|
+PŘÍLOHA I |
PŘÍLOHA IPŘÍLOHA I ENVIRONMENTÁLNÍ PŘEZKUM Environmentální přezkum zahrnuje následující oblasti: 1. Určení organizačního kontextu Organizace určí externí a interní záležitosti, které mohou příznivě či nepříznivě ovlivnit její schopnost dosahovat zamýšlených výstupů jejího systému environmentálního řízení. Tyto záležitosti zahrnují relevantní environmentální podmínky, jako je klima, kvalita ovzduší, kvalita vod, dostupnost přírodních zdrojů, biologická rozmanitost. Mohou kromě jiného zahrnovat i tyto podmínky:
—
externí podmínky (např. kulturní, sociální, politické, právní, regulační, finanční, technologické, ekonomické, přírodní a konkurenční okolnosti),
—
interní podmínky související s charakteristikami organizace (jako jsou její činnosti, výrobky a služby, strategické nasměrování, kultura a schopnosti).
2. Identifikace zainteresovaných stran a určení jejich relevantních potřeb a očekávání Organizace určí zainteresované strany, které jsou relevantní pro systém environmentálního řízení, relevantní potřeby a očekávání těchto zainteresovaných stran a to, které z těchto potřeb a očekávání musí splnit, nebo se rozhodne je plnit. Pokud se organizace rozhodne, že dobrovolně přijme relevantní potřeby nebo očekávání zainteresovaných stran, na něž se nevztahují požadavky vyplývající z právních předpisů, nebo s nimi souhlasí, stanou se součástí jejich povinností dodržovat požadavky. 3. Určení příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí Kromě vytvoření rejstříku příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů uvede organizace také způsob, kterým může prokázat dodržování různých požadavků vyplývajících z právních předpisů. 4. Určení přímých a nepřímých environmentálních aspektů a stanovení významných aspektů Organizace určí všechny přímé a nepřímé environmentální aspekty s příznivým či nepříznivým dopadem na životní prostředí, případně kvalifikované a kvantifikované, a vypracuje rejstřík všech určených environmentálních aspektů. Organizace rovněž určí, které z těchto aspektů jsou významné, a to podle kritérií stanovených v souladu s bodem 5 této přílohy. Při určování přímých a nepřímých environmentálních aspektů je nezbytné, aby organizace uvážila rovněž environmentální aspekty spojené s její hlavní obchodní činností. Soupis omezující se na environmentální aspekty místa a zařízení organizace není dostačující. Při určování přímých a nepřímých environmentálních aspektů jejích činností, výrobků a služeb zváží organizace perspektivu životního cyklu a zohlední etapy životního cyklu, které může řídit nebo ovlivňovat. Tyto etapy typicky zahrnují těžbu surovin, nákupy a zadávání zakázek, návrh, výrobu, přepravu, používání, zpracování na konci životního cyklu a konečnou likvidaci (odstraňování) v závislosti na činnosti organizace. 4.1. Přímé environmentální aspekty Přímé environmentální aspekty souvisejí s činnostmi, výrobky a službami organizace, které vedení organizace přímo řídí. Všechny organizace zváží přímé aspekty svého provozu. Přímé environmentální aspekty se vztahují mimo jiné na:
1)
emise do ovzduší;
2)
úniky do vod (včetně proniknutí do podzemních vod);
3)
výrobu, recyklaci, opakované použití, přepravu a zneškodňování pevných a jiných odpadů, zejména nebezpečných odpadů;
4)
využívání a kontaminaci půdy;
5)
využívání energie, přírodních zdrojů (včetně vod, živočichů a rostlin) a surovin;
6)
používání přísad a přídatných látek a používání polotovarů,
7)
místní problémy (hluk, vibrace, zápach, prach, vizuální vlivy atd.). Při určování environmentálních aspektů je třeba uvážit rovněž:
—
rizika nehod ohrožujících životní prostředí a jiných mimořádných událostí s možnými dopady na životní prostředí (např. chemických havárií) a možných abnormálních situací, jež by mohly mít environmentální dopad;
—
záležitosti související s přepravou zboží a služeb a služebními cestami zaměstnanců společnosti.
