PŘÍLOHA II
METODY A ZAŘÍZENÍ NA MĚŘENÍ HLUKU MOTOROVÝCH VOZIDEL
1. METODY MĚŘENÍ
|
1.1.
|
Hluk vydávaný typem vozidla předloženým k EU schválení typu se měří pomocí dvou metod popsaných v této příloze u vozidla za jízdy a u stojícího vozidla. U vozidla s hybridním elektrickým pohonem, u něhož spalovací motor nemůže běžet, pokud vozidlo stojí, se vydávaný hluk měří jen za jízdy.
Vozidla s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla převyšující 2 800 kg se podrobí doplňujícím měřením hluku tlakovzdušných systémů se stojícím vozidlem podle ustanovení přílohy V, je-li vozidlo vybaveno odpovídajícím brzdovým zařízením
|
|
1.2.
|
Údaje naměřené v rámci zkoušek stanovených v bodě 1.1 této přílohy se zaznamenají do zkušebního protokolu a do formuláře shodného se vzorem uvedeným v dodatku 2 k příloze I.
|
2. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE
2.1. Akustická měření
Pro měření hladiny akustického tlaku se použije přesný zvukoměr nebo rovnocenný měřicí systém, který splňuje požadavky na přístroje třídy 1 (včetně doporučeného krytu proti větru, pokud je použit). Tyto požadavky jsou popsány v normě „IEC 61672-1:2002: Přesné zvukoměry“, druhé vydání, Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC).
Měří se při časové konstantě zvukoměru „rychle“ a při váhové křivce „A“, které jsou rovněž popsány v normě „IEC 61672-1:2002“. Pokud se použije systém, který zahrnuje periodické vzorkování hladiny akustického tlaku vážené váhovou křivkou A, interval měření nesmí přesahovat 30 ms (milisekund).
Přístroje se musejí udržovat a kalibrovat podle pokynů výrobce přístroje.
2.2. Splnění požadavků
Splnění požadavků na zařízení pro akustická měření musí být ověřeno platným certifikátem shody. Certifikát shody se považuje za platný, pokud byla certifikace shody s normami u zvukového kalibrátoru provedena během posledních 12 měsíců a u přístrojového systému během posledních 24 měsíců. Veškeré ověřování shody musí provádět laboratoř, která je oprávněna provádět kalibrace podle příslušných norem.
2.3. Kalibrace celého akustického měřicího systému na sérii měření
Na počátku a na konci každé série měření se celý akustický měřicí systém kalibruje zvukovým kalibrátorem, který splňuje požadavky na zvukové kalibrátory o třídě přesnosti 1 podle normy IEC 60942:2003. Rozdíl mezi kalibracemi musí být bez dalšího seřizování menší nebo roven 0,5 dB. Pokud je tato hodnota překročena, výsledky měření získané po poslední uspokojivé kalibraci se neberou v úvahu.
2.4. Zařízení na měření rychlosti
Otáčky motoru se měří přístrojem s přesností ± 2 %nebo lepší při otáčkách motoru požadovaných k provedení zkoušky.
Rychlost vozidla na silnici se měří přístroji s přesností nejméně ± 0,5 km/h, pokud se používá zařízení pro kontinuální měření.
Pokud se rychlost měří pomocí nezávislých měření, musejí měřicí zařízení vyhovovat požadavkům na minimální přesnost ± 0,2 km/h.
2.5. Meteorologické přístroje
Meteorologické přístroje ke sledování podmínek okolního prostředí během zkoušky musejí zahrnovat následující přístroje:
— přístroj na měření teploty s přesností minimálně ± 1 °C,
— přístroj na měření rychlosti větru s přesností minimálně ± 1,0 m/s,
— přístroj na měření tlaku s přesností minimálně ± 5 hPa,
— přístroj na měření relativní vlhkosti s přesností minimálně ± 5 %.
3. PODMÍNKY MĚŘENÍ
3.1. Zkušební místo a podmínky prostředí
|
3.1.1.
|
Povrch zkušební dráhy a rozměry zkušebního místa musejí vyhovovat normě ISO 10844:2011. Povrch místa musí být prost prachového sněhu, vysoké trávy, volné zeminy nebo škváry. V blízkosti mikrofonu a zdroje hluku nesmí být žádné překážky, které by mohly mít vliv na akustické pole. Osoba provádějící měření se musí postavit tak, aby neovlivňovala údaje na měřicím přístroji.
|
|
3.1.2.
|
Nesmí se měřit za nepříznivých povětrnostních podmínek. Musí se zajistit, že výsledky nebudou ovlivněny poryvy větru.
Meteorologické přístroje se musí nacházet těsně vedle zkušebního úseku ve výšce 1,2 m ± 0,02 m. Měření se provádí při teplotě okolního vzduchu od + 5 °C do + 40 °C.
Zkoušky se nesmějí provádět, pokud rychlost větru včetně poryvů překročí během měření akustického tlaku 5 m/s ve výšce mikrofonu.
