5. Kritéria pro určení oblasti prostorové reprezentativnosti míst odběru vzorků

a)

zeměpisná oblast může zahrnovat nespojité oblasti, její rozšíření je však omezeno hranicemi posuzované zóny;

b)

je-li posuzování prováděno pomocí modelovacích aplikací, použije se systém modelování vhodný pro daný účel a v lokalitě místa odběru vzorků se použijí modelované koncentrace, aby se zabránilo zkreslení posouzení kvůli systematickým chybám při měření na úrovni modelu;

c)

lze vzít v úvahu jiné metriky než absolutní koncentrace, např. percentily;

d)

úrovně tolerance a možné limity pro různé znečišťující látky se mohou lišit v závislosti na charakteristikách místa odběru vzorků;

e)

jako metrika kvality ovzduší pro konkrétní rok se použije roční průměr zjištěné koncentrace znečišťujících látek.

a)

proudění vzduchu kolem vstupního otvoru místa odběru vzorků není omezeno (obecně by měl být volný oblouk o velikosti nejméně 270o, nebo pro místa odběru vzorků v linii obytné zástavby nejméně 180o) a v blízkosti vstupního otvoru nesmějí být žádné překážky ovlivňující proudění vzduchu (nejméně 1,5 m od budov, balkonů, stromů a jiných překážek a v případě míst odběru vzorků reprezentujících kvalitu ovzduší v linii obytné zástavby minimálně 0,5 m od nejbližší budovy);

b)

obecně je vstupní otvor místa odběru vzorků umístěn ve výšce mezi 0,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí; vyšší umístění může být rovněž vhodné, je-li místo odběru vzorků umístěno v pozaďové lokalitě; rozhodnutí o použití takového vyššího umístění musí být plně zdokumentováno;

c)

vstupní otvor odběrové sondy se neumísťuje do bezprostřední blízkosti zdrojů s cílem zabránit přímému vstupu emisí nesmíšených s vnějším vzduchem, u nichž je nepravděpodobné, že by jim byla veřejnost vystavena;

d)

výstupní otvor odběrového zařízení musí být umístěn tak, aby se vypouštěný vzduch nemohl dostat zpět do vstupního otvoru odběrového zařízení;

e)

pro všechny znečišťující látky jsou odběrové sondy, které se zaměřují na měření příspěvků silniční dopravy, nejméně 25 m od okraje velkých křižovatek a nejvýše 10 m od okraje vozovky; pro účely tohoto písmene se „okrajem vozovky“ rozumí čára, která odděluje motorizovanou dopravu od jiných oblastí; „velkou křižovatku“ se rozumí křižovatka, která naruší plynulost dopravy a kde vznikají emise odlišné od ostatních částí silnice (způsob jízdy stop&go);

f)

pro měření depozice v pozaďových lokalitách se použijí pokyny a kritéria EMEP;

g)

při měření ozonu členské státy zajistí, aby místo odběru vzorků bylo umístěno v dostatečné vzdálenosti od zdrojů, jako jsou pece a komíny spalovny, a více než 10 m od nejbližší silnice, přičemž vzdálenost se zvýší v závislosti na intenzitě dopravy;

h)

v úvahu lze vzít rovněž tyto faktory: