NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/856 ze dne 1. prosince 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které specifikují dohledové šokové scénáře, společné modelovací a parametrické předpoklady a to, co představuje velký pokles (Text s významem pro EHP)

(1)

Dohledové šokové scénáře specifikoval Basilejský výbor pro bankovní dohled (2) a jsou zohledněny v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví k řízení úrokového rizika investičního portfolia (3), které platí od 30. června 2019. Je vhodné, aby dohledové šokové scénáře stanovené v tomto nařízení vycházely z uvedené specifikace a metodiky.

(2)

Pro účely výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu je nezbytné stanovit společné modelovací a parametrické předpoklady, které by instituce měly používat. Za tímto účelem by se pro výpočet čistého úrokového výnosu měl používat předpoklad konstantní rozvahy v období jednoho roku, zatímco pro výpočet ekonomické hodnoty vlastního kapitálu by se měl používat předpoklad tzv. run-off rozvahy, v níž nejsou pozice, které se stanou splatnými, nahrazovány. Cílem těchto předpokladů je zajistit vhodnou rovnováhu z hlediska přesnosti výpočtu, spolehlivosti odhadů a provozní složitosti.

(3)

Aby bylo dosaženo správné rovnováhy mezi zajištěním srovnatelnosti výsledků a poskytnutím flexibility nezbytné vzhledem k dlouhodobému horizontu a k inherentní provozní složitosti, měly by být do výpočtu čistého úrokového výnosu zahrnuty obchodní marže a složky rozpětí, avšak při výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu by instituce měly postupovat v souladu se svým přístupem k internímu řízení a měření úrokových rizik investičního portfolia.

(4)

Podle standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled by měl každý test odlehlých hodnot nařízený nad rámec testu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu používat prahovou hodnotu pro určení bank s odlehlými hodnotami (tzv. „outlier banks“), která bude přinejmenším stejně přísná jako prahová hodnota uplatňovaná na test ekonomické hodnoty vlastního kapitálu (15 % kapitálu tier 1). Tato prahová hodnota by měla de facto obezřetně a přiměřeným způsobem odrážet stávající prostředí a tím přispívat k právní jistotě a dosažení harmonizace v celé Unii, rovněž s ohledem na skutečnost, že překročení prahových hodnot ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu při testech odlehlých hodnot nebude nutně vyžadovat, aby instituce překalibrovaly své vnitřní uspořádání, postupy nebo mechanismy a příslušné modely a přístupy, ani nebude znamenat automatický výkon pravomocí v oblasti dohledu, pokud je řízení úrokového rizika investičního portfolia v rámci dané instituce přiměřené, úměrné jejímu obchodnímu modelu a instituce není takovému riziku nadměrně vystavena.

(5)

Pro zajištění harmonizovaných metodik dohledového testu odlehlých hodnot ohledně toho, co představuje velký pokles čistého úrokového výnosu z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách, by měla být zavedena referenční prahová hodnota alespoň stejně přísná jako prahová hodnota dohledového testu odlehlých hodnot týkající se ekonomické hodnoty vlastního kapitálu, jakož i specifikace výpočtu čistého úrokového výnosu.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(7)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřenou veřejnou konzultaci o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),