+Článek 390 Výpočet hodnoty expozice
---+Článek 390 1.
---+Článek 390 2.
---+Článek 390 3.
---+Článek 390 4.
---+Článek 390 5.
---+Článek 390 6.
---+Článek 390 7.
---+Článek 390 8.
---+Článek 390 9.

Článek 390 Výpočet hodnoty expozice

-

1. Přehled

,
Článek 390 1.
Celkové expozice vůči ekonomicky spjaté skupině klientů se vypočítají jako součet expozic vůči jednotlivým klientům v této skupině.
Článek 390 2.
Celkové expozice vůči jednotlivým klientům se vypočítají jako součet expozic obchodního portfolia a investičního portfolia.
Článek 390 3.

Pro expozice v obchodním portfoliu instituce mohou:

a) 

kompenzovat své dlouhé pozice a krátké pozice ve stejných finančních nástrojích vydaných daným klientem, přičemž se čistá pozice u každého z jednotlivých nástrojů vypočítá podle metod uvedených v části třetí hlavě IV kapitole 2;

b) 

kompenzovat své dlouhé pozice a krátké pozice v různých finančních nástrojích vydaných daným klientem, ale pouze pokud má podkladový finanční nástroj krátké pozice nižší pořadí přednosti než podkladový finanční nástroj dlouhé pozice nebo pokud mají podkladové nástroje stejné pořadí přednosti.

Pro účely písmen a) a b) mohou být finanční nástroje zařazeny do košů na základě různých stupňů přednosti s cílem stanovit relativní pořadí přednosti jednotlivých pozic.
Článek 390 4.
Instituce vypočítají hodnoty expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II a u smluv o úvěrových derivátech přímo uzavřených s klientem v souladu s jednou z metod stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3 až 5, v závislosti na příslušném případě. Expozice vyplývající z transakcí uvedených v článcích 378, 379 až 380 se vypočítají způsobem stanoveným v uvedených článcích.

Při výpočtu hodnoty expozice u smluv podle prvního pododstavce, jsou-li tyto smlouvy zařazeny do obchodního portfolia, instituce rovněž dodržují zásady stanovené v článku 299.

Odchylně od prvního pododstavce mohou instituce se svolením používat metody uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 oddíle 4 a v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 6 používat tyto metody pro výpočet hodnoty expozice u transakcí s financováním cenných papírů.
Článek 390 5.
Instituce k celkové expozici vůči klientovi přičtou expozici vzniklou na základě derivátových smluv uvedených v příloze II a smluv o úvěrových derivátech, pokud smlouva nebyla přímo uzavřena s tímto klientem, avšak tento klient vydal podkladový dluhový nebo akciový nástroj.
Článek 390 6.

Expozice nezahrnují:

a) 

v případě devizových operací expozice s obvyklým průběhem vypořádání do dvou obchodních dnů po zaplacení;

b) 

v případě koupě nebo prodeje cenných papírů expozice s obvyklým průběhem vypořádání do pěti obchodních dnů po zaplacení nebo dodání cenných papírů podle toho, k čemu dojde dřív;

c) 

v případě poskytování služeb převodů peněz, včetně provádění platebních služeb, clearingu a vypořádání v jakékoli měně a korespondenčního bankovnictví nebo clearingu finančních nástrojů a vypořádání transakcí a úschovy pro klienty, opožděné příjmy prostředků financování a jiné expozice vzniklé z důvodu činnosti klienta, které trvají nejdéle do následujícího pracovního dne;

d) 

v případě poskytování služeb převodů peněz, včetně provádění platebních služeb, clearingu a vypořádání v jakékoli měně a korespondenčního bankovnictví, expozice v horizontu jednoho dne (intra-day) vůči institucím poskytujícím tyto služby;

e) 

expozice odečtené od položek kmenového kapitálu tier 1 nebo položek vedlejšího kapitálu tier 1 v souladu s články 36 a 56 nebo jakýkoli jiný odpočet od těchto položek, který vede ke snížení solventnostního poměru.
Článek 390 7.
Za účelem zjištění celkové expozice vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů, pokud jde o klienty, vůči nimž má instituce expozice na základě transakcí uvedených v čl. 112 písm. m) a o) nebo na základě jiných transakcí, u nichž existuje expozice vůči podkladovým aktivům, instituce posoudí své podkladové expozice s přihlédnutím k ekonomické podstatě struktury transakce a rizikům spojeným se strukturou vlastní transakce, aby určila, zda tato struktura představuje dodatečnou expozici.
Článek 390 8.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

podmínky a metodiky používané k určení celkové expozice vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů, pokud jde o druhy expozic uvedené v odstavci 7;

b) 

podmínky, za nichž struktura transakce uvedená v odstavci 7 nepředstavuje dodatečnou expozici.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 390 9.
Pro účely odstavce 5 EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění toho, jak určit expozice vzniklé na základě derivátových smluv uvedených v příloze II a smluv o úvěrových derivátech, pokud smlouva nebyla přímo uzavřena s tímto klientem, avšak slouží jako podklad dluhového nebo akciového nástroje vydaného tímto klientem, za účelem jejich začlenění do expozic vůči němu.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy