+PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA II

A) 

Hlavní prvky řízení rizik

Řízení rizik sestává z určení a aktivního řízení rizik s cílem zajistit, že recyklovaná odpadní voda bude využívána a bude se s ní hospodařit bezpečně a že nebude ohroženo životní prostředí nebo zdraví lidí či zvířat. Za tímto účelem se zavede plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vycházející z těchto prvků:

1. 

Popis celého systému opětovného využívání vody, od odvedení odpadní vody do čistírny městských odpadních vod až po místo využití, včetně zdrojů odpadní vody, kroků při čištění a technologií v zařízení pro recyklaci odpadních vod, infrastruktury pro dodávku, distribuci a uchovávání, zamýšleného využití, místa a doby využití (např. dočasné nebo ad hoc využití), metod zavlažování, druhu plodiny, jiných vodních zdrojů, počítá-li se s využitím více zdrojů, a objem recyklované odpadní vody, která bude dodávána.

2. 

Identifikace všech stran zapojených do systému opětovného využívání vody a jasný popis jejich úloh a povinností.

3. 

Identifikace potenciálních nebezpečí, zejména přítomnosti znečišťujících látek a patogenů, a možnosti nebezpečných událostí, jako jsou poruchy při čištění nebo náhodné úniky nebo kontaminace systému opětovného využívání vody.

4. 

Identifikace ohroženého prostředí a populací a cesty expozice k identifikovaným potenciálním nebezpečím, s ohledem na specifické environmentální faktory, jako je lokální hydrogeologie, topologie, druh půdy a ekologie, a faktory související s druhem plodin a zemědělskou a zavlažovací praxí. Zvážení, na základě vědeckých důkazů, možných nezvratných nebo dlouhodobých negativních účinků recyklace vody v oblasti životního prostředí a zdraví.

5. 

Posouzení rizik pro životní prostřední a pro zdraví lidí a zvířat s ohledem na povahu identifikovaných potenciálních nebezpečí, trvání zamýšleného používání, identifikovaná prostředí a populace ohrožené expozicí těmto nebezpečím a závažnost možných účinků těchto nebezpečí, při zohlednění zásady předběžné opatrnosti, jakož i s ohledem na všechny příslušné právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy, pokyny a minimální požadavky týkající se bezpečnosti potravin a krmiv a bezpečnosti práce. Posouzení rizik by mohlo být založeno na přezkumu dostupných vědeckých studií a údajů.

Posouzení rizik sestává z těchto prvků:

a) 

posouzení rizik pro životní prostředí, včetně všech těchto prvků:

i) 

potvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně odhadu úrovně, při které nedochází k nepříznivým účinkům;

ii) 

posouzení potenciálního rozsahu expozice;

iii) 

charakterizace rizik;

b) 

posouzení rizik pro zdraví lidí a zvířat, včetně všech těchto prvků:

i) 

potvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně vztahu mezi dávkou a odezvou;

ii) 

posouzení potenciálního rozsahu dávky nebo expozice;

iii) 

charakterizace rizik.

Posouzení rizik lze provést s využitím kvalitativního nebo semikvantitativního posouzení rizik. Kvantitativní posouzení rizik se použije, je-li k dispozici dostatek podpůrných údajů nebo v projektech, které mají potenciálně vysoké riziko pro životní prostředí nebo veřejné zdraví.

V posouzení rizik se zohlední minimálně tyto požadavky a povinnosti:

a) 

požadavek snížit a předcházet znečištění vod dusičnany v souladu se směrnicí 91/676/EHS;

b) 

povinnost, aby ochranná pásma zdrojů vody určené k lidské spotřebě splňovala požadavky směrnice 98/83/ES;

c) 

požadavek splnit environmentální cíle podle směrnice 2000/60/ES;

d) 

požadavek přecházet znečišťování podzemních vod podle směrnice 2006/118/ES;

e) 

požadavek splnit normy environmentální kvality pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle směrnice 2008/105/ES

f) 

požadavek splnit normy environmentální kvality pro znečišťující látky, které představují problém na vnitrostátní úrovni, tj. znečišťující látky specifické pro povodí, podle směrnice 2000/60/ES;

g) 

požadavek splnit normy jakosti vod ke koupání podle směrnice 2006/7/ES

h) 

požadavky týkající se ochrany životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství podle směrnice 86/278/EHS;

i) 

požadavky týkající se hygieny potravin stanovené v nařízení (ES) č. 852/2004 a pokyny uvedené v oznámení Komise o pokynech pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny;

j) 

požadavky na hygienu krmiv podle nařízení (ES) č. 183/2005;

k) 

požadavek dodržovat příslušná mikrobiologická kritéria podle nařízení (ES) č. 2073/2005;

l) 

požadavky týkající se maximálních limitů některých kontaminujících látek v potravinách podle nařízení (ES) č. 1881/2006;

m) 

požadavky týkající se maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech a na jejich povrchu podle nařízení (ES) č. 396/2005;

n) 

požadavky týkající se zdraví zvířat podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a (EU) č. 142/2011.

B) 

Podmínky týkající se dodatečných požadavků

6. 

Zvážení požadavků na kvalitu vody a monitorování, které doplňují nebo zpřísňují požadavky uvedené v oddíle 2 přílohy I, je-li to nutné a vhodné pro zajištění přiměřené ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat, zejména pokud existují jasné vědecké důkazy o tom, že rizika pocházejí z recyklované odpadní vody, a nikoliv z jiných zdrojů.

V závislosti na výsledku posouzení rizik podle bodu 5 se mohou tyto dodatečné požadavky týkat zejména:

a) 

těžkých kovů;

b) 

pesticidů;

c) 

vedlejších produktů dezinfekce;

d) 

léčivých přípravků;

e) 

jiných látek, které nově vzbuzují obavy, včetně znečišťujících mikrolátek a mikroplastů;

f) 

antimikrobiální rezistence.

C) 

Preventivní opatření

7. 

Identifikace preventivních opatření, která jsou již zavedena nebo která by měla být přijata pro omezení rizik, aby byla všechna identifikovaná rizika adekvátně řízena. Zvláštní pozornost se věnuje vodním útvarům využívaným pro odběr vody určené k lidské spotřebě a příslušným ochranným pásmům.

Tato preventivní opatření mohou zahrnovat:

a) 

kontrolu přístupu;

b) 

další opatření v oblasti dezinfekce nebo odstraňování znečišťujících látek;

c) 

zvláštní technologie zavlažování snižující riziko vzniku aerosolu (např. kapkové zavlažování);

d) 

zvláštní požadavky na závlahu postřikem (např. maximální rychlost větru, vzdálenosti mezi postřikovačem a citlivými oblastmi);

e) 

zvláštní požadavky na zemědělská pole (např. sklon svahu, nasycení pole vodou a krasové oblasti);

f) 

podpora zániku patogenů před sklizní;

g) 

stanovení minimálních bezpečnostních vzdáleností (např. od povrchových vod, včetně zdrojů pro hospodářská zvířata, nebo aktivity typu akvakultura, chov ryb, akvakultura korýšů, plavání a jiné vodní aktivity);

h) 

značení na místech zavlažování informující o tom, že se používá recyklovaná odpadní voda nevhodná k pití.

Zvláštní preventivní opatření, která mohou přicházet v úvahu, jsou stanovena v tabulce 1.



Tabulka 1 – Zvláštní preventivní opatření

Třída kvality recyklované odpadnívody

Zvláštní preventivní opatření

A

— Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

B

— Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

— Zabránit dojnicím v období dojivosti ve vstupu na pastvinu, dokud pastvina neuschne.

— Pícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.

— Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

C

— Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

— Zajistit, aby se zvířata nepásla na pastvě pět dnů po poslední závlaze.

— Pícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.

— Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

D

— Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.
8. 

Adekvátní systémy a postupy řízení kvality, včetně monitorování recyklované odpadní vody z hlediska příslušných parametrů a adekvátní programy údržby vybavení.

Doporučuje se, aby provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod vytvořil a udržoval systém řízení kvality certifikovaný podle normy ISO 9001 nebo rovnocenné normy.

9. 

Systémy monitorování životního prostředí pro zajištění zpětné vazby z monitorování a řádné validace a dokumentace všech procesů a postupů.

10. 

Vhodné systémy pro řízení havárií a mimořádných událostí, včetně postupů pro vhodné informování všech příslušných stran o dané události, a pravidelná aktualizace havarijního plánu.

Členské státy by mohly využít stávající mezinárodní pokyny či normy, jako jsou pokyny ISO 20426:2018 pro posuzování a řízení zdravotních rizik opětovného využívání užitkové vody, pokyny ISO 16075:2015 pro používání vyčištěné odpadní vody na zavlažovací projekty nebo jiné rovnocenné normy uznávané na mezinárodní úrovni či pokyny WHO, jakožto nástroje pro systematickou identifikaci nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, a to na základě prioritního přístupu uplatňovaného na celý řetězec (od čištění městských odpadních vod pro opětovné využívání přes distribuci a využití pro účely zavlažování v zemědělství až po kontrolu účinků) a posouzení rizika specifického pro danou lokalitu.

11. 

Zajištění, že budou vytvořeny koordinační mechanismy mezi různými subjekty s cílem zaručit bezpečnou produkci a bezpečné používání recyklované vody.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy
  • Builddate: 05.06.2020 00:00:00 -Doknr: CELEX:32020R0741
  • EULAW -

    EN: Legal acts of the European Union from EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © European Union. Re-use is authorised by Decision 2011/833/EU, provided the source is acknowledged; the consolidated texts are licensed under CC BY 4.0 (EUR-Lex legal notice). Divided into sections and converted into the GRCA format, the wording unchanged. Only the legislation published in the Official Journal of the European Union is deemed authentic.

    DE: Rechtsakte der Europäischen Union aus EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © Europäische Union. Weiterverwendung nach Beschluss 2011/833/EU mit Quellenangabe gestattet; die konsolidierten Fassungen stehen unter CC BY 4.0 (Rechtlicher Hinweis von EUR-Lex). In Abschnitte aufgeteilt und in das GRCA-Format umgewandelt, der Wortlaut unverändert. Verbindlich sind allein die im Amtsblatt der Europäischen Union veröffentlichten Rechtsakte.