+PŘÍLOHA I KRITÉRIA PRO CHARAKTERIZACI A POSUZOVÁNÍ POTENCIÁLNÍHO ÚLOŽNÉHO KOMPLEXU A OKOLNÍ OBLASTI PODLE ČL. 4 ODST. 3

PŘÍLOHA I KRITÉRIA PRO CHARAKTERIZACI A POSUZOVÁNÍ POTENCIÁLNÍHO ÚLOŽNÉHO KOMPLEXU A OKOLNÍ OBLASTI PODLE ČL. 4 ODST. 3

PŘÍLOHA I

KRITÉRIA PRO CHARAKTERIZACI A POSUZOVÁNÍ POTENCIÁLNÍHO ÚLOŽNÉHO KOMPLEXU A OKOLNÍ OBLASTI PODLE ČL. 4 ODST. 3

Charakterizace a posuzování potenciálního úložného komplexu a okolní oblasti podle čl. 4 odst. 3 se provádí ve třech krocích postupy, které se v době hodnocení osvědčily jako nejlepší, a podle kritérií stanovených níže. Příslušný orgán může povolit výjimky z jednoho nebo více těchto kritérií, pokud provozovatel prokázal, že tím není nepříznivě ovlivněna schopnost charakterizace umožňující rozhodování o vhodnosti podle článku 4.

Krok 1:   Shromáždění údajů

Je třeba shromáždit dostatek údajů pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D) geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a okolní oblasti včetně hydraulicky spojených oblastí. Tyto údaje musí zahrnovat alespoň tyto vnitřní vlastnosti úložného komplexu:

a) geologické a geofyzikální parametry;

b) hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke spotřebě);

c) inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu pórů pro injektáž CO2 a maximální úložné kapacity);

d) geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti mineralizace);

e) geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží);

f) seizmicita;

g) přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů, které by se mohly stát únikovými cestami.

Je třeba zdokumentovat tyto vlastnosti nejbližšího okolí komplexu:

h) oblasti obklopující úložný komplex, které mohou být ovlivněny ukládáním CO2 v úložišti;

i) distribuce obyvatelstva v regionu ležícím nad úložištěm;

j) blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména oblastí Natura 2000 podle směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků ( 4 ) a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( 5 ), zdrojů pitné podzemní vody a uhlovodíků);

k) činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi (například průzkum, těžba a ukládání uhlovodíků, geotermální využívání akviferů a využívání zdrojů podzemní vody);

l) blízkost k potenciálnímu zdroji (zdrojům) CO2 (včetně odhadů celkového potenciálního množství CO2, které je hospodárné získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím.

Krok 2:   Sestavení trojrozměrného statického geologického modelu

S využitím údajů shromážděných v kroku 1 se s pomocí počítačových rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek:

a) geologická struktura fyzikální pasti;

b) geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru (nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních formací;

c) popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest;

d) plošný a vertikální rozsah úložného komplexu;

e) objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti);

f) základní rozložení fluid;

g) veškeré další důležité vlastnosti.

Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také případná nejistota spojená s modelem samotným.

Krok 3:   Charakterizace dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti, posouzení rizik

Charakterizace a posouzení se provádějí na základě dynamického modelování skládajícího se ze simulace postupu injektáže CO2 do úložiště s využitím trojrozměrného statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených v kroku 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu.

Krok 3.1: Charakterizace dynamického chování úložiště

Přihlíží se alespoň k těmto faktorům:

a) možná rychlost injektáže a vlastnosti toku CO2;

b) účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech);

c) reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci injektovaného CO2 s minerály in situ);

d) použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může být zapotřebí využít více simulací);

e) krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování CO2 v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry rozpustnosti CO2 ve vodě).

Dynamické modelování poskytne představu o těchto parametrech:

f) tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti injektáže a kumulativního objemu injektáže v čase;

g) plošné a vertikální rozšíření CO2 v čase;

h) vlastnosti toku CO2 v rezervoáru včetně skupenských přeměn;

i) mechanismy a míry zadržení CO2 (včetně bodů přetoku a bočního a vertikálního utěsnění);

j) druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu;

k) úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti;

l) riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží;

m) riziko průniku CO2 do nadloží;

n) riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně utěsněnými vrty);

o) rychlost migrace (v otevřených rezervoárech);

p) míra utěsnění zlomů;

q) změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního modelování k posouzení účinků;

r) vytlačení formačních fluid;

s) zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu.

Krok 3.2: Charakterizace citlivosti

Je třeba provést více simulací a určit citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika.

Krok 3.3: Posouzení rizik

Posouzení rizik zahrnuje mimo jiné tyto prvky:

3.3.1   Charakterizace nebezpečí

Charakterizace nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a charakterizace bezpečnosti. Při charakterizaci nebezpečí se přihlíží mimo jiné k těmto faktorům:

a) potenciální únikové cesty;

b) potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti proudění);

c) rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální tlak v rezervoáru, maximální rychlost injektáže, teplota, citlivost na jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží apod.);

d) druhotné účinky ukládání CO2 včetně vytlačení původních formačních fluid a vytvoření nových látek uložením CO2;

e) veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s projektem).

Charakterizace nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu ověření bezpečnosti úložného komplexu

3.3.2

Posouzení expozice – na základě vlastností prostředí a distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a potenciálního chování a osudu CO2 uniklého potenciálními únikovými cestami zjištěnými v kroku 3.3.1.

3.3.3

Posouzení účinků – na základě citlivosti konkrétních druhů organismů, společenstev nebo stanovišť v souvislosti s možnými úniky zjištěnými v kroku 3.3.1. Posouzení účinků v relevantních případech zahrnuje účinky expozice zvýšeným koncentracím CO2 v biosféře (včetně půdy, mořských sedimentů a bentických vod (asfyxie; hyperkapnie) a poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku CO2). Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které mohou být přítomny v unikajících tocích CO2 (nečistoty přítomné v injektovaném toku nebo nové látky vzniklé po uložení CO2). Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků.

3.3.4

Charakterizace rizik – součástí charakterizace rizik je posouzení bezpečnosti a neporušenosti úložiště v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Charakterizace rizik se provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Její součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění jednotlivých kroků charakterizace a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.

1. Přehled

,
Název Regulace

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj Požadavek
  • Builddate: 24.12.2018 00:00:00 -Doknr: CELEX:32009L0031
  • EULAW -

    EN: Legal acts of the European Union from EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © European Union. Re-use is authorised by Decision 2011/833/EU, provided the source is acknowledged; the consolidated texts are licensed under CC BY 4.0 (EUR-Lex legal notice). Divided into sections and converted into the GRCA format, the wording unchanged. Only the legislation published in the Official Journal of the European Union is deemed authentic.

    DE: Rechtsakte der Europäischen Union aus EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © Europäische Union. Weiterverwendung nach Beschluss 2011/833/EU mit Quellenangabe gestattet; die konsolidierten Fassungen stehen unter CC BY 4.0 (Rechtlicher Hinweis von EUR-Lex). In Abschnitte aufgeteilt und in das GRCA-Format umgewandelt, der Wortlaut unverändert. Verbindlich sind allein die im Amtsblatt der Europäischen Union veröffentlichten Rechtsakte.