Hlava I – Předmět, oblast působnosti a definice

Při stanovení významnosti by příslušné orgány měly zvážit použití jasných kvalitativních a/nebo kvantitativních kritérií a/nebo prahových hodnot, přičemž by měly využít stávající regulační rámce, odvětvové normy a zkušenosti z výkonu dohledu. Posouzení významnosti by mělo umožnit úpravy v průběhu času s tím, jak se rizika ESG vyvíjejí, objevují se nové údaje a jak finanční subjekty zdokonalují své vlastní postupy identifikace rizik.

Postupné rozšíření rozsahu faktorů ESG v zátěžovém testování ESG

Příslušné orgány se vyzývají, aby v rámci provádění zátěžových testů ESG pokračovaly ve svém úsilí a výzkumu s cílem postupně rozšířit pokrytí dalších faktorů ESG, přičemž v první řadě by měly upřednostnit environmentální rizika. V první fázi by se příslušné orgány měly zaměřit na klimatická a environmentální rizika, přičemž by se měly zabývat jak fyzickými riziky (jako jsou např. extrémní povětrnostní jevy, ztráta biologické rozmanitosti), tak riziky přechodu (jako jsou např. změny politiky, změny tržních cen) s cílem rozlišit jejich dopady, i když nepřímé, na hlavní rizikové expozice.

Toto postupné rozšiřování rozsahu faktorů ESG by mělo být doprovázeno neustálým zdokonalováním metodiky, budováním kapacit a zapojením zúčastněných subjektů, čímž se zajistí

(⁵ ) V souladu s cíli zakotvenými v Pařížské dohodě (2015). odpovídající připravenost finančních subjektů a příslušných orgánů na rostoucí rozsah posouzení rizik ESG.

Začlenění faktorů ESG do stávajících rámců zátěžového testování

Příslušné orgány by měly usilovat o plné začlenění faktorů ESG do celkového rámce zátěžového testování.

Příslušné orgány by měly typy začleněných rizik ESG v případě potřeby přezkoumat a přehodnotit, a to i na základě toho, jak se v průběhu času vyvíjí dostupnost údajů a používání modelů.

Propojení/přelévání mezi finančními odvětvími