PŘÍLOHA IV Posuzování kvality vnějšího ovzduší a poloha míst odběru vzorků

1.

Kvalita vnějšího ovzduší se posuzuje na všech místech kromě míst uvedených v bodu 2.

Body B a C se uplatňují na polohu míst odběru vzorků. Zásady uvedené v částech B a C se rovněž uplatňují, pokud jsou důležité při určování konkrétních lokalit, v nichž jsou stanoveny koncentrace příslušných znečišťujících látek, pokud je kvalita vnějšího ovzduší posuzována prostřednictvím orientačních měření nebo modelovacích aplikací.

2.

Dodržování mezních hodnot a cílových hodnot zaměřených na ochranu lidského zdraví se neposuzuje na těchto místech:

a)

Místa odběru vzorků zaměřená na ochranu lidského zdraví jsou umístěna tak, aby poskytovala spolehlivé údaje o všech těchto skutečnostech:

b)

místa odběru vzorků jsou obecně umístěna tak, aby se zamezilo měření mikroprostředí v bezprostřední blízkosti těchto míst odběru vzorků, což znamená, že místo odběru vzorků je pokud možno umístěno tak, aby vzorky vzduchu byly reprezentativní pro kvalitu ovzduší v úseku ulice o délce nejméně 100 m v lokalitách, kde se měří příspěvek silniční dopravy, alespoň 25 m × 25 m v lokalitách, kde se měří příspěvek vytápění domácností, a alespoň 250 m × 250 m v lokalitách, kde se měří příspěvek průmyslových areálů nebo jiných zdrojů, jako jsou přístavy nebo letiště;

c)

je-li cílem posoudit kvalitu ovzduší hotspotech znečištění ovzduší, umístí se místa odběru vzorků v oblastech v rámci zón s nejvyššími koncentracemi, jimž bude obyvatelstvo pravděpodobně přímo nebo nepřímo vystaveno po dobu významnou ve vztahu k době průměrování mezních hodnot nebo cílových hodnot; tato místa odběru vzorků se tam, kde je to vhodné a v co největší míře, umístí v oblastech, kde citlivé obyvatelstvo a zranitelné skupiny pravděpodobně budou přímo nebo nepřímo vystaveny po dobu významnou ve vztahu k době průměrování mezních hodnot nebo cílových hodnot, mimo jiné v blízkosti obytných oblastí, škol, nemocnic, domů s pečovatelskou službou nebo kancelářských prostor;

d)

místa odběru vzorků v městských pozaďových lokalitách jsou umístěna tak, aby na úroveň znečištění v místě působily společně veškeré významné zdroje; úroveň znečištění není dána pouze na základě jednoho zdroje, pokud tato situace není typická pro rozsáhlejší městskou oblast; místa odběru vzorků musí být zpravidla reprezentativní pro několik kilometrů čtverečních;

e)

místa odběru vzorků ve venkovských pozaďových lokalitách jsou umístěna tak, aby na úroveň znečištění v místě působily společně jiné významné zdroje než městské oblasti, hlavní silnice nebo průmyslové areály v jejich blízkosti, tj. nacházející se blíže než v okruhu pěti kilometrů;

f)

je-li cílem posoudit příspěvek silniční dopravy, místa odběru vzorků jsou umístěna tak, aby poskytovala údaje o ulicích, kde se vyskytují nejvyšší koncentrace, s přihlédnutím k objemu dopravy (představující největší hustotu provozu v zóně), místním podmínkám rozptylu a prostorovému využívání půdy (např. v uličních kaňonech);

g)

je-li cílem posoudit příspěvek vytápění domácností, místa odběru vzorků musí být instalována ve směru větru od hlavních zdrojů v příslušném převažujícím směru větru od těchto zdrojů;

h)

je-li cílem posoudit příspěvky z průmyslových zdrojů, přístavů nebo letišť, musí se instalovat nejméně jedno místo odběru vzorků po větru od hlavního zdroje v rámci příslušného převládajícího směru větru v nejbližší obytné oblasti; pokud není známa pozaďová koncentrace, umístí se proti větru od hlavního zdroje proti příslušnému převládajícímu směru větru doplňkové místo odběru vzorků; místa pro odběr vzorků mohou být umístěna tak, aby bylo možné monitorovat uplatňování nejlepších dostupných technik (BAT);

