

Pokud jsou informace poskytovány pouze digitálně, je třeba vyjasnit, že tyto informace by měly být poskytovány prostřednictvím jediného nosiče údajů, avšak odděleně a měly by být jasně odlišeny od jiných informací. To by usnadnilo práci orgánům dozoru nad trhem a také zajistilo přehlednost pro spotřebitele a jiné konečné uživatele, pokud jde o různé informace, které jsou jim k dispozici v digitální podobě.

(51)

Na detergenty a povrchově aktivní látky se vztahuje kapitola VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (12), která stanoví pravidla týkající se kontrol výrobků vstupujících na trh Unie. Orgány odpovědné za tyto kontroly, kterými jsou téměř ve všech členských státech celní orgány, je mají provádět na základě analýzy rizik podle článků 46 a 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (13), jeho prováděcích aktů a příslušných pokynů. Toto nařízení by proto nemělo žádným způsobem měnit kapitolu VII nařízení (EU) 2019/1020 ani způsob, jakým orgány odpovědné za kontroly výrobků vstupujících na trh Unie organizují a vykonávají své činnosti.

(52)

Kromě rámce kontrol stanoveného v kapitole VII nařízení (EU) 2019/1020 by celní orgány měly mít možnost automaticky ověřovat, zda existuje digitální pas výrobku pro dovážené detergenty a povrchově aktivní látky, na které se vztahuje toto nařízení, s cílem posílit kontroly na vnějších hranicích Unie a zabránit vstupu nevyhovujících detergentů a povrchově aktivních látek na trh Unie.

(53)

Pokud jsou detergenty a povrchově aktivní látky pro konečné uživatele pocházející ze třetích zemí propouštěny do celního režimu propuštění do volného oběhu, měl by daný hospodářský subjekt poskytnout celním orgánům odkaz na digitální pas výrobku pro tyto detergenty a povrchově aktivní látky. Tento odkaz by měl odpovídat jedinečnému registračnímu identifikátoru, který registr sdělí hospodářskému subjektu. Celní orgány by měly přinejmenším ověřit, zda jedinečný registrační identifikátor a příslušný zbožový kód daného detergentu nebo dané povrchově aktivní látky pro konečné uživatele, který jim byl poskytnut nebo zpřístupněn, odpovídají údajům, jež jsou v registru uloženy. To by celním orgánům umožnilo ověřit, zda pro dovážené detergenty a povrchově aktivní látky existuje digitální pas výrobku. K provedení tohoto automatického ověřování by mělo být použito propojení mezi registrem a jednotným celním portálem Evropské unie pro výměnu certifikátů.

(54)

Údaje uvedené v digitálním pasu výrobku mají celním orgánům umožnit, aby zdokonalily a usnadnily řízení rizik a umožnily lepší zacílení kontrol na hranicích. Celní orgány by proto měly mít možnost získávat údaje uvedené v digitálním pasu výrobku a souvisejícím registru a používat je k plnění svých úkolů v souladu s právem Unie, mimo jiné pro účely řízení rizik v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013.

(55)

Automatické ověřování odkazu na digitální pas výrobku celními orgány by u detergentů a povrchově aktivních látek vstupujících na trh Unie nemělo nahrazovat ani měnit povinnosti orgánů dozoru nad trhem, ale naopak by mělo doplňovat celkový rámec pro kontroly výrobků vstupujících na trh Unie. Orgány dozoru nad trhem by měly v souladu s nařízením (EU) 2019/1020 provádět kontroly údajů uvedených v digitálních pasech výrobků, kontroly výrobků na trhu a v případě pozastavení propuštění do volného oběhu orgány pověřenými kontrolami na vnějších hranicích Unie určovat soulad a vážná rizika výrobků podle kapitoly VII nařízení (EU) 2019/1020.

(56)

Dozor nad trhem je jedním ze základních nástrojů při zajišťování řádného a jednotného uplatňování práva Unie. Nařízení (EU) 2019/1020 stanoví rámec pro dozor nad trhem s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie. Členské státy by proto měly organizovat a provádět dozor nad trhem s detergenty a povrchově aktivními látkami v souladu s uvedeným nařízením.

(57)

Nařízení (ES) č. 648/2004 stanoví ochranný postup, který Komisi umožňuje přezkoumat důvodnost opatření, které členský stát přijal, pokud jde o detergenty a povrchově aktivní látky, u nichž se má za to, že představují riziko. V zájmu zvýšení transparentnosti je nezbytné zlepšit předchozí ochranný postup s cílem dosáhnout jeho větší účinnosti a využít odborných znalostí, jež jsou k dispozici ve členských státech. Předchozí systém by měl být nahrazen postupem, na jehož základě budou zainteresované strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o detergenty a povrchově aktivní látky představující riziko pro zdraví nebo životní prostředí. Tento postup by měl orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat co nejdříve, pokud jde o takové detergenty a povrchově aktivní látky. Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů s použitím přezkumného postupu stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14) rozhodnout, zda je předběžné opatření přijaté ohledně detergentů nebo povrchově aktivních látek představujících riziko, důvodné. Tento zvláštní ochranný postup se použije, aniž jsou dotčeny běžné kontroly prováděné orgány dozoru nad trhem v souladu s nařízením (EU) 2019/1020.

(58)

Zkušenosti získané při uplatňování nařízení (ES) č. 648/2004 ukázaly, že vyhovující detergenty a povrchově aktivní látky přesto v určitých případech představovaly riziko pro zdraví nebo životní prostředí. Měla by být přijata ustanovení s cílem zajistit, aby orgány dozoru nad trhem přijaly opatření proti všem detergentům nebo povrchově aktivním látkám, které představují riziko pro zdraví nebo životní prostředí, a to i v případě, že je daný výrobek v souladu s právními požadavky. Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů s použitím přezkumného postupu stanoveného v nařízení (EU) č. 182/2011 rozhodnout, zda je předběžné opatření přijaté ohledně vyhovujících detergentů nebo povrchově aktivních látek, u nichž členský stát zjistí, že představují riziko pro zdraví a bezpečnost osob nebo životního prostředí, důvodné.

(59)

Za účelem zohlednění technického a vědeckého pokroku nebo nových vědeckých poznatků a úrovně digitální připravenosti by měla být na Komisi souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o: změnu příloh tohoto nařízení za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku; další doplnění obecných požadavků na digitální označování; změnu informací na štítku, které mohou být poskytnuty pouze v digitálním formátu; změnu limitu alergenních vonných látek, pokud jsou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 (15) stanoveny individuální koncentrační limity pro alergenní vonné látky založené na riziku, nebo doplnění nových alergenních vonných látek; a změnu stávajících požadavků na biologickou rozložitelnost za účelem zavedení požadavků na biologickou rozložitelnost látek a směsí jiných než povrchově aktivních látek v detergentech, včetně detergentů v kapslích, pokud to vyžadují nové vědecké poznatky, nebo umožnění odchylky od těchto kritérií v řádně odůvodněných případech. Komise by měla být zmocněna rovněž k tomu, aby prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci měnila konkrétní informace, které mají být uvedeny v digitálním pasu výrobku, jakož i informace, které mají být uloženy v registru. V zájmu usnadnění práce celních orgánů v souvislosti s detergenty a povrchově aktivními látkami a s požadavky stanovenými v tomto nařízení je třeba zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha tohoto nařízení obsahující seznam zbožových kódů, jak jsou uvedeny v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (16), a popisy výrobků u detergentů a povrchově aktivních látek. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (17). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(60)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných technických požadavků na digitální pas výrobku pro detergenty a povrchově aktivní látky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(61)

Vzhledem k nutnosti zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a zohlednit nový vývoj založený na vědeckých poznatcích by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Komise by měla mimo jiné posoudit, zda toto nařízení dosahuje svých cílů, s přihlédnutím k dopadu na malé a střední podniky. Pokud jde o fosfor, zpráva by měla obsahovat posouzení proveditelnosti dalšího snižování limitů pro fosfor s cílem v budoucnu jeho používání pokud možno postupně ukončit. Pokud jde o nejškodlivější látky, měla by Komise s přihlédnutím k úspěchům dosaženým podle jiných relevantních právních předpisů Unie posoudit, zda je třeba do tohoto nařízení zahrnout ustanovení o přítomnosti těchto látek v detergentech a povrchově aktivních látkách, aby bylo zajištěno splnění cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu, pokud jde o obecný přístup k řízení rizik u nejškodlivějších látek ve spotřebních výrobcích, a případně aby bylo používání těchto látek postupně ukončeno. Kromě toho, pokud jde o biocidní účinné látky, Komise by měla posoudit potřebu zavést přísnější pravidla, aby se zabránilo obcházení systému schvalování zavedeného nařízením (EU) č. 528/2012.Aby byl zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, podpořeny inovace a posílena konkurenceschopnost, měla by Komise posoudit bezpečnostní požadavky na detergenty obsahující mikroorganismy. S cílem usnadnit přechod k plně oběhovému hospodářství by měla Komise posoudit zavedení cílů pro obnovitelné suroviny a recyklovaný obsah v detergentech.

(62)

Toto nařízení zavádí možnost uvést v určitých situacích část povinně požadovaných informací pouze na digitálních štítcích a požaduje vytvoření digitálního pasu výrobku pro detergenty a povrchově aktivní látky. Je proto nezbytné poskytnout hospodářským subjektům dostatek času, aby splnily své povinnosti podle tohoto nařízení, členským státům, aby vytvořily správní infrastrukturu nezbytnou pro jeho používání, a Komisi, aby připravila zavedení technických požadavků na digitální pas výrobku. Toto nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy lze rozumně očekávat dokončení těchto příprav.

(63)

Aby byla zajištěna právní jistota a zamezilo se plýtvání, potřebují mít hospodářské subjekty možnost prodávat zásoby, které jsou ke dni použitelnosti tohoto nařízení v distribučním řetězci nebo ve skladu. Je proto třeba stanovit přechodná opatření, jež umožní dodávat na trh detergenty a povrchově aktivní látky, které byly uvedeny na trh v souladu s nařízením (ES) č. 648/2004 před uvedeným datem, aniž by takové výrobky musely splňovat požadavky stanovené tímto nařízením. Distributoři by proto měli mít možnost dodávat takové detergenty a povrchově aktivní látky, konkrétně zásoby, které se před datem použitelnosti tohoto nařízení již nacházejí v distribučním řetězci.

(64)

Aby byla dále zajištěna právní jistota a zamezilo se plýtvání, je důležité, aby hospodářské subjekty mohly po omezenou dobu ode dne použitelnosti tohoto nařízení prodávat zásoby, které v distribučním řetězci ještě nejsou. Za tímto účelem by měla být rovněž přijata přechodná ustanovení, která umožní uvádět na trh detergenty a povrchově aktivní látky, které ke dni použitelnosti tohoto nařízení ještě nejsou v distribučním řetězci, aniž by tyto výrobky musely být v souladu s tímto nařízením, za předpokladu, že jsou v souladu s nařízením (ES) č. 648/2004. Výrobci a dovozci by proto měli mít možnost uvádět na trh tyto detergenty a povrchově aktivní látky, konkrétně zásoby, které ještě nejsou v distribučním řetězci, po datu použitelnosti tohoto nařízení. Vzhledem k účelu tohoto přechodného období by tato možnost měla být přísně časově omezena na dobu jednoho roku po tomto datu, a zejména by nemělo být možné tyto zásoby dodávat na trh po uplynutí tohoto období jednoho roku.

(65)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit fungování vnitřního trhu a zároveň to, aby detergenty a povrchově aktivní látky na trhu splňovaly požadavky, které zajišťují vysoký stupeň ochrany zdraví a životního prostředí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,