106. Při stanovování metody, jak budou postupovat při určování významného zvýšení úvěrového rizika …

Při stanovování metody, jak budou postupovat při určování významného zvýšení úvěrového rizika, by úvěrové instituce měly zohlednit každou z 16 tříd ukazatelů uvedených v IFRS 9 (pokud jsou relevantní pro posuzovaný finanční nástroj) v souladu s odst. B5.5.17 písm. a) až p) a navíc by měly zvážit, zda existují další informace, ke kterým by se mělo přihlížet. Tyto ukazatele (uvedené v IFRS 9 i v těchto obecných pokynech) by neměly být považované za „kontrolní seznam“. Některé mohou být při posuzování, zda určitý druh úvěrové expozice vykazuje významné zvýšení úvěrového rizika, relevantnější než jiné. Zároveň by úvěrové instituce měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se zabránilo situacím, kdy nedojde k neprodlenému uznání významného zvýšení úvěrového rizika, přestože k významnému zvýšení úvěrového rizika ve skutečnosti došlo. Úvěrové instituce by zejména neměly omezovat významné zvýšení úvěrového rizika na situace, kdy se předpokládá, že u finančního nástroje dojde ke znehodnocení (tj. k třetí fázi požadavků na znehodnocení podle IFRS 9). Dlužníci mohou spíše vykazovat významné zvýšení úvěrového rizika bez známek toho, že pravděpodobně dojde k znehodnocení souvisejících úvěrových expozic. Skutečnost, že došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, nemusí nutně znamenat, že je selhání pravděpodobné, nýbrž to může znamenat pouze to, že je selhání pravděpodobnější než při prvotním zaúčtování. Toto tvrzení je podpořeno symetrií modelu podle IFRS 9: u úvěrových expozic je možné přejít ke stanovení očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání, avšak následně se vrátit zpět k dvanáctiměsíčním očekávaným úvěrovým ztrátám, pokud již mezní hodnota významného zvýšení úvěrového rizika není splněna.

1. Přehled

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

3. Související standardy

• EBA - Published by the European Banking Authority at https://www.eba.europa.eu/