i)

místa odběru vzorků jsou pokud možno reprezentativní i pro podobné lokality, které neleží v bezprostřední blízkosti těchto míst odběru vzorků; v zónách, kde je úroveň látek znečišťujících ovzduší nad prahem posuzování, musí být jasně vymezena oblast, pro kterou je každé místo odběru vzorků reprezentativní; celá zóna je pokud možno pokryta různými oblastmi reprezentativnosti vymezené pro toto místo odběru vzorků; koncentrace v oblastech v zóně, které nejsou pokryty místy odběru vzorků v dané zóně, se posoudí vhodnými metodami;

j)

je-li to třeba z hlediska ochrany lidského zdraví, je třeba zohlednit nutnost umístit místa odběru vzorků na ostrovy;

k)

místa odběru vzorků měřící arsen, kadmium, olovo, rtuť, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky se pokud možno umístí společně s místy odběru vzorků pro PM10.

a)

zeměpisná oblast může zahrnovat nespojité oblasti, její rozšíření je však omezeno hranicemi posuzované zóny;

b)

je-li posuzování prováděno pomocí modelovacích aplikací, použije se systém modelování vhodný pro daný účel a v lokalitě místa odběru vzorků se použijí modelované koncentrace, aby se zabránilo zkreslení posouzení kvůli systematickým chybám při měření na úrovni modelu;

c)

lze vzít v úvahu jiné metriky než absolutní koncentrace, např. percentily;

d)

úrovně tolerance a možné limity pro různé znečišťující látky se mohou lišit v závislosti na charakteristikách místa odběru vzorků;

e)

jako metrika kvality ovzduší pro konkrétní rok se použije roční průměr zjištěné koncentrace znečišťujících látek.

a)

proudění vzduchu kolem vstupního otvoru místa odběru vzorků není omezeno (obecně by měl být volný oblouk o velikosti nejméně 270o, nebo pro místa odběru vzorků v linii obytné zástavby nejméně 180o) a v blízkosti vstupního otvoru nesmějí být žádné překážky ovlivňující proudění vzduchu (nejméně 1,5 m od budov, balkonů, stromů a jiných překážek a v případě míst odběru vzorků reprezentujících kvalitu ovzduší v linii obytné zástavby minimálně 0,5 m od nejbližší budovy);

b)

obecně je vstupní otvor místa odběru vzorků umístěn ve výšce mezi 0,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí; vyšší umístění může být rovněž vhodné, je-li místo odběru vzorků umístěno v pozaďové lokalitě; rozhodnutí o použití takového vyššího umístění musí být plně zdokumentováno;

c)

vstupní otvor odběrové sondy se neumísťuje do bezprostřední blízkosti zdrojů s cílem zabránit přímému vstupu emisí nesmíšených s vnějším vzduchem, u nichž je nepravděpodobné, že by jim byla veřejnost vystavena;

d)

výstupní otvor odběrového zařízení musí být umístěn tak, aby se vypouštěný vzduch nemohl dostat zpět do vstupního otvoru odběrového zařízení;

e)

pro všechny znečišťující látky jsou odběrové sondy, které se zaměřují na měření příspěvků silniční dopravy, nejméně 25 m od okraje velkých křižovatek a nejvýše 10 m od okraje vozovky; pro účely tohoto písmene se „okrajem vozovky“ rozumí čára, která odděluje motorizovanou dopravu od jiných oblastí; „velkou křižovatku“ se rozumí křižovatka, která naruší plynulost dopravy a kde vznikají emise odlišné od ostatních částí silnice (způsob jízdy stop&go);

f)

pro měření depozice v pozaďových lokalitách se použijí pokyny a kritéria EMEP;

g)

při měření ozonu členské státy zajistí, aby místo odběru vzorků bylo umístěno v dostatečné vzdálenosti od zdrojů, jako jsou pece a komíny spalovny, a více než 10 m od nejbližší silnice, přičemž vzdálenost se zvýší v závislosti na intenzitě dopravy;

h)

v úvahu lze vzít rovněž tyto faktory:

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.