+Článek 182 1.

Článek 182 1.

Při kvantifikaci rizikových parametrů spojených s ratingovými stupni nebo seskupeními použijí instituce tyto specifické požadavky týkající se vlastních odhadů konverzních faktorů:

a) 

instituce odhadují konverzní faktory pro jednotlivé stupně nebo seskupení transakcí na základě průměru skutečných konverzních faktorů v jednotlivých stupních nebo seskupeních transakcí za použití průměru váženého počty selhání podle všech selhání zjištěných ze zdrojů údajů;

b) 

instituce použijí odhady konverzních faktorů pro případ hospodářského poklesu, jsou-li konzervativnější než dlouhodobá průměrná úroveň. Pokud se očekává, že výstupem ratingového systému budou dlouhodobě konstantní skutečné konverzní faktory pro jednotlivé ratingové stupně nebo seskupení, provedou instituce úpravy svých odhadů rizikových parametrů pro jednotlivé stupně nebo seskupení, aby omezily dopad hospodářského poklesu na kapitál;

▼M17

c) 

IRB-CCF institucí odrážejí možnost dodatečných čerpání dlužníkem až do okamžiku, kdy dojde k selhání, a také po tomto okamžiku;

▼B

d) 

při odhadování konverzních faktorů instituce zohlední vlastní specifické zásady a strategie používané v souvislosti se sledováním účtů a zpracováváním plateb. Instituce vezmou také v úvahu svou schopnost a ochotu zabránit dalšímu čerpání prostředků v situaci krátce před selháním, jako je porušení smluvních podmínek nebo jiné technicky podmíněné případy selhání;

e) 

instituce mají odpovídající systémy a postupy pro sledování objemů transakcí, aktuálních dlužných částek v porovnání s přislíbenými nástroji a změnami dlužné částky u jednotlivých dlužníků a stupňů. Instituce je schopna každodenně sledovat aktuální stav zůstatků;

f) 

pokud instituce používají rozdílné odhady konverzních faktorů pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a pro interní účely, zaznamenají tuto skutečnost a odůvodní ji;

▼M17

g) 

IRB-CCF institucí se odhadnou za použití přístupu s pevně stanoveným 12měsíčním horizontem;

h) 

IRB-CCF institucí jsou založeny na referenčních údajích, které zohledňují charakteristiky dlužníka, facility a praxi v oblasti řízení bank u expozic, na něž se odhady vztahují.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) platí, že pokud instituce při pozorování selhání pozorují záporný skutečný konverzní faktor, rovná se skutečný konverzní faktor u uvedených pozorování pro účely výpočtu jejich IRB-CCF nule. Instituce mohou použít informace o záporném skutečném konverzním faktoru v procesu vývoje modelu pro účely rozlišení rizik.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) platí, že pokud lze reálně předpokládat silnou pozitivní korelaci mezi četností selhání a velikostí konverzního faktoru, uplatní se v IRB-CCF vyšší konzervativní marže.

Pro účely prvního pododstavce písm. g) platí, že se každé selhání spojí s příslušnými charakteristikami dlužníka a facility, a to k pevně stanovenému referenčnímu datu definovanému jako 12 měsíců před datem selhání.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy