+PŘÍLOHA IV PRAVIDLA A UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE KRITÉRIÍ PRO PROJEKTY

PŘÍLOHA IV PRAVIDLA A UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE KRITÉRIÍ PRO PROJEKTY




PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA A UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE KRITÉRIÍ PRO PROJEKTY

1) Projekt společného zájmu s významným přeshraničním dopadem je projekt na území členského státu a splňuje následující podmínky:

a) 

u přenosu elektřiny projekt zvyšuje přenosovou kapacitu sítě či kapacitu dostupnou pro obchodní toky na hranici daného členského státu s jedním nebo více jinými členskými státy, čímž zvyšuje přeshraniční přenosovou kapacitu sítě na hranici daného členského státu s jedním nebo více jinými členskými státy nejméně o 500 megawattů (MW) oproti situaci, kdy by nedošlo k uvedení projektu do provozu, nebo projekt snižuje energetickou izolaci nepropojených soustav v jednom nebo více členských státech a zvyšuje přeshraniční přenosovou kapacitu sítě na hranici mezi dvěma členskými státy nejméně o 200 MW;

b) 

u ukládání elektrické energie projekt poskytuje nejméně 225 MW instalované kapacity a má úložnou kapacitu, která umožňuje čistou roční výrobu elektrické energie ve výši 250 gigawatthodin ročně;

c) 

u inteligentních elektrizačních soustav je projekt určen pro zařízení a vybavení vysokého a středně vysokého napětí a zahrnuje provozovatele přenosových soustav, provozovatele přenosových a distribučních soustav nebo provozovatele distribučních soustav alespoň ze dvou členských států. Projekt může zahrnovat pouze provozovatele distribučních soustav za předpokladu, že pocházejí alespoň ze dvou členských států a že je zajištěna interoperabilita. Projekt splňuje alespoň dvě z následujících kritérií: zahrnuje 50 000 uživatelů, výrobců, spotřebitelů nebo samovýrobců elektřiny, zachycuje oblast spotřeby odpovídající nejméně 300 gigawatthodinám ročně, nejméně 20 % spotřeby elektřiny spojené s projektem pochází z proměnlivých obnovitelných zdrojů nebo projekt snižuje energetickou izolaci nepropojených soustav v jednom nebo více členských státech. Projekt nemusí zahrnovat společnou fyzickou hranici. U projektů týkajících se malých izolovaných soustav ve smyslu čl. 2 bodu 42 směrnice (EU) 2019/944, včetně ostrovů, se tyto úrovně napětí rovnají nejvyšší hodnotě napětí v relevantní elektrizační soustavě;

d) 

u přepravy vodíku projekt umožňuje přepravu vodíku přes hranice dotčených členských států nebo zvyšuje stávající kapacitu přeshraniční přepravy vodíku na hranici mezi dvěma členskými státy nejméně o 10 % ve srovnání se situací před uvedením projektu do provozu, a projekt důvěryhodně prokazuje, že je nezbytnou součástí plánované přeshraniční vodíkové sítě a podává dostatečný důkaz o stávajících plánech a spolupráci se sousedními zeměmi a provozovateli sítí, nebo v případě projektů, které snižují energetickou izolaci nepropojených soustav v jednom nebo více členských státech, je účelem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy;

e) 

u zařízení pro skladování nebo příjem vodíku uvedených v bodě 3 přílohy II je cílem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy;

f) 

u elektrolyzérů poskytuje projekt instalovaný výkon minimálně 50 MW poskytovaný jediným elektrolyzérem nebo souborem elektrolyzérů, jež jsou součástí jediného a koordinovaného projektu, přináší výhody přímo nebo nepřímo nejméně dvěma členským státům, a pokud jde konkrétně o ostrovy a ostrovní systémy, podporuje inovativní a jiná řešení se zapojením alespoň dvou členských států s významným pozitivním dopadem na plnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050 a významně přispěje k udržitelnosti ostrovního energetického systému a energetického systému Unie;

g) 

u inteligentních plynárenských soustav projekt zahrnuje provozovatele přenosových soustav, provozovatele přenosových a distribučních soustav nebo provozovatele distribučních soustav alespoň ze dvou členských států. Provozovatelé distribučních soustav mohou být zapojeni, ale pouze s podporou provozovatelů přenosových soustav minimálně ze dvou členských států, kteří jsou úzce spojeni s projektem a zajišťují interoperabilitu.

h) 

u přenosu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na moři má projekt sloužit k přenosu elektřiny z míst na moři s kapacitou minimálně 500 MW a umožňovat přenos elektřiny do elektrizační soustavy konkrétního členského státu na pevnině, a zvyšovat tak množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, jež je dostupné na vnitřním trhu. Projekt je rozvíjen v oblastech s nízkým rozšířením elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři, prokazuje významný pozitivní dopad na cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a její cíl klimatické neutrality do roku 2050 a významně přispívá k udržitelnosti energetického systému a integraci trhu, aniž by bránil přeshraničním kapacitám a tokům;

i) 

u projektů oxidu uhličitého se projekt využívá k přepravě, případně k ukládání antropogenního oxidu uhličitého pocházejícího alespoň ze dvou členských států.

2) Projekt ve společném zájmu s významným přeshraničním dopadem je projekt, který splňuje následující podmínky:

a) 

u projektů ve společném zájmu v kategorii stanovené v bodě 1 písm. a) až f) přílohy II projekt zvyšuje přenosovou kapacitu sítě či kapacitu dostupnou pro obchodní toky na hranici daného členského státu s jednou nebo více třetími zeměmi a na základě zvláštních kritérií vyjmenovaných v čl. 4 odst. 3 přináší přímo či nepřímo (prostřednictvím propojení se třetí zemí) významné výhody na úrovni Unie. Výpočet výhod pro členské státy provádí a zveřejňuje síť ENTSO pro elektřinu v rámci desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii;

b) 

u projektů ve společném zájmu v kategorii stanovené v bodě 3 přílohy II projekt v oblasti vodíku umožňuje přepravu vodíku na hranici členského státu s jednou nebo více třetími zeměmi a na základě specifických kritérií vyjmenovaných v čl. 4 odst. 3 prokazuje, že přináší přímo či nepřímo (prostřednictvím propojení se třetí zemí) významné výhody na úrovni Unie. Výpočet výhod pro členské státy provádí a zveřejňuje síť ENTSO pro zemní plyn v rámci desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii;

c) 

u projektů ve společném zájmu v kategorii stanovené v bodě 5 přílohy II mohou projekt využít nejméně dva členské státy a třetí země k přepravě a uložení antropogenního oxidu uhličitého.

3) Pokud jde o projekty spadající do kategorií energetické infrastruktury uvedených v bodě 1 písm. a), b), c), d) a f) přílohy II, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) 

přenos energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť posuzovaný v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě pro celou Unii, zejména:

i) 

u přenosu elektřiny na základě odhadu rozsahu kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie (na základě technologií a v MW), které jsou na základě projektu propojeny a přenášeny, v porovnání s rozsahem plánované celkové výrobní kapacity elektřiny z těchto typů obnovitelných zdrojů energie v dotčeném členském státě v roce 2030 v souladu s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu předloženými členskými státy v souladu s nařízením (EU) 2018/1999;

ii) 

u ukládání energie na základě porovnání nové kapacity poskytované v rámci projektu se stávající celkovou kapacitou stejné technologie pro ukládání v analyzované oblasti stanovené v příloze V;

b) 

integrace trhu, hospodářská soutěž a pružnost systému posuzované v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě pro celou Unii, zejména:

i) 