4.2. Nepřímé environmentální aspekty Nepřímé environmentální aspekty mohou být výsledkem vzájemného působení organizace a třetích stran a mohou být v přiměřené míře ovlivněny organizací. Patří sem mimo jiné:
1)
záležitosti související se životním cyklem výrobků a služeb, které může organizace ovlivnit (těžba surovin, návrh, nákup a zadávání zakázek, výroba, přeprava, používání, zpracování na konci životního cyklu a konečná likvidace (odstranění));
2)
kapitálové investice, poskytování půjček a pojišťovací služby;
3)
nové trhy;
4)
výběr a složení služeb (např. doprava nebo pohostinství);
5)
správní a plánovací rozhodnutí;
6)
složení nabídky výrobků;
7)
vliv činnosti organizace na životní prostředí a chování zhotovitelů, poddodavatelů zhotovitele, dodavatelů a subdodavatelů. Organizace musí být schopna prokázat, že významné environmentální aspekty a dopady související s těmito aspekty jsou v systému řízení zohledněny. Organizace by měla usilovat o to, aby dodavatelé a ti, kdo jménem organizace vystupují, dodržovali v rámci činností prováděných na základě smlouvy její environmentální politiku. Organizace uváží, jak může tyto nepřímé environmentální aspekty ovlivnit a jaká opatření lze učinit k snížení dopadů na životní prostředí nebo k zvýšení jejich environmentálních přínosů. 5. Hodnocení významnosti environmentálních aspektů Organizace stanoví kritéria pro hodnocení významnosti environmentálních aspektů svých činností, výrobků a služeb a používá je za účelem určení těch environmentálních aspektů, které mají významný dopad na životní prostředí z hlediska životního cyklu. Kritéria vyvinutá organizací musí zohledňovat právní předpisy, umožňovat nezávislou kontrolu, být komplexní, reprodukovatelná a přístupná veřejnosti. Při stanovování těchto kritérií organizace uváží tyto prvky:
1)
možné škody na životním prostředí či přínosy pro životní prostředí včetně biologické rozmanitosti;
2)
stav životního prostředí (např. křehkost místního, regionálního nebo celosvětového životního prostředí);
3)
velikost, počet, četnost a vratnost jednotlivých aspektů nebo dopadů;
4)
existenci a požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů v oblasti životního prostředí;
5)
názory zainteresovaných stran, včetně zaměstnanců organizace. Vzít v úvahu lze i další relevantní prvky v závislosti na druhu činností, výrobků a služeb organizace. Na základě stanovených kritérií posoudí organizace významnost svých environmentálních aspektů a dopadů. Organizace přitom zohlední mimo jiné
1)
stávající údaje organizace o materiálových a energetických vstupech, vypouštění kapalných odpadů, odpadech a emisích s ohledem na rizika s tím spojená;
2)
činnosti organizace, které jsou upraveny právními předpisy v oblasti životního prostředí;
3)
zadávání veřejných zakázek;
4)
návrh, vývoj, výrobu, distribuci, servis, použití, opakované použití, recyklaci a likvidaci (odstraňování) produktů organizace;
5)
činnosti organizace s nejvyššími environmentálními náklady a s nejvyšším environmentálním přínosem. Při hodnocení významnosti dopadů činností organizace na životní prostředí zohlední organizace běžné provozní podmínky, podmínky při zahájení a ukončení činnosti a podmínky mimořádných událostí, které lze rozumně předvídat. Pozornost je třeba věnovat předchozím, současným a plánovaným činnostem. 6. Hodnocení zpětné vazby ze šetření předchozích událostí Organizace vezme v úvahu zpětnou vazbu ze šetření předchozích událostí, které mohly ovlivnit její schopnost dosáhnout zamýšlených výstupů jejího systému environmentálního řízení. 7. Určování a dokumentování rizik a příležitostí Organizace určí a zdokumentuje rizika a příležitosti spojené s jejími environmentálními aspekty, povinnostmi dodržovat požadavky a jinými záležitostmi a požadavky určenými v bodech 1 až 4. Organizace se zaměří na ta rizika a příležitosti, které je třeba řešit, aby bylo zajištěno, že systém environmentálního řízení může dosáhnout svého plánovaného výsledku, aby se zabránilo nežádoucím účinkům nebo událostem a aby se dosáhlo neustálého zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí. 8. Prozkoumání stávajících procesů, praktik a postupů Organizace prozkoumá stávající procesy, praktiky a postupy a určí, které z nich jsou zapotřebí, aby bylo zajištěno dlouhodobé udržení environmentálního řízení. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|