1. Při posuzování, zda instituce splňuje čl. 325bi odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky na stanovení extrémního scénáře budoucího šoku, příslušné orgány ověří, zda interní strategie zmíněné v uvedeném písmenu splňují všechny následující požadavky:
a)
interní strategie jsou v souladu s článkem 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
b)
interní strategie vyžadují vypracování aktuálního soupisu, který pro každý nemodelovatelný rizikový faktor:
i)
popisuje rizikový faktor;
ii)
určuje horizont likvidity přiřazený rizikovému faktoru v souladu s článkem 325bd nařízení (EU) č. 575/2013;
iii)
upřesňuje, zda instituce vypočítává extrémní scénář budoucího šoku přímou metodou nebo fázovou metodou podle článků 2, 3, 5 a 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, nebo stanoví regulatorní extrémní scénář budoucího šoku v souladu s článkem 14 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci;
iv)
v případě, že instituce používá fázovou metodu, upřesňuje, zda se ke kalibraci sestupných a vzestupných šoků používá historická metoda, asymetrická metoda sigma, nebo metoda nouzových přístupů;
v)
u rizikových faktorů, pro které instituce stanoví regulatorní extrémní scénář budoucího šoku v souladu s článkem 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, tuto volbu odůvodní;
vi)
specifikuje, zda je rizikový faktor součástí koše, a pokud ano, kterého;
c)
interní strategie upřesňují kritéria uvedená v čl. 1 písm. a) bodě i) a čl. 4 písm. a) bodě i) nařízení v přenesené (EU) 2024/397 a stanoví, kdy se použije přímá metoda, nebo fázová metoda podle článků 2, 3, 5 a 6 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci ve vztahu k jakémukoli nemodelovatelnému rizikovému faktoru nebo nemodelovatelnému standardizovanému koši;
d)
interní strategie upřesňují kritéria pro určení obchodních a neobchodních dnů způsobem, který je konzistentní napříč výpočtem rizikového ukazatele zátěžového scénáře podle článku 325bk nařízení (EU) č. 575/2013 a výpočtem rizikového ukazatele očekávaného deficitu podle článku 325bb uvedeného nařízení;
e)
interní strategie upřesňují kritéria pro určení rizikových faktorů, pro které instituce stanoví rizikový ukazatel zátěžového scénáře použitím regulatorního extrémního scénáře budoucího šoku v souladu s článkem 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
f)
interní strategie vyžadují, aby instituce sledovala všechna selhání při oceňování podle čl. 13 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, příčiny těchto selhání a nápravná opatření přijatá podle uvedeného článku;
g)
interní strategie v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 upřesňují četnost aktualizací zátěžového období používaného pro stanovení extrémního scénáře budoucího šoku a další možná kritéria, která vedou k aktualizaci tohoto zátěžového období.
2. Při posuzování, zda je interní model instituce řádně používán, jak vyžaduje čl. 325bi odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky na výpočet rizikového ukazatele zátěžového scénáře podle článku 325bk uvedeného nařízení, příslušné orgány:
a)
pokud instituce používá přímou metodu uvedenou v článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 v souvislosti s nemodelovatelnými rizikovými faktory:
i)
ověří, zda se procesy instituce řídí kritérii podle čl. 1 písm. a) bodu i) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, jak jsou stanovena v interních strategiích uvedených v čl. 325bi odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013;
ii)
ověří, zda instituce dokumentuje a odůvodňuje změny v přístupu používaném pro výpočet rizikového ukazatele zátěžového scénáře, jak vyžaduje čl. 1 písm. a) bod ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
iii)
ověří, zda existuje podstatný rozdíl mezi rizikovým ukazatelem zátěžového scénáře vyplývajícím na jedné straně z přímé metody a na druhé straně z fázové metody, a to za období dvaceti obchodních dnů podle čl. 1 písm. a) bodu iii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a prošetří důvody případných podstatných rozdílů;
b)
pokud instituce používá přímou metodu uvedenou v článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 v souvislosti s nemodelovatelnými standardizovanými koši:
i)
ověří, zda se procesy instituce řídí kritérii podle čl. 4 písm. a) bodu i) nařízení v přenesené pravomoci, jak jsou stanovena v interních strategiích uvedených v čl. 325bi odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013;
ii)
ověří, zda instituce dokumentuje a odůvodňuje změny v přístupu používaném pro výpočet rizikového ukazatele zátěžového scénáře, jak vyžaduje čl. 4 písm. a) bod ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
iii)
ověří, zda existuje podstatný rozdíl mezi rizikovým ukazatelem zátěžového scénáře vyplývajícím na jedné straně z přímé metody a na druhé straně z fázové metody, a to za období dvaceti obchodních dnů podle čl. 4 písm. a) bodu iii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a prošetří důvody případných podstatných rozdílů;
c)
v souvislosti se stanovením časové řady výnosů za deset obchodních dnů podle článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:
i)
ověří, zda instituce nezahrnuje do časové řady použité k vygenerování rizikového ukazatele zátěžového scénáře více než jedno pozorování za obchodní den, a ověří, zda časová řada obsahuje pouze skutečné tržní údaje, jak vyžaduje čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
ii)
ověří, zda jsou kritéria uvedená v odst. 1 písm. d) pro určení obchodních a neobchodních dnů použita při výpočtu výnosů za deset obchodních dnů podle článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a při prodloužení zátěžového období až o dvacet obchodních dnů podle čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, a ověří, zda jsou kroky k získání výnosů za deset obchodních dnů, včetně určení Dt' podle čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, prováděny správně;
iii)
ověří, zda časové řady nemodelovatelných rizikových faktorů, které instituce dříve vyhodnotila jako modelovatelné v souladu s článkem 325be nařízení (EU) č. 575/2013, zahrnují pozorování, která instituce použila pro kalibraci scénářů budoucích šoků uvedených v článku 325bc uvedeného nařízení, jak vyžaduje čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
d)
v souvislosti s uplatňováním metody nouzových přístupů podle článku 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:
i)
ověří, zda instituce mohou odůvodnit omezenou dostupnost údajů pro nemodelovatelné rizikové faktory nebo nemodelovatelné standardizované koše, pro které instituce používá metodu nouzových přístupů;
ii)
ověří, zda existuje vhodné určení rizikových faktorů, pro které se má použít přístup podle čl. 10 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
iii)
ověří, zda při uplatnění metody uvedené v čl. 10 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 vede přístup použitý institucí k výběru rizikového faktoru, který splňuje podmínky podle odstavce 5 uvedeného článku, ke stanovení sestupných a vzestupných šoků, které jsou vhodné pro rizikový faktor, u něhož se uplatňuje metoda nouzových přístupů;
e)
požadují, aby instituce určila nemodelovatelné rizikové faktory nebo nemodelovatelné standardizované koše, u kterých je hodnota koeficientu nelinearity podle článků 17 a 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 rovna buď κmin, nebo κmax, jak je uvedeno v daných článcích, a ověří, zda je extrémní scénář budoucího šoku vhodný, nebo zda má být v souladu s čl. 325bk odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 od instituce požadováno, aby použila regulatorní extrémní scénář budoucího šoku v souladu s článkem 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
f)
v souvislosti se stanovením zátěžového období podle požadavků článku 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:
i)
v případě, že instituce stanoví zátěžové období maximalizací hodnoty uvedené v čl. 12 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a s použitím metod oceňování založených na citlivosti v souladu s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, ověří spolehlivost analýzy provedené institucí s cílem prokázat, že změny cen, které nejsou zachyceny metodami oceňování založenými na citlivosti, by zátěžové období nezměnily;
ii)
pokud instituce stanoví zátěžové období pro nemodelovatelné rizikové faktory v obecné kategorii rizikových faktorů tak, že určí dvanáctiměsíční období pozorování, které maximalizuje ukazatel částečného očekávaného deficitu PESRS, i v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, ověří spolehlivost analýzy provedené institucí s cílem prokázat, že určené zátěžové období je pro její nemodelovatelné rizikové faktory obdobím finanční zátěže;
iii)
