PŘÍLOHA I OBECNÁ STRUKTURA STATISTIKY PLATEBNÍHO STYKU

1. Evropská centrální banka (ECB) sestavuje statistiku platebního styku na základě specifických harmonizovaných údajů, jejichž shromažďování na národní úrovni řídí jednotlivé národní centrální banky. Sestavování údajů je strukturováno formou devíti níže uvedených tabulek, které obsahují vnitrostátní údaje za každý členský stát, jehož měnou je euro (dále jen „členský stát eurozóny“). Tabulky 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 9 by měli vykazovat poskytovatelé platebních služeb, zatímco tabulky 7 a 8 by měli vykazovat provozovatelé platebních systémů. Existují dvě verze tabulek 4 a 5, z nichž by měla být vykazována pouze jedna. Tabulky 4a a 5a by měli vykazovat všichni poskytovatelé platebních služeb, kterým nebyla udělena výjimka podle článku 4, zatímco zpravodajské jednotky, kterým byla udělena výjimka podle čl. 4 odst. 2 a 3, by měly vykazovat statistické informace v tabulkách 4b a 5b.

1. Stavové údaje, které jsou obsaženy v tabulkách 1, 2, 3 a 7, se týkají konce období, tj. jedná se o pozice v poslední pracovní den referenčního období. Ukazatele zůstatkové hodnoty na vydaných zařízeních uchovávajících elektronické peníze se sestavují v eurech a týkají se zařízení uchovávajících platební prostředky denominovaných ve všech měnách.

2. Tokové údaje, které jsou obsaženy v tabulkách 4, 5, 6, 8 a 9, se týkají platebních transakcí akumulovaných během období, tj. celkem za referenční období. Ukazatele hodnoty transakcí se sestavují v eurech a týkají se platebních transakcí denominovaných ve všech měnách.

1. Soubor zpravodajských jednotek v každém členském státě eurozóny sestává z poskytovatelů platebních služeb a provozovatelů platebních systémů.

2. Poskytovatelé platebních služeb jsou instituce registrované a nacházející se na daném území včetně dceřiných společností mateřských společností, které se nacházejí mimo toto území, a poboček institucí, které mají své ústředí mimo toto území.

3. Pro statistické účely platí pro konsolidaci poskytovatelů platebních služeb v rámci vnitrostátních hranic tyto zásady:

4. Pro statistické účely se nedovoluje konsolidace poskytovatelů platebních služeb přes vnitrostátní hranice.

5. Odpovídá-li provozovatel platebního systému za několik platebních systémů nacházejících se na tomtéž vnitrostátním území, vykazuje se statistika za každý platební systém odděleně.

6. S institucemi, které se nacházejí v offshore finančních centrech, se pro statistické účely zachází jako s rezidenty území, na nichž se centra nacházejí.

1. Pokud „karta s platební funkcí (s výjimkou karet, které mají jen funkci elektronických peněz)“ nabízí několik funkcí, počítá se v každé použitelné dílčí kategorii. Celkový počet karet s platební funkcí proto může být nižší než součet dílčích kategorií. S cílem zamezit dvojímu započtení by se dílčí kategorie neměly sčítat.

2. V rámci každé platební funkce (tj. debetní, odloženého debetu a kreditní) jsou karetní platební prostředky členěny podle schématu platebních karet, v jehož rámci jsou vydány. Karetní platební prostředky, na nichž je umístěno několik značek, se započítávají v rámci každého použitelného schématu. Celkový počet karetních platebních prostředků členěných podle platební funkce proto může být nižší než součet těchto karet vydaných jednotlivými schématy platebních karet. S cílem zamezit dvojímu započtení by karty členěné podle schématu platebních karet neměly být slučovány.

3. „Karta s funkcí odloženého debetu“ se vykazuje jako kreditní karta, nelze-li určit konkrétní funkci „odloženého debetu“. Stejná argumentace platí i pro vykazování transakcí s kartou s funkcí odloženého debetu.

4. „Karta s funkcí elektronických peněz“ může být buď „kartou, na které lze elektronické peníze přímo uchovávat“, nebo „kartou, která umožňuje přístup k elektronickým penězům uchovávaným na účtech elektronických peněz“. Celkový počet karet s funkcí elektronických peněz proto představuje součet těchto dvou dílčích kategorií.

5. Celkový počet karet vydaných rezidentskými poskytovateli platebních služeb je uveden odděleně v „celkovém počtu karet (bez ohledu na počet funkcí karty)“. Tento ukazatel nemusí nezbytně představovat součet „karet s hotovostní funkcí“, „karet s platební funkcí“ a „karet s funkcí elektronických peněz“, neboť tyto kategorie se nemusí vzájemně vylučovat.

6. Ukazatel „karta s kombinovanou funkcí debetní, hotovostní a elektronických peněz“ se týká karty vydané poskytovatelem platebních služeb, která má kombinovanou hotovostní a debetní funkci a funkci elektronických peněz. Kromě toho se vykazuje v každé z těchto dílčích kategorií:

7. Karta s kombinovanou funkcí se vykazuje v každé příslušné dílčí kategorii.

8. Karty se počítají na straně, která karty vydává, bez ohledu na rezidentskou příslušnost držitele karty nebo umístění účtu, s nímž je karta spojena.

9. Každá země vykazuje počet karet, které byly vydány poskytovateli platebních služeb, kteří jsou rezidenty v dané zemi.

10. Karty v oběhu jsou zahrnuty bez ohledu na to, kdy byly vydány nebo zda byly použity.

11. Karty vydané schématy karet, tj. trojstrannými či čtyřstrannými schématy karet, jsou zahrnuty.

12. Nezahrnují se karty, jejichž platnost vypršela nebo které byly odebrány.

13. Karty vydané obchodníky, tj. karty vydané maloobchodníky, nejsou zahrnuty, ledaže byly vydány ve spolupráci s poskytovatelem platebních služeb, tj. jedná se o karty „co-brandové“.

1. Vykazují se všechny fyzické terminály, na nichž rezidentští poskytovatelé platebních služeb akceptují transakce, včetně všech terminálů nacházejících se ve vykazující zemi a terminálů nacházejících se mimo vykazující zemi.

2. Terminály, na nichž transakce akceptují pobočky a/nebo dceřiné společnosti poskytovatele platebních služeb, který se nachází v zahraničí, nevykazuje mateřský poskytovatel platebních služeb, ale samy pobočky a/nebo dceřiné společnosti.

3. Každý terminál se počítá jednotlivě, i když v jednom maloobchodním místě existuje několik terminálů téhož druhu.

4. Pokud bankomat nabízí více než jednu funkci, počítá se v každé použitelné dílčí kategorii. Celkový počet bankomatů proto může být nižší než součet dílčích kategorií. S cílem zamezit dvojímu započtení by se dílčí kategorie neměly sčítat.

