|
+PŘÍLOHA IV Společný obecný rámec pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení |
PŘÍLOHA IV Společný obecný rámec pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení
PŘÍLOHA IV Společný obecný rámec pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení 1. Komise stanoví definici ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a metodiku jeho výpočtu, s cílem hodnotit schopnosti budovy nebo její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů a sítě a zlepšovat svou energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení zahrnuje prvky zlepšené úspory energie, referenční srovnávání a prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně více propojených a inteligentních zařízení. Metodika zohlední takové prvky, jako je potenciální existence digitálního dvojčete budovy. Metodika zohlední prvky jako inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu, zabudované domácí spotřebiče, dobíjecí body pro elektrická vozidla, skladování energie a podrobně popsané funkce a interoperabilitu těchto prvků, jakož i vnitřní mikroklimatické podmínky, energetickou účinnost, úrovně náročnosti a flexibilitu, kterou umožňují. 2. Metodika stojí na těchto klíčových funkcích souvisejících s budovou a jejími technickými systémy:
a)
schopnost zachovat míru energetické náročnosti a energeticky účinný provoz budovy přizpůsobením spotřeby energie například využíváním energie z obnovitelných zdrojů;
b)
schopnost přizpůsobovat svůj provozní mód v reakci na potřeby uživatelů s náležitým zohledněním uživatelské vstřícnosti, zachování zdravých vnitřních mikroklimatických podmínek a schopnosti podávat zprávy o využívání energie;
c)
flexibilita, pokud jde o celkovou energetickou náročnost budovy, včetně její schopnosti umožnit účast na aktivní i pasivní a implicitní i explicitní reakci na potřeby, prostřednictvím jejího skladování energie a dodávání energie zpět do sítě, například flexibilitou a schopností přesouvat zatížení, a
d)
schopnost zlepšovat svou energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost využíváním energeticky úsporných technologií. 3. Metodika může dále zohledňovat:
a)
interoperabilitu mezi systémy (inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, zabudované domácí spotřebiče, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu v budově a senzory kvality vnitřního vzduchu a ventilace) a
b)
příznivý vliv stávajících komunikačních sítí, zejména existenci fyzické infrastruktury uvnitř budovy připravené pro vysokorychlostní připojení, jako je například dobrovolné označení „připraveno na širokopásmové připojení“, a existenci přístupového bodu u budov s větším počtem bytových jednotek v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ( 15 ). 4. Metodika nesmí mít negativní dopad na stávající vnitrostátní režimy certifikace energetické náročnosti a musí vycházet ze souvisejících iniciativ na vnitrostátní úrovni při zohlednění zásady vlastnictví uživatelem, ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti v souladu s příslušným právem Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí, jakož i nejlepších dostupných technik pro kybernetickou bezpečnost. 5. Metodika stanoví nejvhodnější formát parametru ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a musí být jednoduchá, transparentní a snadno pochopitelná pro spotřebitele, vlastníky, investory a účastníky trhu reagující na poptávku. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|