Během měření akustického tlaku se zaznamenají reprezentativní hodnoty pro teplotu, rychlost a směr větru, relativní vlhkost a barometrický tlak.
Zvukové špičky, které zjevně nesouvisejí s celkovou hladinou akustického tlaku vozidla, se při zjišťování údajů neberou v úvahu.
Hluk pozadí se měří po dobu 10 sekund bezprostředně před a po sérii zkoušek vozidla. Měření se musejí provádět se stejnými mikrofony a při stejném umístění mikrofonů jako při zkoušce. Zaznamená se maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A.
Hluk pozadí (včetně hluku způsobeného větrem) musí být alespoň o 10 dB nižší než hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A zkoušeného vozidla. Je-li rozdíl mezi hlukem pozadí a naměřeným hlukem v rozsahu od 10 do 15 dB(A), musí být pro výpočet výsledku měření od údaje na zvukoměru odečtena příslušná korekce podle této tabulky:
|
Rozdíl mezi hlukem pozadí a měřeným hlukem dB(A)
|
10
|
11
|
12
|
13
|
14
|
15
|
|
Korekce dB(A)
|
0,5
|
0,4
|
0,3
|
0,2
|
0,1
|
0,0
|
|
3.2. Vozidlo
|
3.2.1.
|
Zkušební vozidlo musí být reprezentativním vzorkem vozidel, která mají být uváděna na trh; výrobce ho musí vybrat se souhlasem technické zkušebny tak, aby splňovalo požadavky tohoto nařízení. Měření se provádějí na vozidlech bez přívěsu, vyjma neoddělitelných vozidel. Na žádost výrobce lze u vozidel se zdvihatelnou nápravou/zdvihatelnými nápravami provádět měření ve zdvižené poloze.
Měření se provádějí s vozidly o zkušební hmotnosti mt stanovené podle této tabulky:
|
Kategorie vozidla
|
Zkušební hmotnost vozidla (mt)
|
|
M1
|
mt = mro
|
|
N1
|
mt = mro
|
|
N2, N3
|
mt = 50 kg/kW jmenovitého výkonu motoru
Nad poháněnou/poháněné zadní nápravu/nápravy se umístí dodatečný náklad, aby se dosáhlo zkušební hmotnosti. Dodatečný náklad je omezen na 75 % maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla přípustné pro zadní nápravu. Zkušební hmotnost musí být splněna s dovolenou odchylkou ± 5 %.
Pokud těžiště dodatečného nákladu nemůže být v ose se středem zadní nápravy, zkušební hmotnost vozidla nesmí překročit součet zatížení přední a zadní nápravy bez nákladu a dodatečného nákladu.
Zkušební hmotnost vozidel s více než dvěma nápravami musí být stejná jako u vozidel se dvěma nápravami.
|
|
M2, M3
|
mt = mro – hmotnost případného člena posádky
nebo pokud se zkoušky provádějí na neúplném vozidle bez karoserie,
mt = 50 kg/kW jmenovitého výkonu motoru v souladu s výše uvedenými podmínkami (viz kategorie N2, N3).
|
|
|
3.2.2.
|
Na žádost žadatele se vozidlo kategorie M2, M3, N2 nebo N3 považuje za představitele jeho dokončeného typu, jsou-li zkoušky prováděny na neúplném vozidle bez karoserie. Při zkoušce na neúplném vozidle se vozidlo opatří všemi příslušnými izolačními materiály, panely a díly a systémy pro snížení hluku podle konstrukční předlohy výrobce, s výjimkou části karoserie, která je montována v pozdější fázi.
Novou zkoušku není třeba provést v případě namontování doplňkové palivové nádrže nebo v případě přemístění původní palivové nádrže, jestliže nebyly změněny další části či konstrukce vozidla mající zjevně vliv na emise hluku.
|
|
3.2.3.
|
Emise hluku související s odvalováním pneumatik jsou stanovené v nařízení (ES) č. 661/2009. Pneumatiky použité při zkoušce musí být pro dotyčné vozidlo reprezentativní a musí být zvoleny výrobcem vozidla a zaznamenány v doplňku k dodatku 2 k příloze I tohoto nařízení. Musejí odpovídat jednomu z rozměrů pneumatik určených pro vozidlo jako původní zařízení. Pneumatika je nebo bude komerčně dostupná na trhu ve stejnou dobu jako vozidlo (
6
). Pneumatiky musí být nahuštěny na tlak doporučený výrobcem vozidla pro zkušební hmotnost vozidla. Hloubka vzorku pneumatik musí být minimálně 1,6 mm.
|
|
3.2.4.
|
Před začátkem měření se motor uvede do běžných provozních podmínek.
|
|
3.2.5.
|
Je-li vozidlo vybaveno pohonem více než jedné nápravy, provede se zkouška s pohonem určeným pro normální použití na silnici.
|
|
3.2.6.
|
Je-li vozidlo vybaveno jedním nebo více ventilátory s automatickým ovládacím mechanismem, nesmí se během měření do tohoto mechanismu zasahovat.
|
|
3.2.7.
|
Je-li vozidlo vybaveno systémem tlumení hluku s vláknitými materiály, výfukový systém musí být před zkouškou uveden do stavu podle přílohy IV.
|
4. ZKUŠEBNÍ METODY
4.1. Měření akustického tlaku vozidel za jízdy
4.1.1. Obecné zkušební podmínky
Na zkušební dráze se vyznačí dvě přímky, AA' a BB', rovnoběžné s přímkou PP' a umístěné 10 m před přímkou PP' a 10 m za ní.
Na každé straně vozidla a pro každý rychlostní stupeň se měří nejméně čtyřikrát. Pro účely seřízení je možno uskutečnit předběžná měření, na něž se nebere ohled.
Mikrofon se umístí ve vzdálenosti 7,5 ± 0,05 m od vztažné přímky CC' dráhy a 1,2 ± 0,02 m nad povrchem vozovky.
Vztažná osa pro volné pole (viz IEC 61672-1:2002) musí být vodorovná a směřovat kolmo k přímce dráhy vozidla CC'.
4.1.2. Zvláštní zkušební podmínky pro vozidla
4.1.2.1. Vozidla kategorií M1, M2 ≤ 3 500 kg, N1
Dráha osy vozidla musí během celé zkoušky, od nájezdu k přímce AA' po překročení přímky BB' zádí vozidla, co nejpřesněji sledovat přímku CC'. Je-li vozidlo vybaveno pohonem více než jedné nápravy, provede se zkouška s pohonem určeným pro normální použití na silnici.
Je-li vozidlo vybaveno přídavnou převodovkou s ručním řazením nebo vícestupňovou nápravou, použije se poloha užívaná pro normální městský provoz. V každém případě jsou nepřípustné převodové poměry pro pomalou jízdu, parkování nebo brzdění.
Zkušební hmotnost vozidla musí odpovídat tabulce v bodě 3.2.1.
Zkušební rychlost vtest je 50 km/h ± 1 km/h. Zkušební rychlosti se musí dosáhnout, když je vztažný bod v přímce PP'.
4.1.2.1.1. Index poměru výkonu k hmotnosti (PMR)
PMR se vypočte podle tohoto vzorce:
PMR = (Pn/mt) × 1 000 , kde Pn je měřeno v kW a mt je měřeno v kg podle bodu 3.2.1 této přílohy.
Bezrozměrný index poměru výkonu k hmotnosti (PMR) se používá pro výpočet akcelerace.
4.1.2.1.2. Výpočet akcelerace
Výpočet akcelerace lze použít pouze pro kategorie M1, N1 a M2 ≤ 3 500 kg.
Akcelerace se vždy vypočítá z různých rychlostí vozidla na zkušební dráze. Uvedené rovnice se používají pro výpočet awot i, awot i+1 a awot test. Rychlost na AA' nebo PP' je vymezena jako rychlost vozidla, při které vztažný bod překračuje přímku AA' (vAA') nebo PP' (vPP'). Rychlost na přímce BB' je vymezena jako rychlost, při které záď vozidla překračuje přímku BB' (vBB'). Metoda výpočtu akcelerace musí být zaznamenána ve zkušebním protokolu.
Kvůli definici vztažného bodu vozidla se délka vozidla (lveh) v rovnici níže uvažuje odlišně. Pokud se vztažný bod nachází na přední části vozidla, l = lveh, pokud uprostřed, l = 1/2 lveh a pokud v zadní části, l = 0.
|
4.1.2.1.2.1.
|
Postup pro výpočet u vozidel s převodovkou s ručním řazením, automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s uzamčenými převodovými poměry:
awot test = ((vBB'/3,6)2 – (vAA'/3,6)2)/(2 * (20+l))
awot test užitý pro výpočet výběru rychlostního stupně je aritmetický průměr čtyř awot test, i během každé platné měřené jízdy.
Lze použít předčasnou akceleraci. Místo sešlápnutí pedálu akcelerátoru před přímkou AA' se uvede do zkušebního protokolu.
|
|
4.1.2.1.2.2.
|
Postup výpočtu u vozidel s automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s neuzamčenými převodovými poměry:
awot test užitý pro výpočet výběru rychlostního stupně je aritmetický průměr čtyř awot test, i během každé platné měřené jízdy.
Pokud lze pro ovládání převodů za účelem splnění požadavků zkoušky použít zařízení nebo opatření popsaná v bodě 4.1.2.1.4.2, výpočet awot test se provede podle tohoto vzorce:
awot test = ((vBB'/3,6)2 – (vAA'/3,6)2)/(2 * (20+l))
Lze použít předčasnou akceleraci.
Pokud se nepoužijí zařízení nebo opatření popsaná v bodě 4.1.2.1.4.2, awot test se vypočte podle tohoto vzorce:
awot_testPP-BB = ((vBB'/3.6)2 – (vPP'/3.6)2)/(2 * (10+l))
aawot test PP-BB : akcelerace mezi body PP a BB
Předčasná akcelerace je nepřípustná.
Pedál akcelerátoru se sešlápne v místě, kde vztažný bod vozidla překročí přímku AA'.
|
|
4.1.2.1.2.3
|
Cílová akcelerace Cílová akcelerace a urban vymezuje typickou akceleraci při městském provozu a je odvozena ze statistických šetření. Tato funkce je závislá na poměru výkonu k hmotnosti (PMR) vozidla.
Cílová akcelerace a urban se vypočte podle tohoto vzorce:
a urban = 0,63 * log10 (PMR) – 0,09
|
|
4.1.2.1.2.4.
|
Vztažná akcelerace Vztažná akcelerace awot ref vymezuje požadovanou akceleraci při akcelerační zkoušce na zkušební dráze. Tato funkce je závislá na poměru výkonu k hmotnosti vozidla (PMR). Liší se v závislosti na kategorii vozidla.
Vztažná akcelerace awot ref se vypočte podle tohoto vzorce:
a wot ref = 1.59 * log10 (PMR) – 1.41 pro PMR ≥ 25
a wot ref = a urban = 0,63 * log10 (PMR) – 0,09 pro PMR < 25
|
4.1.2.1.3. Faktor částečného výkonu kP
Faktor částečného výkonu kP (viz bod 4.1.3.1) se použije pro vážené sloučení výsledků akcelerační zkoušky a zkoušky při ustálené rychlosti vozidel kategorie M1 a N1.
U jiných zkoušek než s jedním rychlostním stupněm se místo a wot ref použije a awot test (viz bod 4.1.3.1).
4.1.2.1.4. Výběr převodového poměru
Výběr převodových poměrů pro zkoušku závisí na jejich specifické akcelerační kapacitě awot s plně otevřenou klapkou akcelerátoru podle vztažné akcelerace awot ref požadované při zkoušce akcelerace s plně otevřenou klapkou akcelerátoru.
Některá vozidla mohou mít odlišné softwarové programy nebo převodové režimy (např. sportovní, zimní, adaptivní). Pokud má vozidlo různé režimy umožňující platnou akceleraci, výrobce vozidla musí technické zkušebně uspokojivě prokázat, že vozidlo je zkoušeno v takovém režimu, při kterém se akcelerace nejvíce přibližuje a wot ref.
|
4.1.2.1.4.1.
|
Vozidla s převodovkou s ručním řazením, automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou nebo převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s uzamčenými převodovými poměry
Tyto podmínky jsou možné při výběru převodových poměrů:
a) Pokud některý poměr umožňuje akceleraci v pásmu dovolené odchylky ± 5 % vztažné akcelerace awot ref, která nepřevyšuje 2,0 m/s2, provádí se zkouška s tímto převodovým poměrem.
b) Pokud žádný z převodových poměrů neumožňuje požadovanou akceleraci, vybere se převodový poměr i, který umožňuje vyšší akceleraci, a převodový poměr i + 1, který umožňuje nižší akceleraci, než je hodnota vztažné akcelerace. Pokud hodnota akcelerace při převodovém poměru i nepřekročí 2,0 m/s2, použijí se při zkoušce oba převodové poměry. Vážený poměr ve vztahu ke vztažné akceleraci awot ref se vypočítá takto:
k = (a wot ref – a wot (i+1))/(a wot (i) – a wot (i+1))
c) Pokud hodnota akcelerace při převodovém poměru i přesáhne 2,0 m/s2, použije se první převodový poměr, který umožňuje akceleraci nižší než 2,0 m/s2 za předpokladu, že převodový poměr i + 1 umožňuje akceleraci nižší než aurban. V takovém případě se použijí dva rychlostní stupně, i a i + 1, včetně rychlostního stupně i, při němž akcelerace překročí 2,0 m/s2. V ostatních případech se žádný jiný rychlostní stupeň nepoužije. Akcelerace awot test dosažená při zkoušce se použije pro výpočet faktoru částečného výkonu kP místo awot ref.
d) Pokud má vozidlo převodovku, která umožňuje pouze jednu volbu převodového poměru, akcelerační zkouška se u takového vozidla provede s tímto výběrem rychlostního stupně. Dosažená akcelerace se poté použije pro výpočet faktoru částečného výkonu kP místo awot ref.
e) Pokud se jmenovité otáčky při tomto převodovém poměru překročí předtím, než vozidlo překročí přímku BB', použije se následující vyšší rychlostní stupeň.
|
|
4.1.2.1.4.2.
|
Vozidla s automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT), u kterých zkouška probíhá s neuzamčenými převodovými poměry:
Použije se poloha voliče rychlostního stupně pro plně automatický provoz.
Hodnota akcelerace awot test při zkoušce se vypočítá podle bodu 4.1.2.1.2.2.
Při zkoušce se poté může změnit rychlostní stupeň na nižší poměr a vyšší akceleraci. Změna rychlostního stupně na vyšší poměr a nižší akceleraci je nepřípustná. Nesmí se řadit na převodový poměr, který se nepoužívá při městském provozu.
Je proto dovoleno zavést a používat elektronická nebo mechanická zařízení, včetně náhradního voliče rychlostních stupňů, aby se zabránilo řazení na nižší převodový poměr, který se při uvedených zkušebních podmínkách pro městský provoz běžně nepoužívá.
Dosažená akcelerace awot test musí být větší nebo rovna aurban.
Pokud je to možné, přijme výrobce náležitá opatření, aby zabránil dosažení hodnoty akcelerace awot test vyšší než 2,0 m/s2.
Dosažená akcelerace awot test se poté použije pro výpočet faktoru částečného výkonu kP (viz bod 4.1.2.1.3) místo awot ref.
|
4.1.2.1.5. Akcelerační zkouška
Výrobce stanoví polohu vztažného bodu před přímkou AA' pro plné sešlápnutí pedálu akcelerátoru. Akcelerátor se plně sešlápne (jak nejrychleji je to možné), jakmile vztažný bod vozidla dosáhne uvedeného bodu. Pedál akcelerátoru zůstane sešlápnutý, dokud záď vozidla nepřekročí přímku BB'. Akcelerátor se poté uvolní, jak nejrychleji je to možné. Místo plného sešlápnutí pedálu akcelerátoru se uvede do zkušebního protokolu. Technická zkušebna musí mít možnost provést předběžné zkoušky.
U kloubových vozidel, která sestávají ze dvou neoddělitelných jednotek považovaných za jediné vozidlo, se na návěs při stanovení okamžiku překročení přímky BB' nebere ohled.
4.1.2.1.6. Zkouška při ustálené rychlosti
Zkouška při ustálené rychlosti se provádí se stejnými rychlostními stupni jako akcelerační zkouška a při ustálené rychlosti 50 km/h s dovolenou odchylkou ± 1 km/h mezi přímkami AA' a BB'. Během zkoušky při ustálené rychlosti je akcelerátor v takové poloze, aby se udržovala ustálená rychlost mezi přímkami AA' a BB', jak je stanoveno. Pokud je při akcelerační zkoušce uzamčen rychlostní stupeň, při zkoušce při ustálené rychlosti se uzamkne tentýž rychlostní stupeň.
Zkouška při ustálené rychlosti se nevyžaduje u vozidel s PMR < 25.
4.1.2.2. Vozidla kategorií M2 > 3 500 kg, M3, N2, N3
Dráha osy vozidla musí během celé zkoušky, od nájezdu k přímce AA' po překročení přímky BB' zádí vozidla, co nejpřesněji sledovat přímku CC'. Zkouška se provádí bez přívěsu nebo návěsu. Není-li přívěs snadno oddělitelný od tažného vozidla, nebere se na něj při určení překročení přímky BB' ohled. Má-li vozidlo zařízení jako míchačka na betonovou směs, kompresor atd., nesmí být takové zařízení během zkoušky v provozu. Zkušební hmotnost vozidla musí být uvedena v tabulce uvedené v bodě 3.2.1.
Cílové podmínky kategorie M2 > 3 500 kg, N2
V okamžiku, kdy vztažný bod překročí přímku BB', musejí být otáčky motoru nBB' mezi 70 % a 74 % otáček S, při nichž motor dosahuje maximálního jmenovitého výkonu, a rychlost vozidla musí být 35 km/h ± 5 km/h. Mezi přímkou AA' a přímkou BB' je nutno zajistit stabilní akceleraci.
Cílové podmínky kategorie M3, N3:
V okamžiku, kdy vztažný bod překročí přímku BB', musejí být otáčky motoru nBB' mezi 85 % a 89 % procenty otáček S, při nichž motor dosahuje maximálního jmenovitého výkonu, a rychlost vozidla musí být 35 km/h ± 5 km/h. Mezi přímkou AA' a přímkou BB' je nutno zajistit stabilní akceleraci.
4.1.2.2.1. Výběr převodového poměru
4.1.2.2.1.1. Vozidla s převodovkou s ručním řazením
Je nutné zajistit stabilní akceleraci. Výběr rychlostního stupně je určen cílovými podmínkami. Pokud rozdíl v rychlosti překročí stanovenou dovolenou odchylku, proběhne zkouška se dvěma rychlostními stupni, jedním s vyšší a jedním s nižší rychlostí, než je rychlost cílová.
