|
+9. Není - li uvedeno jinak, pojmy použité a vymezené v nařízení (EU) č. 575/2013 , ve směrnici … |
9. Není - li uvedeno jinak, pojmy použité a vymezené v nařízení (EU) č. 575/2013 , ve směrnici …Není - li uvedeno jinak, pojmy použité a vymezené v nařízení (EU) č. 575/20133 , ve směrnici 2013/36/EU4 , směrnici 2014/59/EU nebo v obecných pokynech orgánu EBA k zátěžovému testování prováděnému institucemi5 mají v těchto obecných pokynech stejný význam. Kromě toho se pro účely těchto obecných pokynů použijí tyto definice: „Orgánem dozoru v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu“ se rozumí orgán dohledu ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 45 nařízení (EU) 2024/1624 odpovědný za dohled nad dodržováním ustanovení uvedeného nařízení ze strany institucí. „Požadavky na kapitálové rezervy“ se rozumějí kapitálové požadavky uvedené v kapitole 4 hlavy VII směrnice 2013/36/EU. „Konsolidující institucí“ se rozumí instituce, která musí dodržovat obezřetnostní požadavky na základě konsolidované situace v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 nařízení (EU) č. 575/2013. „Vyrovnávací kapacitou“ se rozumí schopnost instituce držet přebytek likvidity nebo mít přístup k přebytku likvidity v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu v reakci na scénáře nepříznivého vývoje. „Rizikem financování“ se rozumí riziko, že instituce nebude mít ve střednědobém a dlouhodobém horizontu stabilní zdroje financování, a to vůbec nebo bez nepřijatelného navýšení nákladů financování, což vytváří současné nebo budoucí riziko neschopnosti plnit finanční závazky, například platby a potřeby kolaterálu splatné ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. „Poskytováním úvěrů v cizích měnách“ se rozumí poskytování úvěrů dlužníkům, bez ohledu na právní formu úvěru (např. včetně odložených plateb nebo podobných finančních služeb), v jiných měnách, než je zákonné platidlo v zemi, ve které má dlužník bydliště nebo sídlo. „Rizikem spojeným s poskytováním úvěrů v cizích měnách“ se rozumí současné nebo budoucí riziko pro výnosy a kapitál instituce v důsledku poskytování úvěrů v cizích měnách nezajištěným dlužníkům. „Interním postupem pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP)“ se rozumí proces identifikace, měření, řízení a monitorování vnitřně stanoveného kapitálu, který uplatňuje instituce podle článku 73 směrnice 2013/36/EU. „Interním postupem pro hodnocení přiměřenosti likvidity (ILAAP)“ se rozumí proces identifikace, měření, řízení a monitorování likvidity, který uplatňuje instituce podle článku 86 směrnice 2013/36/EU. „Kategorií instituce“ se rozumí ukazatel systémového významu instituce na základě velikosti a složitosti instituce a rozsahu jejích činností. „Vnitrodenní likviditou“ se rozumí finanční prostředky, ke kterým lze získat přístup během pracovního dne tak, aby instituce mohla provádět platby v reálném čase. „Rizikem vnitrodenní likvidity“ se rozumí současné nebo budoucí riziko, že instituce nebude schopna účinně řídit své potřeby vnitrodenní likvidity. „Makroobezřetnostním požadavkem“ nebo „opatřením“ se rozumí požadavek nebo opatření stanovené příslušným nebo pověřeným orgánem s cílem řešit makroobezřetnostní nebo systémové riziko. „Relevantní měnou“ se rozumí měna, ve které má instituce vnitřní rozvahové nebo podrozvahové pozice. „Rizikem praní peněz a financování terorismu“ se rozumí riziko vymezené v obecných pokynech orgánu EBA k dohledu založenému na posouzení rizik6 . „Provozní odolností“ se rozumí schopnost instituce zajišťovat zásadní nebo důležité funkce i v případě narušení provozu. „Celkovým kapitálovým požadavkem“ se rozumí součet celkového kapitálového požadavku v rámci SREP, požadavků na kapitálové rezervy a makroobezřetnostních požadavků vyjádřených jako kapitálové požadavky. „Celkovým požadavkem na pákový poměr“ se rozumí součet celkového požadavku na pákový poměr v rámci SREP a požadavku na rezervu k pákovému poměru u institucí G - SVI v souladu s čl. 92 odst. 1a) nařízení (EU) č. 575/2013. „Celkovým hodnocením v rámci SREP“ se rozumí aktuální posouzení celkové životaschopnosti instituce na základě hodnocení prvků SREP. „Celkovým skóre v rámci SREP“ se rozumí číselný ukazatel celkového rizika, pokud jde