5. POS terminály se dělí na „EFTPOS terminály“ (tj. terminály pro elektronický převod peněžních prostředků v místě prodeje) a v rámci tohoto členění se dále dělí na terminály „akceptující bezkontaktní transakce“ a na terminály „akceptující transakce s kartami s funkcí elektronických peněz“. Tyto dílčí kategorie by se neměly sčítat, neboť se vzájemně nevylučují.

6. Pokud terminál pro karty s funkcí elektronických peněz nabízí více než jednu funkci, počítá se v každé použitelné dílčí kategorii. Celkový počet terminálů pro karty s funkcí elektronických peněz proto může být nižší než součet dílčích kategorií. S cílem zamezit dvojímu započtení by se dílčí kategorie neměly sčítat.

1. Platební transakce jsou iniciovány institucemi jinými než MFI ve vztahu k jakékoli protistraně nebo jsou iniciovány poskytovateli platebních služeb, pokud je protistrana institucí jinou než MFI. To zahrnuje:

2. Platební transakce iniciované rezidentskými poskytovateli platebních služeb a prováděné se zvláštním příkazem k transakci, tj. za použití platebního prostředku, jsou zahrnuty jako „platební transakce, jichž se účastní instituce jiné než MFI“.

3. Převody peněžních prostředků mezi účty vedenými na stejné jméno a rovněž mezi různými druhy účtů jsou zahrnuty podle použité platební služby. Převody mezi různými druhy účtů zahrnují například převody z převoditelného vkladu na účet, na němž je veden nepřevoditelný vklad.

4. Pokud se týká hromadných platebních transakcí, počítá se každá jednotlivá platební transakce.

5. Zahrnuty jsou platební transakce denominované v cizí měně. Údaje se převádějí na euro za pomoci referenčního směnného kurzu ECB nebo za pomoci směnných kurzů uplatňovaných na tyto transakce.

6. Pro transakce na dálku a transakce jiné než na dálku je v nezbytných případech uvedeno samostatné vykazování.

7. Platební transakce iniciované rezidentskými poskytovateli platebních služeb a prováděné bez zvláštního příkazu k transakci, tj. bez použití platební služby uvedené v příloze I směrnice (EU) 2015/2366, prostým účetním zápisem na účtu instituce jiné než MFI, jsou zahrnuty do „ostatních služeb (nezahrnutých do směrnice (EU) 2015/2366)“ ( 2 ).

8. Platební transakce se vykazují v členění podle použité platební služby a podle schématu pro zpracování transakce.

9. Přeshraniční transakce se v případě poslaných transakcí počítají v zemi, kde byla transakce iniciována.

10. Přeshraniční transakce se v případě přijatých transakcí počítají v zemi, kde byla transakce přijata.

11. V případě přeshraničních karetních platebních transakcí se rezidentská příslušnost protistrany a místo, kde se nachází místo prodeje, vykazují dohromady. V případě karetních platebních transakcí iniciovaných na dálku se vykazují poslané platební transakce s cílem identifikovat zemi přijímajícího poskytovatele platebních služeb a zemi, v níž se nachází prodejní místo. V případě karetních platebních transakcí iniciovaných jinak než na dálku se vykazují poslané platební transakce s cílem identifikovat zemi přijímajícího poskytovatele platebních služeb a zemi, v níž se nachází fyzický terminál. Přijaté platební transakce iniciované na dálku se vykazují s cílem identifikovat zemi odesílajícího poskytovatele platebních služeb a zemi, v níž se nachází prodejní místo. Přijaté platební transakce iniciované jinak než na dálku se vykazují s cílem identifikovat zemi odesílajícího poskytovatele platebních služeb a zemi, v níž se nachází fyzické prodejní místo.

12. Rozdíl mezi poslanými přeshraničními transakcemi a přijatými přeshraničními transakcemi ukazuje čistý příliv transakcí do vykazované země či čistý odliv transakcí z vykazované země.

13. Směr toku peněžních prostředků závisí na platební službě a použitém iniciačním kanálu:

14. Ukazatel „platební transakce, jichž se účastní instituce jiné než MFI, celkem (odeslané)“ představuje součet osmi vzájemně se vylučujících dílčích kategorií: „úhrady (odeslané)“, inkasa (odeslaná), „karetní platební transakce s karetními platebními prostředky vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb“, „výběry hotovosti s pomocí karetních platebních prostředků“, „platební transakce s elektronickými penězi (odeslané)“, „šeky (odeslané)“, „poukazování peněz (odeslaná)“ a „ostatní peněžní služby (odeslané)“. Ukazatel „platební transakce, jichž se účastní instituce jiné než MFI, celkem (přijaté)“ představuje součet sedmi vzájemně se vylučujících dílčích kategorií: „úhrady (přijaté)“, „inkasa (přijatá)“, „karetní platební transakce akceptované rezidentskými poskytovateli platebních služeb“, „platební transakce s elektronickými penězi (přijaté)“, „šeky (přijaté)“, „poukazování peněz (přijatá)“ a „ostatní platební služby (přijaté)“.

15. Každá transakce je přiřazena pouze do jedné dílčí kategorie, tj. buď „iniciované prostřednictvím tiskopisu“, „iniciované elektronicky“, nebo „ostatní“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet úhrad součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty úhrad.

16. Úhrady iniciované poskytovateli služeb iniciování platby jsou kromě toho přiřazeny do dílčí kategorie „iniciované poskytovatelem služeb iniciování platby“. Tato dílčí kategorie se však nezapočítává do celkového počtu či celkové hodnoty úhrad.

17. Úhrady vykazované jako „iniciované elektronicky“ se dále člení na „iniciované v souboru/dávkách“ a „iniciované jako jednotlivá platba“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet úhrad iniciovaných elektronicky součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty úhrad iniciovaných elektronicky.

18. Úhrady vykazované v rámci „iniciované jako jednotlivá platba“ se dále člení na „bankomat nebo jiný terminál poskytovatele platebních služeb“, „mobilní platební řešení“ a „úhrady na základě internetového bankovnictví“. „Bankomat nebo jiný terminál poskytovatele platebních služeb“ zahrnuje pouze úhrady iniciované jinak než na dálku, zatímco „mobilní platební řešení“ a „úhrady na základě internetového bankovnictví“ zahrnují pouze úhrady iniciované na dálku. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet úhrad součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty úhrad.

19. „Platby v rámci elektronického obchodování“ jsou dílčí kategorií „úhrad na základě internetového bankovnictví“.

20. „Mobilní platební řešení P2P“ je dílčí kategorií „mobilního platebního řešení“.

21. Jako úhrady jsou rovněž zahrnuty transakce zahrnující hotovost na jednom či obou koncích platební transakce, při nichž je využívána platební služba spočívající v úhradě.

22. Jsou zahrnuty rovněž úhrady, které se používají k vyrovnání zůstatků transakcí, při nichž jsou využívány kreditní nebo debetní karty nebo karty s funkcí odloženého debetu.

23. Úhrady zahrnují veškeré úhrady v rámci jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), jakož i transakce mimo SEPA. Úhrady iniciované elektronicky se pro každé schéma vykazují odděleně.

24. Úhrady iniciované elektronicky se dále dělí na úhrady iniciované na dálku a úhrady iniciované jinak než na dálku. V rámci těchto členění se transakce vykazují podle schématu a za každé schéma a dále se člení podle kanálu ověření, tj. ověřené pomocí silného ověření klienta nebo „ověřeno jinak než pomocí silného ověření klienta“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet úhrad členěný podle schématu úhrad součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

25. V případě transakcí ověřených jinak než pomocí silného ověření klienta se uvedou důvody, pro které bylo použito jiné než silné ověření klienta (tj. „nízká hodnota“, „bezkontaktní transakce týkající se malých částek“, „platba, kdy je plátcem a příjemcem stejná osoba“, „důvěryhodní příjemci“, „opakující se transakce“, „terminály bez obsluhy pro jízdné nebo poplatky za parkování“, „zabezpečené platební procesy a protokoly společností“ a „analýza transakčních rizik“). V případech, kdy by bylo možné použít více než jednu výjimku, se vykazuje ta výjimka, která byla uplatněna. Tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí. Důvody pro použití jiného než silného ověření klienta se však nevykazují v členění podle platebního schématu, ale pouze v členění na úhrady iniciované na dálku a jinak než na dálku.

26. Počet transakcí členěných podle schématu úhrad se rovná celkovému počtu úhrad iniciovaných elektronicky. Transakce se za každé schéma, vnitrostátní i mezinárodní (např. schéma úhrad v rámci SEPA nebo schéma okamžitých úhrad v rámci SEPA), vykazují odděleně. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty úhrad.

27. Dílčí kategorie „iniciované v souboru/dávkách“, „iniciované jako jednotlivá platba“, nebo „ostatní“ zahrnují veškeré transakce v rámci SEPA i mimo SEPA.

28. Poslané tuzemské transakce, poslané přeshraniční transakce, přijaté tuzemské transakce a přijaté přeshraniční transakce zahrnují transakce v rámci SEPA i mimo SEPA.

29. Hotovostní platby na účet s použitím formuláře banky do úhrad nepatří.

30. Zahrnují se jak jednorázová, tak pravidelná inkasa. V případě pravidelných inkas se počítá každá jednotlivá platba jako jedna transakce.

31. Zahrnují se inkasa, která se používají k vyrovnání zůstatků vyplývajících z transakcí s použitím kreditních či debetních karet nebo karet s funkcí odloženého debetu, neboť se jedná o samostatné platby od držitele karty vydavateli karty.

32. Inkasa se dále dělí na „iniciovaná v souboru/dávkách“ a „iniciovaná jako jednotlivá platba“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet inkas součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty inkas.

33. Dílčí kategorie „iniciované v souboru/dávkách“ a „iniciované jako jednotlivá platba“ zahrnují veškeré transakce v rámci SEPA i mimo SEPA.

34. Inkasní transakce se dále dělí na „souhlas udělen na základě elektronického zmocnění“ a „souhlas udělen jinou formou“. Tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují. Jejich součet se rovná celkovému počtu inkas. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty inkas.

35. V rámci jednotlivých kanálů pro udělení souhlasu se transakce za každé schéma, vnitrostátní i mezinárodní (např. základní inkasní schéma SEPA nebo schéma inkas B2B v rámci SEPA), vykazují odděleně.

36. Hotovostní platby z účtu s použitím formuláře banky do inkas nepatří.

37. Karetní platební transakce s karetními platebními prostředky vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb nebo akceptované rezidentskými poskytovateli platebních služeb (s výjimkou karet, které mají pouze funkci elektronických peněz) se vykazují bez ohledu na to, kde se nachází značka, pod kterou je činěna karetní platební transakce.

38. Odeslané karetní platební transakce vykazuje vydávající poskytovatel platebních služeb a přijaté karetní platební transakce vykazuje akceptující poskytovatel platebních služeb.

39. „Platební transakce, jichž se účastní instituce jiné než MFI“ zahrnují rovněž údaje o karetních platebních transakcích uskutečněných na virtuálních prodejních místech, např. prostřednictvím internetu nebo telefonu.

40. Karetní platební transakce se rovněž člení na: „iniciované elektronicky“ a „iniciované jinak než elektronicky“. Vzhledem k tomu, že tyto iniciační kanály se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet karetních platebních transakcí součet iniciačních kanálů. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty karetních platebních transakcí.

41. „Iniciované elektronicky“ se dále dělí na „mobilní platební řešení“, „iniciované u fyzického EFTPOS terminálu“, „iniciované v bankomatu“ a „ostatní“. „Iniciované u fyzického EFTPOS terminálu“ a „iniciované v bankomatu“ zahrnují pouze karetní platební transakce iniciované jinak než na dálku, zatímco „mobilní platební řešení“ zahrnuje pouze karetní platební transakce iniciované na dálku. Členění „ostatní“ může zahrnovat karetní platební transakce iniciované na dálku i jinak než na dálku. Tyto dílčí kanály se vzájemně nevylučují. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty karetních platebních transakcí „iniciovaných elektronicky“.

42. Karetní platební transakce iniciované elektronicky a jinak než elektronicky se dále člení na iniciační kanály na dálku a jinak než na dálku; v rámci těchto kanálů by u karetních platebních transakcí iniciovaných elektronicky měl být počet karetních platebních transakcí za každé schéma platebních karet, vnitrostátní a mezinárodní (např. VISA nebo MasterCard) vykazován odděleně. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

43. V rámci každého schématu platebních karet se transakce člení podle funkce karty (tj. debetní, odloženého debetu a kreditní) a podle „ověřené pomocí silného ověření klienta“ a „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“. Celkový počet karetních platebních transakcí „zpracovaných schématem platebních karet“ je součtem různých vzájemně se vylučujících funkcí karet a rovná se rovněž součtu transakcí ověřených pomocí silného ověření klienta a jinak než pomocí silného ověření klienta. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

44. Počet odeslaných transakcí v členění podle schématu platebních karet se rovná celkovému počtu elektronicky iniciovaných karetních platebních transakcí s kartami vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí a karetních platebních transakcí akceptovaných rezidentskými poskytovateli platebních služeb (přijatými).

45. V případě transakcí ověřených jinak než pomocí silného ověření klienta se uvedou důvody, pro které bylo použito jiné než silné ověření klienta (tj. „nízká hodnota“, „bezkontaktní transakce týkající se malých částek“, „důvěryhodní příjemci“, „opakující se transakce“, „terminály bez obsluhy pro jízdné nebo poplatky za parkování“, „zabezpečené platební procesy a protokoly společností“, „analýza transakčních rizik“, „transakce iniciované obchodníkem“ a „ostatní“). V případech, kdy by bylo možné použít více než jednu výjimku, se vykazuje ta výjimka, která byla uplatněna. Důvody pro ověření pomocí jiného než silného ověření klienta se vzájemně vylučují. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí. Důvody pro použití jiného než silného ověření klienta se však nevykazují v členění podle platebního schématu, ale namísto toho v členění na elektronické platby kartou iniciované na dálku a jinak než na dálku.

46. Karetní platební transakce s použitím karetních platebních prostředků vydaných rezidentskými poskytovateli platebních služeb, které mají jen funkci elektronických peněz, sem nepatří.

47. Do této kategorie patří výběry hotovosti s pomocí karetních platebních prostředků vydaných rezidentskými poskytovateli platebních služeb (kromě transakcí s elektronickými penězi) a vykazovaných vydavatelem karty.

48. Počet výběrů by měl být za každé schéma platebních karet, vnitrostátní a mezinárodní (např. VISA nebo MasterCard) vykazován odděleně Každé schéma platebních karet se dále člení podle funkce karty (tj. debetní, s odloženým debetem a kreditní). Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

49. Každá transakce je přiřazena pouze do jedné dílčí kategorie, tj. „pomocí karet, na nichž lze elektronické peníze přímo uchovávat“, nebo „pomocí účtů elektronických peněz“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet platebních transakcí s elektronickými penězi součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty platebních transakcí s elektronickými penězi.

50. Každá transakce zařazená do dílčí kategorie „pomocí účtů elektronických peněz“ je kromě toho zařazena pouze do jedné z dílčích kategorií „s přístupem pomocí karty“, „mobilní platební řešení“ a „ostatní“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet platebních transakcí s elektronickými penězi „pomocí účtů elektronických peněz“ součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty platebních transakcí s elektronickými penězi.

51. „Mobilní platební řešení P2P“ je dílčí kategorií „mobilního platebního řešení“.

52. Platební transakce s elektronickými penězi se člení podle iniciačního kanálu na dálku a jinak než na dálku a v rámci jednotlivých kategorií podle „ověřeno pomocí silného ověření klienta“ a „ověřeno jinak než pomocí silného ověření klienta“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „platebních transakcí s elektronickými penězi“ součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

53. Transakce vykazované v rámci „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“ se dále dělí podle důvodů, pro které bylo použito jiné než silné ověření klienta (tj. „nízká hodnota“, „bezkontaktní transakce týkající se malých částek“, „důvěryhodní příjemci“, „opakující se transakce“, „terminály bez obsluhy pro jízdné nebo poplatky za parkování“, „použití zabezpečených platebních procesů nebo protokolů společností“, „platba, kdy je plátcem a příjemcem stejná osoba“, „analýza transakčních rizik“, „transakce iniciované obchodníkem“ a „ostatní“). V případech, kdy by bylo možné použít více než jednu výjimku, se vykazuje ta výjimka, která byla uplatněna. Vzhledem k tomu, že důvody pro ověření jiné než silné ověření klienta se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“ součet těchto důvodů. Totéž se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

54. Vykazují se zaslané a přijaté šeky. Zaslané šeky vykazuje poskytovatel platebních služeb příjemce, přijaté šeky vykazuje poskytovatel platebních služeb plátce.

55. Zahrnuty jsou výběry hotovosti pomocí šeků.

56. Nepatří sem výběry hotovosti s použitím formuláře banky.

57. Nepatří sem šeky, které byly vydány, avšak nebyly předloženy k zúčtování.

58. Poslaná poukazování peněz vykazuje poskytovatel platebních služeb plátce, přijatá poukazování peněz vykazuje poskytovatel platebních služeb příjemce.

59. Transakce, které jsou spojeny s platebním účtem plátce nebo příjemce, do poukazování peněz nepatří. Tyto transakce se vykazují v rámci příslušného použitého platebního prostředku.

60. Vykazují se poslané a přijaté transakce.

61. Tato kategorie zahrnuje transakce za použití platebních služeb uvedených v příloze I směrnice (EU) 2015/2366, které však nelze přiřadit k žádné platební službě uvedené v tomto nařízení. Toto členění tedy zahrnuje „výběry hotovosti na přepážce“ a „vklady hotovosti na přepážce“. „Výběry hotovosti na přepážce“ jsou zahrnuty jako odeslané ostatní platební služby, zatímco „výběry hotovosti na přepážce“ jsou zahrnuty jako přijaté ostatní platební služby.

62. Transakce iniciované pomocí služeb iniciování platby vykazují poskytovatelé služeb iniciování platby a člení se podle iniciačního kanálu na dálku a jinak než na dálku a v rámci jednotlivých kategorií podle „ověřeno pomocí silného ověření klienta“ a „ověřeno jinak než pomocí silného ověření klienta“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „služeb iniciování platby“ součet dílčích kategorií. Totéž se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

63. Každá transakce je přiřazena pouze do jedné dílčí kategorie, tj. „úhrady“ a „ostatní“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „služeb iniciování platby“ součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty transakcí.

64. Tyto transakce nejsou zahrnuty v „celkových platebních transakcích, jichž se účastní instituce jiné než MFI“, neboť jsou rovněž zahrnuty v rámci příslušného platebního prostředku použitého při transakci.

65. Tato kategorie zahrnuje dílčí kategorie „připsání částky na účet prostým účetním zápisem“, „odepsání částky z účtu prostým účetním zápisem“ a „ostatní“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „ostatních služeb (nezahrnutých ve směrnici (EU) 2015/2366)“ součet dílčích kategorií. Totéž se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

66. V dílčích kategoriích „připsání částky na účet prostým účetním zápisem“ a „odepsání částky z účtu prostým účetním zápisem“ jsou zahrnuty pouze transakce bez zvláštního příkazu k transakci, které jsou prováděny prostým účetním zápisem na účet či z účtu klienta, tj. bez použití tradiční platební služby.

