NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/856 ze dne 1. prosince 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které specifikují dohledové šokové scénáře, společné modelovací a parametrické předpoklady a to, co představuje velký pokles (Text s významem pro EHP)
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/856
ze dne 1. prosince 2023,
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které specifikují dohledové šokové scénáře, společné modelovací a parametrické předpoklady a to, co představuje velký pokles
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (1), a zejména na čl. 98 odst. 5a třetí pododstavec uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)
Dohledové šokové scénáře specifikoval Basilejský výbor pro bankovní dohled (2) a jsou zohledněny v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví k řízení úrokového rizika investičního portfolia (3), které platí od 30. června 2019. Je vhodné, aby dohledové šokové scénáře stanovené v tomto nařízení vycházely z uvedené specifikace a metodiky.
(2)
Pro účely výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu je nezbytné stanovit společné modelovací a parametrické předpoklady, které by instituce měly používat. Za tímto účelem by se pro výpočet čistého úrokového výnosu měl používat předpoklad konstantní rozvahy v období jednoho roku, zatímco pro výpočet ekonomické hodnoty vlastního kapitálu by se měl používat předpoklad tzv. run-off rozvahy, v níž nejsou pozice, které se stanou splatnými, nahrazovány. Cílem těchto předpokladů je zajistit vhodnou rovnováhu z hlediska přesnosti výpočtu, spolehlivosti odhadů a provozní složitosti.
(3)
Aby bylo dosaženo správné rovnováhy mezi zajištěním srovnatelnosti výsledků a poskytnutím flexibility nezbytné vzhledem k dlouhodobému horizontu a k inherentní provozní složitosti, měly by být do výpočtu čistého úrokového výnosu zahrnuty obchodní marže a složky rozpětí, avšak při výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu by instituce měly postupovat v souladu se svým přístupem k internímu řízení a měření úrokových rizik investičního portfolia.
(4)
Podle standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled by měl každý test odlehlých hodnot nařízený nad rámec testu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu používat prahovou hodnotu pro určení bank s odlehlými hodnotami (tzv. „outlier banks“), která bude přinejmenším stejně přísná jako prahová hodnota uplatňovaná na test ekonomické hodnoty vlastního kapitálu (15 % kapitálu tier 1). Tato prahová hodnota by měla de facto obezřetně a přiměřeným způsobem odrážet stávající prostředí a tím přispívat k právní jistotě a dosažení harmonizace v celé Unii, rovněž s ohledem na skutečnost, že překročení prahových hodnot ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu při testech odlehlých hodnot nebude nutně vyžadovat, aby instituce překalibrovaly své vnitřní uspořádání, postupy nebo mechanismy a příslušné modely a přístupy, ani nebude znamenat automatický výkon pravomocí v oblasti dohledu, pokud je řízení úrokového rizika investičního portfolia v rámci dané instituce přiměřené, úměrné jejímu obchodnímu modelu a instituce není takovému riziku nadměrně vystavena.
(5)
Pro zajištění harmonizovaných metodik dohledového testu odlehlých hodnot ohledně toho, co představuje velký pokles čistého úrokového výnosu z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách, by měla být zavedena referenční prahová hodnota alespoň stejně přísná jako prahová hodnota dohledového testu odlehlých hodnot týkající se ekonomické hodnoty vlastního kapitálu, jakož i specifikace výpočtu čistého úrokového výnosu.
(6)
Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.
(7)
Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřenou veřejnou konzultaci o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Pro každou měnu c s určenou velikostí paralelních, krátkodobých a dlouhodobých šoků pro „bezrizikovou“ úrokovou sazbu se použije následující parametrizace šesti scénářů úrokových šoků:
(2) SRP – proces přezkumu orgány dohledu – SRP31 – „Interest rate risk in the banking book“ („Úroková rizika v bankovním portfoliu“)(link).
(3) EBA/GL/2018/02 ze dne 18. července 2018 (link).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/857 ze dne 1. prosince 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující standardizovanou metodiku a zjednodušenou standardizovanou metodiku pro hodnocení rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce (Úř. věst L, 2024/857, 24.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/857/oj).
Část B: Kalibrace úrokových šoků pro měny neuvedené v části A
1)
Instituce nejprve vypočtou denní průměrnou úrokovou sazbu tak, že shromáždí časovou řadu denních „bezrizikových“ úrokových sazeb za 16 let, které nezahrnují úvěrové rozpětí nebo rozpětí likvidity specifické pro daný nástroj nebo subjekt, pro každou měnu pro doby splatnosti 3M, 6M, 1Y, 2Y, 5Y, 7Y, 10Y, 15Y a 20Y, a poté vypočtou aritmetický průměr úrokových sazeb pro každou měnu c v rámci všech pozorování v časových řadách a pro všechny doby splatnosti. Výsledkem je jedna míra pro každou měnu.
2)
Pokud je průměrná úroková sazba vypočtená podle bodu 1 za prvních sedm let vyšší než 700 bazických bodů, použijí se údaje za posledních 10 let, pokud jsou k dispozici. Pokud je průměrná úroková sazba vypočtená podle bodu 1 za prvních sedm let rovna než 700 bazickým bodům nebo nižší, použije se úplná časová řada údajů za 16 let.
3)
Paralelní, krátkodobý a dlouhodobý úrokový šok podle jednotlivých měn se odvodí na základě uplatnění příslušného globálního šokového parametru z tabulky 1 na průměrnou úrokovou sazbu vypočtenou podle bodů 1 a 2.
Tabulka 1
Základní globální šokové parametry úrokové sazby
Paralelní
60 %
Krátkodobé
85 %
Dlouhodobé
40 %
4)
Instituce uplatňují dolní mez ve výši 100 bazických bodů a variabilní horní meze ve výši 500 bazických bodů pro krátkodobý šok, 400 bazických bodů pro paralelní šok a 300 bazických bodů pro dlouhodobý šok.
5)
Soubor úrokových šoků podle měny se pak zaokrouhluje na nejbližších 50 bazických bodů.
