|
+PŘÍLOHA V KRITÉRIA PRO OVĚŘOVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 15 |
PŘÍLOHA V KRITÉRIA PRO OVĚŘOVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 15
PŘÍLOHA V KRITÉRIA PRO OVĚŘOVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 15 ČÁST A – Ověřování emisí ze stacionárních zařízení Obecné zásady 1. Emise z každé činnosti uvedené v příloze I podléhají ověřování. 2. Postup ověřování zahrnuje posuzování zprávy podle čl. 14 odst. 3 a monitorování v průběhu předchozího roku. Zabývá se spolehlivostí, důvěryhodností a přesností monitorovacích systémů a hlášených údajů a informací vztahujících se k emisím, zejména:
a)
ohlášenými údaji o činnosti a souvisejícími měřeními a výpočty;
b)
výběrem a použitím emisních faktorů;
c)
výpočty vedoucími k určení celkových emisí a
d)
jsou-li prováděna měření, vhodností výběru metod měření a jejich využitím. 3. Ohlášené emise mohou být potvrzeny, pouze pokud spolehlivé a důvěryhodné údaje a informace umožňují stanovit emise s vysokým stupněm jistoty. Vysoký stupeň jistoty vyžaduje, aby provozovatel prokázal, že:
a)
ohlášené údaje neobsahují žádné rozpory;
b)
shromažďování údajů bylo prováděno v souladu s platnými vědeckými normami a
c)
příslušné záznamy o zařízení jsou úplné a souvislé. 4. Ověřovateli je umožněn přístup na všechna místa a ke všem informacím souvisejícím s předmětem ověřování. 5. Ověřovatel bere v úvahu, zda je zařízení zaregistrováno v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS). Metodologie Strategická analýza 6. Ověřování je založeno na strategické analýze všech činností prováděných v zařízení. To vyžaduje, aby ověřovatel měl přehled o všech činnostech a jejich významu pro emise. Analýza postupu 7. Ověřování předložených informací se případně provádí v místě zařízení. Ověřovatel používá kontroly na místě k určení spolehlivosti ohlašovaných údajů a informací. Analýza rizik 8. Ověřovatel podrobí hodnocení všechny zdroje emisí v zařízení se zřetelem na spolehlivost údajů každého zdroje přispívajícího k celkovým emisím zařízení. 9. Na základě této analýzy ověřovatel výslovně určí zdroje s vysokým rizikem chyb a další aspekty postupu monitorování a podávání zpráv, které pravděpodobně mohou přispívat k chybám při určování celkových emisí. To zvláště zahrnuje výběr emisních faktorů a výpočtů nezbytných k určení úrovně emisí z jednotlivých zdrojů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat uvedeným zdrojům s vysokým rizikem chyb a uvedeným aspektům postupu monitorování. 10. Ověřovatel přihlíží ke všem účinným metodám řízení rizik uplatňovaným provozovatelem za účelem minimalizace stupně nejistoty. Zpráva 11. Ověřovatel vyhotoví zprávu o postupu ověřování, která uvádí, zda je zpráva podle čl. 14 odst. 3 uspokojivá. Tato zpráva uvádí všechny aspekty týkající se provedené práce. Prohlášení, že zpráva podle čl. 14 odst. 3 je uspokojivá, může být učiněno, pokud podle názoru ověřovatele nejsou k celkovým emisím uvedeny zjevně chybné údaje. Minimální požadavky na způsobilost ověřovatele 12. Ověřovatel je nezávislý na provozovateli, provádí svou činnost odborně a objektivně a je obeznámen:
a)
s ustanoveními této směrnice, jakož i s příslušnými normami a pokyny přijatými Komisí podle čl. 14 odst. 1;
b)
s právními, regulačními a správními požadavky týkajícími se ověřovaných činností a
c)
se zajišťováním všech informací vztahujících se ke každému zdroji emisí v zařízení, zejména informací o shromažďování, měření a výpočtu údajů a podávání zpráv o nich. ČÁST B – Ověřování emisí z činností v oblasti letectví 13. Při ověřování zpráv o emisích z letů spadajících do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I se použijí všeobecné zásady a metodika stanovené v této příloze. Za tímto účelem
a)
odkaz na provozovatele v odstavci 3 se považuje za odkaz na provozovatele letadla a odkaz na zařízení v písmenu c) uvedeného odstavce se považuje za odkaz na letadla používaná pro výkon činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;
b)
odkaz na zařízení v odstavci 5 se považuje za odkaz na provozovatele letadla;
c)
odkaz na činnosti prováděné v zařízení v odstavci 6 se považuje za odkaz na činnosti v oblasti letectví, na které se vztahuje zpráva a které vykonává provozovatel letadla;
d)
odkaz na místo zařízení v odstavci 7 se považuje za odkaz na místa používaná provozovatelem letadla pro vykonávání činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;
e)
odkazy na zdroje emisí v zařízení v odstavcích 8 a 9 se považují za odkazy na letadla, za která je provozovatel letadla odpovědný, a
f)
odkazy na provozovatele v odstavcích 10 a 12 se považují za odkazy na provozovatele letadla. Další ustanovení týkající se ověřování zpráv o emisích v oblasti letectví 14. Ověřovatel zejména zjistí, zda
a)
všechny lety spadající pod činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I byly zohledněny. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje z časového plánu a další údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal;
b)
jsou agregované údaje o spotřebě paliva a údaje o palivu zakoupeném nebo jiným způsobem dodaném do letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví celkově v souladu. Další ustanovení týkající se ověřování údajů o tunokilometrech předložených pro účely článku 3e a článku 3f 15. Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích podle čl. 14 odst. 3 stanovené v této příloze se případně použijí obdobným způsobem i při ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví. 16. Ověřovatel zejména zjistí, zda v žádosti podle čl. 3e odst. 1 a čl. 3f odst. 2 daného provozovatele byly zohledněny pouze lety, za něž je provozovatel odpovědný, které byly skutečně vykonány a spadají do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal. Kromě toho ověřovatel zjistí, zda užitečné zatížení nahlášené provozovatelem letadla odpovídá záznamům o užitečném zatížení, které vede daný provozovatel z bezpečnostních důvodů. ČÁST C Ověřování emisí odpovídajících činnostem uvedeným v příloze III Obecné zásady 1. Emise odpovídající činnostem uvedeným v příloze III jsou předmětem ověřování. 2. Postup ověřování zahrnuje posuzování zprávy podle čl. 14 odst. 3 a monitorování v průběhu předchozího roku. Zabývá se spolehlivostí, důvěryhodností a přesností monitorovacích systémů a hlášených údajů a informací vztahujících se k emisím, zejména:
a)
ohlášenými palivy propuštěnými ke spotřebě a souvisejícími výpočty;
b)
výběrem a použitím emisních faktorů;
c)
výpočty vedoucími k určení celkových emisí. 3. Ohlášené emise mohou být potvrzeny, pouze pokud spolehlivé a důvěryhodné údaje a informace umožňují stanovit emise s vysokým stupněm jistoty. Vysoký stupeň jistoty vyžaduje, aby regulovaný subjekt prokázal, že:
a)
ohlášené údaje neobsahují žádné rozpory;
b)
shromažďování údajů bylo prováděno v souladu s platnými vědeckými normami a
c)
příslušné záznamy o regulovaném subjektu jsou úplné a souvislé. 4. Ověřovateli je umožněn přístup na všechna místa a ke všem informacím souvisejícím s předmětem ověřování. 5. Ověřovatel bere v úvahu, zda je regulovaný subjekt zaregistrován v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS). Metodologie Strategická analýza 6. Ověřování je založeno na strategické analýze všech množství paliv propuštěných ke spotřebě regulovaným subjektem. To vyžaduje, aby ověřovatel měl přehled o všech činnostech, prostřednictvím kterých regulovaný subjekt propouští paliva pro spotřebu, a o jejich významu pro emise. Analýza postupu 7. Ověřování předložených údajů a informací se případně provádí v místě regulovaného subjektu. Ověřovatel používá kontroly na místě k určení spolehlivosti ohlašovaných údajů a informací. Analýza rizik 8. Ověřovatel podrobí hodnocení všechny způsoby, jimiž jsou paliva regulovaným subjektem propouštěna ke spotřebě se zřetelem na spolehlivost údajů o celkových emisích regulovaného subjektu. 9. Na základě této analýzy ověřovatel výslovně určí jakékoli prvky s vysokým rizikem chyb a další aspekty postupu monitorování a podávání zpráv, které pravděpodobně mohou přispívat k chybám při určování celkových emisí. To zvláště zahrnuje výpočty nezbytné pro určení úrovně emisí z jednotlivých zdrojů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat uvedeným prvkům s vysokým rizikem chyb a uvedeným aspektům postupu monitorování. 10. Ověřovatel přihlíží ke všem účinným metodám řízení rizik uplatňovaným regulovaným subjektem za účelem minimalizace stupně nejistoty. Zpráva 11. Ověřovatel vyhotoví zprávu o postupu ověřování, v níž uvede, zda je zpráva podle čl. 14 odst. 3 uspokojivá. Tato zpráva uvádí všechny aspekty týkající se provedené práce. Prohlášení, že zpráva podle čl. 14 odst. 3 je uspokojivá, může být učiněno, pokud podle názoru ověřovatele nejsou k celkovým emisím uvedeny zjevně chybné údaje. Minimální požadavky na způsobilost ověřovatele 12. Ověřovatel je nezávislý na regulovaném subjektu, provádí svou činnost odborně a objektivně a je obeznámen:
a)
s ustanoveními této směrnice, jakož i s příslušnými normami a pokyny přijatými Komisí podle čl. 14 odst. 1;
b)
s právními, regulačními a správními požadavky týkajícími se ověřovaných činností a
c)
se zajišťováním všech informací vztahujících se ke každému způsobu, kterým jsou paliva regulovaným subjektem propouštěna ke spotřebě, zejména informací o shromažďování, měření a výpočtu údajů a podávání zpráv o nich. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|