Článek 89 Mezinárodní vládní přístup k neosobním elektronickým zdravotním údajům

1.   Orgány pro digitální zdravotnictví, subjekty pro přístup ke zdravotním údajům, oprávnění účastníci přeshraničních infrastruktur stanovených v článcích 23 a 75 a uživatelé zdravotních údajů přijmou veškerá přiměřená technická, právní a organizační opatření, včetně smluvních ujednání, s cílem zabránit předávání neosobních elektronických zdravotních údajů uchovávaných v Unii do třetí země nebo mezinárodní organizaci, včetně vládního přístupu k nim ve třetí zemi, pokud by takové předání představovalo rozpor s právem Unie nebo vnitrostátním právem příslušného členského státu.

2.   Rozhodnutí soudu a rozhodnutí správního orgánu třetí země, jež orgánu pro digitální zdravotnictví, subjektu pro přístup ke zdravotním údajům nebo uživateli zdravotních údajů ukládá předání nebo zpřístupnění neosobních elektronických zdravotních údajů v oblasti působnosti tohoto nařízení, které jsou drženy v Unii, lze jakýmkoli způsobem uznat nebo vymáhat, pouze pokud vychází z mezinárodní dohody, například úmluvy o vzájemné právní pomoci, která je v platnosti mezi žádající třetí zemí a Unií, nebo jakékoli takové dohody mezi žádající třetí zemí a členským státem.

3.   Pokud neexistuje mezinárodní dohoda uvedená v odstavci 2 a orgán pro digitální zdravotnictví, subjekt pro přístup ke zdravotním údajům nebo uživatelé zdravotních údajů jsou adresáty rozhodnutí soudu třetí země nebo rozhodnutí správního orgánu třetí země, které jim ukládá předání nebo zpřístupnění neosobních údajů, které jsou v oblasti působnosti tohoto nařízení a jsou drženy v Unii, přičemž vyhovění takovému rozhodnutí či rozsudku by mohlo vést k tomu, že by se jeho adresát dostal do rozporu s právem Unie nebo vnitrostátním právem příslušného členského státu, pak předání nebo zpřístupnění těchto údajů soudu nebo správnímu orgánu dané třetí země může být uskutečněno pouze tehdy, pokud:

4.   Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, orgán pro digitální zdravotnictví, subjekt pro přístup ke zdravotním údajům nebo organizace pro datový altruismus poskytne v odpovědi na žádost minimální množství údajů, které je přípustné na základě přiměřeného výkladu žádosti.

5.   Orgány pro digitální zdravotnictví, subjekty pro přístup ke zdravotním údajům a uživatelé zdravotních údajů informují držitele zdravotních údajů o existenci žádosti správního orgánu třetí země o přístup k jeho údajům předtím, než žádosti vyhoví, s výjimkou případů, kdy žádost slouží účelům vymáhání práva, a to po dobu, která je nezbytně nutná k zachování účinnosti úkonů v oblasti prosazování práva.