KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

a) druhy, které mění svůj přirozený areál bez lidského zásahu v reakci na měnící se ekologické podmínky a změnu klimatu;

b) geneticky modifikované organismy ve smyslu článku 2 bodu 2 směrnice 2001/18/ES;

c) patogeny způsobující nákazy zvířat; pro účely tohoto nařízení se nákazou zvířat rozumí výskyt infekcí a infestace u zvířat způsobených jedním či více patogeny přenosnými na zvířata nebo na člověka;

d) škodlivé organismy rostlin, které jsou uvedeny na seznamu podle čl. 5 odst. 2 nebo čl. 32 odst. 3 nebo na něž se vztahují opatření podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ( 1 );

e) druhy uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 708/2007, jsou-li využívány v akvakultuře;

f) mikroorganismy vyrobené nebo dovezené pro použití v přípravcích na ochranu rostlin, které již byly povoleny nebo u kterých probíhá posouzení podle nařízení (ES) č. 1107/2009; nebo

g) mikroorganismy vyrobené nebo dovezené pro použití v biocidních přípravcích, které již byly povoleny nebo u kterých probíhá posouzení podle nařízení (ES) č. 528/2012.

1) „nepůvodními druhy“ jacíkoli živí jedinci druhu, poddruhu nebo nižšího taxonu živočichů, rostlin, hub nebo mikroorganismů zavlečených nebo vysazených mimo svůj přirozený areál; patří sem všechny části, gamety, semena, vejce nebo propagule těchto druhů, jakož i kříženci, odrůdy či plemena, které mohou přežít a následně se rozmnožovat;

2) „invazním nepůvodním druhem“ nepůvodní druh, u nějž bylo zjištěno, že jeho zavlečení či vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad;

3) „invazním nepůvodním druhem s významným dopadem na Unii“ invazní nepůvodní druh, jehož nepříznivý dopad je považován za takový, že vyžaduje koordinovanou činnost na úrovni Unie podle čl. 4 odst. 3;

4) „invazním nepůvodním druhem s významným dopadem na členský stát“ invazní nepůvodní druh jiný než invazní nepůvodní druh s významným dopadem na Unii, u nějž se členský stát na základě vědeckých poznatků domnívá, že nepříznivý dopad jeho uvolnění a šíření je závažný pro celé území tohoto členského státu nebo pro část tohoto území, a to i v případech, kdy není zcela potvrzen, a vyžaduje přijetí opatření na úrovni daného členského státu;

5) „biologickou rozmanitostí“ variabilita všech žijících organismů včetně suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy;

6) „ekosystémovými službami“ přímé či nepřímé přínosy ekosystémů pro dobré životní podmínky člověka;

7) „zavlečením či vysazením“ přesun druhů mimo jejich přirozený areál v důsledku lidského zásahu;

8) „výzkumem“ deskriptivní či pokusná práce prováděná za regulovaných podmínek s cílem získat nové vědecké poznatky či vyvinout nové výrobky, včetně počátečních fází identifikace, určení charakteristik a izolace genetických rysů invazních nepůvodních druhů jiných než těch rysů, kvůli kterým jsou druhy invazní, a to pouze v rozsahu, v němž je to nezbytné, aby bylo možno vyšlechtit tyto rysy tak, aby dané druhy přestaly být invazními;

9) „držením v oddělených prostorách“ držení organismu v uzavřeném zařízení, z něhož nemůže uniknout ani se rozšířit;

10) „ochranou ex situ“ ochrana prvků biologické rozmanitosti mimo jejich přírodní stanoviště;

11) „způsoby šíření“ trasy a mechanismy zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů;

12) „včasným zjištěním“ potvrzení přítomnosti jedince nebo jedinců invazních nepůvodních druhů v prostředí předtím, než se značně rozšíří;

13) „eradikací“ úplné a trvalé vymýcení populace invazních nepůvodních druhů letálními nebo neletálními prostředky;

14) „kontrolou populace“ opatření s letálními či neletálními účinky uplatňovaná na populaci invazních nepůvodních druhů, přičemž se rovněž minimalizuje dopad na necílové druhy a jejich stanoviště, s cílem udržet počet jedinců co nejnižší, aby se v případě, že druh nelze eradikovat, minimalizovala jeho invazní schopnost a nepříznivé dopady na biologickou rozmanitost, související ekosystémové služby, na lidské zdraví nebo hospodářství;

