+Článek 44 2

Článek 44 2

2.   Při posuzování, zda je interní model instituce řádně používán, jak vyžaduje čl. 325bi odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky na výpočet rizikového ukazatele zátěžového scénáře podle článku 325bk uvedeného nařízení, příslušné orgány:

a)

pokud instituce používá přímou metodu uvedenou v článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 v souvislosti s nemodelovatelnými rizikovými faktory:

i)

ověří, zda se procesy instituce řídí kritérii podle čl. 1 písm. a) bodu i) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, jak jsou stanovena v interních strategiích uvedených v čl. 325bi odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013;

ii)

ověří, zda instituce dokumentuje a odůvodňuje změny v přístupu používaném pro výpočet rizikového ukazatele zátěžového scénáře, jak vyžaduje čl. 1 písm. a) bod ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;

iii)

ověří, zda existuje podstatný rozdíl mezi rizikovým ukazatelem zátěžového scénáře vyplývajícím na jedné straně z přímé metody a na druhé straně z fázové metody, a to za období dvaceti obchodních dnů podle čl. 1 písm. a) bodu iii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a prošetří důvody případných podstatných rozdílů;

b)

pokud instituce používá přímou metodu uvedenou v článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 v souvislosti s nemodelovatelnými standardizovanými koši:

i)

ověří, zda se procesy instituce řídí kritérii podle čl. 4 písm. a) bodu i) nařízení v přenesené pravomoci, jak jsou stanovena v interních strategiích uvedených v čl. 325bi odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013;

ii)

ověří, zda instituce dokumentuje a odůvodňuje změny v přístupu používaném pro výpočet rizikového ukazatele zátěžového scénáře, jak vyžaduje čl. 4 písm. a) bod ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;

iii)

ověří, zda existuje podstatný rozdíl mezi rizikovým ukazatelem zátěžového scénáře vyplývajícím na jedné straně z přímé metody a na druhé straně z fázové metody, a to za období dvaceti obchodních dnů podle čl. 4 písm. a) bodu iii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a prošetří důvody případných podstatných rozdílů;

c)

v souvislosti se stanovením časové řady výnosů za deset obchodních dnů podle článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:

i)

ověří, zda instituce nezahrnuje do časové řady použité k vygenerování rizikového ukazatele zátěžového scénáře více než jedno pozorování za obchodní den, a ověří, zda časová řada obsahuje pouze skutečné tržní údaje, jak vyžaduje čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;

ii)

ověří, zda jsou kritéria uvedená v odst. 1 písm. d) pro určení obchodních a neobchodních dnů použita při výpočtu výnosů za deset obchodních dnů podle článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a při prodloužení zátěžového období až o dvacet obchodních dnů podle čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, a ověří, zda jsou kroky k získání výnosů za deset obchodních dnů, včetně určení D t' podle čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, prováděny správně;

iii)

ověří, zda časové řady nemodelovatelných rizikových faktorů, které instituce dříve vyhodnotila jako modelovatelné v souladu s článkem 325be nařízení (EU) č. 575/2013, zahrnují pozorování, která instituce použila pro kalibraci scénářů budoucích šoků uvedených v článku 325bc uvedeného nařízení, jak vyžaduje čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;

d)

v souvislosti s uplatňováním metody nouzových přístupů podle článku 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:

i)

ověří, zda instituce mohou odůvodnit omezenou dostupnost údajů pro nemodelovatelné rizikové faktory nebo nemodelovatelné standardizované koše, pro které instituce používá metodu nouzových přístupů;

ii)

ověří, zda existuje vhodné určení rizikových faktorů, pro které se má použít přístup podle čl. 10 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;

iii)

ověří, zda při uplatnění metody uvedené v čl. 10 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 vede přístup použitý institucí k výběru rizikového faktoru, který splňuje podmínky podle odstavce 5 uvedeného článku, ke stanovení sestupných a vzestupných šoků, které jsou vhodné pro rizikový faktor, u něhož se uplatňuje metoda nouzových přístupů;

e)

požadují, aby instituce určila nemodelovatelné rizikové faktory nebo nemodelovatelné standardizované koše, u kterých je hodnota koeficientu nelinearity podle článků 17 a 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 rovna buď κ min , nebo κ max , jak je uvedeno v daných článcích, a ověří, zda je extrémní scénář budoucího šoku vhodný, nebo zda má být v souladu s čl. 325bk odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 od instituce požadováno, aby použila regulatorní extrémní scénář budoucího šoku v souladu s článkem 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;

f)

v souvislosti se stanovením zátěžového období podle požadavků článku 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:

i)

v případě, že instituce stanoví zátěžové období maximalizací hodnoty uvedené v čl. 12 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a s použitím metod oceňování založených na citlivosti v souladu s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, ověří spolehlivost analýzy provedené institucí s cílem prokázat, že změny cen, které nejsou zachyceny metodami oceňování založenými na citlivosti, by zátěžové období nezměnily;

ii)

pokud instituce stanoví zátěžové období pro nemodelovatelné rizikové faktory v obecné kategorii rizikových faktorů tak, že určí dvanáctiměsíční období pozorování, které maximalizuje ukazatel částečného očekávaného deficitu PES RS, i v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, ověří spolehlivost analýzy provedené institucí s cílem prokázat, že určené zátěžové období je pro její nemodelovatelné rizikové faktory obdobím finanční zátěže;

iii)

ověří, zda souvislá časová okna v délce dvanácti měsíců a testovaná ke stanovení zátěžového období začínají nejpozději 1. ledna 2007, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, a ověří, zda se minulé aktualizace zátěžového období řídily četností a kritérii uvedenými v odst. 1 písm. g);

g)

v souvislosti s výpočtem ztrát pomocí metod oceňování na základě citlivosti za podmínek stanovených v čl. 13 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:

i)

posoudí spolehlivost procesů a metod pro zjišťování selhání při oceňování, určí finanční nástroje a komodity, u nichž došlo k selhání při oceňování, určí příčiny těchto selhání a určí jejich významné citlivosti;

ii)

ověří, zda se po uplatnění extrémního scénáře budoucího šoku u nemodelovatelného rizikového faktoru používají metody oceňování na základě citlivosti pouze u finančních nástrojů a komodit, které nesou daný rizikový faktor a jsou předmětem selhání při oceňování v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;

h)

v souvislosti se stanovením regulatorního extrémního scénáře budoucího šoku podle článku 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:

i)

ověří vhodnost metody, kterou instituce používá k určení, zda maximální ztráta, která může nastat v důsledku změny nemodelovatelného rizikového faktoru nebo změny nemodelovatelného standardizovaného koše, je konečná, či nikoli;

ii)

pokud je maximální ztráta odpovídající nemodelovatelnému rizikovému faktoru nebo nemodelovatelnému koši konečná, ověří, zda instituce tuto maximální ztrátu přesně určuje;

iii)

v případě, že maximální ztráta, která může nastat v důsledku změny nemodelovatelného rizikového faktoru nebo změny nemodelovatelného standardizovaného koše, není konečná, ověří, zda distribuční a statistické předpoklady použité v expertním přístupu uvedeném v čl. 14 odst. 2 písm. a) a odst. 4 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 vycházejí z objektivních údajů a spolehlivých testů a zda je extrémní scénář budoucího šoku dostatečně konzervativní;

iv)

ověří, zda:

1)

informace obsažené v soupisu podle odst. 1 písm. b) jsou v souladu s kritérii podle písmene e) uvedeného odstavce;

2)

kritéria uvedená v soupisu podle odst. 1 písm. b) pro určení těch rizikových faktorů, u kterých se rizikový ukazatel zátěžového scénáře získává stanovením regulatorního extrémního scénáře budoucího šoku, jsou správná;

v)

ověří spolehlivost metodiky a statistických testů, které instituce používá k určení rizikových faktorů odrážejících pouze idiosynkratické riziko v souladu s čl. 16 odst. 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397.

Pro účely písm. a) bodu ii) příslušné orgány ověří, zda poskytnuté odůvodnění odpovídá kritériím uvedeným v písm. a) bodě i) a zda nejsou související změny motivovány skutečností, že jedna metoda vede k nižšímu rizikovému ukazateli zátěžového scénáře než druhá.

Pro účely písm. b) bodu ii) příslušné orgány ověří, zda poskytnuté odůvodnění odpovídá kritériím uvedeným v písm. b) bodě i) a zda nejsou související změny motivovány skutečností, že jedna metoda vede k nižšímu rizikovému ukazateli zátěžového scénáře než druhá.

Pro účely písm. g) bodu ii) příslušné orgány ověří, že instituce vypočítává ztráty související s jinými finančními nástroji a komoditami, které nesou tento rizikový faktor, ale nejsou předmětem selhání při oceňování, pomocí metod oceňování používaných v modelu měření rizika v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397.

1. Přehled

,
Název Regulace

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj Požadavek