English - European Union - Energy - Environment -

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1275

ze dne 24. dubna 2024

o energetické náročnosti budov

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

1. Přehled

Článek 1 Předmět

Článek 2 Definice

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

„budovou“ zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí;

„budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou energetickou náročností určenou v souladu s přílohou I, která vyžaduje nulové nebo velmi nízké množství energie, produkuje nulové emise uhlíku z fosilních paliv na místě a produkuje nulové nebo velmi nízké provozní emise skleníkových plynů, v souladu s článkem 11;

„budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, jež není horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy podle čl. 6 odst. 2, přičemž téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie v této budově je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné na místě či v blízkém okolí;

„minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost v rámci rozsáhlého plánu renovací fondu budov nebo v rozhodném okamžiku na trhu, jako jsou prodej, pronájem, dar nebo změna účelu v rámci katastru budov nebo katastru nemovitostí, v určitou dobu nebo do určitého data, což vede k zahájení renovace stávajících budov;

„veřejnými subjekty“ veřejné subjekty vymezené v čl. 2 bodě 12 směrnice (EU) 2023/1791;

„technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo ucelené části budovy určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, přípravě teplé vody pro domácnosti, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budovy, výrobě energie z obnovitelných zdrojů na místě a skladování energie na místě, nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

„systémem automatizace a kontroly budov“ systém sestávající ze všech produktů, softwaru a inženýrských služeb, které mohou podporovat energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a usnadněním jejich manuálního řízení;

„energetickou náročností budovy“ vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody pro domácnosti a osvětlení;

„primární energií“ energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace;

10)

„změřeným“ změřený příslušným zařízením, jako je měřič energie, měřič příkonu, zařízení pro měření a monitorování spotřeby energie nebo elektroměr;

11)

„faktorem primární energie z neobnovitelných zdrojů“ ukazatel vypočtený jako podíl primární energie z neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, a dodané energie;

12)

„faktorem primární energie z obnovitelných zdrojů“ ukazatel vypočtený jako podíl primární energie z obnovitelných zdrojů ze zdroje energie na místě nebo blízkého či vzdáleného zdroje energie, která je dodávána prostřednictvím daného energetického nosiče, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, a dodané energie;

13)

„celkovým faktorem primární energie“ součet faktorů primární energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič;

14)

„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž větrná energie, energie slunečního záření (tepelná a fotovoltaická), geotermální energie, osmotická energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;

15)

„obvodovým pláštěm budovy“ integrované prvky budovy, které oddělují její interiér od vnějšího prostředí;

16)

„ucelenou částí budovy“ oddíl, podlaží nebo byt v budově, jež jsou určeny k samostatnému používání nebo byly za tímto účelem upraveny;

17)

„prvkem budovy“ technický systém budovy nebo prvek obvodového pláště budovy;

18)

„obytnou budovou nebo bytovou jednotkou“ místnost nebo soubor místností ve stálé budově nebo strukturálně oddělené části budovy, které jsou určeny k celoročnímu bydlení jedné soukromé domácnosti;

19)

„pasem pro renovaci budovy“ individualizovaný plán rozsáhlé renovace konkrétní budovy v co největším počtu kroků, jež významně zlepší její energetickou náročnost;

20)

„rozsáhlou renovací“ renovace, která je v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, zaměřuje se na základní prvky budovy a transformuje budovu nebo ucelenou část budovy:

před 1. lednem 2030 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie;

od 1. ledna 2030 na budovu s nulovými emisemi;

21)

„postupnou rozsáhlou renovací“ rozsáhlá renovace prováděná v co největším počtu kroků stanovených v pasu pro renovaci budovy;

22)

„větší renovací“ renovace budovy, při níž:

jsou celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy vyšší než 25 % hodnoty budovy bez hodnoty pozemku, na němž budova stojí; nebo

renovací prochází více než 25 % plochy obvodového pláště budovy.

Členské státy si mohou zvolit, zda uplatní písmeno a) či b);

23)

„provozními emisemi skleníkových plynů“ emise skleníkových plynů spojené se spotřebou energie technických systémů budovy během užívání a provozu budovy;

24)

„emisemi skleníkových plynů za celý životní cyklus“ emise skleníkových plynů, které vznikají v průběhu celého životního cyklu budovy, včetně výroby a přepravy stavebních výrobků, činností na staveništi, využívání energie v budově, výměny stavebních výrobků, jakož i demolice, přepravy a nakládání s odpadovými materiály a jejich opětovného použití, recyklace a konečného odstranění;

25)

„potenciálem globálního oteplování během životního cyklu“ ukazatel, který vyčísluje příspěvek budovy k potenciálu globálního oteplování během celého jejího životního cyklu;

26)

„rozdělenými pobídkami“ rozdělené pobídky vymezené v čl. 2 bodě 54 směrnice (EU) 2023/1791;

27)

„energetickou chudobou“ energetická chudoba vymezená v čl. 2 bodě 52 směrnice (EU) 2023/1791;

28)

„zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které jsou obzvláště vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou užívají;

29)

„evropskou normou“ norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci, Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice nebo Evropským ústavem pro telekomunikační normy a zpřístupněná veřejnosti;

30)

„certifikátem energetické náročnosti“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy vypočtenou v souladu s metodou přijatou podle článku 4;

31)

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

32)

„nákladově optimální úrovní“ úroveň energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu, přičemž:

nejnižší náklady se určují s ohledem na:

kategorii a využití dotčené budovy;

ii)

investiční náklady v oblasti energií na základě oficiálních prognóz;

iii)

náklady na údržbu a provoz, včetně nákladů na energie, s přihlédnutím k nákladům na povolenky na emise skleníkových plynů;

iv)

environmentální a zdravotní externality využívání energie;

případné příjmy z vyrobené energie na místě;

vi)

případné náklady na nakládání s odpady a

odhadovaný ekonomický životní cyklus určují jednotlivé členské státy a označuje se jím zbývající odhadovaný ekonomický životní cyklus budov, jsou-li požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro budovu jako celek, nebo odhadovaný životní cyklus prvku budovy, jsou-li požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro prvky budovy.

Nákladově optimální úroveň se pohybuje v rozmezí úrovní náročnosti, v nichž je analýza nákladů a přínosů vypočítaná pro odhadovaný ekonomický životní cyklus pozitivní;

33)

„dobíjecím bodem“ dobíjecí bod vymezený v čl. 2 bodě 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 ( 1 );

34)

„kabeláží“ veškerá opatření, která jsou nezbytná pro umožnění instalace dobíjecích bodů, včetně přenosu dat, kabelů, kabelových tras a v případě potřeby elektroměrů;

35)

„zastřešeným parkovištěm“ zastřešená stavba s nejméně třemi parkovacími místy pro automobily, v níž se nepoužívá energie k úpravě vnitřního prostředí;

36)

„izolovanou mikrosoustavou“ každá soustava se spotřebou nižší než 500 GWh v roce 2022, která nemá žádné propojení s jinými soustavami;

37)

„inteligentním dobíjením“ inteligentní dobíjení vymezené v čl. 2 druhém pododstavci bodě 14m směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ( 2 );

38)

„obousměrným nabíjením“ obousměrné nabíjení vymezené v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2023/1804;

39)

„standardy hypotečního portfolia“ mechanismy, které motivují poskytovatele hypotečních úvěrů ke stanovení plánu postupu zaměřeného na zlepšení mediánu energetické náročnosti portfolia budov, na něž se vztahují jejich hypotéky, do let 2030 a 2050 a k podpoře potenciálních klientů, aby snížili energetickou náročnost svých nemovitostí v souladu s ambicemi Unie v oblasti dekarbonizace a příslušnými energetickými cíli v oblasti spotřeby energie v budovách na základě kritérií pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2020/852;

40)

„finančním plánem s průběžným splácením (typu ‚pay as you save‘)“ úvěrový program určený výhradně na snížení energetické náročnosti, u něhož je při navrhování stanovena korelace mezi splátkami úvěru a dosaženými úsporami energie, s přihlédnutím i k dalším ekonomickým faktorům, jako jsou indexace nákladů na energii, úrokové sazby, zvýšení hodnoty aktiv a refinancování úvěru;

41)

„digitálním deníkem budov“ společné úložiště všech příslušných údajů o budovách, včetně údajů týkajících se energetické náročnosti, jako jsou certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov a ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, a údajů o potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, které usnadňuje informované rozhodování a sdílení informací v rámci odvětví stavebnictví mezi vlastníky a uživateli budov, finančními institucemi a veřejnými subjekty;

42)

„klimatizačním systémem“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je teplota regulována nebo může být snižována;

43)

„otopnou soustavou“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je zvyšována teplota;

44)

„ventilačním systémem“ technický systém budov, který přivádí venkovní vzduch do vnitřního prostoru přirozenými nebo mechanickými prostředky;

45)

„zdrojem tepla“ část otopné soustavy, která vytváří užitečné teplo pro použití uvedená v příloze I pomocí jednoho nebo více z těchto procesů:

spalování paliv, například v kotli;

Jouleův jev, k němuž dochází v topných tělesech systému elektrického odporového ohřevu;

získávání tepla z okolního vzduchu, z odváděného vzduchu z ventilace, z vody nebo ze zemního zdroje tepelným čerpadlem;

46)

„zdrojem chlazení“ část klimatizačního systému, která vytváří užitečné chlazení pro způsoby využití uvedené v příloze I;

47)

„smlouvou o energetických službách“ smlouva o energetických službách vymezená v čl. 2 bodu 33 směrnice (EU) 2023/1791;

48)

„kotlem“ kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno tekutině;

49)

„jmenovitým výkonem“ největší tepelný výkon, vyjádřený v kW, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při dodržování užitečné účinnosti uvedené výrobcem;

50)

„dálkovým vytápěním“ nebo „dálkovým chlazením“ distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního nebo decentralizovaného zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;

51)

„užitnou podlahovou plochou“ plocha podlahy budovy potřebná jako parametr pro vyčíslení zvláštních podmínek užívání, jež jsou vyjádřeny na jednotku podlahové plochy, a pro použití zjednodušení a pravidel zónování a rozdělení nebo přerozdělení;

52)

„referenční podlahovou plochou“ podlahová plocha používaná jako referenční velikost pro posouzení energetické náročnosti budovy, vypočtená jako součet užitných podlahových ploch prostor uvnitř obvodového pláště budovy specifikovaných pro posouzení energetické náročnosti;

53)

„posuzovací hranicí“ hranice, na níž se měří nebo počítá dodaná a vydaná energie;

54)

„na místě“ v určité budově nebo na pozemku, na němž se tato budova nachází;

55)

„energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí“ energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v místním nebo oblastním obvodu určité budovy, která splňuje všechny tyto podmínky:

lze ji distribuovat a používat pouze v tomto místním nebo oblastním obvodu prostřednictvím vyhrazené distribuční soustavy;

lze pro ni vypočíst zvláštní faktor primární energie platný pouze pro energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v tomto místním nebo oblastním obvodu a

lze ji použít na místě prostřednictvím zvláštního připojení ke zdroji výroby energie, které vyžaduje zvláštní zařízení pro bezpečné dodávky a měření energie pro vlastní potřebu budovy;

56)

„službami souvisejícími s energetickou náročností budov“ služby, jako jsou vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé vody pro domácnosti, osvětlení a další služby, u nichž se spotřeba energie zohledňuje při výpočtu energetické náročnosti budov;

57)

„energetickými potřebami“ energie, kterou je nutno dodat do prostoru s požadovaným stavem vnitřního prostředí nebo z něj extrahovat, aby byly zachovány zamýšlené podmínky v tomto prostoru během daného období, bez ohledu na jakoukoli neefektivnost technických systémů budovy;

58)

„spotřebou energie“ energetický vstup technického systému budovy, který zajišťuje službu související s energetickou náročností budov, určený k uspokojení energetické potřeby;

59)

„použitím pro vlastní potřebu“ použití energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí technickými systémy na místě pro účely služeb souvisejících s energetickou náročností budov;

60)

„jinými způsoby využití na místě“ použití na místě pro jiné účely než služby související s energetickou náročností budov, včetně pro zařízení, různé a doplňkové zatížení nebo dobíjecí body pro elektromobily;

61)

„intervalem výpočtu“ samostatný časový interval používaný pro výpočet energetické náročnosti;

62)

„dodanou energií“ energie, vyjádřená podle energetického nosiče, která je dodána do technických systémů budov přes posuzovací hranici s cílem pokrýt příslušná použití nebo výrobu vydané energie;

63)

„vydanou energií“ podíl energie z obnovitelných zdrojů, vyjádřený na energetický nosič a na faktor primární energie, který je vyveden do energetické sítě namísto toho, aby byl použit na místě pro vlastní potřebu nebo pro jiné způsoby využití na místě;

64)

„parkovacím místem pro jízdní kola“ místo vyhrazené pro parkování alespoň jednoho jízdního kola;

65)

„parkovištěm fyzicky sousedícím s budovou“ parkoviště, které je určeno pro obyvatele, návštěvníky nebo pracovníky budovy a které se nachází na pozemku budovy nebo v její bezprostřední blízkosti;

66)

„kvalitou vnitřního prostředí“ výsledek posouzení podmínek uvnitř budovy, které ovlivňují zdraví a dobré životní podmínky uživatelů budovy, na základě parametrů, jako jsou teplota, vlhkost, rychlost větrání a přítomnost kontaminujících látek.

Článek 3 Vnitrostátní plán renovace budov

Článek 4 Přijetí metody výpočtu energetické náročnosti budov

Článek 4

Přijetí metody výpočtu energetické náročnosti budov

Členské státy použijí metodu výpočtu energetické náročnosti budov v souladu se společným obecným rámcem stanoveným v příloze I. Uvedená metoda se přijme na celostátní nebo regionální úrovni.

Komise vydá pokyny k výpočtu energetické náročnosti transparentních prvků budov, které jsou součástí obvodového pláště budovy, a k zohlednění energie okolního prostředí.

Článek 5 Stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost

Článek 6 Výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost

Článek 7 Nové budovy

Článek 8 Stávající budovy

Článek 9 Minimální normy energetické náročnosti pro jiné než obytné budovy a trajektorie pro postupnou renovaci fondu obytných budov

Článek 10 Solární energie v budovách

Článek 11 Budovy s nulovými emisemi

Článek 12 Pas pro renovaci budovy

Článek 13 Technické systémy budovy

Článek 14 Infrastruktura pro udržitelnou mobilitu

Článek 15 Připravenost budov pro chytrá řešení

Článek 16 Výměna údajů

Článek 17 Finanční pobídky, dovednosti a překážky trhu

Článek 18 Jednotná kontaktní místa pro energetickou náročnost budov

Článek 19 Certifikáty energetické náročnosti

Článek 20 Vydávání certifikátů energetické náročnosti

Článek 21 Vystavení certifikátů energetické náročnosti

Článek 22 Databáze energetické náročnosti budov

Článek 23 Inspekce

Článek 24 Zprávy o inspekcích otopných soustav, ventilačních systémů a klimatizačních systémů

Článek 25 Nezávislí odborníci

Článek 26 Certifikace stavebních odborníků

Článek 27 Nezávislý kontrolní systém

Článek 28 Přezkum

Článek 28

Přezkum

Komise, které je nápomocen výbor uvedený v článku 33, přezkoumá do 31. prosince 2028 tuto směrnici z hlediska zkušeností získaných během jejího uplatňování a z hlediska dosaženého pokroku, a v případě potřeby předloží návrhy.

V rámci tohoto přezkumu Komise posoudí, zda uplatňování této směrnice v kombinaci s dalšími legislativními nástroji, jež řeší energetickou náročnost budov a emise skleníkových plynů z nich, zejména prostřednictvím stanovení ceny uhlíku, přináší dostatečný pokrok k dosažení plně dekarbonizovaného fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, nebo zda je třeba zavést další závazná opatření na úrovni Unie, zejména povinné minimální normy energetické náročnosti pro celý fond budov, a to i za účelem zajištění dosažení hodnot pro roky 2030 a 2035 stanovených v čl. 9 odst. 2. Komise rovněž posoudí vnitrostátní plány, a zejména plánované mezní hodnoty pro potenciál globálního oteplování během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 4, a zváží, zda jsou třeba dodatečná opatření na podporu udržitelného zastavěného prostředí. Komise rovněž posoudí, jak by členské státy mohly v politice Unie v oblasti budov a energetické účinnosti uplatňovat integrované přístupy na úrovni oblastí či sousedství a zároveň zajistit, aby každá budova splňovala minimální požadavky energetické náročnosti, například prostřednictvím integrovaných renovačních programů a plánů celkových renovací zahrnujících namísto jednotlivých budov vícero budov v určitém prostorovém kontextu. Komise rovněž posoudí, zda by pro účely přílohy I byly vhodnější alternativní ukazatele, jako jsou konečná spotřeba energie a energetické potřeby.

Článek 29 Informace

Článek 30 Konzultace

Článek 30

Konzultace

Za účelem usnadnění účinného provádění této směrnice konzultují členské státy zúčastněné subjekty včetně místních a regionálních orgánů v souladu s platným vnitrostátním právem a s konkrétní situací. Tyto konzultace jsou zejména významné pro použití článku 29.

Článek 31 Přizpůsobení přílohy I technickému pokroku

Článek 31

Přizpůsobení přílohy I technickému pokroku

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, kterými se mění tato směrnice, pokud jde o přizpůsobení bodů 4 a 5 přílohy I technickému pokroku.

Článek 32 Výkon přenesené pravomoci

Článek 33 Postup projednávání ve výboru

Článek 34 Sankce

Článek 34

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tyto sankce a opatření neprodleně oznámí Komisi a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

Článek 35 Provedení

Článek 36 Zrušení

Článek 36

Zrušení

Směrnice 2010/31/EU ve znění aktů uvedených v části A přílohy IX se zrušuje s účinkem ode dne 30. května 2026, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy IX a dny jejich použitelnosti uvedené v části B přílohy IX.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze X.

Článek 37 Vstup v platnost a použitelnost

Článek 37

Vstup v platnost a použitelnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 30, 31, 33 a 34 se použijí ode dne 30. května 2026.

Článek 38 Určení

Článek 38

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I Společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov

PŘÍLOHA I

Společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov

(uvedený v článku 4)

1. Energetická náročnost budovy se určuje na základě vypočtené či změřené spotřeby energie a odráží typickou spotřebu energie pro vytápění prostor, chlazení prostor, přípravu teplé vody pro domácnosti, větrání, zabudované osvětlení a jiné technické systémy budov. Členské státy zajistí, aby typická spotřeba energie reprezentovala skutečné provozní podmínky u jednotlivých příslušných typologií a odrážela chování typického uživatele. Typická spotřeba energie a chování typického uživatele vycházejí pokud možno z dostupných vnitrostátních statistik, stavebních předpisů a změřených údajů.

Je-li základem pro výpočet energetické náročnosti budov změřená spotřeba energie, musí být metodika výpočtu schopna určit vliv chování uživatelů a místního klimatu, který se ve výsledku výpočtu neodrazí. Změřená spotřeba energie pro účely výpočtu energetické náročnosti budov musí vyžadovat odečty alespoň v měsíčních intervalech a musí rozlišovat mezi energetickými nosiči.

Členské státy mohou použít změřenou spotřebu energie za typických provozních podmínek, aby ověřily správnost vypočtené spotřeby energie a umožnily srovnání mezi vypočtenou a skutečnou náročností. Změřená spotřeba energie pro účely ověřování a srovnávání může vycházet z měsíčních odečtů.

Energetická náročnost budovy se vyjadřuje číselným ukazatelem spotřeby primární energie na jednotku referenční podlahové plochy za rok v kWh/(m2.r) pro účely jak certifikace energetické náročnosti, tak souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost. Metodika používaná pro stanovení energetické náročnosti budovy musí být transparentní a otevřená inovacím.

Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu vycházející z přílohy A hlavních evropských norem týkajících se energetické náročnosti budov, totiž (EN) ISO 52000-1, (EN) ISO 52003-1, (EN) ISO 52010-1, (EN) ISO 52016-1, (EN) ISO 52018-1, (EN) ISO 52120-1, EN 16798-1 a EN 17423 nebo dokumentů, které je nahradí. Toto ustanovení nečiní uvedené normy právně závaznými.

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou budovy zásobovány ze systémů dálkového vytápění nebo chlazení, byly přínosy tohoto zásobování uznány a zohledněny v metodice výpočtu – zejména pokud jde o podíl obnovitelné energie – prostřednictvím individuálně certifikovaných nebo uznaných faktorů primární energie.

2. Energetické potřeby a spotřeba energie pro vytápění prostor, chlazení prostor, přípravu teplé vody pro domácnosti, větrání, osvětlení a jiné technické systémy budov se vypočítají za použití měsíčních, hodinových nebo kratších než hodinových intervalů výpočtu, aby se zohlednily různé podmínky, které významně ovlivňují provoz a náročnost systému a podmínky vnitřního prostředí, aby bylo dosaženo optimální úrovně zdraví, kvality vnitřního ovzduší a pohodlí stanovených členskými státy na celostátní nebo regionální úrovni.

Pokud specifické předpisy pro výrobky spojené se spotřebou energie přijaté podle směrnice 2009/125/ES obsahují specifické požadavky na informace o výrobku pro účely výpočtu energetické náročnosti a potenciálu globálního oteplování během životního cyklu podle této směrnice, nevyžadují vnitrostátní metody výpočtu dodatečné informace.

Výpočet primární energie je založen na pravidelně aktualizovaných a výhledových faktorech primární energie (rozlišujících neobnovitelné, obnovitelné a celkové zdroje energie) nebo váhových faktorech pro jednotlivé energetické nosiče, jež musí být uznány vnitrostátními orgány, a s přihlédnutím k očekávané skladbě zdrojů energie na základě příslušného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tyto faktory primární energie nebo váhové faktory mohou být založeny na celostátních, regionálních či místních informacích. Faktory primární energie nebo váhové faktory mohou být stanoveny na ročním, sezónním, měsíčním, denním nebo hodinovém základě nebo na konkrétnějších informacích dostupných pro jednotlivé dálkové systémy.

Faktory primární energie nebo váhové faktory vymezí členské státy. Jejich výběr a zdroje údajů se vykazují podle normy EN 17423 nebo dokumentu, který ji nahradí. Členské státy si mohou namísto faktoru primární energie odrážejícího skladbu zdrojů elektrické energie v dané zemi zvolit unijní průměrný faktor primární energie pro elektřinu stanovený podle směrnice (EU) 2023/1791.

3. Členské státy pro účely vyjádření energetické náročnosti určité budovy vymezí další číselné ukazatele celkové spotřeby primární energie, spotřeby primární energie z neobnovitelných a obnovitelných zdrojů a provozních emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v kgCO2eq/(m2.r).

4. Metoda musí být stanovena alespoň s ohledem na tato hlediska:

následující skutečné tepelné vlastnosti budovy včetně jejích vnitřních příček:

tepelná kapacita;

ii)

izolace;

iii)

pasivní vytápění;

iv)

prvky chlazení;

tepelné mosty;

zařízení pro vytápění a přípravu teplé vody pro domácnosti, včetně jejich izolačních vlastností;

kapacita instalované výroby energie z obnovitelných zdrojů energie na místě a skladování energie na místě;

klimatizační zařízení;

přirozené a nucené větrání, které může zahrnovat průvzdušnost a rekuperaci tepla;

zabudované zařízení pro osvětlení (zejména v nebytovém sektoru);

konstrukci, umístění a orientaci budov, včetně vnějšího klimatu;

pasivní solární systémy a protisluneční ochranu;

vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního mikroklimatu;

vnitřní spotřebu energie;

systémy automatizace a kontroly budov a jejich schopnosti monitorovat, řídit a optimalizovat energetickou náročnost.

5. Bere se v úvahu příznivý vliv těchto hledisek:

místní podmínky slunečního osvitu, aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající energii z obnovitelných zdrojů;

elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny;

dálkové nebo blokové otopné a chladicí soustavy;

denní osvětlení;

elektrické akumulační systémy;

tepelné akumulační systémy.

6. Pro účely výpočtu energetické náročnosti budov by budovy měly být vhodně rozděleny do těchto kategorií:

rodinné domy různých typů;

bytové domy;

administrativní budovy;

budovy pro vzdělávání;

nemocnice;

hotely a restaurace;

sportovní zařízení;

budovy pro velkoobchod a maloobchod;

jiné druhy budov spotřebovávajících energii.

PŘÍLOHA II Vzor vnitrostátních plánů renovace budov

PŘÍLOHA II

Vzor vnitrostátních plánů renovace budov

(uvedený v článku 3)

Článek 3 této směrnice	Povinné ukazatele	Nepovinné ukazatele
a) Přehled vnitrostátního fondu budov	Počet budov a celková podlahová plocha (m2): — podle typu budovy (včetně veřejných budov a sociálního bydlení), — podle třídy energetické náročnosti. — budovy s téměř nulovou spotřebou energie, — energeticky nejnáročnější budovy (včetně definice), — 43 % energeticky nejnáročnějších obytných budov, — odhad podílu budov, na které se vztahuje výjimka podle čl. 9 odst. 6 písm. b)	Počet budov a celková podlahová plocha (m2): — podle stáří budovy, — podle velikosti budovy, — podle klimatického pásma, — demolice (počet a celková podlahová plocha (m2))
	Počet certifikátů energetické náročnosti: — podle typu budovy (včetně veřejných budov), — podle třídy energetické náročnosti.	Počet certifikátů energetické náročnosti: — podle období výstavby
	Roční míry renovací: počet a celková podlahová plocha (m2) — podle typu budovy. — na úrovně budov s téměř nulovou spotřebou energie nebo budov s nulovými emisemi — podle rozsahu renovace (vážená průměrná renovace), — veřejné budovy
	Primární a konečná roční spotřeba energie (ktoe): — podle typu budovy, — podle konečného využití Úspory energie (ktoe): — obytné budovy, — jiné než obytné budovy, — veřejné budovy Průměrná spotřeba primární energie v kWh/(m2.r) pro obytné budovy Podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov (MW instalované nebo GWh vyrobené energie): — pro různá využití	Snížení nákladů na energii (v EUR) na domácnost (průměr) Využití primární energie u budovy odpovídající 15 % (práh podstatného příspěvku) a 30 % (práh absence významné škody) nejvýše umístěných budov vnitrostátního fondu budov podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 Podíl otopné soustavy v sektoru budov podle typu soustavy kotlů/otopné soustavy Podíl energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov (MW instalované nebo GWh vyrobené energie): — na místě, — mimo místo
	Roční provozní emise skleníkových plynů (kgCO2eq/(m2.r)): — podle typu budovy Roční snížení provozních emisí skleníkových plynů (kgCO2eq/(m2.r)): — podle typu budovy	Potenciál globálního oteplování během životního cyklu (kgCO2eq/(m2.r)) v nových budovách: — podle typu budovy
	Překážky a selhání trhu (popis): — rozdělené pobídky, — kapacita odvětví stavebnictví a energetiky Posouzení kapacit v odvětví stavebnictví, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů	Překážky a selhání trhu (popis): — správní, — finanční, — technické, — osvětové, — ostatní Počet: — společností poskytujících energetické služby, — stavebních společností, — architektů a inženýrů, — kvalifikovaných pracovníků, — jednotných kontaktních míst, — malých a středních podniků v odvětví stavebnictví nebo renovace, — společenství pro obnovitelné zdroje a občanské iniciativy v oblasti renovací Prognózy týkající se pracovníků ve stavebnictví: — architekti/inženýři/kvalifikovaní pracovníci v důchodu, — architekti/inženýři/kvalifikovaní pracovníci vstupující na trh, — mladí lidé v tomto odvětví, — ženy v tomto odvětví Přehled a prognóza vývoje cen stavebních materiálů a vývoje na vnitrostátním trhu
	Energetická chudoba (definice): — % osob postižených energetickou chudobou, — podíl disponibilního příjmu domácnosti vynaloženého na energie, — obyvatelstvo žijící v nevyhovujících podmínkách bydlení (např. prosakující střecha) nebo s nedostatečnými podmínkami tepelné pohody
	Faktory primární energie: — na energetický nosič, — faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů, — faktor primární energie z obnovitelných zdrojů, — celkový faktor primární energie
	Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie pro nové a stávající budovy	Přehled právního a správního rámce
	Nákladově optimální minimální požadavky na energetickou náročnost pro nové a stávající budovy
b) Plán na roky 2030, 2040, 2050	Cíle pro roční míry renovací: počet a celková podlahová plocha (m2): — podle typu budovy, — energeticky nejnáročnější budovy, — 43 % energeticky nejnáročnějších obytných budov Informace podle čl. 9 odst. 1: — kritéria pro výjimky pro jednotlivé jiné než obytné budovy, — odhadovaný podíl jiných než obytných budov, na které se vztahuje výjimka, — odhad ekvivalentních snížení energetické náročnosti v důsledku jiných než obytných budov, na které se vztahuje výjimka	Cíle pro očekávaný podíl (v %) renovovaných budov: — podle typu budovy, — podle rozsahu renovace
	Cíle pro očekávanou primární a konečnou roční spotřebu energie (ktoe): — podle typu budovy, — podle konečného využití Očekávané úspory energie: — podle typu budovy Cíle pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 15a směrnice (EU) 2018/2001 Vyčíslené cílové hodnoty pro zavádění solární energie v budovách	Podíl energie z obnovitelných zdrojů (MW instalované nebo GWh vyrobené energie)
	Cíle pro očekávané provozní emise skleníkových plynů (kgCO2eq/(m2.r)): — podle typu budovy Cíle pro očekávané snížení provozních emisí skleníkových plynů (v %): — podle typu budovy	Rozdělení na emise, na něž se vztahuje kapitola III [stacionární zařízení], kapitola IVa [systémy obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a další odvětví] směrnice 2003/87/ES, a jiné budovy Cíle pro očekávané emise skleníkových plynů během celého životního cyklu (kgCO2eq/(m2.r)) v nových budovách: — podle typu budovy
	Očekávané širší přínosy: — snížení počtu osob postižených energetickou chudobou (v %)	— Vytvoření nových pracovních příležitostí, — zvýšení HDP (podíl a miliardy EUR)
	Příspěvek členského státu k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu s článkem 4 směrnice (EU) 2023/1791, který lze připsat renovaci jeho fondu budov (podíl a hodnota v ktoe)
	Příspěvek členského státu k dosažení cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, který lze připsat renovaci jeho fondu budov (podíl, MW instalované nebo GWh vyrobené energie)
c) Přehled prováděných a plánovaných politik a opatření	Politiky a opatření týkající se těchto prvků: a) stanovení nákladově efektivních přístupů k renovacím pro různé typy budov a klimatická pásma se zohledněním potenciálních relevantních aktivačních momentů v průběhu doby životnosti budovy; b) vnitrostátní minimální normy energetické náročnosti podle článku 9 a další politiky a opatření zaměřené na energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov, včetně záruk uvedených v čl. 17 odst. 19; c) podpora rozsáhlé renovace budov, včetně postupné rozsáhlé renovace; d) posílení postavení a ochrana zranitelných zákazníků a zmírnění energetické chudoby, včetně politik a opatření podle článku 24 směrnice (EU) 2023/1791, a cenová dostupnost bydlení; e) vytvoření jednotných kontaktních míst nebo podobných mechanismů podle článku 18 pro poskytování technického, administrativního a finančního poradenství a pomoci; f) dekarbonizace vytápění a chlazení, mimo jiné prostřednictvím sítí dálkového vytápění a chlazení, a postupné ukončení používání fosilních paliv při vytápění a chlazení s cílem dosáhnout úplného ukončení používání kotlů na fosilní paliva do roku 2040; g) zabránění vzniku stavebního a demoličního odpadu a jeho vysoce kvalitní zpracování v souladu se směrnicí 2008/98/ES, zejména pokud jde o hierarchii způsobů nakládání s odpady a cíle oběhového hospodářství; h) podpora energie z obnovitelných zdrojů v budovách v souladu s orientačním cílem pro podíl energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví stanoveným v čl. 15a odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001; i) zavádění solárních zařízení na budovách; j) snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu při výstavbě, renovaci, provozu a skončení životnosti budov a zavádění pohlcování uhlíku; k) podpora přístupů na úrovni oblastí či sousedství a integrovaných oblastních programů renovací, které mohou řešit otázky, jako jsou energetika, mobilita, zelená infrastruktura, odpady a čištění vod, jakož i další aspekty územního plánování, a mohou zohledňovat místní a regionální zdroje, oběhovost a dostatečnost; l) zhodnocení budov ve vlastnictví veřejných subjektů, včetně politik a opatření podle článků 5, 6 a 7 směrnice (EU) 2023/1791; m) podpora inteligentních technologií a infrastruktury pro udržitelnou mobilitu v budovách; n) řešení tržních překážek a selhání trhu; o) řešení nedostatečných kvalifikací a podpora vzdělávání, cílené odborné přípravy, prohlubování dovedností a rekvalifikace v odvětví stavebnictví a v odvětvích energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů (veřejných i soukromých) s cílem zajistit dostatečný počet pracovních sil s odpovídající úrovní dovedností odpovídající potřebám ve stavebnictví, se zvláštním zaměřením na nedostatečně zastoupené skupiny; p) osvětové kampaně a další poradenské nástroje a q) podpora modulárních a průmyslových řešení pro výstavbu a renovaci budov. Pro všechny politiky a opatření: — název politiky nebo opatření, — stručný popis (přesný rozsah, cíl a podmínky fungování), — kvantifikovaný cíl, — druh politiky nebo opatření (např. legislativní, hospodářská/é, fiskální, odborná příprava, informovanost), — plánovaný rozpočet a zdroje financování, — subjekty odpovědné za provádění politiky, — očekávaný dopad, — stav provádění, — den vstupu v platnost, — období provádění	Politiky a opatření týkající se těchto prvků: a) zvýšení odolnosti budov vůči změně klimatu; b) podpora trhu s energetickými službami; c) zvýšení požární bezpečnosti; d) zvýšení odolnosti vůči rizikům katastrof, včetně rizik spojených s intenzivní seismickou aktivitou; e) odstranění nebezpečných látek včetně azbestu; f) přístupnost pro osoby se zdravotním postižením; g) úloha společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství v přístupech na úrovni oblastí a sousedství; h) řešení nesouladu v oblasti lidských kapacit a i) zabývání se zlepšením kvality vnitřního prostředí. Pro všechny politiky a opatření: — administrativní zdroje a kapacity, — pokrytá oblast (pokryté oblasti): — energeticky nejnáročnější, — minimální normy energetické náročnosti, — energetická chudoba, sociální bydlení, — veřejné budovy, — obytné (jedna rodina, více rodin), — jiné než obytné, — průmysl, — obnovitelné zdroje energie, — postupné ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení, — emise skleníkových plynů během celého životního cyklu, — oběhové hospodářství a odpady, — jednotná kontaktní místa, — pasy pro renovaci budov, — inteligentní technologie, — udržitelná mobilita v budovách, — přístupy na úrovni oblastí a sousedství, — kvalifikace, odborná příprava, — osvětové kampaně a poradenské nástroje
d) Přehled investičních potřeb, rozpočtových zdrojů a administrativních zdrojů	— Celkové investiční potřeby pro roky 2030, 2040, 2050 (v milionech EUR), — veřejné investice (v milionech EUR), — soukromé investice (v milionech EUR), — rozpočtové zdroje
e) Prahové hodnoty pro nové a renovované budovy s nulovými emisemi uvedené v článku 11	— Prahové hodnoty provozních emisí skleníkových plynů z nových budov s nulovými emisemi, — prahové hodnoty provozních emisí skleníkových plynů z renovovaných budov s nulovými emisemi, — prahové hodnoty roční spotřeby primární energie u nových budov s nulovými emisemi, — prahové hodnoty roční spotřeby primární energie u renovovaných budov s nulovými emisemi
f) Minimální normy energetické náročnosti pro jiné než obytné budovy	— Maximální prahové hodnoty energetické náročnosti podle čl. 9 odst. 1
g) Vnitrostátní trajektorie pro postupnou renovaci vnitrostátního fondu obytných budov	— Vnitrostátní trajektorie pro postupnou renovaci vnitrostátního fondu obytných budov včetně dílčích cílů pro rok 2030 a 2035 pro průměrnou spotřebu primární energie v kWh/(m2.r) podle čl. 9 odst. 2

PŘÍLOHA III Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu u nových budov podle čl. 7 odst. 2

PŘÍLOHA III

Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu u nových budov podle čl. 7 odst. 2

1. OBECNÝ RÁMEC

Tato příloha stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu s cílem zveřejnit výsledky v certifikátu energetické náročnosti budovy podle čl. 7 odst. 2. Za účelem ověření, zda jsou dodržovány mezní hodnoty podle čl. 7 odst. 5, mohou členské státy rozhodnout, že vypustí některé části fází životního cyklu a některé části rozsahu součástí budovy, například uplatněním vážených koeficientů souvisejících s datem emisí během životního cyklu budovy.

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu u nových budov se vypočítá v souladu s minimálními požadavky stanovenými v této příloze a podle relevantních částí normy EN 15978 (EN 15978:2011 Udržitelnost staveb – Posuzování environmentálních vlastností budov – Výpočtová metoda) a s přihlédnutím ke všem následným normám týkajícím se udržitelnosti staveb a k výpočtové metodě pro posuzování environmentálních vlastností budov. Nepředstavuje to však právní kodifikaci této normy.

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu uvedený v certifikátu energetické náročnosti budovy musí odrážet skutečný stav budovy.

2. REFERENČNÍ STUDOVANÉ OBDOBÍ

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu se vypočítá za referenční studované období 50 let ( 9 ).