15) „izolací“ kroky, které mají vytvořit překážky, jež minimalizují riziko, že se populace invazního nepůvodního druhu rozptýlí a rozšíří mimo invalidovanou oblast;

16) „značně rozšířeným“ druhem invazní nepůvodní druh, jehož populace překročila fázi naturalizace, během níž si zachovává schopnost sebeudržení, a rozšířila se, aby kolonizovala velkou část potenciálního areálu, v němž může přežít a rozmnožovat se;

17) „regulací“ jakékoli opatření s letálními či neletálními účinky provedené k eradikaci, kontrole nebo izolaci populace invazního nepůvodního druhu, přičemž se rovněž minimalizuje dopad na necílové druhy a jejich stanoviště.

a) doplněním nových invazních nepůvodních druhů;

b) vyjmutím těch invazních nepůvodních druhů, které již nesplňují jedno nebo více kritérií stanovených v odstavci 3.

a) podle dostupných vědeckých poznatků jsou nepůvodní na celém území Unie s výjimkou nejvzdálenějších regionů;

b) podle dostupných vědeckých poznatků jsou schopné vytvořit životaschopnou populaci a za stávajících podmínek a předvídatelných podmínek v důsledku změny klimatu se rozšířit v jedné biogeografické oblasti společné více než dvěma členským státům nebo v jedné mořské podoblasti, s výjimkou nejvzdálenějších regionů členských států;

c) podle dostupných vědeckých poznatků je pravděpodobné, že budou mít závažný nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost nebo související ekosystémové služby a mohou mít rovněž nepříznivý dopad na lidské zdraví nebo hospodářství;

d) posouzení rizik provedené podle čl. 5 odst. 1 prokázalo, že je nutno podniknout společné kroky na úrovni Unie, aby se zabránilo jejich zavlečení nebo vysazení, usídlení nebo rozšíření;

e) je pravděpodobné, že zařazení na unijní seznam zajistí účinnou prevenci, minimalizaci nebo zmírnění jejich nepříznivých dopadů.

a) název druhu;

b) posouzení rizik provedené v souladu s čl. 5 odst. 1;

c) doklady o tom, že kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku jsou splněna.

a) se zatím v Unii nenacházejí nebo se nacházejí v rané fázi invaze a je velmi pravděpodobné, že jejich nepříznivý dopad bude závažný;

b) jsou již v Unii usídleny a jejich nepříznivé dopady jsou nejzávažnější.

a) popis druhu s jeho taxonomickou identifikací, historií, přirozeným a potenciálním areálem;

b) popis obvyklých způsobů a dynamiky jeho rozmnožování a šíření včetně posouzení toho, zda existují nezbytné environmentální podmínky pro jeho rozmnožování a šíření;

c) popis potenciálních způsobů, jimiž by mohlo dojít k zavlečení nebo vysazení druhu a jeho šíření, a to jak záměrně, tak nezáměrně, případně včetně komodit, s nimiž je druh zpravidla spojován;

d) důkladné posouzení rizika, že bude druh za stávajících podmínek a předvídatelných podmínek v důsledku změny klimatu zavlečen do příslušných biogeografických oblastí nebo v nich vysazen, že se v nich usadí a rozšíří;

e) popis stávajícího rozšíření druhu včetně toho, zda se tento druh již vyskytuje v Unii nebo v sousedních zemích, a prognóza jeho pravděpodobného budoucího výskytu;

f) popis nepříznivého dopadu na biologickou rozmanitost, související ekosystémové služby včetně dopadu na původní druhy, chráněné lokality, ohrožená stanoviště, jakož i na lidské zdraví, na bezpečnost a na hospodářství včetně posouzení potenciálu budoucího dopadu s ohledem na dostupné vědecké poznatky;

g) posouzení potenciální výše nákladů na náhradu způsobené škody;

h) popis známých způsobů využití druhu a sociálních a hospodářských přínosů plynoucích z těchto způsobů využití.