14.2.1 Stanovení fondu odměn

239.Instituce by měly určit nejméně jeden fond odměn na období, za které je pohyblivá složka odměny přiznána, a sečtením těchto fondů odměn vypočítat celkový fond odměn za celou instituci.

240.Při stanovování fondů odměn by instituce měly zohlednit poměr mezi pohyblivou a pevnou složkou celkové odměny platný pro jednotlivé kategorie vybraných pracovníků, výkonnostní kritéria a kritéria vztahující se k rizikům stanovená pro celou instituci, cíle kontroly a finanční situaci instituce, včetně jejího kapitálového základu a likvidity. Výkonnostní ukazatele používané při výpočtu fondu odměn by měly zahrnovat dlouhodobé výkonnostní ukazatele a zohledňovat dosažené finanční výsledky. Mělo by být zavedeno obezřetné používání účetních metod a metod oceňování, které zajistí pravdivé a věrné hodnocení finančních výsledků, kapitálového základu a likvidity.

241.Výše fondu odměn by neměla být určována v reakci na požadavky související s odměňováním.

242.Při určování celkové výše fondu odměn by instituce měly disponovat vhodnými procesy a kontrolními mechanismy.

243.Jestliže instituce používají přístup shora dolů, měly by určit výši fondu odměn na úrovni instituce a tu pak zcela, nebo zčásti rozdělit mezi obchodní útvary a kontrolní funkce na základě provedeného hodnocení jimi dosažených výsledků. Individuálně přiznané odměny by měly následně vycházet z hodnocení výsledků dosažených jednotlivými pracovníky.

244.Jestliže instituce stanovují výši fondu odměn přístupem zdola nahoru, měl by proces přiznání odměn začínat na úrovni jednotlivých pracovníků. Pracovníkovi by měl být určitý fond odměn přidělen v závislosti na výkonnostních kritériích, podle nichž je daný pracovník hodnocen; fond odměn obchodního útvaru a instituce se rovná součtu potenciálně přiznaných odměn přidělených příslušným podřízeným úrovním. Instituce by měla zajistit, aby se odpovídajícím způsobem přihlíželo k celkovým výsledkům dosaženým dotyčnou institucí.

245.Při rozdělování fondu odměn na úrovni obchodního útvaru nebo jednotlivým pracovníkům by měla instituce patřičně vycházet ze stanovených vzorců a hodnocení opírajících se o úsudek. Instituce mohou používat přehled výkonnostních metrik nebo jiné vhodné metody umožňující kombinovat různé přístupy.

246.Instituce by si měly určitý přístup zvolit s ohledem na následující: vzorce jsou transparentnější, a tudíž nabízejí jasnou motivaci, neboť pracovník zná všechny faktory určující jeho pohyblivou složku odměny. Vzorce však nemohou podchytit všechny cíle, což platí zejména o kvalitativních cílech, které lze lépe vyhodnotit, pokud se hodnocení opírá o úsudek. Přístup opírající se o úsudek nabízí vedení větší flexibilitu, a může tudíž v případě pohyblivé složky odměny vycházející z dosahovaných výsledků oslabit motivační účinek zohledňující případná rizika. Proto by měl být tento přístup uplatňován spolu s vhodnými kontrolními mechanismy a v rámci náležitě zdokumentovaného a transparentního procesu. 247.Při rozdělování fondu odměn by neměly převládnout faktory jako rozpočtová omezení, retence pracovníků a problematika náboru, subvencování mezi obchodními útvary atd., neboť mohou oslabit vztah mezi dosaženými výsledky, riziky a odměňováním.

248.Instituce by měly vést záznamy dokládající způsob stanovení fondu odměn a odměn pracovníků, včetně toho, jak byly odhady vycházející z různých přístupů zkombinovány.

1. Přehled

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

3. Související standardy

• EBA - Published by the European Banking Authority at https://www.eba.europa.eu/