„Kapitálovými požadavky podle pilíře 1“ se rozumějí kapitálové požadavky, které je instituce povinna dodržovat v souladu s částmi třetí, čtvrtou a sedmou nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitolou 2 nařízení (EU) 2017/2402. „Kapitálovým pokynem“ se rozumí úroveň a kvalita kapitálu, který má instituce podle očekávání držet nad rámec celkového kapitálového požadavku, stanovená podle kritérií uvedených v těchto obecných pokynech. „Kapitálovým pokynem k riziku nadměrné páky“ se rozumí úroveň a kvalita kapitálu, který má instituce podle očekávání držet nad rámec celkového požadavku na pákový poměr, stanovená podle kritérii uvedených v těchto obecných pokynech. „Dodatečným kapitálovým požadavkem“ se rozumějí dodatečné kapitálové požadavky stanovené podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU k řešení jiných rizik, než je riziko nadměrné páky. „Dodatečným kapitálovým požadavkem k riziku nadměrné páky“ se rozumějí dodatečné kapitálové požadavky stanovené podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU k řešení rizika nadměrné páky. „Reputačním rizikem“ se rozumí současné nebo budoucí riziko pro výnosy, kapitál nebo likviditu instituce v důsledku poškození dobré pověsti instituce. „Ochotou podstupovat riziko“ se rozumí souhrnná úroveň a druh rizik, které je instituce ochotná podstoupit v rámci své schopnosti nést riziko v souladu se svým modelem podnikání, aby dosáhla svých strategických cílů. „Skórem rizika“ se rozumí číselné vyjádření shrnující v rámci dohledu hodnocení individuálního rizika pro kapitál, likviditu a financování, představující pravděpodobnost, že riziko bude mít významný obezřetnostní dopad na instituci (např. potenciální ztrátu), po zohlednění řízení a kontrol rizik a před zohledněním schopnosti instituce zmírnit riziko prostřednictvím dostupných zdrojů kapitálu nebo likvidity. „Riziky pro kapitál“ se rozumějí významná rizika, která by (pokud nastanou) měla významný obezřetnostní dopad na kapitál instituce v následujících 12 měsících. To zahrnuje mimo jiné i rizika obsažená v článcích 79 až 87 směrnice 2013/36/EU. „Riziky pro likviditu a financování“ se rozumějí významná rizika, která by (pokud nastanou) měla významný obezřetnostní dopad na likviditu instituce v různých časových horizontech. „Prvkem SREP“ se rozumějí jednotlivé položky z tohoto výčtu: analýza modelu podnikání, hodnocení vnitřní správy a řízení a kontrol rizik v celé instituci, hodnocení rizik pro kapitál, hodnocení kapitálu v rámci SREP nebo hodnocení likvidity a financování v rámci SREP. „Referenčními hodnotami dohledu“ se rozumějí kvantitativní nástroje nebo metodiky pro jednotlivá rizika vyvinuté příslušným orgánem s cílem odhadnout kapitál potřebný k pokrytí rizik nebo rizikových prvků, které nejsou uvedeny v nařízení (EU) č. 575/2013. „Dobou přežití“ se rozumí doba, během které instituce může i nadále působit v zátěžových podmínkách a stále plnit své platební závazky. „Celkovým objemem rizikové expozice“ se rozumí celkový objem rizikové expozice podle definice v článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013. „Celkovým kapitálovým požadavkem v rámci SREP“ se rozumí součet kapitálových požadavků uvedených v čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků stanovených v souladu s kritérii uvedenými v těchto obecných pok ynech k řešení jiných rizik, než je riziko nadměrné páky. „Celkovým požadavkem na pákový poměr v rámci SREP“ se rozumí součet kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečných kapitálových požadavků stanovených v souladu s kritérii uvedenými v těchto obecných pokynech k řešení rizika nadměrné páky. „Nezajištěnými dlužníky“ se rozumějí retailoví dlužníci a dlužníci z řad malých a středních podniků bez přirozeného nebo finančního zajištění, kteří jsou vystaveni nesouladu měn mezi měnou úvěru a zajišťovací měnou; přirozené zajištění zahrnuje zejména případy, kdy dlužníci mají příjem v cizí měně (např. remitence / příjmy z vývozu), zatímco finanční zajištění obvykle předpokládá, že existuje smlouva s finanční institucí. „Skórem životaschopnosti“ se rozumí číselné vyjádření, které shrnuje hodnocení určitého prvku SREP a představuje ukazatel rizika pro životaschopnost instituce vyplývající z hodnoceného prvku SREP. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/oj). 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/59/oj). 5 Obecné pokyny orgánu EBA k zátěžovému testování prováděnému institucemi (EBA/GL/2018/04). 6 Obecné pokyny orgánu EBA k charakteristikám přístupu založeného na posouzení rizik v souvislosti s dohledem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a k postupu zohledňujícímu míru rizika při provádění dohledu podle čl. 48 odst. 10 směrnice (EU) 2015/849 (kterými se mění společné pokyny evropských orgánů dohledu 2016/72) („obecné pokyny k dohledu založenému na posouzení rizik“) (EBA/GL/2021/16). 1. Přehled
1.1 Odkazy
1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|