1. Při posuzování toho, zda je interní model instituce řádně používán, jak vyžaduje čl. 325bi odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o výpočet ukazatelů částečného očekávaného deficitu podle článku 325bc uvedeného nařízení, příslušné orgány:
a)
ověří, zda je funkce odhadu, kterou instituce používá k odhadu rizikových ukazatelů očekávaného deficitu, koncepčně správná a přiměřeně přesná;
b)
ověří, zda instituce při výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu
a
, jak vyžaduje čl. 325bc odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, určuje efektivní horizonty likvidity rizikových faktorů dané pozice s přihlédnutím ke splatnosti pozice v souladu s čl. 325bd odst. 4 uvedeného nařízení;
c)
ověří, zda instituce v rámci interních strategií uvedených v čl. 325bi odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013 stanovila objektivní kritéria, která jsou vhodná pro výběr rizikových faktorů tvořících podsoubor modelovatelných rizikových faktorů podle čl. 325bc odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení;
d)
ověří, zda rizikové faktory, které nejsou součástí podsouboru modelovatelných rizikových faktorů vybraných institucí v souladu s čl. 325bc odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, zůstávají při výpočtu
a
konstantní;
e)
ověří, zda jsou techniky používané pro výpočet
a techniky používané pro výpočet
stejné, s výjimkou těch odchylek, které jsou nezbytné pro zajištění splnění požadavků stanovených v čl. 325bc odst. 2 až 4 nařízení (EU) č. 575/2013;
f)
ověří, zda instituce při výpočtu
používá v období pozorování údaje, které mají stejnou váhu;
g)
v souvislosti s určením zátěžového období ověří, zda souvislá časová okna v délce dvanácti měsíců testovaná ke stanovení zátěžového období začínají nejpozději 1. ledna 2007, jak je uvedeno v čl. 325bc odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013, a zda interní strategie instituce stanoví četnost aktualizace zátěžového období pro výpočet ukazatelů částečného očekávaného deficitu a další použitelná kritéria, která vedou k jeho aktualizaci.
Pro účely písmene e) získají příslušné orgány přehled o rozdílech v technikách použitých institucí při výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu kalibrovaných na poslední dvanáctiměsíční období a na zátěžové období a ověří, zda tyto rozdíly nepřesahují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 575/2013.
Pro účely písmene g) příslušné orgány ověří, a to i na základě minulých aktualizací, zda je zátěžové období aktualizováno alespoň čtvrtletně a zda instituce uplatňuje případná kritéria stanovená v interních strategiích.
ověří, jakým způsobem instituce volí funkci odhadu, kterou používá, a analýzu provedenou na podporu této volby;
b)
ověří, zda funkce odhadu očekávaného deficitu odpovídá buď integrálu funkce odhadu pro výše hodnoty v riziku podle článku 325bf nařízení (EU) č. 575/2013 chápanému jako funkce pravděpodobnosti koncové hodnoty (tail probability) od nuly do jedné minus příslušná úroveň spolehlivosti, děleno jedna minus příslušná úroveň spolehlivosti, anebo odpovídá konzervativnější volbě;
c)
mohou porovnat funkce odhadu hodnoty v riziku a očekávaného deficitu, které instituce používá, s funkcemi odhadu uvedenými v tabulce 1.
Tabulka 1
Funkce odhadu hodnoty v riziku
Funkce odhadu očekávaného deficitu
;
kde:
označuje i-tou nejnižší hodnotu ve vzorku použitém pro odhad, tj. je nejzávažnější ztráta ve vzorku zisků a ztrát, přičemž obvykle jde o vysoké záporné číslo;
N označuje počet hodnot ve vzorku
použitém pro odhad;
α označuje pravděpodobnost koncové hodnoty, tj. jedna minus úroveň spolehlivosti;
označuje celočíselnou část argumentu
pro očekávaný deficit se předpokládá, že , tj. počítá se pro levou koncovou hodnotu vzorku,
pro očekávaný deficit se předpokládá, že , tj. více než jedna ztráta je v koncové hodnotě α vzorku zisků a ztrát;
.
d)
pokud je výpočet rizikových ukazatelů očekávaného deficitu založen na simulacích Monte Carlo, ověří, zda počet simulací zajišťuje konvergenci směrem ke stabilním výsledkům.