1. Platební transakce jsou iniciovány institucemi jinými než MFI ve vztahu k jakékoli protistraně nebo jsou iniciovány poskytovateli platebních služeb, pokud je protistrana institucí jinou než MFI. To zahrnuje:

2. Platební transakce iniciované rezidentskými poskytovateli platebních služeb a prováděné se zvláštním příkazem k transakci, tj. za použití platebního prostředku, jsou zahrnuty jako „platební transakce, jichž se účastní instituce jiné než MFI“.

3. Převody peněžních prostředků mezi účty vedenými na stejné jméno a rovněž mezi různými druhy účtů jsou zahrnuty podle použité platební služby. Převody mezi různými druhy účtů zahrnují například převody z převoditelného vkladu na účet, na němž je veden nepřevoditelný vklad.

4. Pokud se týká hromadných platebních transakcí, počítá se každá jednotlivá platební transakce.

5. Zahrnuty jsou platební transakce denominované v cizí měně. Údaje se převádějí na euro za pomoci referenčního směnného kurzu ECB nebo za pomoci směnných kurzů uplatňovaných na tyto transakce.

6. Pro transakce na dálku a transakce jiné než na dálku je v nezbytných případech uvedeno samostatné vykazování.

7. Platební transakce se vykazují podle použité platební služby.

8. Přeshraniční transakce se v případě poslaných transakcí počítají v zemi, kde byla transakce iniciována.

9. Přeshraniční transakce se v případě přijatých transakcí počítají v zemi, kde byla transakce přijata.

10. V případě přeshraničních karetních platebních transakcí se rezidentská příslušnost protistrany a místo, kde se nachází místo prodeje, vykazují dohromady. V případě karetních platebních transakcí iniciovaných na dálku se vykazují poslané platební transakce s cílem identifikovat zemi přijímajícího poskytovatele platebních služeb a zemi, v níž se nachází prodejní místo. V případě karetních platebních transakcí iniciovaných jinak než na dálku se vykazují poslané platební transakce s cílem identifikovat zemi přijímajícího poskytovatele platebních služeb a zemi, v níž se nachází fyzický terminál. Přijaté platební transakce iniciované na dálku se vykazují s cílem identifikovat zemi odesílajícího poskytovatele platebních služeb a zemi, v níž se nachází prodejní místo. Přijaté platební transakce iniciované jinak než na dálku se vykazují s cílem identifikovat zemi odesílajícího poskytovatele platebních služeb a zemi, v níž se nachází fyzické prodejní místo.

11. Rozdíl mezi poslanými přeshraničními transakcemi a přijatými přeshraničními transakcemi ukazuje čistý příliv transakcí do vykazované země či čistý odliv transakcí z vykazované země.

12. Směr toku peněžních prostředků závisí na platební službě a použitém iniciačním kanálu:

13. Každá transakce je přiřazena pouze do jedné dílčí kategorie, tj. buď „iniciované prostřednictvím tiskopisu“, nebo „iniciované elektronicky“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet úhrad součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty úhrad.

14. Úhrady iniciované poskytovateli služeb iniciování platby jsou kromě toho přiřazeny do dílčí kategorie „iniciované poskytovatelem služeb iniciování platby“. Tato dílčí kategorie se však nezapočítává do celkového počtu či celkové hodnoty úhrad.

15. Jako úhrady jsou rovněž zahrnuty transakce zahrnující hotovost na jednom či obou koncích platební transakce, při nichž je využívána platební služba spočívající v úhradě.

16. Jsou zahrnuty rovněž úhrady, které se používají k vyrovnání zůstatků transakcí, při nichž jsou využívány karty s funkcí kreditní nebo odloženého debetu.

17. Úhrady zahrnují veškeré úhrady v rámci jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), jakož i transakce mimo SEPA.

18. Úhrady iniciované elektronicky se dále člení podle iniciačního kanálu na dálku a jinak než na dálku a v rámci jednotlivých kategorií podle „ověřeno pomocí silného ověření klienta“ nebo „ověřeno jinak než pomocí silného ověření klienta“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet úhrad součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

19. Úhrady vykazované v rámci „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“ se dále dělí podle důvodů, pro které bylo použito jiné než silné ověření klienta (tj. „nízká hodnota“, „bezkontaktní transakce týkající se malých částek“, „platba, kdy je plátcem a příjemcem stejná osoba“, „důvěryhodní příjemci“, „opakující se transakce“, „terminály bez obsluhy pro jízdné nebo poplatky za parkování“, „zabezpečené platební procesy a protokoly společností“ a „analýza transakčních rizik“). V případech, kdy by bylo možné použít více než jednu výjimku, se vykazuje ta výjimka, která byla uplatněna. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“ součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

20. Poslané tuzemské transakce, poslané přeshraniční transakce a přijaté přeshraniční transakce zahrnují transakce v rámci SEPA i mimo SEPA.

21. Hotovostní platby na účet s použitím formuláře banky do úhrad nepatří.

22. Zahrnují se jak jednorázová, tak pravidelná inkasa. V případě pravidelných inkas se počítá každá jednotlivá platba jako jedna transakce.

23. Zahrnují se inkasa, která se používají k vyrovnání zůstatků vyplývajících z transakcí s použitím kreditních či debetních karet nebo karet s funkcí odloženého debetu, neboť se jedná o samostatné platby od držitele karty vydavateli karty.

24. Inkasa zahrnují veškerá inkasa v rámci SEPA, jakož i inkasa mimo SEPA.

25. Inkasní transakce se dělí na „souhlas udělen na základě elektronického zmocnění“ a „souhlas udělen jinou formou“. Tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují. Jejich součet se rovná celkovému počtu inkas. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty inkas.

26. Hotovostní platby z účtu s použitím formuláře banky do inkas nepatří.

27. Karetní platební transakce s karetními platebními prostředky vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb nebo akceptované rezidentskými poskytovateli platebních služeb (s výjimkou karet, které mají pouze funkci elektronických peněz) se vykazují bez ohledu na to, kde se nachází značka, pod kterou je činěna platební transakce.

28. Odeslané karetní platební transakce vykazuje vydávající poskytovatel platebních služeb a přijaté karetní platební transakce vykazuje akceptující poskytovatel platebních služeb.

29. „Platební transakce, jichž se účastní instituce jiné než MFI“ zahrnují údaje o karetních platebních transakcích uskutečněných na virtuálních prodejních místech, např. prostřednictvím internetu nebo telefonu.

30. Karetní platební transakce s karetními platebními prostředky se rovněž člení na: „iniciované elektronicky“ a „iniciované jinak než elektronicky“. Vzhledem k tomu, že tyto iniciační kanály se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet karetních platebních transakcí součet iniciačních kanálů. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty transakcí.