3. ÚDAJE PRO VÝPOČET

Pokud jsou k dispozici, použijí se údaje vydané v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ( 10 ) nebo (EU) 2024/3110 ( 11 ), které jsou v tabulce 1 označeny jako „údaje dostupné podle nařízení o stavebních výrobcích“. Pokud jsou slučitelné s „údaji dostupnými podle nařízení o stavebních výrobcích“, použijí se rovněž údaje vydané v souladu s předpisy o výrobcích přijatými na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ( 12 ), které jsou v tabulce 1 označeny jako „údaje dostupné podle právních předpisů o ekodesignu a označování energetickými štítky“. Pokud takové údaje nejsou k dispozici, lze použít jiné typy údajů uvedené v tabulce 1. Členské státy zajistí co nejvyšší přesnost a spolehlivost výsledků výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu a vybízejí se k tomu, aby umožnily použití údajů o konkrétním projektu nebo výrobku, které mají vyšší kvalitu a přesnost než obecné údaje nebo výchozí hodnoty.

Tabulka 1

Přehled definic různých druhů údajů o stavebních výrobcích

Druh údajů	Definice a použití
Údaje dostupné podle nařízení o stavebních výrobcích	Údaje o účincích výrobku na změnu klimatu získané z prohlášení o vlastnostech a shodě podle nařízení (EU) č. 305/2011 nebo nařízení (EU) 2024/3110, včetně prohlášení o vlastnostech a shodě, na něž se vztahuje harmonizovaná technická specifikace, a prohlášení o vlastnostech a shodě vydaných v souladu s příslušným evropským dokumentem pro posuzování a evropským technickým posouzením.
Údaje dostupné podle právních předpisů o ekodesignu a označování energetickými štítky	Slučitelné údaje vydané v souladu s předpisy o výrobcích přijatými na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení (EU) 2017/1369 nebo nařízení (EU) 2024/1781.
Údaje o konkrétním projektu	Údaje o konkrétním projektu vypočtené v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou, i když nebyly vydány podle nařízení (EU) č. 305/2011 nebo nařízení (EU) 2024/3110 nebo předpisů o výrobcích přijatých na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení (EU) 2017/1369 nebo nařízení (EU) 2024/1781. Tyto údaje mohou být použity pouze v případě, že jsou výslovně povoleny vnitrostátními právními předpisy.
Údaje o konkrétním výrobku	Údaje o konkrétním výrobku vypočtené v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou, i když nebyly vydány podle nařízení (EU) č. 305/2011 nebo nařízení (EU) 2024/3110 nebo předpisů o výrobcích přijatých na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení (EU) 2017/1369 nebo nařízení (EU) 2024/1781. Tyto údaje mohou být použity pouze v případě, že jsou výslovně povoleny vnitrostátními právními předpisy.
Průměrné údaje pro skupinu výrobků v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693	Odvětvové environmentální údaje představují průměrné hodnoty více výrobků od jedné nebo více společností a jsou poskytovány průmyslovými sdruženími nebo jinými rovnocennými organizacemi, které se zabývají daným výrobkem. Tyto údaje mohou být použity pouze v případě, že jsou výslovně povoleny vnitrostátními právními předpisy.
Obecné údaje	Obecné environmentální údaje vypočtené v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou pro skupinu výrobků pro danou zemi nebo oblast. Tyto údaje nemusí být specifické pro danou lokalitu nebo podnik. Členské státy stanoví jasná pravidla, jak mají být tyto údaje vytvářeny nebo vypočítávány, a to na základě podobných existujících údajů o konkrétním výrobku. Tato pravidla musí být založena na konzervativních předpokladech, aby nedošlo k nespravedlivému zvýhodnění obecných údajů oproti údajům o konkrétním výrobku. Členské státy mohou stanovit obecné údaje pro opětovně použité stavební výrobky s ohledem na výhody oběhového přístupu.
Výchozí hodnoty	Environmentální údaje vypočtené v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou lze použít k doplnění chybějících údajů, pokud není k dispozici žádný z výše uvedených druhů údajů nebo pokud je nutné výpočet zjednodušit. Výchozí hodnoty mohou být stanoveny pro určitý rozsah prvku budovy nebo více prvků budovy nebo pro rozsah dílčího modulu životního cyklu nebo modulu životního cyklu nebo více dílčích modulů životního cyklu nebo více modulů životního cyklu. Členské státy mohou stanovit výchozí hodnoty s konzervativními předpoklady, které podporují výpočet s konkrétními údaji, pokud jsou k dispozici. Členské státy mohou stanovit řadu výchozích hodnot, které zajistí, že zveřejnit potenciál globálního oteplování během životního cyklu u nových budov podle čl. 7 odst. 2 bude možné i v případě, že nebudou k dispozici žádné konkrétní údaje.

Členské státy stanoví jasná pravidla s konzistentním a konzervativním přístupem k vytváření a aktualizaci obecných údajů a výchozích hodnot. Členské státy zajistí, aby byly zveřejněny nezbytné údaje, včetně obecných údajů a výchozích hodnot, které umožní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu u nových budov ve lhůtách stanovených v čl. 7 odst. 2, a to i v případech, kdy nejsou k dispozici údaje o konkrétním projektu nebo výrobku.

U jiných druhů údajů, než jsou údaje dostupné podle nařízení o stavebních výrobcích nebo podle právních předpisů o ekodesignu a označování energetickými štítky, se členské státy vyzývají, aby omezily roztříštěnost trhu uznáváním spolehlivých a kompatibilních dostupných údajů vydaných v kterémkoli členském státě, včetně údajů o konkrétním výrobku a údajů o konkrétním projektu vypočtených v souladu s normami EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou. Členské státy v každém případě přijmou nezbytná opatření, aby při kombinování údajů z různých zdrojů zajistily konzistentnost a kompatibilitu údajů a zajistily spolehlivost konečných výsledků pro potenciál globálního oteplování během životního cyklu.

4. UŽITNÁ PODLAHOVÁ PLOCHA

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu se vyjadřuje v jednotkách kg CO2e/m2 užitné podlahové plochy.

Členské státy stanoví, jak se má definice užitné podlahové plochy používat v praxi pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu u nových budov. Užitná podlahová plocha musí odpovídat ploše částí budovy, které jsou zahrnuty do výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, a nesmí přesahovat obvodový plášť budovy. Členské státy popíší na vnitrostátní úrovni užitnou podlahovou plochu přijatou v podobě dílčích ploch definovaných v souladu s Mezinárodními normami vyměřování nemovitostí (International Property Measurement Standards – IPMS) ( 13 ) nebo rovnocennou normou, které zajišťují transparentnost, konzistentnost a srovnatelnost měření podlahové plochy.

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu se vypočítá a uvede v certifikátu energetické náročnosti budovy v souladu s článkem 19 a přílohou V nebo případně v certifikátu energetické náročnosti ucelené části budovy. Členské státy mohou v relevantních případech stanovit pravidla pro rozdělování emisí ze součástí budovy, které jsou společné pro více budov. Tato pravidla zajistí, aby výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu byl spravedlivý, transparentní a konzistentní pro různé budovy a projekty.

5. ROZSAH FÁZÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu se vypočítá pro každou požadovanou fázi životního cyklu, jak je uvedeno v tabulce 2. Členské státy se mohou rozhodnout, že z výpočtu vyloučí některé nepovinné fáze životního cyklu, jak je uvedeno v tabulce 2.

Pokud informace dostupné na úrovni výrobku nabízejí pro každou fázi životního cyklu více scénářů, musí být výpočet na úrovni budovy co nejreprezentativnější pro daný projekt nebo budovu. Pokud nejsou k dispozici spolehlivé informace nebo je relevantní zjednodušený výpočet, mohou členské státy rozhodnout, že pro výpočet povolí použít výchozí scénář založený na zásadě nejhoršího možného scénáře.

Členské státy mohou pro jakékoli fáze životního cyklu nebo dílčí fáze životního cyklu přijmout výchozí hodnoty v souladu s požadavky týkajícími se údajů pro výpočet stanovenými v oddíle 3 s cílem doplnit chybějící údaje nebo zjednodušit výpočet, pokud je to nutné.

Tabulka 2

Fáze životního cyklu, které je třeba vypočítat podle norem EN15978:2011 a prEN15978:2025 a s přihlédnutím ke všem následným normám týkajícím se udržitelnosti staveb a k výpočtové metodě pro posuzování environmentálních vlastností budov

Fáze životního cyklu		Požaduje se/nepovinné
EN15978:2011	prEN15978:2025	Požaduje se/nepovinné
A1: Dodávka suroviny	A1: Těžba a předcházející výroba	Požaduje se
A2: Doprava	A2: Doprava do závodu	Požaduje se
A3: Výroba	A3: Výroba	Požaduje se
A4: Doprava	A4: Doprava	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu
A5: Proces stavební montáže	A5: Proces stavební montáže	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout vyloučit procesy související s demolicí před zahájením stavby a s přepravou stavebních pracovníků na staveniště a zpět. Pokud se počítá s procesem souvisejícím s demolicí před zahájením stavby nebo s dopravou stavebních dělníků na staveniště a ze staveniště, výsledky se vykazují jako samostatné ukazatele
B1: Použití	B1: Použití B1.1: Emise z materiálů a karbonizace B1.2: Fugitivní emise chladiv	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu, včetně dopadu spojeného s fugitivními emisemi chladiv
B2: Údržba	B2: Údržba	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu
B3: Opravy	B3: Opravy	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu
B4: Výměna	B4: Výměna součástí budovy	Požaduje se Členské státy na vnitrostátní úrovni jasně stanoví pravidlo pro vyčíslení počtu výměn u prvků nebo výrobků, které se bude uplatňovat, například jako prostý aritmetický průměr počtu výměn vyjádřený jako desetinné číslo nebo počet výměn vyjádřený celým číslem Pokud jsou k dispozici, použijí se informace týkající se referenční životnosti zpřístupněné v souladu s nařízením (EU) č. 305/2011 nebo nařízením (EU) 2024/3110 nebo s předpisy o výrobcích přijatými na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení (EU) 2017/1369 nebo nařízení (EU) 2024/1781.
B5: Renovace	B5: Renovace	Nepovinné
B6: Provozní spotřeba energie	B6: Provozní spotřeba energie B6.1: Regulované systémy (technické funkce) integrované do budov B6.2: Neregulované systémy (technické funkce) integrované do budov B6.3: Ostatní spotřeba energie související s činnostmi uživatelů budov	Požaduje se Výpočet by měl být v souladu s výpočtem provozních emisí skleníkových plynů podle společného obecného rámce stanoveného v příloze I. Členské státy mohou omezit výpočet pouze na regulované systémy (technické funkce) integrované do budov, na něž se vztahuje tato směrnice Pokud se členské státy rozhodnou povolit výhledové faktory emisí skleníkových plynů pro provozní emise, musí být tyto faktory odůvodněné, konzistentní a jasně definované pro celé referenční studované období Rozdělení dopadů vydané energie se provádí v souladu s normou EN 15978. Dopad vydané energie se uvádí ve fázi životního cyklu D2
B7: Provozní spotřeba vody	B7: Provozní spotřeba vody B7.1: Základní systémy integrované do budov (toalety, sprchy, koupelny, vytápění, chlazení, větrání, zvlhčování a zavlažování) B7.2: Ostatní systémy integrované do budov (bazény, sauny atd.) B7.3: Systémy, které nejsou integrovány do budov (například myčky nádobí, pračky atd.)	Nepovinné
	B8: Činnosti uživatelů integrované do budov, které nejsou zahrnuty v B1–B7 B8.1: Přeprava osob do budovy a z budovy B8.2: Nabíjení elektromobilů v budově B8.3: Jiné, například používání „spotřebního materiálu“, jako je papír pro kanceláře, nebo nábytek a vybavení, které není pevně spojeno s budovou	Nepovinné
C1: Demontáž	C1: Demontáž/demolice	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu
C2: Doprava	C2: Přeprava ke zpracování nebo odstranění odpadu	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu
C3: Zpracování odpadu pro opětovné použití, recyklaci a/nebo využití	C3: Zpracování odpadu pro opětovné použití, recyklaci a/nebo využití	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu
C4: Odstranění	C4: Odstranění odpadů	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu
D: Přínosy a zatížení za hranicemi systému	D1: Opětovné použití, recyklace a energetické využití vyplývající z čistých toků materiálů opouštějících hranice systému	Požaduje se Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu
D: Přínosy a zatížení za hranicemi systému	D2: Potenciální přínosy a zatížení z vydaných služeb (například elektrická energie, tepelná energie, pitná voda)	Požaduje se

6. PŘIDĚLOVÁNÍ EMISÍ SOUVISEJÍCÍCH SE SPOTŘEBOU ENERGIE V BUDOVĚ A VÝROBOU ENERGIE NA MÍSTĚ

V tabulce 3 jsou uvedeny tři možné přístupy k přidělování obsažených emisí souvisejících se spotřebou energie v budově a její výrobou na místě. Pro zajištění transparentnosti, konzistentnosti a přesnosti výpočtu si členské státy zvolí jeden z přístupů uvedených v tabulce 3, a to přístup A, přístup B1 nebo přístup B2. Pokud je na vnitrostátní úrovni přijat přístup B1 nebo B2, členské státy zveřejní zvolená pravidla pro přidělování potřebná pro výpočet v souladu s výpočtem energie a příslušnými normami.

