Článek 8 Kritéria posuzování

1.   Členské státy provádějí posuzování kvality vnějšího ovzduší, pokud jde o znečišťující látky uvedené v článku 7, ve všech svých zónách v souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v souladu s přílohou IV.

2.   Ve všech zónách klasifikovaných jako zóny překračující prahy posuzování stanovené pro znečišťující látky uvedené v článku 7, se k posuzování kvality vnějšího ovzduší použije stacionární měření. Stacionární měření mohou být doplněna modelovacími aplikacemi nebo orientačními měřeními pro poskytnutí dostatečné informace o prostorovém rozložení látek znečišťujících ovzduší a o prostorové reprezentativnosti stacionárních měření.

3.   Po uplynutí dvou let od přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 7 tohoto článku se k posuzování kvality vnějšího ovzduší ve všech zónách, v nichž úroveň znečišťujících látek překračuje příslušnou mezní hodnotu nebo cílovou hodnotu stanovenou v příloze I, použijí kromě stacionárních měření modelovací aplikace nebo orientační měření.

Modelovací aplikace nebo orientační měření uvedené v prvním pododstavci poskytují informace o prostorovém rozložení znečišťujících látek. Pokud se používají modelovací aplikace, poskytují rovněž informace o prostorové reprezentativnosti stacionárních měření a provádějí se tak často, jak je to vhodné, nejméně však jednou za pět let.

4.   Ve všech zónách klasifikovaných jako zóny, v nichž jsou úrovně znečisťujících látek nižší, než prahy posuzování stanovené pro znečisťující látky uvedené v článku 7, postačí k posuzování kvality vnějšího ovzduší použít modelovací aplikace, orientační měření, metody objektivního odhadu či jejich kombinaci.

5.   Pro účely posouzení kvality ovzduší s ohledem na mezní hodnoty a cílové hodnoty se zohlední výsledky modelovacích aplikací použité v souladu s odstavcem 3 nebo 4 tohoto článku nebo čl. 9 odst. 3 nebo výsledky orientačních měření.

Jsou-li k dispozici stacionární měření s prostorovou reprezentativností pokrývající oblast překročení vypočtenou modelovou aplikací, může se členský stát rozhodnout, že modelované překročení nebude vykazovat jako překročení příslušných mezních hodnot a cílových hodnot.

6.   Pokud modelovací aplikace použité v souladu s odstavci 3 nebo 4 vykazují překročení jakékoli mezní hodnoty nebo cílové hodnoty v oblasti zóny, která není pokryta stacionárním měřením a oblastí jejich prostorové reprezentativnosti, lze použít alespoň jedno další stacionární nebo orientační měření v možných dalších hotspotech znečištění ovzduší v zóně určených modelovací aplikací.

Pokud modelovací aplikace použité v souladu s čl. 9 odst. 3 vykazují překročení jakékoli mezní hodnoty nebo cílové hodnoty v oblasti zóny, která není pokryta stacionárním měřením a oblastí jejich prostorové reprezentativnosti, použije se alespoň jedno další stacionární nebo orientační měření v možných dalších hotspotech znečištění ovzduší v zóně určených modelovací aplikací.

Jsou-li použita další stacionární měření, musí být tato měření stanovena do dvou kalendářních let od namodelování překročení. Jsou-li použita další orientační měření, musí být tato měření stanovena do jednoho kalendářního roku od namodelování překročení. Měření zahrnují alespoň jeden kalendářní rok v souladu s minimálními požadavky na pokrytí údajů stanovenými v části B přílohy V za účelem posouzení úrovně koncentrace příslušné znečišťující látky.

Pokud se členský stát rozhodne neprovádět žádná další stacionární nebo orientační měření, použije se pro posouzení kvality ovzduší překročení vykázané v modelovacích aplikacích.

7.   Do 11. června 2026 poskytne Komise prostřednictvím prováděcích aktů další technické podrobnosti týkající se:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

8.   Vezme se v úvahu použití bioindikátorů v případě posuzování regionálních modelů dopadu na ekosystémy, a to i v souladu s monitorováním prováděným podle směrnice (EU) 2016/2284.