ověří, zda souvislá časová okna v délce dvanácti měsíců a testovaná ke stanovení zátěžového období začínají nejpozději 1. ledna 2007, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, a ověří, zda se minulé aktualizace zátěžového období řídily četností a kritérii uvedenými v odst. 1 písm. g);
g)
v souvislosti s výpočtem ztrát pomocí metod oceňování na základě citlivosti za podmínek stanovených v čl. 13 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:
i)
posoudí spolehlivost procesů a metod pro zjišťování selhání při oceňování, určí finanční nástroje a komodity, u nichž došlo k selhání při oceňování, určí příčiny těchto selhání a určí jejich významné citlivosti;
ii)
ověří, zda se po uplatnění extrémního scénáře budoucího šoku u nemodelovatelného rizikového faktoru používají metody oceňování na základě citlivosti pouze u finančních nástrojů a komodit, které nesou daný rizikový faktor a jsou předmětem selhání při oceňování v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
h)
v souvislosti se stanovením regulatorního extrémního scénáře budoucího šoku podle článku 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:
i)
ověří vhodnost metody, kterou instituce používá k určení, zda maximální ztráta, která může nastat v důsledku změny nemodelovatelného rizikového faktoru nebo změny nemodelovatelného standardizovaného koše, je konečná, či nikoli;
ii)
pokud je maximální ztráta odpovídající nemodelovatelnému rizikovému faktoru nebo nemodelovatelnému koši konečná, ověří, zda instituce tuto maximální ztrátu přesně určuje;
iii)
v případě, že maximální ztráta, která může nastat v důsledku změny nemodelovatelného rizikového faktoru nebo změny nemodelovatelného standardizovaného koše, není konečná, ověří, zda distribuční a statistické předpoklady použité v expertním přístupu uvedeném v čl. 14 odst. 2 písm. a) a odst. 4 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 vycházejí z objektivních údajů a spolehlivých testů a zda je extrémní scénář budoucího šoku dostatečně konzervativní;
iv)
ověří, zda:
1)
informace obsažené v soupisu podle odst. 1 písm. b) jsou v souladu s kritérii podle písmene e) uvedeného odstavce;
2)
kritéria uvedená v soupisu podle odst. 1 písm. b) pro určení těch rizikových faktorů, u kterých se rizikový ukazatel zátěžového scénáře získává stanovením regulatorního extrémního scénáře budoucího šoku, jsou správná;
v)
ověří spolehlivost metodiky a statistických testů, které instituce používá k určení rizikových faktorů odrážejících pouze idiosynkratické riziko v souladu s čl. 16 odst. 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397.
Pro účely písm. a) bodu ii) příslušné orgány ověří, zda poskytnuté odůvodnění odpovídá kritériím uvedeným v písm. a) bodě i) a zda nejsou související změny motivovány skutečností, že jedna metoda vede k nižšímu rizikovému ukazateli zátěžového scénáře než druhá.
Pro účely písm. b) bodu ii) příslušné orgány ověří, zda poskytnuté odůvodnění odpovídá kritériím uvedeným v písm. b) bodě i) a zda nejsou související změny motivovány skutečností, že jedna metoda vede k nižšímu rizikovému ukazateli zátěžového scénáře než druhá.
Pro účely písm. g) bodu ii) příslušné orgány ověří, že instituce vypočítává ztráty související s jinými finančními nástroji a komoditami, které nesou tento rizikový faktor, ale nejsou předmětem selhání při oceňování, pomocí metod oceňování používaných v modelu měření rizika v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397.
3. Pro účely odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. b) bodu ii) mohou příslušné orgány porovnat rizikový ukazatel zátěžového scénáře u rizikových faktorů nebo standardizovaných košů, kde došlo ke změně přístupu, a posoudit, zda změny systematicky odpovídají nižšímu rizikovému ukazateli zátěžového scénáře.
4. Pro účely odst. 2 písm. c) bodu i) mohou příslušné orgány na vzorku časových řad pozorování podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 ověřit, že pokud jsou pozorování v časové řadě v průběhu následujících obchodních dnů konstantní, skutečné tržní údaje pro rizikový faktor se nemění. Při získávání vzorku příslušné orgány zohlední časové řady, které se vyznačují velkým množstvím údajů beze změn v průběhu následujících obchodních dnů.
5. Pro účely odst. 2 písm. c) bodu iii) mohou příslušné orgány na vzorku rizikových faktorů porovnat pozorování rizikových faktorů, které instituce používá k výpočtu očekávaného deficitu pro rizikový faktor, když byl modelovatelný, s pozorováními rizikových faktorů, které instituce používá k výpočtu rizikového ukazatele zátěžového scénáře.