u přeshraničních projektů, včetně projektů reinvestičních, podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií v obou směrech měřeného na základě množství energie (v MW) a jejich příspěvku k dosažení cíle minimální kapacity propojení 15 %, a u projektů s významným přeshraničním dopadem podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií na hranicích mezi příslušnými členskými státy, mezi příslušnými členskými státy a třetími zeměmi nebo v rámci jednotlivých členských států a na vyrovnávání nabídky a poptávky a provoz sítě v příslušných členských státech;

ii) 

u oblasti analýzy definované v příloze V podle hodnocení dopadu z hlediska nákladů na výrobu a přenos energie v rámci celého systému a vývoje a sbližování tržních cen u daného projektu podle různých scénářů plánování, a to zejména s ohledem na změny v důsledku odlišného ekonomického přínosu;

c) 

bezpečnost dodávek, interoperabilita a bezpečný provoz systému posuzované v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména pomocí hodnocení dopadu projektu na předpokládanou ztrátu zatížení v analyzované oblasti uvedené v příloze V z hlediska přiměřenosti výroby a přenosu u souboru období s charakteristickým zatížením s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních klimatických jevů a jejich dopad na odolnost infrastruktury. Případně se posuzuje dopad projektu na nezávislou a spolehlivou kontrolu provozu a služeb systému.

4) Pokud jde o projekty spadající do kategorií energetické infrastruktury uvedených v bodě 1 písm. e) přílohy II, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) 

úroveň udržitelnosti měřená posouzením rozsahu schopnosti sítí připojovat a přenášet variabilní energii z obnovitelných zdrojů;

b) 

bezpečnost dodávek měřená posouzením úrovně ztrát v distribučních nebo přenosových sítích, případně v obou sítích, procenta využití (tj. průměrné zátěže) prvků elektrické sítě, dostupnosti prvků sítě (ve vztahu k plánované a neplánované údržbě) a jejího dopadu na výkonnost sítí a na délku trvání a četnost přerušení dodávek, včetně výpadků souvisejících s klimatem;

c) 

integrace trhu měřená posouzením míry využití inovací v provozu systémů, snížení energetické izolace a propojení a také úrovně integrace jiných odvětví a usnadnění nových obchodních modelů a struktur trhu;

d) 

bezpečnost sítě, flexibilita a kvalita dodávek měřené posouzením inovativního přístupu k flexibilitě systému, kybernetické bezpečnosti, efektivní provozuschopnosti mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav, kapacity pro integraci odezvy strany poptávky, ukládání, opatření v oblasti energetické účinnosti, nákladově efektivního využití digitálních nástrojů a IKT pro účely monitorování a kontroly, stability elektrického systému a kvality dodávaného napětí.

5) Pokud jde o projekty v oblasti vodíku spadající do kategorií energetické infrastruktury uvedených v bodě 3 přílohy II, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) 

udržitelnost měřená na základě přispění projektu ke snížení emisí skleníkových plynů v různých koncových aplikacích v těžko dekarbonizovatelných odvětvích, jako je průmysl nebo doprava; k flexibilitě a možnosti sezónního ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebo k integraci vodíku z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů s cílem zohlednit potřeby trhu a prosazovat využívání vodíku z obnovitelných zdrojů;

b) 

integrace a interoperabilita trhu měřené na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska integrace oblastí trhu a cenové konvergence a z hlediska celkové pružnosti systému;

c) 

bezpečnost dodávek a flexibilita měřené na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska odolnosti, diverzity a flexibility dodávek vodíku;

d) 

hospodářská soutěž měřená posouzením přínosu daného projektu pro diverzifikaci včetně usnadnění přístupu k domácím zdrojům dodávek vodíku.

6) Pokud jde o projekty inteligentních plynárenských soustav spadající do kategorie energetické infrastruktury uvedené v bodě 2 přílohy II, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) 

úroveň udržitelnosti měřená na základě hodnocení podílu obnovitelných a nízkouhlíkových plynů integrovaných do plynárenské sítě, souvisejících úspor emisí skleníkových plynů na celkové dekarbonizaci systému a náležitého zjišťování úniků;

b) 

kvalita a bezpečnost dodávek měřená na základě hodnocení poměru spolehlivě dostupných dodávek plynu a poptávky v době špičky, podílu dovozu nahrazeného místními obnovitelnými a nízkouhlíkovými plyny, stability provozu soustavy, doby trvání a četnosti přerušení na odběratele;

c) 

umožnění služeb flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání, usnadněním integrace inteligentního energetického systému vytvořením propojení s jinými energetickými nosiči a odvětvími, měřené na základě hodnocení úspor nákladů umožněných v připojených energetických odvětvích a systémech, jako je systém tepla a elektřiny, doprava a průmysl.

7) Pokud jde o projekty v oblasti elektrolyzérů spadající do kategorie energetické infrastruktury uvedené v bodě 4 přílohy II, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) 

udržitelnost měřená na základě posouzení podílu vodíku z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkového vodíku, a to zejména z obnovitelných zdrojů, splňujícího kritéria stanovená v bodě 4 písm. a) bodě ii) přílohy II integrovaného do sítě nebo na základě odhadu míry využití syntetických paliv tohoto původu a souvisejících úspor emisí skleníkových plynů;

b) 

bezpečnost dodávek měřená na základě posouzení jeho příspěvku k bezpečnosti, stabilitě a efektivitě provozu sítě, mimo jiné posouzením omezení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým se podařilo předejít;

c) 

umožnění služeb flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie usnadněním integrace inteligentního energetického systému vytvořením propojení s jinými energetickými nosiči a odvětvími, měřené na základě hodnocení úspor nákladů umožněných v připojených energetických odvětvích a systémech, jako jsou plynárenské, vodíkové, energetické a tepelné sítě a odvětví dopravy a průmyslu.

8) Pokud jde o infrastrukturu pro oxid uhličitý spadající do kategorií energetické infrastruktury uvedených v bodě 5 přílohy II, jsou kritéria uvedená v článku 4 hodnocena takto:

a) 

udržitelnost měřená na základě posouzení celkového očekávaného snížení emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu projektu a neexistence alternativních technologických řešení, jako je mimo jiné energetická účinnost a elektrifikace integrující obnovitelné zdroje, za účelem dosažení stejného snížení emisí skleníkových plynů, jako je množství oxidu uhličitého, které má být zachyceno v připojených průmyslových zařízeních za srovnatelných nákladů ve srovnatelném časovém rámci, při čemž se podle potřeby přihlédne k emisím skleníkových plynů z energie nezbytné pro zachycení, přepravu a ukládání oxidu uhličitého, a to s ohledem na infrastrukturu, včetně případného dalšího možného budoucího využití;

b) 

odolnost a bezpečnost měřené posouzením bezpečnosti infrastruktury;

c) 

zmírnění environmentální zátěže a rizika prostřednictvím trvalé neutralizace oxidu uhličitého.

1. Přehled

,
Název Regulace

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj Požadavek
  • Builddate: 29.04.2026 00:00:00 -Doknr: CELEX:32022R0869
  • EULAW -

    EN: Legal acts of the European Union from EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © European Union. Re-use is authorised by Decision 2011/833/EU, provided the source is acknowledged; the consolidated texts are licensed under CC BY 4.0 (EUR-Lex legal notice). Divided into sections and converted into the GRCA format, the wording unchanged. Only the legislation published in the Official Journal of the European Union is deemed authentic.

    DE: Rechtsakte der Europäischen Union aus EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © Europäische Union. Weiterverwendung nach Beschluss 2011/833/EU mit Quellenangabe gestattet; die konsolidierten Fassungen stehen unter CC BY 4.0 (Rechtlicher Hinweis von EUR-Lex). In Abschnitte aufgeteilt und in das GRCA-Format umgewandelt, der Wortlaut unverändert. Verbindlich sind allein die im Amtsblatt der Europäischen Union veröffentlichten Rechtsakte.