Pro účely výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu se přidělování provozních emisí souvisejících se spotřebou energie v budově a výrobou energie na místě ve všech fázích životního cyklu provádí v souladu s volbou přidělování obsažených emisí a v souladu s normou EN 15978.

Tabulka 3

Výpočet obsažených emisí z výroby energie z obnovitelných zdrojů na místě

Ovlivňující faktor	Přístup A	Přístup B1 nebo B2
Druh přidělení obsažených emisí prvků pro skladování energie budově	Plné přidělení budově
Druh přidělení obsažených emisí jiných částí systému budově	Plné přidělení budově	B1: Poměrné přidělení budově na základě podílu zachycené/vyrobené energie použité pro vlastní spotřebu	B2: Přidělení budově u součástí integrovaných do obvodového pláště budovy a tvořících její povrch, jakož i poměrné přidělení zbývajících obsažených emisí budově na základě podílu zachycené/vyrobené energie použité pro vlastní spotřebu

7. ROZSAH PRVKŮ BUDOVY A TECHNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu musí zahrnovat minimálně prvky budovy a technické zařízení uvedené v úrovni 2 v kategoriích obvodový plášť a jádro v tabulce 4. Členské státy zajistí komplexní a přesný výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu a na vnitrostátní úrovni jasně popíší prvky budovy a technické zařízení budovy, které jsou nezbytné pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu. Za tímto účelem mohou členské státy postupovat podle příkladů uvedených v úrovni 3 a 4 tabulky 4 a ve vnitrostátních právních předpisech stanovit případné podstatné odchylky.

Prvky budovy a technické zařízení nebo systémy, na něž se vztahuje certifikát energetické náročnosti posuzované budovy, se ve výpočtu zohlední, pokud se členské státy domnívají, že za jejich vlastnictví a údržbu částečně nebo výlučně odpovídá vlastník budovy ( 14 ), i když jsou vně posuzované budovy a jsou na ní konstrukčně nezávislé. Pokud jsou prvky budovy a technické zařízení vnější a konstrukčně nezávislé na posuzované budově, zohlední se emise související s těmito prvky budovy a technickým zařízením v analýze obsaženého a provozního uhlíku, ale jejich podlahová plocha se nezohlední v případě podlahových ploch.

Členské státy mohou za účelem doplnění chybějících údajů nebo zjednodušení výpočtu, pokud je to nutné, zvážit přijetí obecných údajů nebo výchozích hodnot pro kterýkoli z prvků uvedených v úrovních v tabulce 4, a to v souladu s požadavky týkajícími se údajů pro výpočet stanovenými v oddíle 3.

Tabulka 4

Hierarchický rozsah prvků budovy a technického zařízení

Úroveň 1	Úroveň 2	Úroveň 3 (příklad)	Úroveň 4 (příklady)
Obvodový plášť	Podzemní část	Základové piloty a podezdívky	Trvalé piloty a keson
		Základové piloty a podezdívky	Výztuha
		Základy	Boční podpěry
			Základová deska, hlavice piloty, patky sloupů, pásové základy; pásové nosníky, výztužné nosníky
			Stěny a sloupy podzemní části
			Přízemní desky a nosníky (pokud budova zahrnuje suterén, měly by být spodní desky suterénu započítány do příslušné úrovně 3 „Suterénní prvky“)
			Výtahové prohlubně (desky a stěny)
		Suterénní prvky	Suterénní boční podpěry
			Suterénní spodní desky a podkladní beton
			Opěrné stěny
			Nosné suterénní stěny, ztužidla a sloupy
			Suterénní nosníky, trámy, ztužidla a desky
			Suterénní schodiště a rampy
			Vertikální hydroizolační systém, drenážní vrstva, drenáže a ochranná (předsazená) stěna
			►C1 Horizontální hydroizolační systém, drenážní vrstva, drenáže a krycí (pochozí) deska ◄
			Izolace suterénu
			Suterénní výtahové prohlubně, čerpací jímky a prostupy
		Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Podzemní část“ (1)
	Nadzemní část	Rámy a desky (nad úrovní přízemních desek)	Nosné stěny, ztužidla a sloupy
			Nosníky, trámy, ztužidla a desky horních podlaží
			Střešní nosníky, trámy, ztužidla a desky
			Schodiště (tvořící součást nadzemní části)
			Protipožární ochrana ocelové konstrukce
		Nádrže, bazény a drobné prvky	Pouze v případě, že se nacházejí v obvodovém plášti budovy (jinak jsou zahrnuty do vnějších prvků)
		Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Nadzemní část“ (2)
	Vnější architektonické prvky (nenosná konstrukce)	Fasáda	Nenosné vnější stěny a prvky
			Povrchové úpravy vnějších stěn kromě obkladů
			Fasádní obklady a závěsné stěny
			Vnější okna
			Vnější dveře
			Vnější výlohy obchodů
			Rolovací mříže a protipožární uzávěry
		Střecha	Povrchové úpravy střechy
			Světlíky
			Hydroizolace
			Izolace
			Střešní vegetace a úpravy (tvrdé a měkké)
		Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Vnější architektonické prvky (nenosná konstrukce)“ (3)
Jádro	Vnitřní nebo kryté architektonické prvky (nenosná konstrukce)	Vnitřní členění	Vnitřní nenosné stěny a příčky
			Izolace
			Vnitřní výlohy obchodů
			Toaletní kabinky
			Mobilní příčky
			Chladicí místnosti
			Vnitřní dveře
			Vnitřní okna
			Rolovací mříže a protipožární uzávěry
			Drobné betonové prvky
		Armatury a drobné prvky	Balustrády, zábradlí a madla
			►C1 Schodiště a lávky, které nejsou součástí nadzemní části, pevné výstupové žebříky ◄
			Vestavěné (4) boxy, skříňky, úložné prostory, uzamykatelné skříňky, sedací soupravy, police, pulty, lavice
			Vestavěné dekorativní prvky
			Revizní dvířka
		Kryté povrchové úpravy	Povrchové úpravy podlah (vnitřní a vnější (tj. kryté nebo na balkonech))
			Vnitřní povrchové úpravy stěn a obklady
			Povrchové úpravy stropů a podhledy (vnitřní nebo vnější)
			Izolace
		Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Vnitřní nebo kryté architektonické prvky (nenosná konstrukce)“ (5)
	Technické funkce a zařízení budovy: Systémy související s vodou a odpadními vodami	Sanitární vybavení	Toalety, splachovací nádržky, sprchové vaničky, vany, vodovodní baterie, ovládací prvky, sprchové hlavice, umyvadlové sestavy, dřezy, průtokové ohřívače vody
		Systémy studené vody	Termostat, měřiče tepla, měřiče studené vody, čerpadla/boostery, ostatní měřiče, potrubí, izolace potrubí, podpěry/závěsy, ochrana proti mrazu a topné kabely
		Skladování studené vody	Zásobní nádrž a jakýkoli systém úpravy a filtrace pro kontrolu kvality vody
		Odvádění povrchových/dešťových/splaškových vod	Potrubí, izolace, podpěry, nádrž na dešťovou vodu, retenční nádrže, výtoky, čerpadla, svody, odpadní potrubí, potrubí kondenzátu, izolace, podpěry, nádrž, sifony, čerpadlo, výpusť
		Systémy pro opětovné využívání vody	Nádrž na šedou/dešťovou vodu, potrubí a zařízení na čištění uvnitř zastavěné plochy
	Technické funkce a zařízení budovy: Systémy vytápění	Zařízení na výrobu tepla a teplé vody	Plynový/elektrický kotel, tepelná čerpadla vzduch/voda/země, chladicí zařízení, lokální ohřívač vody, kamna na dřevo, kotel na biomasu, solární systémy vytápění a ohřevu vody. Společné systémy vytápění umístěné v rámci půdorysu budovy jsou zahrnuty do tohoto rozsahu až k měřicímu zařízení. Za měřicím zařízením jsou tyto systémy považovány za součást distribuční sítě. Šachta a rozdělovač musí být zahrnuty, i když jsou mimo půdorys budovy. Deskový výměník tepla, který se připojuje k síti dálkového vytápění. Rovněž je nutné zahrnout zařízení na výrobu teplé vody (např. nepřímotopný zásobník vody).
		Rozvody tepla a teplé vody, regulace, příslušenství, zářiče, výměníky / koncové jednotky	Elektrický radiátor, teplovodní radiátor, podlahové vytápění, předávací stanice (HIU), deskový výměník tepla, čerpadla, mechanický rozvaděč, expanzní jednotka, dávkovací nádoba, regulátor větve (BC), odvlhčovač, antivibrační uložení, termostat, měřiče tepla, měřič teplé vody, potrubí, izolace potrubí, podpěry/závěsy, ochrana proti mrazu a topné kabely
		Zařízení pro akumulaci tepla	Zásobník teplé vody, vyrovnávací nádoba, expanzní nádoba
	Technické funkce a zařízení budovy: Specializované systémy chlazení (pokud systém zajišťuje jak vytápění, tak chlazení, spadá pouze do oblasti působnosti „systémů vytápění“)	Zařízení na výrobu chladu	Chladicí věž, ventilátorové konvektory, klimatizace.
		Chladicí zářič, výměníky / koncové jednotky, pomocné a řídicí jednotky, rozvody, akumulace	Zásobník studené vody, vyrovnávací nádoba, expanzní nádoba pro chlazení, čerpadla, mechanický rozvaděč, expanzní jednotka, dávkovací nádoba, regulátor větve (BC), odvlhčovač, antivibrační uložení, termostat, měřiče tepla, měřič studené vody, potrubí, izolace potrubí, podpěry/závěsy, ochrana proti mrazu a topné kabely
	Technické funkce a zařízení budovy: Větrací systémy	Pohyb vzduchu	Ventilátory, mechanické větrání s rekuperací tepla, vzduchotechnické jednotky, stropní ventilátory, větrání kuchyní, vzduchové clony
		Vzduchové koncové prvky	Difuzory, mřížky, systémy s proměnným průtokem vzduchu, systémy s konstantním průtokem vzduchu, žaluzie
		Potrubí a příslušenství	Potrubí, izolace, podpěry, požáru odolné potrubí, podpěry
		Regulační klapky, útlum zvuku a požární bezpečnost související s ventilačními zařízeními	Klapky s proměnným průtokem vzduchu, klapky s regulací průtoku, protipožární klapky, odtah kouře a zplodin, motorizovaná protipožární klapka, přetlakové větrání schodišť, požáru odolné ventilátory, přetlakové klapky, řídicí prvky, žaluzie, odtah plynu, útlum zvuku
	Technické funkce a zařízení budovy: Osvětlovací systémy	Vnitřní osvětlení	Vnitřní svítidla, vývod, elektroinstalační krabice, zásuvka, ovládání světel, kabel, vypínač
		Vnější osvětlení (namontované na budově)	Svítidla/sloupy/podpěry atd., které jsou namontovány na budově. Externí svítidla, vývod, elektroinstalační krabice, zásuvka, ovládání světel, kabel, vypínač
		Nouzové osvětlení	Nouzová světla, ovládací prvky, kabel, vypínač
		Ostatní osvětlení	Pracovní osvětlení, scénické/zábavní osvětlení, osvětlení maloobchodních výloh, architektonické osvětlení včetně souvisejícího svítidla, vývodu, elektroinstalační krabice, zásuvky, ovládání světel, kabelu, vypínače
	Technické funkce a zařízení budovy: Elektroinstalace pro napájení, komunikaci, zabezpečení, IT a detekci požáru	Napájení	Zahrnuje vnitřní instalace a instalace na budově. Napájecí kabely, kabelové žlaby, rozvaděče/distribuce, záložní zařízení, přípojnice, transformátory, zásuvky/vypínače, podlahové krabice, čidla, velmi vysoké napětí, vysoké napětí, nízké napětí, drobné silové rozvody, kabelové uložení
		Velmi nízké napětí / komunikace / bezpečnost	Systémy velmi nízkého napětí. Komunikační a audiovizuální zařízení Bezpečnost: Zařízení uzavřeného televizního okruhu (CCTV), bezpečnostní čidla a poplašná zařízení.
		IT a data	Zařízení IT: vše, co souvisí s daty, například zařízení Wi-Fi, server, páteřní a strukturovaná kabeláž, počítače, tiskárny, datové rozvaděče, patch panely
		Systémy řízení budov	Systémy řízení budov / regulátory na ventilátorových konvektorech, výstupní stanice, hlavní řídicí systém s počítačem (headend), potřebná kabeláž, regulační ventily, čidla pro statistiku teploty
		Záložní zdroje elektrické energie	Zdroje nepřerušovaného napájení (UPS), záložní zdroje, bateriové napájení, pohotovostní generátory v rámci zastavěné plochy
		Detekce požáru a poplašné požární zařízení	Požární poplachové systémy včetně detekce, kabeláže, požární ústředny a koncových ovládacích a signalizačních jednotek
	Technické funkce a zařízení budovy: Výroba energie z obnovitelných zdrojů na místě	Energie z obnovitelných zdrojů – výroba elektřiny na místě a zařízení instalovaná na budově	Solární fotovoltaické panely, střídače, větrné turbíny, vodní turbíny instalované na budově nebo v půdorysu budovy
		Energie z obnovitelných zdrojů – akumulace na místě	Baterie v rámci půdorysu budovy
	Technické funkce a zařízení budovy: Zařízení a systémy pro ochranu života, palivové a přepravní systémy	Sprinklerový systém	Potrubí, hlavice, ventily, nádrže, hadice, čerpadla
		Protipožární systémy	Suchovody a mokrovody, hydranty, v rámci půdorysu budovy, ovládací prvky / čidla automatického protipožárního větrání, hasicí systém
		Ochrana před bleskem / ochranné pospojování	Hromosvod, zemnicí tyče
		Palivové soustavy	Veškeré rozvody pro zásobování palivem kromě elektrických, vše, co je čerpáno nebo je pod tlakem. Plynové zařízení: přípojka, plynoměr, regulátor tlaku, potrubí, ventily. Nádrž na skladování paliva na místě, suché sklady. Šnekové dopravníky.
		Výtah, schodišťový výtah, zdvihací plošina	Musí být zahrnuty systémy pro výtah, schodišťový výtah a zdvihací plošinu. Napájení těchto systémů musí být zahrnuto do elektrických instalací
		Eskalátory a pohyblivé chodníky	Musí být zahrnuty systémy pro eskalátory a pohyblivé chodníky. Napájení těchto systémů musí být zahrnuto do elektrických instalací
	Technické funkce a zařízení budovy: Systémy odstraňování odpadů	Systémy odstraňování speciálního a komunálního odpadu	Spalovny odpadu a všechny systémy pro toky odpadu a zařízení na jejich odstraňování
		Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Technické funkce a zařízení budovy“ (6)
Vnější instalace (Nepovinné)	Vnější silnice, cesty, zpevněné plochy a jiné povrchy vhodné pro pohyb osob nebo vozidel, které se nacházejí na zastavěné ploše	Silnice a cesty určené pro pěší nebo automobilový provoz	Musí být zahrnuta příprava podkladních vrstev včetně úpravy, pokládky, vyrovnání, členění a zhutnění Podkladní beton, monolitický beton včetně bednění, výztuže, spojů, drenážních/protirůstových membrán, obrubníků, okrajových lišt, příslušenství, povrchových značení na chodnících/vozovkách/hřištích, upravené povrchy, např.: — obalované kamenivo nebo asfaltový povrch — zdivo, dlažba, dlaždice, dlažební kameny, dlažební kostky — štěrk, kamenná drť, dřevní štěpka — perforované travnaté rohože — povrchy určené pro dětská a sportovní hřiště nebo jiná specializovaná použití — veškeré systémy potřebné pro odvádění povrchové vody nebo její zadržení — schody, schodiště a rampy (včetně podzemní části, přípravy podkladu a konečné úpravy) mimo zastavěnou plochu
		Chodníky
		Dlažba a měkké povrchy určené pro pěší provoz
	Vnější vybavení a zařízení k vymezení vnějších prostorů, hranic a zón zastavěné plochy a pro estetické účely	Vnější oplocení	Musí být zahrnuty dřevěné, kovové, betonové a zděné ploty, zábradlí, brány, zdi, zídky, které jsou vnější a nejsou součástí tepelné obálky budovy a jsou nové Musí být zahrnuty zábrany pro vozidla a chodce, které musí snést určité zatížení pro účely ochrany, včetně příslušných bran Musí být zahrnuty požadavky na podzemní část, komponenty, sloupky, kotevní prvky, kování, příslušenství, jako jsou krycí hlavice, poháněná zařízení, ovládací prvky a konečné povrchové úpravy Tato kategorie zahrnuje opěrné stěny, které nejsou součástí budovy, obvykle z betonu, dřeva nebo zdiva, včetně všech požadavků na podzemní část / piloty, vyztuženou zeminu, požadavky na odvodnění, membrány, součásti, upevňovací prvky, příslušenství, jako jsou krycí hlavice, spáry, ochranné nátěry, konečná úprava, gabiony
		Vnější zábradlí
		Vnější stěny
		Vnější příslušenství	Venkovní mobiliář včetně bran (pokud nejsou součástí oplocení nebo zábran), turniketů, pevných/skládacích/odnímatelných patníků, sedadel, laviček, stolů, odpadkových košů / nádob na posyp, plakátovacích ploch / oznamovacích tabulí, stojanů/ přístřešků na kola, směrového značení, vlajkových stožárů, venkovního vybavení sportovišť/hřišť, drobných lávek, autobusových zastávek, přístřešků, telefonních budek, poštovních schránek, soch / venkovních uměleckých děl, okrasných vodních prvků včetně všech potřebných podzemních částí, nádrží, součástí, potrubí, ovládacích prvků a zařízení
	Vnější technické funkce budovy Obecná poznámka: tato kategorie zahrnuje všechny technické funkce, které nejsou připevněny k budově nebo jsou umístěny mimo půdorys budovy.	Vnější odvod vody	Odvádění splaškové vody / povrchové vody / odvodnění pozemku pod a nad zemí, od první revizní šachty za obvodovou zdí budovy, kanalizační přípojky nebo jiného odtoku (např. čistírny odpadních vod na místě). Musí být zahrnuty rovněž výkopy, potrubí, armatury, lože, zásypy, uložení, podpěry, přípojky, vpusti a mříže (například na silnicích). Prefabrikované čerpací stanice, výpusti / výpustní hlavice, finální nátěry, prefabrikované kanály, komory, revizní šachty, kanály, vsakovací jímky, žumpy, benzinové záchytné jednotky. Musí být zahrnuty rovněž veškeré úpravy, opravy, zasypání nebo čištění stávajících odvodňovacích systémů, šachet a mříží. Musí být zahrnuty rovněž instalace související se systémy udržitelné městské kanalizace (nejsou osázeny), odvod nebezpečných kapalin, jako jsou chemické látky a průmyslové kapalné odpady
		Vnější technické funkce – voda	Potrubní systémy zásobování vodou přivádějící vodu z vodovodního řadu spravovaného veřejnoprávním podnikem až k místu napojení do budovy, včetně rozvodu k vnějším odběrným místům (např. venkovní technologická zařízení a vybavení a požární hydranty). Požární hydranty / recyklace dešťové vody / recyklace šedé vody mimo určenou zastavěnou plochu. Musí být zahrnuty rovněž nádrže, potrubí, topné kabely, izolace a přípojky
		Vnější technické funkce – elektřina	Rozvod vysokonapěťového elektrického proudu od veřejnoprávního podniku do transformátorové stanice na místě, rozvod nízkonapěťového elektrického proudu z transformátoru na místě do hlavního rozvaděče v budově a vnější zařízení pro dodávku elektřiny, včetně nouzových nebo záložních zdrojů. Musí být zahrnuty rovněž kabely, vodiče, desky, rozvodnice, přístupové poklopy, přípojky, rozvody, výkopy, šachty, prefabrikované/transformační stanice, instalace nepřerušovaného napájení
		Vnější technické funkce – plyn	Potrubní systémy zásobování zemním plynem, které přivádějí plyn z plynové sítě veřejnoprávního podniku k plynoměru a přivádějí zkapalněný ropný plyn (LPG) z externích skladovacích nádob k distribučnímu bodu, včetně dodávky plynu z veřejné plynové sítě a rozvodu plynu k vnějším odběrným bodům (například k vnějším technologickým zařízením a vybavení). Musí být zahrnuty rovněž rozvody, přístupové poklopy, přípojky, výkopy, šachty, skladovací nádrže/lahve
		Vnější technické funkce – telekomunikace a podobné systémy	Připojení telekomunikačních systémů, kabelové televize, internetu a dalších komunikačních systémů od sítě veřejnoprávního podniku nebo jiného poskytovatele služeb k hlavnímu distribučnímu bodu v budově. Musí být zahrnuty rovněž kabely, vodiče, desky, rozvodnice, přístupové poklopy, přípojky, rozvody, výkopy, šachty
		Vnější technické funkce – skladování paliv	Vnější zásobníky paliva a potrubní rozvodné systémy. Skladovací nádrže a nádoby vně budovy a potrubní zásobovací systémy rozvádějící olej, benzin nebo naftu ze skladovacích nádrží nebo nádob ke vstupnímu bodu v budově nebo k vnějšímu technologickému zařízení a vybavení. Musí být zahrnuty rovněž rozvody, čerpadla, ventily, izolace, přístupové poklopy, přípojky, monitorovací vybavení, výkopy, šachty, skladovací nádrže/lahve
		Vnější technické funkce – osvětlení	Systémy venkovního osvětlení pozemku/ulice včetně osvětlení pěších zón, chodníků, silnic, osvětlených dopravních značek, vnějšího osvětlení. Musí být zahrnuty rovněž kabely, vodiče, rozvaděče, kabelové žlaby, přístupové poklopy, přípojky, rozvody, výkopy, šachty, ovládací prvky a samotná svítidla/lampy, včetně osvětlení sportovních hřišť
		Vnější technické funkce– bezpečnostní systémy	Bezpečnostní systémy včetně zařízení uzavřeného televizního okruhu (CCTV), sloupů pro kamery, obecných venkovních napájecích zdrojů pro bezpečnostní vybavení a speciálního bezpečnostního osvětlení
		Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Vnější technické funkce budovy“ (7)
	Vnější budovy (8)	Malé pomocné budovy	Samostatné vnější malé pomocné budovy související se systémy budovy a běžným fungováním budovy a přístupem na pozemek, včetně kotelen, budov rozvoden, budov pro skladování paliva, skladů kol, přístřešků, skladovacích jednotek a strážních budek
		Nezávislé parkovací konstrukce (9)	Nadzemní nebo podzemní konstrukce, které jsou určeny k výlučnému nebo sdílenému užívání obyvateli budovy
		Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Vnější budovy“ (10)
(1) Izolace, hydroizolace, potěry, přípojky, armatury nebo prvky pro odvodnění, prvky pro technické funkce, které jsou vloženy nebo použity společně s prvky podzemní části, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách v této tabulce 4 nebo jinde. (2) Protipožární izolace, izolace, hydroizolace, potěr, spoje, armatury, rampy, trvalé bednění, mezipatrové konstrukce, podpěry pro stupňovité sezení, údržbové cesty nebo jiné prvky, které jsou vloženy nebo použity společně s prvky nadzemní části, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách v této tabulce 4 nebo jinde. (3) Protipožární izolace, izolace, hydroizolace, potěry, spoje a kotvení ke konstrukci, armatury, rampy, stínicí zařízení, žaluzie, okapy, ochrana proti hmyzu, mřížové sestavy, atiky, zábradlí, zelené stěny, komíny nebo jiné prvky, které jsou vloženy nebo použity společně s vnějšími architektonickými prvky, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách zde nebo jinde. (4) Vestavbou se rozumí zabudování příslušných prvků budovy ve fázi výstavby a před předáním budovy vlastníkovi. (5) Protipožární izolace, izolace, hydroizolace, potěry, spoje a kotvení ke konstrukci nebo údržbovým trasám, rámování, těsnění, lepidla, plovoucí podlahy, odpružené podlahy, povrchové úpravy, liniové značení, obložení, lišty, kování, rampy, mřížové sestavy, atiky, zábradlí, krby nebo jiné prvky, které jsou vloženy nebo použity společně s vnitřními architektonickými prvky, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách v této tabulce 4 nebo jinde. (6) Veškeré další příslušenství, vybavení nebo jiné prvky, které jsou vloženy nebo použity společně s technickými funkcemi, systémem a infrastrukturou budovy, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách v této tabulce 4 nebo jinde. (7) Veškeré další příslušenství, vybavení nebo jiné prvky související s instalací vody, plynu, elektřiny, vytápění, větrání, nadzemním odvodem vody, telekomunikací a dalších sítí, včetně potrubí, ochranných nátěrů, otvorů, drážek, průchodek, krytů, protipožárního utěsnění, označení a podstavců atd., které nejsou zahrnuty jinde. (8) Vztahuje se na budovy, které jsou vně posuzované budovy a stavebně nezávislé na posuzované budově, ale které se nacházejí v areálu posuzované budovy a slouží uživatelům posuzované budovy nebo technickým systémům a infrastruktuře posuzované budovy. Konstrukční nezávislostí se rozumí absence společných základů a jiných nosných konstrukčních prvků. (9) Parkovací zařízení, která sdílejí konstrukční prvky a která spadají do obvodového pláště budovy, se nepovažují za vnější budovy, ale za součást celé budovy, čímž se do analýzy započítává jejich související obsažený uhlík, provozní uhlík a podlahové plochy. Naopak u samostatných parkovacích konstrukcí, které jsou považovány za vnější budovy, lze v analýze zohlednit jejich související obsažený uhlík a provozní uhlík, nikoli však jejich podlahové plochy. V případech, kdy je parkovací zařízení součástí konstrukce sdílené více budovami, se buď celý komplex budov posuzuje jako jeden celek, nebo se dopady obsaženého uhlíku a podlahová plocha parkovacího zařízení rozdělí na základě relativních podílů parkovacích míst určených pro jednotlivé budovy. (10) Veškeré další příslušenství, vybavení nebo jiné prvky související s výstavbou vnějších budov, které nejsou zahrnuty jinde.

8. VÝSLEDKY POTENCIÁLU GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ BĚHEM ŽIVOTNÍHO CYKLU

Pro účely vykazování výsledků v certifikátu energetické náročnosti budovy se potenciál globálního oteplování budovy během životního cyklu uvádí v transparentním formátu s výsledky alespoň pro každou fázi životního cyklu v souladu s tabulkou 5.

Tabulka 5

Zveřejnění potenciálu globálního oteplování během životního cyklu v certifikátu energetické náročnosti budovy

	Fáze produktu (A1–A3)	Fáze stavebního procesu (A4–A5)	Fáze používání, údržby, výměny (B1–B4)	Fáze provozní spotřeby energie (B6)	Fáze skončení životnosti (C1–C4)	Opětovné použití, recyklace, potenciál energetického využití (D1)	Potenciální přínosy a zatížení z vydaných služeb (například elektrická energie, tepelná energie, pitná voda) (D2)
Celkový potenciál globálního oteplování (1)
(1) Celkový potenciál globálního oteplování je součet potenciálu globálního oteplování – fosilní, potenciálu globálního oteplování – biogenní a potenciálu globálního oteplování – využívání půdy a změny ve využívání půdy

PŘÍLOHA IV Společný obecný rámec pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení

PŘÍLOHA IV

Společný obecný rámec pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení

1. Komise stanoví definici ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a metodiku jeho výpočtu, s cílem hodnotit schopnosti budovy nebo její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů a sítě a zlepšovat svou energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost.

Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení zahrnuje prvky zlepšené úspory energie, referenční srovnávání a prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně více propojených a inteligentních zařízení.

Metodika zohlední takové prvky, jako je potenciální existence digitálního dvojčete budovy.

Metodika zohlední prvky jako inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu, zabudované domácí spotřebiče, dobíjecí body pro elektrická vozidla, skladování energie a podrobně popsané funkce a interoperabilitu těchto prvků, jakož i vnitřní mikroklimatické podmínky, energetickou účinnost, úrovně náročnosti a flexibilitu, kterou umožňují.

2. Metodika stojí na těchto klíčových funkcích souvisejících s budovou a jejími technickými systémy:

schopnost zachovat míru energetické náročnosti a energeticky účinný provoz budovy přizpůsobením spotřeby energie například využíváním energie z obnovitelných zdrojů;

schopnost přizpůsobovat svůj provozní mód v reakci na potřeby uživatelů s náležitým zohledněním uživatelské vstřícnosti, zachování zdravých vnitřních mikroklimatických podmínek a schopnosti podávat zprávy o využívání energie;

flexibilita, pokud jde o celkovou energetickou náročnost budovy, včetně její schopnosti umožnit účast na aktivní i pasivní a implicitní i explicitní reakci na potřeby, prostřednictvím jejího skladování energie a dodávání energie zpět do sítě, například flexibilitou a schopností přesouvat zatížení, a

schopnost zlepšovat svou energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost využíváním energeticky úsporných technologií.

3. Metodika může dále zohledňovat:

interoperabilitu mezi systémy (inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, zabudované domácí spotřebiče, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu v budově a senzory kvality vnitřního vzduchu a ventilace) a

příznivý vliv stávajících komunikačních sítí, zejména existenci fyzické infrastruktury uvnitř budovy připravené pro vysokorychlostní připojení, jako je například dobrovolné označení „připraveno na širokopásmové připojení“, a existenci přístupového bodu u budov s větším počtem bytových jednotek v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ( 15 ).

4. Metodika nesmí mít negativní dopad na stávající vnitrostátní režimy certifikace energetické náročnosti a musí vycházet ze souvisejících iniciativ na vnitrostátní úrovni při zohlednění zásady vlastnictví uživatelem, ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti v souladu s příslušným právem Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí, jakož i nejlepších dostupných technik pro kybernetickou bezpečnost.

5. Metodika stanoví nejvhodnější formát parametru ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a musí být jednoduchá, transparentní a snadno pochopitelná pro spotřebitele, vlastníky, investory a účastníky trhu reagující na poptávku.

PŘÍLOHA V Vzor certifikátů energetické náročnosti

PŘÍLOHA V

Vzor certifikátů energetické náročnosti

(uvedený v článku 19)

1. Na přední straně certifikátu energetické náročnosti se uvádějí alespoň tyto prvky:

třída energetické náročnosti;

vypočtená roční spotřeba primární energie v kWh/(m2. r);

vypočtená roční konečná spotřeba energie v kWh/(m2. r);

na místě vyrobená energie z obnovitelných zdrojů v % spotřeby energie;

provozní emise skleníkových plynů (kg CO2/(m2. r)) a hodnota potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, je-li k dispozici.

Na certifikátu energetické náročnosti se uvádějí rovněž tyto prvky:

vypočtená roční spotřeba primární energie a roční konečná spotřeba energie v kWh nebo MWh;

výroba energie z obnovitelných zdrojů v kWh nebo MWh; hlavní nosič energie a druh obnovitelného zdroje energie;

vypočtená energetická potřeba v kWh/(m2. r);

údaj ano/ne, zda je budova schopna reagovat na vnější signály a upravovat spotřebu energie;

údaj ano/ne, zda je systém rozvodu tepla uvnitř budovy schopen fungovat při nízkých či účinnějších úrovních teplot, je-li to relevantní;

kontaktní údaje příslušného jednotného kontaktního místa pro renovační poradenství.

2. Kromě toho může certifikát energetické náročnosti obsahovat tyto ukazatele:

spotřeba energie, špičkové zatížení, velikost zdroje nebo soustavy (systému), hlavní energetický nosič a hlavní typ prvku pro každé využití: vytápění, chlazení, příprava teplé vody pro domácnosti, větrání a vestavěné osvětlení;

třída emisí skleníkových plynů (v relevantních případech);

informace o pohlcování uhlíku v souvislosti s dočasným ukládáním uhlíku v budovách nebo na nich;

údaj ano/ne, zda je pro budovu k dispozici pas pro renovaci budovy;

průměrná hodnota U pro neprůhledné prvky obvodového pláště budovy;

průměrná hodnota U pro průhledné prvky obvodového pláště budovy;

typ nejběžnějšího průhledného prvku (například dvojité zasklené okno);

výsledky analýzy rizika přehřátí (jsou-li k dispozici);

přítomnost pevných čidel, která sledují kvalitu vnitřního prostředí;

přítomnost pevných ovládacích prvků, které reagují na úroveň kvality vnitřního prostředí;

počet a typ dobíjecích bodů pro elektrická vozidla;

přítomnost, typ a velikost systémů pro skladování energie;

v relevantních případech předpokládaná zbývající životnost otopných nebo klimatizačních systémů a zařízení;

proveditelnost přizpůsobení otopné soustavy tak, aby fungovala při účinnějším nastavení teploty;

proveditelnost přizpůsobení systému pro přípravu teplé vody pro domácnosti tak, aby fungovala při účinnějším nastavení teploty;

proveditelnost přizpůsobení klimatizačního systému tak, aby fungoval při účinnějším nastavení teploty;

změřená spotřeba energie;

případná přítomnost připojení k síti dálkového vytápění a chlazení a informace o potenciálním připojení k účinnému systému dálkového vytápění a chlazení, jsou-li k dispozici;

místní faktory primární energie a související faktory uhlíkových emisí připojené místní sítě dálkového vytápění a chlazení;

provozní emise jemných částic (PM 2,5 ).

Certifikát energetické náročnosti může obsahovat následující propojení s jinými iniciativami, pokud se v příslušném členském státě uplatňují:

údaj ano/ne, zda bylo pro budovu provedeno posouzení připravenosti pro chytrá řešení;

hodnota posouzení připravenosti pro chytrá řešení, je-li k dispozici;

údaj ano/ne, zda je pro budovu k dispozici digitální deník budovy.

Osoby se zdravotním postižením musí mít rovný přístup k informacím uvedeným v certifikátech energetické náročnosti.

PŘÍLOHA VI Nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti

PŘÍLOHA VI

Nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti

1. Definice platného certifikátu energetické náročnosti

Členské státy stanoví jasnou definici toho, co se považuje za platný certifikát energetické náročnosti.

Definice platného certifikátu energetické náročnosti zajistí:

kontrolu platnosti vstupních údajů (včetně kontrol na místě) o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti a výsledků uvedených v certifikátu;

platnost výpočtů;

maximální odchylku energetické náročnosti budovy, vyjádřenou přednostně číselným ukazatelem spotřeby primární energie (kWh/(m2.r));

minimální počet prvků, které se liší od výchozích nebo standardních hodnot.

Členské státy mohou do definice platného certifikátu energetické náročnosti zahrnout další prvky, jako je maximální odchylka pro specifické hodnoty vstupních údajů.

2. Kvalita nezávislého kontrolního systému certifikátů energetické náročnosti

Členské státy stanoví jasnou definici kvalitativních cílů a úrovně statistické věrohodnosti, jichž by měl rámec pro certifikáty energetické náročnosti dosahovat. Nezávislý kontrolní systém zajistí alespoň 90 % platně vydaných certifikátů energetické náročnosti se statistickou věrohodností ve výši 95 % za hodnocené období, které nesmí překročit jeden rok.

Úroveň kvality a věrohodnosti nezávislého kontrolního systému certifikátů energetické náročnosti se měří pomocí náhodného výběru vzorků a zohledňuje všechny prvky uvedené v definici platného certifikátu energetické náročnosti. Členské státy si vyžádají ověření třetí stranou u hodnocení alespoň 25 % náhodného vzorku, pokud byly nezávislé kontrolní systémy svěřeny nevládním subjektům.

Platnost vstupních údajů se ověřuje pomocí informací poskytnutých nezávislým odborníkem. Tyto informace mohou zahrnovat certifikáty výrobků, specifikace nebo plány budov, které obsahují údaje o náročnosti jednotlivých prvků z certifikátu energetické náročnosti.

Platnost vstupních údajů se ověřuje během návštěv na místě, jež lze ve vhodných případech provést za použití virtuálních prostředků, u alespoň 10 % certifikátů energetické náročnosti, které jsou součástí náhodného výběru vzorků použitého k hodnocení celkové kvality systému.

Kromě minimálního náhodného výběru vzorků k určení celkové úrovně kvality mohou členské státy použít různé strategie, jejichž účelem je konkrétně odkrýt a zacílit špatnou kvalitu certifikátů energetické náročnosti s cílem zlepšit celkovou kvalitu systému. Takto zacílenou analýzu nelze použít jako základ k měření celkové kvality systému.

Členské státy zavedou preventivní a reaktivní opatření k zajištění kvality celkového rámce pro certifikáty energetické náročnosti. Tato opatření mohou zahrnovat doplňující odbornou přípravu pro nezávislé odborníky, zacílený výběr vzorků, povinnost opětovně předložit certifikáty energetické náročnosti, přiměřené pokuty a dočasné nebo trvalé zákazy pro odborníky.

Pokud se do databáze doplňují informace, musí mít vnitrostátní orgány možnost pro účely monitorování a ověřování určit původce daného doplnění.

3. Dostupnost certifikátů energetické náročnosti

Nezávislý kontrolní systém ověří dostupnost certifikátů energetické náročnosti pro potenciální kupující nebo nájemce, aby se zajistilo, že mohou zvážit energetickou náročnost budovy při svém rozhodování o koupi nebo nájmu.

Nezávislý kontrolní systém ověří viditelnost ukazatele a třídy energetické náročnosti v reklamních médiích.

4. Zpracování typologií budov

Nezávislý kontrolní systém zohledňuje rozdílné typologie budov, zejména ty, které jsou na trhu s nemovitostmi nejrozšířenější, jako jsou obytné budovy pro jednu nebo více rodin, kancelářské budovy nebo budovy pro maloobchod.

5. Zveřejňování

Členské státy pravidelně zveřejňují ve vnitrostátní databázi certifikátů energetické náročnosti alespoň tyto informace týkající se systému kvality:

definici platného certifikátu energetické náročnosti;

kvalitativní cíle režimu certifikátů energetické náročnosti;

výsledky posouzení kvality, včetně počtu hodnocených certifikátů a relativního významu vzhledem k celkovému počtu certifikátů vydaných v daném období (podle typologie);

pohotovostní opatření pro zlepšení celkové kvality certifikátů energetické náročnosti.

PŘÍLOHA VII

Srovnávací metodický rámec pro stanovení nákladově optimálních úrovní požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov

Srovnávací metodický rámec členským státům umožní stanovit energetickou náročnost a výkonnost z hlediska emisí u budov a prvků budov, jakož i ekonomické aspekty opatření vztahujících se k energetické náročnosti a výkonnosti z hlediska emisí, a vytvořit mezi nimi spojitosti s cílem určit nákladově optimální úroveň pro dosažení cílů snížení emisí do roku 2030 a klimatické neutrality, jakož i fondu budov s nulovými emisemi nejpozději do roku 2050.

Srovnávací metodický rámec je doplněn obecnými pokyny, jež určují způsob použití uvedeného rámce ve výpočtech nákladově optimálních úrovní náročnosti.

Srovnávací metodický rámec umožňuje zohlednění struktur spotřeby, vnějších klimatických podmínek a jejich budoucích změn podle nejlepších dostupných vědeckých klimatických projekcí, včetně vln horka a chladu, investičních nákladů, kategorie budovy, nákladů na údržbu a provoz (včetně nákladů na energie a souvisejících úspor), případných výnosů z vyprodukované energie, environmentálních a zdravotních externalit spotřeby energie, případných nákladů na nakládání s odpady a technologického rozvoje. Měl by být založen na příslušných evropských normách souvisejících s touto směrnicí.

Komise rovněž poskytne:

—

obecné pokyny doprovázející srovnávací metodický rámec; tyto obecné pokyny budou sloužit k tomu, aby umožnily členským státům podniknout níže uvedené kroky,

—

informace o odhadovaném dlouhodobém vývoji cen energií.

Pro účely použití srovnávacího metodického rámce členskými státy se na úrovni členských států stanoví obecné podmínky vyjádřené prostřednictvím parametrů. Komise v relevantních případech vydá členským státům doporučení ohledně úrovně jejich optimálních nákladů.

Srovnávací metodický rámec od členských států vyžaduje, aby:

—

určily referenční budovy charakteristické svojí funkčností a zeměpisnou polohou, jež jsou zároveň typické pro tuto funkčnost a polohu, včetně vnějších klimatických podmínek a vnitřních mikroklimatických podmínek. Mezi referenčními budovami musí být budovy obytné i jiné než obytné, nové i již existující,

—

určily opatření pro energetickou účinnost, jež mají být u referenčních budov hodnocena. Může se jednat o opatření pro jednotlivé budovy jako celek, pro jednotlivé prvky budovy nebo pro kombinace prvků budov,

—

vyhodnotily potřebu finální a primární energie a výsledných emisí referenčních budov, u nichž se uplatňují stanovená opatření pro energetickou účinnost,

—

vypočítaly náklady (tj. čistou současnou hodnotu) na opatření pro energetickou účinnost (uvedená v druhé odrážce) během předpokládaného ekonomického životního cyklu, použitá v případě referenčních budov (uvedených v první odrážce) za použití zásad srovnávacího metodického rámce.

Výpočtem nákladů na opatření pro energetickou účinnost během předpokládaného ekonomického životního cyklu členské státy hodnotí nákladovou efektivnost různých úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Díky tomu bude možné stanovit nákladově optimální úrovně požadavků na energetickou náročnost.

PŘÍLOHA VIII Požadavky na pasy pro renovaci budov

PŘÍLOHA VIII

Požadavky na pasy pro renovaci budov

1. Pas pro renovaci budovy musí obsahovat:

informace o stávající energetické náročnosti budovy;

grafické znázornění nebo grafická znázornění plánu a jeho kroků pro postupnou rozsáhlou renovaci;

informace o relevantních vnitrostátních požadavcích, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost budov, minimální normy energetické náročnosti a pravidla v členském státě pro postupné ukončení používání fosilních paliv v budovách k vytápění a chlazení, včetně dat nabytí účinnosti;

stručné vysvětlení optimální souslednosti kroků;

informace o jednotlivých krocích, včetně:

názvu a popisu renovačních opatření pro daný krok, včetně relevantních možností pro technologie, techniky a materiály, které mají být použity;

ii)

odhadovaných úspor energie ve spotřebě primární energie a v konečné spotřebě energie v kWh a v procentním zlepšení ve srovnání se spotřebou energie před provedením daného kroku;

iii)

odhadovaného snížení provozních emisí skleníkových plynů;

iv)

odhadovaných úspor na účtu za energii s jasným uvedením očekávaných nákladů na energii použitých pro výpočet;

odhadované třídy energetické náročnosti certifikátu energetické náročnosti, které má být dosaženo po dokončení daného kroku;

informace o možném připojení k účinnému systému dálkového vytápění a chlazení;

podíl individuální nebo kolektivní výroby a vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, jehož má být podle odhadů po renovaci dosaženo;

obecné informace o dostupných možnostech pro zlepšení oběhovosti stavebních výrobků a pro snížení jejich emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu, jakož i o širších přínosech souvisejících se zdravím a pohodlím, kvalitou vnitřního prostředí a lepší adaptabilitou budovy na změnu klimatu;

informace o dostupných finančních prostředcích a odkazy na relevantní internetové stránky uvádějící zdroje tohoto financování;

informace o poradenských službách a službách technického poradenství, včetně kontaktních údajů a odkazů na internetové stránky jednotných kontaktních míst.

2. Pas pro renovaci budovy může obsahovat:

orientační harmonogram kroků;

pro každý krok:

podrobný popis technologií, technik a materiálů, které mají být použity, jejich výhody, nevýhody a náklady;

ii)

informace o tom, jaká by byla energetická náročnost budovy po dokončení kroku ve srovnání s minimálními požadavky na energetickou náročnost budov procházejících větší renovací, budov s téměř nulovou spotřebou energie a budov s nulovými emisemi a jaká by byla energetická náročnost vyměňovaných prvků budov v porovnání s minimálními požadavky na energetickou náročnost jednotlivých prvků budovy, pokud existují;

iii)

odhadované náklady na provedení kroku;

iv)

odhadovanou dobu návratnosti daného kroku s finanční podporou a bez ní;

odhadovaný čas na provedení kroku;

vi)

referenční hodnoty týkající se emisí skleníkových plynů během životního cyklu materiálů a zařízení, jsou-li k dispozici, a odkazy na relevantní internetové stránky, kde je lze nalézt;

vii)

odhadovanou dobu životnosti opatření a odhadované náklady na údržbu;

nezávislé moduly týkající se:

typických řemesel nezbytných nebo doporučených pro provádění energetických renovací (architekti, poradci, zhotovitelé, dodavatelé, osoby provádějících instalaci atd.) nebo odkazy na relevantní internetové stránky;

ii)

seznamu relevantních architektů, poradců, zhotovitelů, dodavatelů nebo osob provádějících instalaci v dané oblasti, který může zahrnovat pouze ty, kteří splňují určité podmínky, jako je shoda se značkami nebo podmínkami vyšší kvalifikace nebo certifikace, nebo odkazy na relevantní internetové stránky;

iii)

technických podmínek potřebných pro optimální zavedení nízkoteplotního vytápění;

iv)

toho, jak by renovační kroky a dodatečná opatření mohly zlepšit připravenost budovy pro chytrá řešení;

technických a bezpečnostních požadavků na materiály a stavební práce;

vi)

základních předpokladů pro poskytnuté výpočty nebo odkazů na relevantní internetové stránky, kde je lze nalézt;

informace o tom, jak získat přístup k digitální verzi pasu pro renovaci budovy;

informace o jakékoli větší renovaci budovy nebo ucelené části budovy podle čl. 8 odst. 1 a jakékoli dodatečné instalaci nebo výměně prvku budovy, který je součástí obvodového pláště budovy a má významný dopad na jeho energetickou náročnost, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2, pokud odborník vyhotovující pas pro renovaci budovy tyto informace obdržel;

informace týkající se seismické bezpečnosti, pokud odborník vyhotovující pas pro renovaci budovy takové informace relevantní pro danou budovu obdržel;

na žádost stávajícího vlastníka budovy a na základě informací jím poskytnutých přílohu obsahující doplňující informace, jako jsou přizpůsobitelnost prostor měnícím se potřebám a případné plánované renovace.

3. Pokud jde o stav budovy před renovačními kroky, pas pro renovaci budovy co nejvíce zohlední informace obsažené v certifikátu energetické náročnosti.

4. Každá metrika použitá pro odhad dopadu kroků musí vycházet ze souboru standardních podmínek.

PŘÍLOHA IX

Část A

Zrušená směrnice a její následné změny

(podle článku 36)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU

(Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844

(Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).

pouze článek 1

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999

(Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

pouze článek 53

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a dny použitelnosti

(uvedený v článku 36)

Směrnice

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu

Dny použitelnosti

2010/31/EU

9. července 2012

pokud jde o články 2, 3, 9, 11, 12, 13, 17, 18, 20 a 27: 9. ledna 2013;

pokud jde o články 4 až 8, 14, 15 a 16: 9. ledna 2013 pro budovy užívané orgány veřejné moci a 9. července 2013 pro ostatní budovy

(EU) 2018/844

10. března 2020

PŘÍLOHA X Srovnávací tabulka

PŘÍLOHA X

Srovnávací tabulka

Směrnice 2010/31/EU	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 bod 1	Čl. 2 bod 1
—	Čl. 2 bod 2
Čl. 2 bod 2	Čl. 2 bod 3
—	Čl. 2 body 5 a 6
Čl. 2 body 3, 3a, 4 a 5	Čl. 2 body 7 až 10
—	Čl. 2 body 12, 13 a 14
Čl. 2 body 6, 7, 8 a 9	Čl. 2 body 15 až 18
—	Čl. 2 body 19 až 22
Čl. 2 bod 10	Čl. 2 bod 23
—	Čl. 2 body 24 až 29
Čl. 2 body 11, 12, 13 a 14	Čl. 2 body 30 až 33
—	Čl. 2 body 34, 37 až 40 a 42
Čl. 2 bod 15	Čl. 2 bod 42
Čl. 2 body 15, 15a, 15b, 15c, 16 a 17	Čl. 2 body 43, 44 a 47 až 50
Čl. 2 bod 18	—
Čl. 2 bod 19	Čl. 2 bod 51
—	Čl. 2 body 52 až 64
Čl. 2 bod 20	—
Článek 2a	Článek 3
Článek 3	Článek 4
Článek 4	Článek 5
Článek 5	Článek 6
Články 6 a 9	Článek 7
Článek 7	Článek 8
—	Článek 9
—	Článek 12
Čl. 8 odst. 1 a 9	Článek 13
Čl. 8 odst. 2 až 8	Článek 14
Čl. 8 odst. 10 a 11	Článek 15
—	Článek 16
Článek 10	Článek 17
Článek 11	Článek 19
Článek 12	Článek 20
Článek 13	Článek 21
—	Článek 22
Články 14 a 15	Článek 23
Článek 16	Článek 24
Článek 17	Článek 25
—	Článek 26
Článek 18	Článek 27
Článek 19	Článek 28
Článek 19a	—
Článek 20	Článek 29
Článek 21	Článek 30
Článek 22	Článek 31
Článek 23	Článek 32
Článek 26	Článek 33
Článek 27	Článek 34
Článek 28	Článek 35
Článek 29	Článek 36
Článek 30	Článek 37
Článek 31	Článek 38
Příloha I	Příloha I
—	Příloha II
—	Příloha III
Příloha IA	Příloha IV
—	Příloha V
Příloha II	Příloha VI
Příloha III	Příloha VII
Příloha IV	Příloha IX
Příloha V	Příloha X

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj	Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj	Požadavek

Propojené úkoly

Vazby
Typ vazby	Úkol
is related to	Imported: Richtlinie (EU) 2024/1275 über die Gesamtenergieeffizienz von Gebäuden (CELEX:02024L1275-20260524)

Builddate: 24.05.2026 00:00:00 -Doknr: CELEX:32024L1275
EULAW -
European Regulation published on http://eur-lex.europa.eu/