6. Pro účely odst. 2 písm. d) bodu ii) mohou příslušné orgány na vzorku rizikových faktorů, u kterých instituce používá přístupy uvedené v čl. 10 odst. 2 nebo 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU)2024/397, ověřit, zda tyto rizikové faktory splňují podmínky pro to, aby se na ně daná metodika uplatnila.
7. Pro účely odst. 2 písm. d) bodu iii) mohou příslušné orgány na vzorku rizikových faktorů, u kterých se používá přístup uvedený v čl. 10 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, ověřit, zda příslušné vybrané rizikové faktory splňují podmínky zmíněné v odstavci 5 uvedeného článku.
Při ověřování, zda jsou dva rizikové faktory téže povahy v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a zda se tyto rizikové faktory neliší v rysech, které vedou k podcenění volatility v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. c) uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, příslušné orgány ověří, zda rizikové faktory sdílejí hlavní charakteristiky a zda vybraný rizikový faktor podléhá specifickému riziku vázanému na daný titul, pokud mu podléhá nemodelovatelný rizikový faktor.
8. Pro účely odst. 2 písm. d) bodu iii) mohou příslušné orgány na vzorku rizikových faktorů, u kterých se používá metodika uvedená v čl. 10 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397:
a)
požadovat, aby instituce místo rizikových faktorů vybraných institucí testovala alternativní vhodné rizikové faktory splňující podmínky uvedené v čl. 10 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
b)
porovnat extrémní scénář budoucího šoku získaný pomocí rizikových faktorů vybraných institucí a extrémní scénář budoucího šoku získaný pomocí alternativních rizikových faktorů uvedených v písmenu a);
c)
posoudit, zda rizikové faktory vybrané institucí vedou k systematickému podhodnocení extrémního scénáře budoucího šoku.
9. Pro účely odst. 2 písm. d) bodu iii) mohou příslušné orgány na vzorku rizikových faktorů, u nichž se používá metodika uvedená v čl. 10 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 a u nichž je počet pozorování za jednoleté období vyšší než dvanáct:
a)
požadovat, aby instituce odhadla volatilitu těchto rizikových faktorů za toto jednoleté období;
b)
požadovat, aby instituce odhadla volatilitu rizikových faktorů vybraných v souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 za toto jednoleté období u rizikových faktorů uvedených v písmenu a);
c)
posoudit, zda je volatilita rizikových faktorů vybraných institucí, která je výsledkem odhadu podle písmene b), systematicky nižší než volatilita rizikových faktorů v modelu měření rizika instituce, která je výsledkem odhadu podle písmene a).
10. Pro účely odst. 2 písm. e) mohou příslušné orgány na vzorku rizikových faktorů a standardizovaných košů:
a)
posoudit, zda je koeficient nelinearity roven κmin nebo κmax, protože extrémně vysoké nebo extrémně nízké hodnoty charakterizují čitatele nebo jmenovatele následujícího členu
, který se používá při výpočtu κ v souladu s články 17 a 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
b)
požadovat, aby instituce znázornila ztrátu vyplývající ze změn rizikových faktorů v blízkosti extrémního scénáře budoucího šoku, a posoudit, zda je profil ztrátové funkce v této blízkosti převážně konkávní nebo konvexní.
Při provádění takového posouzení vyberou příslušné orgány soubor nemodelovatelných rizikových faktorů a standardizovaných košů s ohledem na jejich významnost.
11. Pro účely odst. 2 písm. f) bodu i) mohou příslušné orgány v příslušných případech a tam, kde jsou ztráty odpovídající změnám významných nemodelovatelných rizikových faktorů nebo nemodelovatelných standardizovaných košů vysoce nelineární:
a)
požadovat, aby instituce stanovila zátěžové období maximalizací hodnoty uvedené v čl. 12 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 na souboru nemodelovatelných rizikových faktorů nebo jakémkoli nemodelovatelném standardizovaném koši, který patří do stejné obecné kategorie rizikových faktorů, za použití metod oceňování, které instituce používá v modelu měření rizika v souladu s čl. 13 odst. 2 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci;
b)
požadovat, aby instituce stanovila zátěžové období maximalizací hodnoty uvedené v čl. 12 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 na souboru podle písmene a) tohoto odstavce za použití metod oceňování na základě citlivosti v souladu s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení Komise v přenesené pravomoci;
c)
posoudit, zda se zátěžová období stanovená podle písmen a) a b) významně liší.