31. Karetní platební transakce iniciované elektronicky se dále člení podle iniciačního kanálu na dálku a jinak než na dálku a v rámci tohoto členění by počet karetních platebních transakcí měl být vykazován podle funkce karty (tj. debetní, s odloženým debetem a kreditní) a podle „ověřeno pomocí silného ověření klienta“ a „ověřeno jinak než pomocí silného ověření klienta“. Celkový počet karetních platebních transakcí „iniciovaných elektronicky“ je součtem různých vzájemně se vylučujících funkcí karet a rovná se rovněž součtu transakcí ověřených pomocí silného ověření klienta a jinak než pomocí silného ověření klienta. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

32. V případě transakcí ověřených jinak než pomocí silného ověření klienta se uvedou důvody, pro které bylo použito jiné než silné ověření klienta (tj. „nízká hodnota“, „bezkontaktní transakce týkající se malých částek“, „důvěryhodní příjemci“, „opakující se transakce“, „terminály bez obsluhy pro jízdné nebo poplatky za parkování“, „zabezpečené platební procesy a protokoly společností“, „analýza transakčních rizik“, „transakce iniciované obchodníkem“ a „ostatní“). V případech, kdy by bylo možné použít více než jednu výjimku, se vykazuje ta výjimka, která byla uplatněna. Vzhledem k tomu, že důvody pro ověření jiné než silné ověření klienta se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“ součet těchto důvodů. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

33. Karetní platební transakce s použitím karetních platebních prostředků vydaných rezidentským poskytovatelem platebních služeb, které mají jen funkci elektronických peněz, sem nepatří.

34. Do této kategorie patří výběry hotovosti s pomocí karetních platebních prostředků vydaných rezidentskými poskytovateli platebních služeb (kromě transakcí s elektronickými penězi) a vykazovaných vydavatelem karty.

35. Počet výběrů hotovosti by měl být vykazován za každou funkci karty (tj. debetní, odloženého debetu a kreditní). Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

36. Platební transakce s elektronickými penězi se člení podle iniciačního kanálu na dálku a jinak než na dálku a v rámci tohoto členění podle „ověřeno pomocí silného ověření klienta“ a „ověřeno jinak než pomocí silného ověření klienta“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „platebních transakcí s elektronickými penězi“ součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

37. Transakce vykazované v rámci „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“ se dále dělí podle důvodů, pro které bylo použito jiné než silné ověření klienta (tj. „nízká hodnota“, „bezkontaktní transakce týkající se malých částek“, „důvěryhodní příjemci“, „opakující se transakce“, „terminály bez obsluhy pro jízdné nebo poplatky za parkování“, „použití zabezpečených platebních procesů nebo protokolů společností“, „platba, kdy je plátcem a příjemcem stejná osoba“, „analýza transakčních rizik“, „transakce iniciované obchodníkem“ a „ostatní“). V případech, kdy by bylo možné použít více než jednu výjimku, se vykazuje ta výjimka, která byla uplatněna. Vzhledem k tomu, že důvody pro ověření jiné než silné ověření klienta se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“ součet těchto důvodů. Totéž se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

38. Poslaná poukazování peněz vykazuje poskytovatel platebních služeb plátce.

39. Transakce, které jsou spojeny s platebním účtem plátce nebo příjemce, do poukazování peněz nepatří. Tyto transakce se vykazují v rámci příslušného použitého platebního prostředku.

40. Transakce iniciované pomocí služeb iniciování platby se člení podle iniciačního kanálu na dálku a jinak než na dálku a v rámci jednotlivých kategorií podle „ověřeno pomocí silného ověření klienta“ a „ověřeno jinak než pomocí silného ověření klienta“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „služeb iniciování platby“ součet dílčích kategorií. Totéž se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

41. Každá transakce je přiřazena pouze do jedné dílčí kategorie, tj. „úhrady“ a „ostatní“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celkový počet „služeb iniciování platby“ součet dílčích kategorií. Stejná zásada se uplatňuje i v případě celkové hodnoty transakcí.

42. Tyto transakce nejsou zahrnuty v „celkových platebních transakcích, jichž se účastní instituce jiné než MFI“, neboť jsou rovněž zahrnuty v rámci příslušného platebního prostředku použitého při transakci.

1. Body 1 až 66 v části 2.3.1 platí pro podvodné transakce vykazované v tabulce 5a. Nepatří sem však přijaté podvodné platební transakce s výjimkou akceptovaných karetních platebních transakcí.

2. Poskytovatel platebních služeb by měl vykazovat všechny podvodné platební transakce od okamžiku, kdy byl podvod odhalen na základě stížnosti zákazníka nebo jiným způsobem, a to bez ohledu na to, zda případ související s podvodnou platební transakcí byl do okamžiku, kdy jsou údaje vykazovány, vyřešen.

3. Kromě členění, která jsou blíže uvedena v části 2.3.1, se „ztráty způsobené podvody podle nositele odpovědnosti“ mají vykazovat v případě podvodných úhrad, podvodných inkas, podvodných karetních platebních transakcí s karetními platebními prostředky vydanými rezidentským poskytovatelem platebních služeb (kromě karet, které mají pouze funkci elektronických peněz), podvodných výběrů hotovosti s pomocí karetních platebních prostředků (kromě transakcí s elektronickými penězi) a podvodných transakcí s elektronickými penězi vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb.

4. „Ztráty způsobené podvody podle nositele odpovědnosti“ se dále člení na „zpravodajský poskytovatel platebních služeb“, „uživatel platebních služeb zpravodajského poskytovatele platebních služeb“ a „ostatní“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celková hodnota „ztrát způsobených podvody podle nositele odpovědnosti“ součet těchto dílčích kategorií.

5. „Ztráty způsobené podvody podle nositele odpovědnosti“ vykazuje poskytovatel platebních služeb, který vykazuje podvodnou platební transakci, a to pouze co do hodnoty podvodných platebních transakcí. Tato položka se kromě toho vykazuje pouze za poslané transakce.

6. Součet „ztrát způsobených podvody podle nositele odpovědnosti“ není roven celkové hodnotě podvodných transakcí.

7. Podvodné úhrady iniciované elektronicky se dále dělí podle původu podvodu (tj. „vystavení platebního příkazu podvodníkem“, „změna platebního příkazu podvodníkem“ a „zmanipulování plátce podvodníkem za účelem vystavení platebního příkazu“).

8. Původ podvodu se vykazuje za každé schéma úhrad a dále se v rámci této kategorie člení na „ověřeno pomocí silného ověření klienta“ a „ověřeno jinak než pomocí silného ověření klienta“.

9. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných úhrad členěný podle schémat úhrad se rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

10. Podvodná inkasa se dále člení podle původu podvodu (tj. „Neautorizovaná platební transakce“ a „zmanipulování plátce“).

11. Původ podvodu se vykazuje za každé inkasní schéma a v rámci schématu v členění na „souhlas udělen na základě elektronického zmocnění“ a „souhlas udělen jinou formou“.

12. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných inkas členěný podle inkasních schémat se proto rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

13. Podvodné karetní platební transakce se dále člení podle původu podvodu (tj. „změna platebního příkazu podvodníkem“, „zmanipulování plátce za účelem provedení platby kartou“ a „vystavení platebního příkazu podvodníkem“, což se dále člení na „ukradená nebo ztracená karta“, „neobdržená karta“, „padělaná karta“, „odcizení údajů o kartě“ a „ostatní“).

14. Původ podvodu se za každé schéma platebních karet vykazuje v členění na „ověřené pomocí silného ověření klienta“ nebo „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“.

15. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných karetních platebních transakcí v členění podle schémat platebních karet se tedy rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

16. Podvodné výběry hotovosti se dále člení podle původu podvodu (tj. „zmanipulování plátce za účelem provedení výběru hotovosti“ a „vystavení platebního příkazu podvodníkem“, což se dále člení na „ukradená nebo ztracená karta“, „neobdržená karta“, „padělaná karta“ a „ostatní“). Původy podvodů, které se za každé schéma platebních karet vykazují, se vzájemně vylučují. Celkový počet podvodných výběrů hotovosti v členění podle schématu platebních karet se tedy rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

17. Podvodné platební transakce s elektronickými penězi se dále člení podle původu podvodu (tj. „změna platebního příkazu podvodníkem“, „zmanipulování plátce za účelem provedení platby elektronickými penězi“ a „vystavení platebního příkazu podvodníkem“, což se dále člení na „ukradená nebo ztracená karta s funkcí elektronických peněz“, „neobdržená karta s funkcí elektronických peněz“, „padělaná karta s funkcí elektronických peněz“, „odcizení údajů o kartě“ a „neautorizovaná transakce na účtu elektronických peněz“).

18. Původy podvodů se vykazují pro platební transakce s elektronickými penězi iniciované na dálku a jinak než na dálku a v rámci každé kategorie v členění na „ověřené pomocí silného ověření klienta“ nebo „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“.

19. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných platebních transakcí s elektronickými penězi se tedy rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

1. Body 1 až 42 v části 2.3.2 platí pro podvodné transakce vykazované v tabulce 5b.

2. Poskytovatel platebních služeb by měl vykazovat všechny podvodné platební transakce od okamžiku, kdy byl podvod odhalen například na základě stížnosti zákazníka nebo jiným způsobem, a to bez ohledu na to, zda případ související s podvodnou platební transakcí byl do okamžiku, kdy jsou údaje vykazovány, vyřešen).

3. Kromě členění, která jsou blíže uvedena v části 2.3.2, se „ztráty způsobené podvody podle nositele odpovědnosti“ mají vykazovat v případě podvodných úhrad, podvodných inkas, podvodných karetních platebních transakcí s karetními platebními prostředky vydanými rezidentským poskytovatelem platebních služeb (kromě karet, které mají pouze funkci elektronických peněz), podvodných výběrů hotovosti s pomocí karetních platebních prostředků (kromě transakcí s elektronickými penězi) a podvodných transakcí s elektronickými penězi vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb.

4. „Ztráty způsobené podvody podle nositele odpovědnosti“ se dále člení na „zpravodajský poskytovatel platebních služeb“, „uživatel platebních služeb zpravodajského poskytovatele platebních služeb“ a „ostatní“. Vzhledem k tomu, že tyto dílčí kategorie se vzájemně vylučují, tvoří celková hodnota „ztrát způsobených podvody podle nositele odpovědnosti“ součet těchto dílčích kategorií.

5. „Ztráty způsobené podvody podle nositele odpovědnosti“ vykazuje poskytovatel platebních služeb, který vykazuje podvodnou platební transakci, a to pouze co do hodnoty podvodných transakcí. Tato položka se kromě toho vykazuje pouze za poslané transakce.

6. Součet „ztrát způsobených podvody podle nositele odpovědnosti“ není roven celkové hodnotě podvodných transakcí.

7. Podvodné úhrady se dále dělí podle původu podvodu (tj. „vystavení platebního příkazu podvodníkem“, „změna platebního příkazu podvodníkem“ a „zmanipulování plátce podvodníkem za účelem vystavení platebního příkazu“).

8. Původ podvodu se vykazuje v členění na „ověřené pomocí silného ověření klienta“ a „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“.

9. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných úhrad se tedy rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

10. Podvodná inkasa se dále člení podle původu podvodu (tj. „neautorizovaná platební transakce“ a „zmanipulování plátce“).

11. Původ podvodu se vykazuje v členění na „souhlas udělen na základě elektronického zmocnění“ a „souhlas udělen jinou formou“.

12. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných inkas se tedy rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

13. Podvodné karetní platební transakce se dále člení podle původu podvodu (tj. „změna platebního příkazu podvodníkem“, „zmanipulování plátce za účelem provedení karetní platební transakce“ a „vystavení platebního příkazu podvodníkem“, což se dále člení na „ukradená nebo ztracená karta“, „neobdržená karta“, „padělaná karta“, „odcizení údajů o kartě“ a „ostatní“).

14. Původ podvodu se vykazuje v členění na „ověřené pomocí silného ověření klienta“ a „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“.

15. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných karetních platebních transakcí se tedy rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

16. Podvodné výběry hotovosti se dále člení podle původu podvodu (tj. „zmanipulování plátce za účelem provedení výběru hotovosti“ a „vystavení platebního příkazu podvodníkem“, což se dále člení na „ukradená nebo ztracená karta“, „neobdržená karta“, „padělaná karta“ a „ostatní“).

17. Původ podvodu se vykazuje v členění na „ověřené pomocí silného ověření klienta“ a „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“.

18. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných výběrů hotovosti se tedy rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

19. Podvodné platební transakce s elektronickými penězi se dále člení podle původu podvodu (tj. „změna platebního příkazu podvodníkem“, „zmanipulování plátce za účelem provedení platby elektronickými penězi“ a „vystavení platebního příkazu podvodníkem“, což se dále člení na „ukradená nebo ztracená karta s funkcí elektronických peněz“, „neobdržená karta s funkcí elektronických peněz“, „padělaná karta s funkcí elektronických peněz“, „odcizení údajů o kartě“ a „neautorizovaná transakce na účtu elektronických peněz“).

20. Původ podvodu se vykazuje v členění na „ověřené pomocí silného ověření klienta“ a „ověřené jinak než pomocí silného ověření klienta“.

21. V rámci každého členění se původ podvodu vzájemně vylučuje. Celkový počet podvodných platebních transakcí s elektronickými penězi se tedy rovná součtu různých původů podvodu. Stejná zásada se uplatňuje i v případě hodnoty transakcí.

1. Všechny ukazatele v této tabulce se týkají hotovostních či bezhotovostních platebních transakcí uskutečňovaných prostřednictvím fyzického (nikoli virtuálního) terminálu.

2. Rezidentští poskytovatelé platebních služeb poskytují informace o všech platebních transakcích, které akceptují na terminálech.

3. Rezidentští poskytovatelé platebních služeb poskytují informace o všech platebních transakcích s kartami vydanými poskytovateli platebních služeb na terminálech, na kterých jsou transakce akceptovány nerezidentskými poskytovateli platebních služeb.

4. Platební transakce na terminálech, na nichž jsou transakce akceptovány pobočkami nebo dceřinými společnostmi poskytovatele platebních služeb v zahraničí, mateřský poskytovatel platebních služeb nevykazuje.

5. Transakce podle druhu terminálu se na základě rezidentské příslušnosti poskytovatele platebních služeb člení do tří různých kategorií. Kategorie v níže uvedených bodech a) a b) se počítají na straně akceptující a kategorie v níže uvedeném bodě c) se počítají na straně vydávající:

6. Dílčí kategorie v rámci jednotlivých kategorií a), b) a c) uvedených v bodě 5 by se neměly sčítat.

7. Geografické členění v této tabulce je založeno na tom, kde se nachází terminál.

8. „Platební transakce s elektronickými penězi s použitím karet s funkcí elektronických peněz“ zahrnují transakce s kartami, na kterých lze elektronické peníze přímo uchovávat, i s kartami, které umožňují přístup k elektronickým penězům vedeným na účtech elektronických peněz.

9. V případě „výplat hotovosti na POS terminálech“, u kterých nelze rozlišit údaje o výplatách hotovosti na POS terminálech, se tyto výplaty vykazují jako „transakce prostřednictvím POS terminálu“.

10. „Vklad hotovosti na přepážce“ zahrnuje hotovost uloženou do denní či noční bezpečnostní schránky poskytovatele platebních služeb za účelem připsání na účet u poskytovatele platebních služeb. Tyto transakce nejsou platbami v pravém slova smyslu, neboť sestávají pouze z přeměny hotovosti na peníze na účtu.

11. Transakce „výběru hotovosti na přepážce“ nejsou platbami v pravém slova smyslu, neboť sestávají pouze z přeměny peněz na účtu na hotovost.

1. Tato tabulka se týká počtu, druhu a institucionálního sektoru účastníků platebního systému (bez ohledu na to, kde se účastníci nacházejí) a vykazuje ji provozovatel platebního systému.

2. Ukazatel „počet účastníků“ je tvořen součtem dvou vzájemně se vylučujících dílčích kategorií „přímí účastníci“ a „nepřímí účastníci“.

3. Ukazatel „přímí účastníci“ je tvořen součtem tří vzájemně se vylučujících dílčích kategorií „úvěrové instituce“, „centrální banka“ a „ostatní přímí účastníci“.

4. Ukazatel „ostatní přímí účastníci“ je tvořen součtem čtyř vzájemně se vylučujících dílčích kategorií „veřejná správa“, „subjekty zajišťující clearing a vypořádání“, „ostatní finanční instituce“ a „ostatní“.

1. Tato tabulka se týká platebních transakcí zpracovávaných prostřednictvím platebního systému v členění na platební systémy pro velké platby a na platební systémy pro malé platby a vykazuje ji provozovatel platebního systému.

2. Platební transakce poskytovatele platebních systémů na vlastní účet jsou vykazovány v rámci příslušných ukazatelů v této tabulce.

3. V případě platebního systému, v němž své pozice zúčtovává jiný platební systém, např. přidružený platební systém, se použijí tyto zásady:

4. Každá platební transakce se počítá jen jednou na straně zasílajícího účastníka, tj. odepsání částky z účtu plátce a její připsání na účet příjemce se nepočítají zvlášť. Viz oddíl o toku peněžních prostředků výše v části 2.3.

5. V případě hromadných úhrad, tj. hromadných plateb, se počítá každá položka platby.

6. V případě systémů vzájemného započtení („netting systems“) se vykazuje hrubý počet a hodnota platebních transakcí, a nikoli výsledek po vzájemném započtení pozic.

7. Platební systémy rozlišují a vykazují tuzemské a přeshraniční transakce podle rezidentské příslušnosti zasílajícího a přijímajícího účastníka. Klasifikace „tuzemské transakce“ a „přeshraniční transakce“ odráží skutečnost, kde se dotčené strany nacházejí.

8. S cílem zamezit dvojímu započtení se přeshraniční transakce počítají v zemi, kde byla transakce iniciována.

9. Transakce iniciované v bankomatu se vykazují v členění příslušné použité platební služby.

10. Ukazatel „karetní platební prostředky“ zahrnuje všechny platební transakce zpracovávané platebním systémem bez ohledu na to, kde byl karetní platební prostředek vydán či použit.

11. Zrušené platební transakce se nezahrnují. Transakce, které jsou později odmítnuty, se zahrnují.

1. Body 1 až 66 v části 2.3.1 platí s výjimkou bodu 11 pro transakce vykazované v tabulce 9. V tabulce 9 se přeshraniční karetní platební transakce iniciované na dálku vykazují s cílem identifikovat zemi, v níž se nachází prodejní místo, zatímco přeshraniční karetní platební transakce iniciované jinak než na dálku se vykazují s cílem identifikovat zemi, v níž se nachází fyzický terminál.

2. Karetní platební transakce s karetními platebními prostředky vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb (s výjimkou karet, které mají pouze funkci elektronických peněz) se vykazují bez ohledu na to, kde se nachází značka, pod kterou je činěna platební transakce.

3. Poslané karetní platební transakce se vykazují podle vydávajícího poskytovatele platebních služeb.

4. Karetní platební transakce zahrnují rovněž údaje o karetních platebních transakcích uskutečněných na virtuálních prodejních místech, např. prostřednictvím internetu nebo telefonu.

5. Karetní platební transakce s karetními platebními prostředky se rovněž člení na: „iniciované elektronicky“, které se dále dělí na iniciované na dálku a iniciované jinak než na dálku. Tyto dílčí kanály se vzájemně nevylučují.

6. V případě transakcí „iniciovaných elektronicky“ se vykazuje kód kategorie obchodníka (MCC), má-li jej zpravodajská jednotka k dispozici v případě transakcí na dálku i jinak než na dálku.