Pro účely písmene d) příslušné orgány přezkoumají testy provedené institucí za účelem stanovení počtu simulací a statistické testy zajišťující, že vlastnosti náhodnosti posloupností použitých k vytvoření simulace jsou přiměřené. Pokud příslušný orgán považuje tyto testy za nedostatečné, může použít metodu posuzování podle odstavce 4.
požadují, aby instituce poskytla statistickou chybu Monte Carlo na úrovni spolehlivosti 95 %, a ověřit, zda je metoda použitá k měření této statistické chyby správná;
b)
požadují, aby instituce vypočítala rizikové ukazatele očekávaného deficitu s několika různými výchozími hodnotami, přičemž všechny ostatní předpoklady jsou stejné;
c)
posoudí, zda jsou rozdíly v rizikových ukazatelích očekávaného deficitu s různými výchozími hodnotami vyplývající z výpočtu podle písmene b) slučitelné se statistickou chybou uvedenou v písmenu a);
d)
pokud příslušné orgány považují výsledky uvedené v písmenu c) za neslučitelné, posoudí hlavní příčinu této neslučitelnosti a posoudí počet simulací potřebných k zajištění toho, aby statistická chyba byla nižší než 5 %.
získají přehled rizikových faktorů, které si instituce zvolila, a ověří:
i)
zda kritéria zajišťují dostatečnou úroveň pokrytí vybraných typů modelovatelných rizikových faktorů ve srovnání s úplným souborem modelovatelných rizikových faktorů, kterým je instituce vystavena;
ii)
zda jsou kritéria taková, že se v průběhu času očekává překročení prahové hodnoty podle čl. 325bc odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;
iii)
zda instituce testuje alternativní podsoubory modelovatelných rizikových faktorů, aby zajistila, že její výběr nepodhodnotí kapitálové požadavky;
iv)
zda instituce při své volbě upřednostňuje výběr rizikových faktorů, pro které existují údaje v zátěžovém období, před rizikovými faktory, pro které se používají zástupné ukazatele, a pokud tomu tak není, příslušné orgány posoudí, proč instituce toto kritérium neuplatnila, a zda by jiná volba zlepšila kvalitu ukazatele neomezeného a částečného očekávaného deficitu;
b)
ověří, zda v případě, že má pozice splatnost kratší než deset dnů, je efektivní horizont likvidity všech rizikových faktorů nastaven na deset dnů a zda tato pozice nemá vliv na výpočet
pro
;
c)
pokud má pozice splatnost Mat dnů při
, ověří, zda:
i)
všechny rizikové faktory této pozice s horizontem likvidity
byly přiřazeny k efektivnímu horizontu likvidity, který je nejkratším horizontem likvidity z horizontů likvidity uvedených v tabulce 1 čl. 325bc odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, který je větší nebo roven Mat;
ii)
pozice nemá vliv na výpočet
pro všechny j odpovídající horizontu likvidity, který je větší než nejkratší horizont likvidity z horizontů likvidity uvedených v tabulce 1 čl. 325bc odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, který je větší nebo roven Mat;
d)
ověří, zda v případě, že má pozice splatnost Mat dnů při
, instituce přiřadila všem rizikovým faktorům této pozice efektivní horizont likvidity odpovídající horizontu likvidity SubCatLH přiřazenému rizikovým faktorům;
e)
ověří, zda instituce při výpočtu
zachovává jako konstantní ty rizikové faktory, jejichž efektivní horizont likvidity je nižší než horizont likvidity odpovídající indexu j.
Pro účely písm. a) bodu ii) příslušný orgán posoudí, o kolik instituce v předchozích čtvrtletích překročila prahovou hodnotu.
Pro účely písm. a) bodu iii) mohou příslušné orgány, pokud považují testování alternativních podsouborů provedené institucí za nedostatečné, požadovat, aby instituce otestovala alternativní podsoubory a posoudila, zda alternativní volby vedou k podstatným rozdílům, pokud jde o kapitálové požadavky.