Soubor nemodelovatelných rizikových faktorů nebo nemodelovatelných standardizovaných košů uvedených v prvním pododstavci písm. a) se volí s ohledem na jejich významnost a nelineární profil ztráty kvůli změnám jejich hodnot. Pro určení nemodelovatelných rizikových faktorů nebo nemodelovatelných standardizovaných košů s nelineárním profilem ztráty mohou příslušné orgány použít jako základ hodnotu koeficientu nelinearity κ vypočtenou v souladu s článkem 17 nebo 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397.
12. Pro účely odst. 2 písm. f) bodu ii) mohou příslušné orgány:
a)
požadovat, aby instituce stanovila zátěžové období maximalizací hodnoty uvedené v čl. 12 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 na souboru nemodelovatelných rizikových faktorů nebo jakémkoli nemodelovatelném standardizovaném koši, který patří do stejné obecné kategorie rizikových faktorů, za použití metod oceňování používaných v modelu měření rizika v souladu s čl. 13 odst. 2 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci;
b)
posoudit, zda se zátěžové období stanovené podle písmene a) významně liší od zátěžového období určeného institucí při použití metodiky podle čl. 12 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397.
13. Pro účely odst. 2 písm. g) mohou příslušné orgány na vzorku případů selhání při oceňování, s nimiž se instituce mohla potýkat, ověřit, zda instituce uplatnila procesy a metody podle odst. 2 písm. g) bodu i), a na tomto základě posoudit spolehlivost těchto procesů a metod.
14. Pro účely odst. 2 písm. h) bodu iii) mohou příslušné orgány na základě vzorku nemodelovatelných rizikových faktorů nebo nemodelovatelných standardizovaných košů:
a)
požadovat, aby instituce vygenerovala časovou řadu výnosů ze statistického rozdělení s tlustými konci předepsaného příslušným orgánem a vypočítala extrémní scénář budoucího šoku pomocí fázové metody uvedené v článcích 3 a 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 v kombinaci s historickou metodou uvedenou v článku 8 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci;
b)
ověřit konzervativnost expertního přístupu instituce tak, že porovnají regulatorní extrémní scénář budoucího šoku vyplývající z tohoto přístupu s extrémním scénářem budoucího šoku vypočteným podle písmene a).
15. Odchylně od prvního pododstavce písm. a) mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce namísto vygenerování časové řady z konzervativního rozdělení použila časovou řadu jiného podobného rizikového faktoru. Pro účely odst. 2 písm. h) bodu iv) mohou příslušné orgány na vzorku nemodelovatelných rizikových faktorů nebo nemodelovatelných standardizovaných košů a k danému referenčnímu datu ověřit, zda:
a)
rizikové faktory nebo standardizované koše, pro které se rizikový ukazatel zátěžového scénáře určuje použitím regulatorního extrémního scénáře budoucího šoku v souladu s článkem 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, splňují kritéria stanovená institucí pro použití uvedené metody;
b)
rizikové faktory nebo standardizované koše, pro které se rizikový ukazatel zátěžového scénáře neurčuje použitím regulatorního extrémního scénáře budoucího šoku v souladu s článkem 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397, nesplňují kritéria, která instituce určila pro použití uvedené metody.
16. Pro účely odst. 2 písm. i) mohou příslušné orgány na vzorku nemodelovatelných rizikových faktorů:
a)
ověřit, zda je povaha rizikového faktoru taková, že odráží pouze idiosynkratické riziko, přezkoumáním popisu rizikového faktoru podle seznamu uvedeného v čl. 33 odst. 1 tohoto nařízení a datových vstupů použitých k jeho označení, jak vyžaduje čl. 16 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397;
b)
provést testování hypotéz k posouzení významnosti korelačních koeficientů mezi rizikovými faktory ve vzorku a porovnat výsledky tohoto testování hypotéz s výsledky, které instituce získala při provádění statistických testů podle čl. 16 odst. 3 písm. d) a odst. 4 písm. d) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/397.