Pokud cílové podmínky splňuje více než jeden rychlostní stupeň, zvolí se ten, který se nejvíce přibližuje 35 km/h. Pokud cílovou podmínku pro vtest nesplňuje žádný rychlostní stupeň, provede se zkouška se dvěma rychlostními stupni, jedním s vyšší a jedním s nižší rychlostí než vtest. Cílových otáček motoru se musí dosáhnout v každém případě.
Je nutné zajistit stabilní akceleraci. Pokud stabilní akceleraci nelze při některém rychlostním stupni zajistit, nebere se na tento rychlostní stupeň ohled.
4.1.2.2.1.2. Vozidla s automatickou převodovkou, adaptivní převodovkou a převodovkou s plynule měnitelnými převody (CVT)
Použije se poloha voliče rychlostního stupně pro plně automatický provoz. Při zkoušce se poté může změnit rychlostní stupeň na nižší poměr a vyšší akceleraci. Změna rychlostního stupně na vyšší poměr a nižší akceleraci není dovolená. Při zkušebních podmínkách se nesmí řadit na převodový poměr, který se nepoužívá při městském provozu. Je proto dovoleno zavést a používat elektronické nebo mechanické zařízení, včetně náhradního voliče rychlostních stupňů, aby se zabránilo řazení na nižší převodový poměr, který se při uvedených zkušebních podmínkách pro městský provoz běžně nepoužívá.
Pokud konstrukce převodů vozidla poskytuje jen jednu volbu rychlostního stupně (pohonu), který během zkoušky omezuje otáčky motoru, proběhne zkouška pouze při cílové rychlosti vozidla. Pokud kombinace motoru a převodovky vozidla nesplňuje požadavky stanovené v bodě 4.1.2.2.1.1, provede se zkouška pouze při cílové rychlosti vozidla. Cílová zkušební rychlost vozidla (vBB') je rovna 35 km/h ± 5 km/h. Změna rychlostního stupně na vyšší poměr a nižší akceleraci je možná poté, co vztažný bod vozidla překročí přímku PP'. Musejí se provést dvě zkoušky, jedna při cílové rychlosti vtest = vBB' + 5 km/h a druhá při cílové rychlosti vtest = vBB' – 5 km/h. Hodnotou, která se zaznamená, je hladina akustického tlaku získaná při zkoušce s nejvyššími otáčkami motoru, které se dosáhlo mezi přímkami AA' a BB'.
4.1.2.2.2. Akcelerační zkouška
V okamžiku, kdy vztažný bod vozidla překročí přímku AA', se akcelerátor plně sešlápne (aniž by se automaticky zařadil nižší rychlostní stupeň, než se běžně používá při městském provozu) a takto se podrží, dokud záď vozidla nepřekročí přímku BB'; vztažný bod ale musí být nejméně 5 m za přímkou BB'. Poté se akcelerátor uvolní.
U kloubových vozidel, která sestávají ze dvou neoddělitelných jednotek považovaných za jediné vozidlo, se na návěs při stanovení okamžiku překročení přímky BB' nebere ohled.
4.1.3. Interpretace výsledků
Maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A zaznamenaná při každém průjezdu vozidla mezi přímkami AA' a BB' se zapíše. Jsou-li zaznamenány zvukové špičky, které zjevně nesouvisejí s celkovou hladinou akustického tlaku, k danému měření se nepřihlíží. Na každé straně vozidla a u každého převodového poměru se měří nejméně čtyřikrát u každé zkušební podmínky. Levá a pravá strana se může měřit souběžně nebo postupně. První čtyři po sobě následující platné výsledky měření v rozsahu 2 dB(A), které umožní vymazání neplatných výsledků (viz bod 3.1), se použijí pro výpočet konečného výsledku pro dotyčnou stranu vozidla. Vypočítá se aritmetický průměr pro každou stranu zvlášť. Průběžný výsledek je vyšší hodnota ze dvou aritmetických průměrů zaokrouhlených na jedno desetinné místo.
Měření rychlosti na přímkách AA', BB' a PP' se zaznamenají a použijí při výpočtu na jedno platné desetinné místo.
Vypočítaná akcelerace awot test se zaznamená na dvě desetinná místa.
4.1.3.1. Vozidla kategorií M1, N1 a M2 ≤ 3 500 kg
Vypočítané hodnoty pro akcelerační zkoušku a zkoušku při ustálené rychlosti se získají takto:
Lwot rep = Lwot (i+1) + k * (Lwot(i) – Lwot (i+1))
Lcrs rep = Lcrs(i+1) + k * (Lcrs (i) – Lcrs (i+1))
kde k = (awot ref – awot (i+1))/(awot (i) – awot (i+1))
U zkoušky s jediným převodovým poměrem jsou tyto hodnoty výsledkem jednotlivé zkoušky.
Konečný výsledek se vypočítá kombinací Lwot rep a Lcrs rep pomocí této rovnice:
Lurban = Lwot rep – kP * (Lwot rep – Lcrs rep)
Váhový faktor kP udává faktor částečného výkonu pro městský provoz. U zkoušek pro více než jeden rychlostní stupeň se kP vypočítá takto:
kP = 1 – (aurban/awot ref)
U zkoušek, pro které je předepsán pouze jeden rychlostní stupeň, se kP vypočítá takto:
kP = 1 – (aurban/awot test)
Je-li awot test nižší než aurban:
kP = 0
4.1.3.2. Vozidla kategorií M2 > 3 500 kg, M3, N2, N3
Pokud se provádí zkouška pouze s jedním rychlostním stupněm, konečný výsledek odpovídá průběžnému výsledku. Pokud se zkouška provádí se dvěma rychlostními stupni, vypočítá se aritmetický průměr průběžných výsledků.
4.2. Měření akustického tlaku stojících vozidel
4.2.1. Hladina akustického tlaku v blízkosti vozidel
Výsledky měření se zanesou do zkušebního protokolu uvedeného v doplňku k dodatku 2 k příloze I.
4.2.2. Akustická měření
Pro měření se použije přesný zvukoměr nebo rovnocenný měřicí systém, jak jsou definovány v bodě 2.1
|
4.2.3.
|
Zkušební místo – podmínky prostředí, viz obrázky 2 a 3a až 3d v dodatku
|
4.2.3.1.
|
V blízkosti mikrofonu nesmějí být žádné překážky, které by mohly mít vliv na akustické pole, a nikdo se nesmí nacházet mezi mikrofonem a zdrojem hluku. Osoba, která měří, se nesmí nacházet na místě, ze kterého by ovlivňovala naměřené údaje.
|
|
|
4.2.4.
|
Rušivé zvuky a vliv větru Údaje na měřicím přístroji vyvolané hlukem pozadí a větrem musejí být nejméně o 10 dB(A) nižší než měřená hladina akustického tlaku. Na mikrofonu může být užit vhodný kryt proti větru za předpokladu, že se v úvahu vezme jeho vliv na citlivost mikrofonu (viz bod 2.1).
|
|
4.2.5.
|
Metoda měření 4.2.5.1. Povaha a počet měření
V průběhu pracovní periody podle bodu 4.2.5.3.2.1 se změří maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A a vyjádřená v decibelech (dB(A)).
V každém bodě měření se provedou nejméně tři měření.
4.2.5.2. Umístění a příprava vozidla
Vozidlo se umístí do středové části zkušebního úseku, volič rychlostního stupně je přeřazený do neutrální polohy a spojka sešlápnutá. Pokud to konstrukce vozidla neumožní, proběhne zkouška podle pravidel výrobce pro zkoušku motoru se stojícím vozidlem. Před každou sérií měření se motor musí uvést do běžných provozních podmínek, které uvádí výrobce.
Je-li vozidlo vybaveno jedním nebo více ventilátory s automatickým ovládacím mechanismem, nesmí se během měření hladiny akustického tlaku do tohoto mechanismu zasahovat.
Pokud je namontován kryt motoru nebo víko motorového prostoru, musí být uzavřen/o.
|
4.2.5.3.
|
Měření hluku v blízkosti výfuku, viz obrázky 2 a 3a až 3d v dodatku.
4.2.5.3.1. Polohy mikrofonu
|
4.2.5.3.1.1.
|
Mikrofon musí být umístěn ve vzdálenosti 0,5 m ± 0,01 m od vztažného bodu výfukového potrubí uvedeného na obrázcích 2 a 3a až 3d v dodatku a s průtokovou osou konce potrubí musí svírat úhel 45° (± 5°). Mikrofon musí být ve výšce vztažného bodu, ne však níže než 0,2 m nad povrchem země. Vztažná osa mikrofonu musí ležet v rovině rovnoběžné s povrchem země a musí směřovat k vztažnému bodu na výustce výfuku. Pokud jsou možné dvě polohy mikrofonu, zvolí se umístění dále od podélné osy vozidla. Pokud průtoková osa potrubí výustky výfuku svírá s podélnou osou vozidla úhel 90°, umístí se mikrofon do bodu nejdále od motoru.
|
|
4.2.5.3.1.2.
|
U vozidel, jejichž výfuk má výustky vzdálené více než 0,3 m od sebe, se měření provádějí pro každou výustku. Nejvyšší hodnota se zaznamená.
|
|
4.2.5.3.1.3.
|
Má-li výfuk dvě a více výustek, které jsou od sebe vzdáleny méně než 0,3 m a které jsou napojeny na tentýž tlumič, provádí se pouze jedno měření. Poloha mikrofonu se určí vůči výustce, která se nachází nejblíže nejodlehlejšímu okraji vozidla nebo, pokud taková výstka neexistuje, vůči výustce, která je nejvýše nad zemí.
|
|
4.2.5.3.1.4.
|
U vozidel s výfukem ve svislé poloze (např. užitková vozidla) se mikrofon umístí ve výši výustky výfuku. Jeho osa bude svislá a mikrofon bude směřovat nahoru. Musí být ve vzdálenosti 0,5 m ± 0,01 m od vztažného bodu na výfukovém potrubí, ne však méně než 0,2 m od strany vozidla nejblíže k výustce výfuku.
|
|
4.2.5.3.1.5.
|
Nacházejí-li se výustky výfuku pod karosérií vozidla, mikrofon se umístí nejméně 0,2 m od nejbližší konstrukční části vozidla, co nejblíže, ale nikdy méně než 0,5 m, ke vztažnému bodu na výfukovém potrubí, ve výšce 0,2 m nad zemí a ne v přímce s průtokem výfukových plynů. Není-li to fyzicky možné, nemusí být požadavek na velikost úhlu podle bodu 4.2.5.3.1.1 splněn.
|
|
4.2.5.3.1.6.
|
Příklady polohy mikrofonu v závislosti na umístění výfukového potrubí jsou uvedeny na obrázcích 3a až 3d v dodatku.
|
4.2.5.3.2. Provozní podmínky motoru
4.2.5.3.2.1. Cílové otáčky motoru
— 75 % otáček motoru S u vozidel se jmenovitými otáčkami ≤ 5 000 min.–1
— 3 750 min.–1 u vozidel se jmenovitými otáčkami vyššími než 5 000 min.–1, ale nižšími než 7 500 min.–1
— 50 % otáček motoru S u vozidel se jmenovitými otáčkami ≥ 7 500 min.–1.
Pokud vozidlo nemůže dosáhnout takové výše otáček motoru, cílové otáčky motoru musí být o 5 % nižší než maximální možné otáčky při zkoušce se stojícím vozidlem.
4.2.5.3.2.2. Zkušební postup
Otáčky motoru se postupně zvyšují z volnoběžných na cílové, ale nepřekračují pásmo dovolené odchylky ± 3 % cílových otáček motoru a drží se na ustálené hladině. Poté se akcelerátor rychle uvolní a otáčky motoru se navrátí do volnoběhu. Hladina akustického tlaku se měří po pracovní periodu, která zahrnuje udržování ustálených otáček motoru po dobu 1 sekundy a celou dobu poklesu otáček. Maximální údaj zvukoměru v průběhu této doby měření zaokrouhlený na jedno desetinné místo představuje zkušební hodnotu.
4.2.5.3.2.3. Potvrzení platnosti zkoušky
Měření se považuje za platné, pokud se zkušební otáčky motoru neodchylují od cílových otáček motoru o více než ± 3 % minimálně po dobu 1 sekundy.
|
|
|
4.2.6.
|
Výsledky U každé polohy se musí měřit nejméně třikrát. Zapíše se maximální hladina akustického tlaku vážená váhovou křivkou A zaznamenaná během každého ze tří měření. První tři po sobě následující platné výsledky měření v rozsahu 2 dB(A), které umožní vymazání neplatných výsledků (s přihlédnutím k požadavkům na zkušební místo uvedeným v bodě 3.1), se použijí pro stanovení konečného výsledku pro danou polohu měření. Konečný výsledek tvoří maximální hladina akustického tlaku ze všech poloh a ze všech tří výsledků měření.
|
|
5.
|
Hluk z vozidla s hybridním elektrickým pohonem kategorie M1 za jízdy, u kterého spalovací motor nemůže běžet, pokud vozidlo stojí (údaje zaznamenávané pro usnadnění zkoušení vozidla v provozu).
|
5.1.
|
Za účelem usnadnění zkoušky shody v provozu vozidel s hybridním elektrickým pohonem, u kterých spalovací motor nemůže běžet, pokud vozidlo stojí, se k následujícím informacím týkajícím se měření hladiny akustického tlaku provedených podle bodu 4.1 přílohy II pro motorová vozidla za jízdy odkazuje jako k referenčním údajům shody v provozu:
a) rychlostní stupeň (i) nebo, u vozidel zkoušených bez uzamčených převodových poměrů, poloha voliče rychlostního stupně zvolená pro zkoušku;
b) poloha provozního spínače během měření hladiny akustického tlaku Lwot,(i) (je-li spínač nainstalován)
c) délka předčasné akcelerace IPA v m;
d) průměrná rychlost vozidla v km/h na počátku akcelerační zkoušky s plně otevřenou škrticí klapkou na rychlostní stupeň (i) a
e) hladina akustického tlaku Lwot,(i) v dB(A) při zkoušce s plně otevřenou škrticí klapkou a na převodový stupeň (i), definovaná jako vyšší ze dvou hodnot, které vzešly ze zprůměrování výsledků jednotlivých měření pro každou polohu mikrofonu.
|
|
5.2.
|
Referenční údaje shody v provozu se zanesou do certifikátu EU schválení typu podle bodu 2.3 doplňku dodatku 2 k příloze I.
|
|